Francouzské volby strana 3 z 5

První kolo prezidentských voleb ukázalo, že lidé chtějí potrestat zavedené strany za to, že se jim příliš vzdálily, uvádí francouzská média v komentářích a mluví o politickém zemětřesení. „V případě, že se boj změní na střet lidu s elitou, kdo může předpovědět, jak dopadne výsledek? V novém dekoru je všechno možné,“ píše Libération. Evropský tisk má v případě výhry Marine Le Penové obavy o osud EU, některé deníky také varují, že ani ona, ani Emannuel Macron nemají oporu v parlamentu.

Francouzská politická scéna se otřásla v základech a zřejmě vstupuje do nové éry. Tak zní převažující interpretace výsledků 1. kola francouzských prezidentských voleb, v nichž uspěli centristický kandidát Emmanuel Macron a populistická nacionalistka Marine Le Penová. Oběma politikům, byť ideově tolik rozdílným, se podařilo totéž: porazit tradiční systém dvou nejsilnějších stran (socialistů a republikánů), z jejichž řad vycházely v minulých dekádách všechny dosavadní hlavy francouzského státu.

Nový francouzský prezident vzejde z dvojice Marine Le Penová a Emmanuel Macron. Podle konečných výsledků zveřejněných francouzským ministerstvem vnitra získal centristický kandidát hnutí En Marche! podporu 23,75 % voličů, pro představitelu krajní pravice se vyslovilo 21,53 % hlasujících. Druhé kolo proběhne v neděli 7. května.

Čeští politici jsou vesměs spokojeni s výsledkem prvního kola francouzských prezidentských voleb. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) již po zveřejnění prvních odhadů přisuzujících vítězství Emmanuelu Macronovi s tím, že postoupí také Marine Le Penová, uvedl, že by to byla dobrá zpráva. Macronovo vítězství ocenili i další čeští politici, nikoli však prezident Miloš Zeman. Ten se k prvnímu kolu vyjadřovat vůbec nechce.

Hlasování v 1. kole prezidentských voleb ve Francii je u konce. Úvodní odhady hovoří o tom, že by se pravděpodobným vítězem prvního kola měl stát centristický kandidát Emmanuel Macron, na druhém místě následovaný šéfkou Národní fronty Marine Le Penovou. Oba dostali podporu přes 20 procent. Konzervativec Francois Fillon a kandidát krajní levice Jean-Luc Mélenchon jsou zpět o 3-4 procenta. Na páté pozici pravděpodobně skončí kandidát socialistů Benoit Hamon. Do druhého kola se tak nedostane ani jeden zástupce tradičních stran.

Radikální reforma EU, odchod Francie z eurozóny a uzavření hranic před imigranty. To jsou priority prezidentské kandidátky za nacionalistickou Národní frontu (FN) Marine Le Penové, které se daří i u mladé generace zklamané z elit. Le Penová je vystudovaná právnička a kdysi hájila i nelegální přistěhovalce, tedy ty, které nyní tak kritizuje.

Tradiční dělení politického spektra na levici a pravici je v liberálních demokraciích na ústupu. Za překonané považuje toto klasické štěpení i Emmanuel Macron, favorit v klání o Elysejský palác. Z tvrzení, že není kandidátem ani levicovým, ani pravicovým, udělal jeden z hlavních pilířů své kampaně. Na jejím konci by se ‒ v případě úspěchu ‒ mohl stát historicky nejmladším prezidentem, jakého kdy Francie měla.

K volebním urnám se vydaly také statisíce Francouzů žijících mimo svou vlast. Například v Berlíně a Londýně si kvůli vykonání občanské povinnosti museli Francouzi vystát dlouhé fronty, píše agentura AFP. Mnohé voliče mobilizuje napjatá bezpečnostní situace v zemi nebo obavy z opakování amerického volebního scénáře.

Kam ve volbách půjde Francie, bude Evropa následovat. I to zaznívalo v komentářích předchozích dnů. Po celé zemi v neděli lidé vybírají svého lídra pro následujících pět let. Tím může být novic, který nikdy předtím volby nevyhrál, představitelka krajní pravice, muž namočený ve skandálech i nepoddajný kritik kapitalismu.

Francouzi mají poslední den do ostře sledovaných voleb nového prezidenta. Většina z nich prožívá poklidnou sobotu poté, co s páteční půlnocí kampaň oficiálně skončila. V jiné části světa už ale někteří mají odhlasováno. V poledne našeho času volby začaly na soustostroví Saint Pierre a Miquelon ležící u břehu Kanady. V ČR mají francouzští občané možnost volit v neděli na francouzském konzulátu v Praze.

O tom, kdo v Elysejském paláci vystřídá současného francouzského prezidenta Francoise Hollanda, se nerozhoduje pouze v zemi galského kohouta. Statisíce Francouzů budou hlasovat po celém světě, včetně Česka, kde také probíhala volební kampaň. S podporovateli některých kandidátů natáčela redaktorka Kateřina Etrychová.

V ulicích francouzského Calais zůstávají i po zrušení místního uprchlického tábora zvaného džungle stovky imigrantů. Část z nich jsou děti, které se do země dostaly bez doprovodu dospělých. Místní radnice se v obavě z opětovného vytvoření tábora rozhodla zakázat hromadné akce, což ale podle humanitárních organizací znemožňuje rozdávat uprchlíkům jídlo. Jejich pracovníci navzdory zákazu na místě zůstávají a denně připravují stovky večeří.

Značnou roli při francouzských prezidentských volbách hrají podle předsedy hnutí Svoboda a přímá demokraci Tomia Okamury média. Mainstreamové strany podle něj totiž bojují proti kandidátce Marine Le Penové. Její vítězství ve volbách by podle Okamury znamenalo definitivní konec Evropské unie. V pořadu Události, komentáře ale také vyjádřil své obavy, že kandidátka Národní fronty v případném druhém kole voleb neuspěje.

Jak může útok v centru Paříže – téměř v předvečer prezidentských voleb – ovlivnit preference Francouzů? Zbývají poslední hodiny pro sběr politických bodů, od páteční půlnoci začíná „mediální klid zbraní“. Podle bývalého velvyslance ve Francii Pavla Fischera uchazeči ve svých prohlášeních mnohdy udělali chyby, které jim mohou uškodit.

V nadcházejících francouzských prezidentských volbách, jejichž 1. kolo proběhne už tuto neděli, je dominantní pozornost médií upřena na pětici hlavních kandidátů. Kromě Le Penové, Macrona, Fillona, Mélenchona a Hamona však o hlasy Francouzů usiluje i sexteto dalších kandidátů. Společného nemají moc, zřejmě jen to, že případný volební zisk v řádu několika procent by byl pro každého z nich skvělým výsledkem.

Jean-Luc Mélenchon je brilantní řečník, který dobře ví, že někdy je prostě lepší mlčet. Veterán francouzské levicové politiky vstupoval do boje o Elysejský palác jako jeden z outsiderů. Sliby o lepší a férovější společnosti a míru na celém světě mu ale postupně vynesly ohromnou podporu mladých. Podobně, jako se to loni povedlo Berniemu Sandersovi ve Spojených státech. A z Mélenchona se stal rovnocenný soupeř.

Policista, který přišel o život při čtvrtečním útoku v Paříži, je dalším z mučedníků terorismu. Řekla to kandidátka francouzských nacionalistů na prezidentskou funkci Marine Le Penová. Druhý z hlavních favoritů voleb, centrista Emmanuel Macron, v reakci na incident uvedl, že teroristé chtějí narušit hlasování ve volbách a jejich cílem je rozsévat strach. Podle konzervativce Francoise Fillona musí země ukázat, že je jednotná a že nemá strach. Francouzský premiér Bernard Cazeneuve obvinil Le Penovou a Fillona, že se z útoku snaží vytěžit snadný politický kapitál.

Poslední předvolební vystoupení v televizi mají za sebou kandidáti na francouzského prezidenta. V přímém přenosu na veřejnoprávní televizi France 2 vesměs zopakovali svá známá stanoviska. Centrista Emmanuel Macron, který vede předvolební preference, slíbil urychlení výstavby nových bytů, aby zabránil růstu cen nemovitostí a nájmů, které způsobují bytovou krizi. Lídr radikální levice Jean-Luc Mélenchon se vyslovil pro ještě rovnostářstější společnost, nacionalistka Marine Le Penová zdůraznila nutnost opuštění eura a tvrdšího boje proti terorismu. Podle nejnovějšího průzkumu by nedělní první kolo voleb vyhrál Macron s 24 procenty hlasů před Le Penovou, která by získala 21,5 procenta.

Republikánský kandidát na prezidenta Francois Fillon si přízeň Francouzů získal především příslibem rázných reforem. Mezi prioritami měl boj s islámským radikalismem i regulaci imigrace. Předvolební průzkumy už jej viděly jako hlavního soupeře šéfky nacionalistické Národní fronty Marine Le Penové. V lednu ale kartami zamíchala série skandálů, které jeho šancemi otřásly.

Francouzi začnou o víkendu vybírat nového prezidenta, který je jedním z nejmocnějších lídrů demokratického světa. Pravomoci nájemníka Elysejského paláce jsou v některých ohledech silnější než ty, kterými disponuje americký prezident, a ve chvílích ohrožení státu se může dokonce přechodně stát neomezeným vládcem země. Zároveň je ale do určité míry závislý na aktuálním rozložení politických sil v parlamentu, což může jeho pozici citelně oslabit.

Patnáct let uplynulo od chvíle, kdy Francii šokoval postup ultranacionalisty Jeana-Marie Le Pena do druhého kola prezidentských voleb. Po bouřlivé kampani se tehdy národ semkl a ve druhém kole volilo rekordní procento lidí neogaullistu Jacquese Chiraka. Teď se zástupce krajní pravice opět hlásí o slovo – je jím Le Penova dcera. „Jsem přesvědčen, že získá více hlasů, než předvídají průzkumy, protože část voličů její podporu nepřiznává,“ říká politolog Petr Sokol z CEVRO Institutu.

V boji o kandidaturu na francouzského prezidenta prošel za levici oběma koly hladce. Hlavního favorita vládních socialistů expremiéra Manuela Vallse dokonce ve finále porazil s velkým náskokem. V konečném boji o křeslo v Elysejském paláci to už ovšem Benoit Hamon tak lehké mít nebude.

Jedním z velkých témat nadcházejících prezidentských voleb ve Francii jsou i takzvaná zapomenutá území země. Jedná se o oblasti, kde je nejméně pracovních příležitostí a kde mají lidé čím dál větší pocit, že je pařížské elity nechaly napospas osudu. Přestože se často nachází jen několik hodin cesty od francouzské metropole. Nezájem Paříže tak plánují někteří místní obyvatelé oplatit právě neúčastí ve volbách.