Diktatura strana 2 z 3

Stále víc Rusů kvůli invazi na Ukrajinu opouští svou zemi. Obávají se dopadů západních sankcí i tvrdších postihů úřadů. Možností k odchodu přitom po zastavení letů do Evropy příliš není. Několikanásobně zvýšený zájem hlásí vlaky do Finska nebo lety do Turecka.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval internetový server projektu OVD-Info, který sleduje v Rusku zásahy policie. Informovala o tom ruská média, podle nichž úřad jednal na základě rozhodnutí soudu, jenž dospěl k závěru, že cílem projektu je propagace terorismu a extremismu. Podle kritiků je to další krok Kremlu k umlčení jemu nepohodlných médií.

V neděli se ve středoamerické Nikaragui konají prezidentské volby. Jejich výsledek je předem jasný. Do čela země se nepochybně už popáté postaví levicová hlava státu Daniel Ortega. Muž vládnoucí tvrdou rukou coby diktátor si vítězství pojistil i tím, že nechal v posledních měsících zadržet řadu opozičních kandidátů. Spojené státy americké už předem volby označily za frašku a oznámily, že na zemi uvalí přísnější sankce.

V Itálii byl zatčen Němec Reinhard Doring Falkenberg (75), jehož 16 let hledaly chilské úřady kvůli obvinění z únosu. Toho se měl dopustit v 70. letech minulého století, kdy žil s dalšími německými emigranty v osadě zvané Colonia Dignidad, využívané i chilským diktátorem Augustem Pinochetem k věznění a mučení odpůrců jeho režimu.

Období před loňskými prezidentskými volbami v Bělorusku bylo možná nejzajímavější za celou třicetiletou historii země. Vyzvat dlouholetého vládce Alexandra Lukašenka chtělo 55 osobností včetně řady známých tváří. Režim nakonec k volbám pustil jen pět politiků, a to za podmínek, které české ministerstvo zahraničí i řada dalších zemí označily za nesvobodné a nedemokratické. Následné protesty i všechny opoziční síly tvrdě potlačil. Osud kandidátů rok po volbách 9. srpna shrnul web německé stanice Deutsche Welle.

Dny nezávislosti obyčejně provází oslavy. V pátek by svou první dekádu samostatnosti měl slavit Jižní Súdán, nejmladší stát světa. Důvodů k veselení ale tamní obyvatelé příliš mnoho nemají. Krutá občanská válka mezi etnickými skupinami sice už skončila, je ale velkou otázkou, zda vydrží velmi křehký mír. Dvěma třetinám populace hrozí hladomor a zemi sužuje i nepřízeň živlů.

Památku obětí komunistického režimu uctili na hřbitově v pražských Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Památka se připomíná každoročně v den, který předchází výročí vraždy političky a právničky Milady Horákové. Na hřbitově leží kolem dvou set obětí komunistického režimu včetně více než čtyřiceti dětí.

Z odlehlých oblastí Myanmaru přicházejí zprávy o formování nových povstaleckých skupin. A to z řad utlačovaných etnických menšin i politických odpůrců vojenské vlády, která násilím převzala moc letos v únoru. Někteří pozorovatelé soudí, že v zemi hrozí vypuknutí občanské války.

Sto dnů po puči vyšly v Myanmaru znovu do ulic tisíce lidí a demonstrovaly proti vojenské juntě, která po převratu sesadila civilní vládu. Armáda nasadila v posledních třech měsících proti demonstrantům bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Myanmarská vláda národní jednoty, kterou sestavili odpůrci vojenské junty, ve středu oznámila, že zřídila lidové obranné síly. Jejich úkolem bude chránit civilisty před útoky armády. Informovala o tom agentura Reuters.

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

Mnohaměsíční demonstrace proti režimu Alexandra Lukašenka prozatím neuspěly. V rozhovoru se švýcarským listem Le Temps to připustila jeho protikandidátka Svjatlana Cichanouská, za níž se v srpnových „volbách“ po vyřazení hlavních protirežimních osobností sjednotila běloruská opozice.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

Jack Ma, zakladatel čínské internetové společnosti Alibaba, se dva měsíce neobjevil na veřejnosti a nevystoupil ani v posledním dílu televizního pořadu, kde měl být porotcem. Sociální média i zpravodajské servery nyní spekulují o místě jeho pobytu. Jeden z nejbohatších Číňanů si vysloužil zvláštní pozornost úřadů, protože veřejně kritizoval čínský regulační systém, který podle něj brzdí inovace.

V Íránu poslali na smrt opozičního novináře Rúholláha Zama, který žil několik let v exilu ve Francii a provozoval web kritický k íránské vládě. Zam byl letos v Íránu odsouzen k trestu smrti za podněcování k násilnostem při protivládních protestech na přelomu let 2017 a 2018. Jeho popravu kritizovala mimo jiné organizace Reportéři bez hranic (RSF), která vyjádřila rozhořčení nad „dalším zločinem íránské justice“.

Americké ministerstvo financí ve čtvrtek ohlásilo sankce proti okolí čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova kvůli porušování lidských práv. Kadyrov, který je na černé listině už od léta, napsal na Telegramu, že „nic absurdnějšího se v dějinách lidstva nikdy nestalo“. Americký postup kritizovalo i Rusko.

Německo bude od příštího roku opět moci deportovat Syřany do jejich vlasti. Shodl se na tom ministr vnitra s kolegy ze spolkových zemí. S odvoláním na zdroje ze schůzky o tom informovala agentura DPA. Zákaz platil od roku 2012 vzhledem k válce a porušování lidských práv režimem Bašára Asada i povstalci kontrolujícími část území.

Uplynulo 60 let od vraždy Patrie, Minervy a Antonie Maríi Mirabalových, které se vzepřely diktátorskému režimu Rafaela Trujilla v Dominikánské republice. Sestry se staly nejen symbolem boje za svobodu a hrdinkami národa, ale i ikonami feminismu. Na jejich počest proto vyhlásila Organizace spojených národů (OSN) 25. listopad Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách. Organizace přitom v době pandemie upozorňuje na zvyšující se míru zejména domácího násilí.

Spisovatelka Světlana Alexijevičová, která jako jediná členka vedení Koordinační rady běloruské opozice zůstávala ve vlasti na svobodě, odletěla do Německa. Uvedl to server Tut.by s odvoláním na její spolupracovnici. Ostatní členové vedení rady již byli uvězněni, nebo donuceni k odjezdu z Běloruska. Generální prokurátor podezírá opoziční špičky ze snah o uchvácení moci a z poškozování národní bezpečnosti.

Čína podle nejnovější analýzy Australského institutu pro strategickou politiku (ASPI) rozšiřuje koncentrační tábory v Sin-ťiangu. Komunistická vláda přitom tvrdí, že takzvané převýchovné tábory pro Ujgury a příslušníky dalších menšin postupně ruší a že se zadržení zařazují do společnosti.

Po měsíci velkých protestů se naděje běloruské opozice na změnu pomalu rozplývají. Lidé neúnavně demonstrují, ale režim je stále častěji zatýká. Reportéři ČT Tereza Engelová a Tomáš Vlach exkluzivně natáčeli s opozičními lídry Svjatlanou Cichanouskou a Pavlem Latuškem, kteří museli svoji zemi pod tlakem výhrůžek opustit.

Litva, Lotyšsko a Estonsko ohlásily sankce proti třem desítkám běloruských představitelů včetně prezidenta Alexandra Lukašenka. Seznam osob, na jejichž cestování uvalily pobaltské státy omezení, bude podle litevského prezidenta Gitanase Nausédy prvním krokem a může být dále rozšířen, uvedla agentura Reuters. EU se nedávno shodla na společném sankčním seznamu, na něm však Lukašenko není z obavy o ohrožení případného dialogu režimu s opozicí. Běloruské úřady mezitím podle agentur zadržely další členku vedení Koordinační rady opozice a také organizátora stávky v klíčovém podniku z hlediska exportu.

Běloruská policie zadržela dvě desítky novinářů v Minsku, kde se měl konat další protest. Mezi zadrženými jsou západní, běloruští i ruští reportéři. Ruský prezident Vladimir Putin předtím řekl, že ho Alexandr Lukašenko požádal o vytvoření záložních policejních sil. Slíbil přitom, že je použije jen v případě, že se situace v zemi vymkne kontrole, což se zatím nestalo. Běloruskem otřásají protesty a stávky kritizující volby z 9. srpna jako zfalšované a požadující Lukašenkovo odstoupení, nové volby, propuštění politických vězňů a potrestání viníků brutálních policejních zásahů.