Diktatura strana 4 z 4

Španělský nejvyšší soud povolil exhumaci ostatků diktátora Franciska Franka, o kterou usilovala vláda. Nevyhověl tak přání rodiny a některých organizací, které s přemístěním ostatků z baziliky v památníku v Údolí padlých nedaleko Madridu nesouhlasily.

Počet lidí, kteří utekli z domova před válkou, pronásledováním nebo konflikty, loni dosáhl 70,8 milionu. Oznámila to agentura OSN pro uprchlíky, podle níž je údaj nejvyšší za její sedmdesátiletou historii. Více než polovina z nich se přesunula v rámci své země, drtivá většina ostatních přebývá v sousedním státu. Nejvíc uprchlíků hostí Turecko, Pákistán a Uganda. Každý den roku 2018 přibylo 37 tisíc násilně vyhnaných lidí.

Blízký východ je v posledních desetiletích jednou z nejneklidnějších oblastí planety. Zuří tam nejkrvavější války, panují tam tvrdé režimy, které nakupují obrovské množství zbraní, a vznikají tam radikální náboženská hnutí. Proč tomu tak je zrovna na Blízkém východě, mohou pomoci pochopit vhodně zvolené mapy.

V procesu, který kazachstánský režim nazývá volbami, zvítězil úřadující prezident Kasym-Žomart Tokajev. Toho si jako svého nástupce vybral Nursultan Nazarbajev, jenž zemi vládl od roku 1990. Proti neférovosti voleb demonstrovaly v zemi tisíce lidí, stovky z nich skončily za mřížemi.

Pražský veletrh Svět knihy hostí německou spisovatelku rumunského původu a držitelku Nobelovy ceny Hertu Müllerovou. Ve svém díle vychází především ze zkušeností z mládí stráveného v komunistickém Rumunsku. Jejím dlouholetým tématem je útlak menšin a šikana obyvatel v diktaturách. V Praze chce připomenout, že její knihy zůstávají i v současnosti alarmujícím způsobem aktuální. Rozhovor s ní vedl Jakub Anděl.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro dal pokyn ministerstvu obrany, aby si vojáci připomněli pětapadesáté výročí vojenského převratu. Pučem, který svrhl levicového prezidenta, začaly dvě dekády vojenských vlád. Během nich skončily tisíce politických oponentů režimu ve vězení a přes čtyři sta lidí represe nepřežilo. Bolsonarův mluvčí rovněž v pondělí podle agentury AFP uvedl, že prezident nepovažuje události z roku 1964 za vojenský puč.

Desetitisíce Alžířanů vyšly do ulic na protest proti záměru současného prezidenta Abdalazíze Butefliky už popáté získat nejvyšší funkci. Demonstranti se shromáždili v Alžíru i v dalších městech. V hlavním městě se snažili policisté rozehnat davy studentů vodními děly, napsala agentura AFP. Navzdory protestům Buteflikův tým odevzdal dokumenty potřebné pro kandidaturu. Zemi s 42 miliony obyvatel vládne od roku 1999 a k moci ho vynesla krvavá občanská válka, která trvala deset let.