Eva Zažímalová strana 2 z 2

Nový fond podpoří spolupráci mezi vědci z Česka a prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT). Z tříletého programu MIT-Czech Republic Seed Fund půjde 300 tisíc amerických dolarů (zhruba 6,4 milionu korun) na náklady spjaté s výzkumnými cestami česko-amerických týmů.

V projektu možného centra pro virologii navázal spolupráci Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd (ÚOCHB) s Masarykovou univerzitou v Brně. Počítá se i s dalšími partnery. Stále je však třeba získat peníze na stavbu budovy. Pokud vznikne, spolupracovalo by pracoviště na převodu poznatků do praxe s Centrem translačního výzkumu, které plánuje zřídit ÚOCHB v těsné blízkosti, popsala předsedkyně Akademie věd (AV) Eva Zažímalová.

Předsedkyní Akademie věd ČR by i v letech 2021 až 2025 měla zůstat Eva Zažímalová. V pondělní volbě pro ni hlasovalo 209 z 224 přítomných členů akademického sněmu. Volbu akademiků ještě projedná vláda, poté kandidátku jmenuje prezident Miloš Zeman. Své druhé funkční období by pak Zažímalová začala 25. března 2021.

Letošní ročník Festivalu Týden vědy a techniky Akademie věd ČR bude kvůli pandemii koronaviru poprvé celý on-line. Od pondělí do neděle nabídne přednášky předních českých vědců, které budou stejně jako dokumentární filmy ke zhlédnutí zdarma na webu tydenvedy.cz. Jubilejní dvacátý ročník festivalu oslaví 130. výročí založení předchůdkyně dnešní Akademie věd ČR, připomene největší vědecké úspěchy jejích pracovníků a ukáže, jak jednotlivá pracoviště aktuálně přispívají v boji proti covidu-19.

Ve věku 92 let zemřel jeden ze zakladatelů české i středoevropské kvantové chemie Rudolf Zahradník. Oznámila to Akademie věd ČR. Zahradník byl předsedou akademie v jejích začátcích po rozdělení Československa i zakládajícím členem a předsedou Učené společnosti ČR. Byl také školitelem pozdější německé kancléřky Angely Merkelové.

Současná koronavirová pandemie ukazuje, jak důležitý je výzkum virů, jejich vlastností, způsobů šíření i léčby. Česká republika z historických důvodů nemá žádné vědecké pracoviště, kde by se takový výzkum koncentroval. Akademie věd ale o jeho vzniku uvažuje.

Až 30 milionů korun po dobu následujících šesti let mohou čerpat vědci ocenění Akademickou prémií. Letošními laureáty jsou mikrobiolog Leoš Valášek, botanička Jitka Klimešová, Petr Šittner, který pracuje ve Fyzikálním ústavu, a Pavel Zemánek z brněnského Ústavu přístrojové techniky. Kvůli koronaviru bylo slavnostní předání odloženo.

Akademie věd ČR pro rok 2021 podle ministerstva financí získá 6,8 miliardy korun. Podle předsedkyně akademie Evy Zažímalové je částka o 207 milionů korun vyšší než letošní rozpočet.

Autoři projektů zaměřených na ochranu biodiverzity, ekonomickou sociologii, mykologii či imunitní systém získali prémii Otto Wichterleho. Akademie věd ČR (AV) letos ocenila dvaadvacet talentovaných vědců a vědkyň. Prémii 330 000 korun převzali od předsedkyně AV Evy Zažímalové v pražské Lannově vile.

Výzkumné organizace by měly v budoucnu dostat více peněz. Od roku 2021 by se částka na jejich dlouhodobý rozvoj, takzvaná institucionální podpora, v rozpočtu pro vědu a výzkum měla každoročně zvýšit o čtyři procenta. Memorandum ve čtvrtek podepsali zástupci vlády a vědců v Praze.

Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ve Washingtonu svým podpisem stvrdila počátek kooperace mezi jednotlivými pracovišti Akademie věd a Department of Energy, federálním úřadem Spojených států amerických. Ministerstvo enrgetiky USA disponuje 17 národními výzkumnými laboratořemi, jeho rozpočet jen na vědu tvoří šest miliard dolarů ročně a má na starosti řešení energetických, environmentálních a jaderných výzev.

Dva mimořádné autorské týmy, dva mladé vědecké talenty a tři úspěšné popularizátory výzkumu ocenila ve čtvrtek předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Slavnostní ceremoniál proběhl ve čtvrtek 17. října od 14 hodin ve vile Lanna v pražských Dejvicích. Pocty jsou spojené i s finanční odměnou.

Archeolog a prehistorik Michal Ernée, fyzikální chemik Martin Kalbáč a odborník na výzkum složitých systémů Milan Paluš získali grant Akademická prémie. Každý dostane až 30 milionů korun, které mohou čerpat v dalších šesti letech na výzkum, mzdy či technické vybavení. Slavnostní ceremoniál se ve středu uskutečnil v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, laureáty ocenila předsedkyně Eva Zažímalová.

V Praze se tento týden koná mezinárodní Kongres logiky, metodologie, filozofie vědy a techniky, na který dorazí 700 předních filozofů z celého světa. Odborníci budou debatovat o různých vědních oborech jako etika, matematika či ekologie. Kongres se koná v prostorách Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Dejvicích a potrvá do soboty. Obdobně významná filozofická akce v Praze byla naposledy před 85 lety.

Blíží se milník v historii průzkumu vesmíru: světová veřejnost ovlivní meziplanetární přenos. Mezinárodní porota projektu „Telefonát z Marsu“ vybrala jedenáct nahrávek, jež na palubě sondy ExoMars odletí na rudou planetu. O tom, který třicetivteřinový záznam bude z Marsu odvysílán zpět na Zemi, nyní rozhodnou lidé v hlasování.

Zájemci mají několik posledních dní na to, aby se zapojili do soutěže „Telefonát z Marsu“. V ní lidé z celého světa posílají krátké nahrávky, o kterých jsou přesvědčeni, že by se měly stát prvním meziplanetárním zvukovým vzkazem. Jedenáct nejlepších nahrávek totiž odletí v létě 2020 na palubě sondy ExoMars k našemu rudému sousedovi, z jehož povrchu bude vítězná nahrávka odvysílána zpět na Zemi. Původně mělo být možné vzkazy posílat jen do 20. dubna, nakonec však organizátoři uzávěrku soutěže o měsíc posunuli.

Cenu Wernera von Siemense za základní výzkum získal tým z Akademie věd ČR (AV ČR) za vyvinutí plazmového nástřiku, který zlepší vlastnosti ochranného materiálu aut a lodí. Ocenění za práci v oblasti technických a přírodovědných oborů si odneslo 26 mladých vědců, studentů a pedagogů. Přihlásilo se rekordních 645 soutěžících. Siemens mezi ty nejlepší rozdělí milion korun.