Diktatura strana 3 z 3

V běloruské poslanecké sněmovně obsadí všech 110 křesel kandidáti podporující režim Alexandra Lukašenka. Opoziční představitelé většinou k volbám vůbec nebyli připuštěni. Opozice také hlásí řadu volebních podvodů. Prezident při hlasování oznámil, že bude o nejvyšší funkci usilovat příští rok už pošesté.

Post Bellum udělila Ceny Paměti národa. Výjimečně putovaly i do sousedních postkomunistických zemí – Maďarska, Polska, Německa a Slovenska. Obecně prospěšná společnost oceňuje žijící pamětníky od roku 2010 a mezi laureáty jsou váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holocaust, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti nebo církevní představitelé.

V Hongkongu pokračují protivládní protesty. Všechny školy z bezpečnostních důvodů zrušily vyučování, zavřená je řada obchodů, bank, stanic metra a železnice. Paralyzovaná zůstala finanční čtvrť, kde asi tisícovka demonstrantů v zakázaných maskách zablokovala silnice. Policie některé z nich zatkla.

Ruský prezident Vladimir Putin si na pondělním zasedání vlády postěžoval, že se ještě stále nepodařilo nastolit pořádek na stavbě nového ruského kosmodromu Vostočnyj. Na místě se podle něj rozkrádají obrovské peníze, ačkoliv justice už stačila některé pachatele poslat za mříže. Informují o tom ruská média.

Z baziliky v Údolí padlých, asi 50 kilometrů od Madridu, byly vyzdviženy ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Po převozu do hlavního města byly uloženy do rodinné hrobky na hřbitově na madridském předměstí El Pardo. Exhumaci loni schválila vláda, rodina někdejšího španělského vůdce se jí marně snažila zabránit u soudu.

Nově zveřejněné satelitní snímky ukazují, že čínští komunisté zrychlili likvidaci ujgurských hřbitovů. Za poslední dva roky jich asi třicet muselo ustoupit výstavbě měst. Do nich vláda přesouvá Číňany, aby v autonomní provincii Sin-ťiang, kdysi obývané z velké většiny muslimskými turkickými Ujgury, získala etnickou převahu.

Spojené státy zavádějí sankce proti 28 čínským bezpečnostním úřadům i firmám kvůli účasti na porušování práv muslimské menšiny Ujgurů. Stovky tisíc z nich vláda zavírá do takzvaných převýchovných táborů, dalším omezuje svobodu pohybu, kultury či odívání. Mezi sankcionovanými je i přední výrobce kamerových systémů a bezpečnostní techniky Hikvision.

Španělský nejvyšší soud povolil exhumaci ostatků diktátora Franciska Franka, o kterou usilovala vláda. Nevyhověl tak přání rodiny a některých organizací, které s přemístěním ostatků z baziliky v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu nesouhlasily.

Počet lidí, kteří utekli z domova před válkou, pronásledováním nebo konflikty, loni dosáhl 70,8 milionu. Oznámila to agentura OSN pro uprchlíky, podle níž je údaj nejvyšší za její sedmdesátiletou historii. Více než polovina z nich se přesunula v rámci své země, drtivá většina ostatních přebývá v sousedním státu. Nejvíc uprchlíků hostí Turecko, Pákistán a Uganda. Každý den roku 2018 přibylo 37 tisíc násilně vyhnaných lidí.

Blízký východ je v posledních desetiletích jednou z nejneklidnějších oblastí planety. Zuří tam nejkrvavější války, panují tam tvrdé režimy, které nakupují obrovské množství zbraní, a vznikají tam radikální náboženská hnutí. Proč tomu tak je zrovna na Blízkém východě, mohou pomoci pochopit vhodně zvolené mapy.

V procesu, který kazachstánský režim nazývá volbami, zvítězil úřadující prezident Kasym-Žomart Tokajev. Toho si jako svého nástupce vybral Nursultan Nazarbajev, jenž zemi vládl od roku 1990. Proti neférovosti voleb demonstrovaly v zemi tisíce lidí, stovky z nich skončily za mřížemi.

Pražský veletrh Svět knihy hostí německou spisovatelku rumunského původu a držitelku Nobelovy ceny Hertu Müllerovou. Ve svém díle vychází především ze zkušeností z mládí stráveného v komunistickém Rumunsku. Jejím dlouholetým tématem je útlak menšin a šikana obyvatel v diktaturách. V Praze chce připomenout, že její knihy zůstávají i v současnosti alarmujícím způsobem aktuální. Rozhovor s ní vedl Jakub Anděl.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro dal pokyn ministerstvu obrany, aby si vojáci připomněli pětapadesáté výročí vojenského převratu. Pučem, který svrhl levicového prezidenta, začaly dvě dekády vojenských vlád. Během nich skončily tisíce politických oponentů režimu ve vězení a přes čtyři sta lidí represe nepřežilo. Bolsonarův mluvčí rovněž v pondělí podle agentury AFP uvedl, že prezident nepovažuje události z roku 1964 za vojenský puč.

Desetitisíce Alžířanů vyšly do ulic na protest proti záměru současného prezidenta Abdalazíze Butefliky už popáté získat nejvyšší funkci. Demonstranti se shromáždili v Alžíru i v dalších městech. V hlavním městě se snažili policisté rozehnat davy studentů vodními děly, napsala agentura AFP. Navzdory protestům Buteflikův tým odevzdal dokumenty potřebné pro kandidaturu. Zemi s 42 miliony obyvatel vládne od roku 1999 a k moci ho vynesla krvavá občanská válka, která trvala deset let.