Diktatura strana 3 z 3

V Bělorusku pokračovaly sedmým dnem protesty proti průběhu prezidentských voleb a následnému policejnímu násilí. Objevili se na nich i příslušníci výsadkářů. Lidé v ulicích většinou požadují odchod prezidenta Alexandra Lukašenka, nové volby a vyšetření násilností. Policie proti nim nezasahuje. V Minsku se dav naposledy rozloučil s obětí pondělních demonstrací. Opozici podpořili lidé také v ulicích zahraničních měst včetně Prahy. Lukašenko mezitím probral situaci v zemi se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Demonstrace označil za pokus o barevnou revoluci řízený ze zahraničí, který ohrožuje i Rusko.

V parlamentu sice své zástupce nemají, jejich vliv ale v posledních letech sílí. Italští neofašisté neskrývají obdiv k diktátoru Benitu Mussolinimu, jehož režim padl právě před 75 lety. Sebevědomí získali podle expertů díky xenofobní rétorice některých vrcholných politiků v souvislosti s migrační krizi, ale také kvůli neschopnosti Italů vyrovnat se s minulostí podobně, jako to udělalo Německo s nacismem.

Jihokorejská vláda popřela zprávy o tom, že by byl severokorejský vůdce Kim Čong-un ve vážném stavu po operaci. Podle Reuters to uvedla agentura Jonhap s odkazem na vládního činitele. S informací původně přišla televize CNN jež se odvolávala na nejmenovaný zdroj z americké vlády. KLDR ani USA se k záležitosti zatím oficiálně nevyjádřily.

Josif Vissarionovič Stalin je na prodej za vyvolávací cenu 20 tisíc korun. Sochu sovětského diktátora nabízejí v Komárově na Berounsku. Pískovcové dílo s uraženou levou botou a klopou kabátu je zatím uloženo v depozitním skladu. O Stalina už projevili zájem potenciální kupci, dostane ho ten, kdo zaplatí nejvíc.

Oficiální statistiky ukazují, že Bělorusko má jen málo případů COVID-19. Prezident Alexandr Lukašenko tvrdí, že nejlepším lékem je pracovat, sportovat a chodit do sauny. Mluví o koronapsychóze a naznačuje, že paniku kolem nemoci si přejí nepřátelé režimu. Jednoho novináře kritizujícího laxní přístup úřadů už policie zadržela. Neoficiálními kanály se šíří zprávy o tom, že nakažených i mrtvých je daleko víc, a lidé se sami začínají chránit. Poslední průzkum ukazuje silné obavy a rodiče možná přimějí úřady, aby alespoň prodloužily jarní prázdniny.

V Česku byla „sametová“, na Slovensku „nežná“, ve východním Německu „pokojná“ (friedliche). Také v Polsku, Maďarsku a Bulharsku se revoluce roku 1989 obešla bez obětí na životech. Krvavou výjimkou středovýchodní Evropy je Rumunsko, kde zemřelo přes tisíc lidí. K brutálnímu násilí vůči demonstrantům tam nejprve sáhl diktátor Nicolae Ceaușescu. I poté, co se jeho režim zhroutil, však následovalo několik chaotických dní plných teroru. Jeho původ dosud není zcela jasný, padlo mu nicméně za oběť víc lidí, než kolik jich zemřelo při potlačování protestů Ceaușescem. Hlavní aktéři událostí, které před popravčí četu dohnaly i samotného diktátora, se teď po třiceti letech dostávají před soud.

Čínský prezident Si Ťin-pching ujistil hongkongskou správkyni Carrie Lamovou o své trvající podpoře. Na schůzce v Pekingu rovněž ocenil její odvahu vládnout v nynější „výjimečné době“. Velká část obyvatel města už šest měsíců demonstruje za demokratické reformy a požaduje rezignaci Lamové. Vláda a policie protesty potlačují, zadržely tisíce lidí.

Rumunský soud třicet let od krvavé revoluce přezkoumává případ exprezidenta Iona Iliescua. Čelí obvinění, že se po popravě diktátora Nikolae Ceausescua chopil moci násilím. Podle žalobců nese vinu za smrt bezmála devíti stovek z více než tisícovky obětí z prosince 1989. Iliescu označuje obvinění za politicky motivovaná a odmítá vypovídat.

Volali lidem a doporučovali jim, aby mou kandidaturu nepodepsali, říká Alena Anisimová z Běloruska. Je jednou ze dvou opozičních poslankyň, kterým po jednom období už režim nedovolil v nedělních parlamentních volbách kandidovat znovu. V rozhovoru pro web ČT24 mluvila o tom, jak si režim kandidáty vybírá, že poslankyně musí být hlavně krásné, jak se někteří srovnávají se svým svědomím a jaké problémy má běloruština.

V běloruské poslanecké sněmovně obsadí všech 110 křesel kandidáti podporující režim Alexandra Lukašenka. Opoziční představitelé většinou k volbám vůbec nebyli připuštěni. Opozice také hlásí řadu volebních podvodů. Prezident při hlasování oznámil, že bude o nejvyšší funkci usilovat příští rok už pošesté.

Post Bellum udělila Ceny Paměti národa. Výjimečně putovaly i do sousedních postkomunistických zemí – Maďarska, Polska, Německa a Slovenska. Obecně prospěšná společnost oceňuje žijící pamětníky od roku 2010 a mezi laureáty jsou váleční veteráni, političtí vězni, odbojáři, přeživší holocaust, perzekvovaní spisovatelé či představitelé undergroundu, skauti nebo církevní představitelé.

V Hongkongu pokračují protivládní protesty. Všechny školy z bezpečnostních důvodů zrušily vyučování, zavřená je řada obchodů, bank, stanic metra a železnice. Paralyzovaná zůstala finanční čtvrť, kde asi tisícovka demonstrantů v zakázaných maskách zablokovala silnice. Policie některé z nich zatkla.

Ruský prezident Vladimir Putin si na pondělním zasedání vlády postěžoval, že se ještě stále nepodařilo nastolit pořádek na stavbě nového ruského kosmodromu Vostočnyj. Na místě se podle něj rozkrádají obrovské peníze, ačkoliv justice už stačila některé pachatele poslat za mříže. Informují o tom ruská média.

Z baziliky v Údolí padlých, asi 50 kilometrů od Madridu, byly vyzdviženy ostatky španělského diktátora Franciska Franka. Po převozu do hlavního města byly uloženy do rodinné hrobky na hřbitově na madridském předměstí El Pardo. Exhumaci loni schválila vláda, rodina někdejšího španělského vůdce se jí marně snažila zabránit u soudu.

Nově zveřejněné satelitní snímky ukazují, že čínští komunisté zrychlili likvidaci ujgurských hřbitovů. Za poslední dva roky jich asi třicet muselo ustoupit výstavbě měst. Do nich vláda přesouvá Číňany, aby v autonomní provincii Sin-ťiang, kdysi obývané z velké většiny muslimskými turkickými Ujgury, získala etnickou převahu.

Spojené státy zavádějí sankce proti 28 čínským bezpečnostním úřadům i firmám kvůli účasti na porušování práv muslimské menšiny Ujgurů. Stovky tisíc z nich vláda zavírá do takzvaných převýchovných táborů, dalším omezuje svobodu pohybu, kultury či odívání. Mezi sankcionovanými je i přední výrobce kamerových systémů a bezpečnostní techniky Hikvision.

Španělský nejvyšší soud povolil exhumaci ostatků diktátora Franciska Franka, o kterou usilovala vláda. Nevyhověl tak přání rodiny a některých organizací, které s přemístěním ostatků z baziliky v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu nesouhlasily.

Počet lidí, kteří utekli z domova před válkou, pronásledováním nebo konflikty, loni dosáhl 70,8 milionu. Oznámila to agentura OSN pro uprchlíky, podle níž je údaj nejvyšší za její sedmdesátiletou historii. Více než polovina z nich se přesunula v rámci své země, drtivá většina ostatních přebývá v sousedním státu. Nejvíc uprchlíků hostí Turecko, Pákistán a Uganda. Každý den roku 2018 přibylo 37 tisíc násilně vyhnaných lidí.

Blízký východ je v posledních desetiletích jednou z nejneklidnějších oblastí planety. Zuří tam nejkrvavější války, panují tam tvrdé režimy, které nakupují obrovské množství zbraní, a vznikají tam radikální náboženská hnutí. Proč tomu tak je zrovna na Blízkém východě, mohou pomoci pochopit vhodně zvolené mapy.

V procesu, který kazachstánský režim nazývá volbami, zvítězil úřadující prezident Kasym-Žomart Tokajev. Toho si jako svého nástupce vybral Nursultan Nazarbajev, jenž zemi vládl od roku 1990. Proti neférovosti voleb demonstrovaly v zemi tisíce lidí, stovky z nich skončily za mřížemi.

Pražský veletrh Svět knihy hostí německou spisovatelku rumunského původu a držitelku Nobelovy ceny Hertu Müllerovou. Ve svém díle vychází především ze zkušeností z mládí stráveného v komunistickém Rumunsku. Jejím dlouholetým tématem je útlak menšin a šikana obyvatel v diktaturách. V Praze chce připomenout, že její knihy zůstávají i v současnosti alarmujícím způsobem aktuální. Rozhovor s ní vedl Jakub Anděl.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro dal pokyn ministerstvu obrany, aby si vojáci připomněli pětapadesáté výročí vojenského převratu. Pučem, který svrhl levicového prezidenta, začaly dvě dekády vojenských vlád. Během nich skončily tisíce politických oponentů režimu ve vězení a přes čtyři sta lidí represe nepřežilo. Bolsonarův mluvčí rovněž v pondělí podle agentury AFP uvedl, že prezident nepovažuje události z roku 1964 za vojenský puč.

Desetitisíce Alžířanů vyšly do ulic na protest proti záměru současného prezidenta Abdalazíze Butefliky už popáté získat nejvyšší funkci. Demonstranti se shromáždili v Alžíru i v dalších městech. V hlavním městě se snažili policisté rozehnat davy studentů vodními děly, napsala agentura AFP. Navzdory protestům Buteflikův tým odevzdal dokumenty potřebné pro kandidaturu. Zemi s 42 miliony obyvatel vládne od roku 1999 a k moci ho vynesla krvavá občanská válka, která trvala deset let.