Diktatura strana 2 z 3

Myanmarská vláda národní jednoty, kterou sestavili odpůrci vojenské junty, ve středu oznámila, že zřídila lidové obranné síly. Jejich úkolem bude chránit civilisty před útoky armády. Informovala o tom agentura Reuters.

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

Mnohaměsíční demonstrace proti režimu Alexandra Lukašenka prozatím neuspěly. V rozhovoru se švýcarským listem Le Temps to připustila jeho protikandidátka Svjatlana Cichanouská, za níž se v srpnových „volbách“ po vyřazení hlavních protirežimních osobností sjednotila běloruská opozice.

Na začátku února si egyptští policisté přišli pro Ašrafa Hamdího. Autor humorných kreslených skečů, jehož na internetu sledují asi tři miliony lidí, se – nahlíženo perspektivou egyptské vlády – dopustil těžkého zločinu: vzdal hold demonstrantům, kteří před deseti lety dokázali svrhnout režim Husního Mubaraka. Tento případ ilustruje, že Egypt se po krátkém pokusu zkombinovat demokracii s islámem vrátil do pevného sevření vojenské diktatury. A to ještě brutálnější.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

Jack Ma, zakladatel čínské internetové společnosti Alibaba, se dva měsíce neobjevil na veřejnosti a nevystoupil ani v posledním dílu televizního pořadu, kde měl být porotcem. Sociální média i zpravodajské servery nyní spekulují o místě jeho pobytu. Jeden z nejbohatších Číňanů si vysloužil zvláštní pozornost úřadů, protože veřejně kritizoval čínský regulační systém, který podle něj brzdí inovace.

V Íránu poslali na smrt opozičního novináře Rúholláha Zama, který žil několik let v exilu ve Francii a provozoval web kritický k íránské vládě. Zam byl letos v Íránu odsouzen k trestu smrti za podněcování k násilnostem při protivládních protestech na přelomu let 2017 a 2018. Jeho popravu kritizovala mimo jiné organizace Reportéři bez hranic (RSF), která vyjádřila rozhořčení nad „dalším zločinem íránské justice“.

Americké ministerstvo financí ve čtvrtek ohlásilo sankce proti okolí čečenského prezidenta Ramzana Kadyrova kvůli porušování lidských práv. Kadyrov, který je na černé listině už od léta, napsal na Telegramu, že „nic absurdnějšího se v dějinách lidstva nikdy nestalo“. Americký postup kritizovalo i Rusko.

Německo bude od příštího roku opět moci deportovat Syřany do jejich vlasti. Shodl se na tom ministr vnitra s kolegy ze spolkových zemí. S odvoláním na zdroje ze schůzky o tom informovala agentura DPA. Zákaz platil od roku 2012 vzhledem k válce a porušování lidských práv režimem Bašára Asada i povstalci kontrolujícími část území.

Uplynulo 60 let od vraždy Patrie, Minervy a Antonie Maríi Mirabalových, které se vzepřely diktátorskému režimu Rafaela Trujilla v Dominikánské republice. Sestry se staly nejen symbolem boje za svobodu a hrdinkami národa, ale i ikonami feminismu. Na jejich počest proto vyhlásila Organizace spojených národů (OSN) 25. listopad Mezinárodním dnem za odstranění násilí na ženách. Organizace přitom v době pandemie upozorňuje na zvyšující se míru zejména domácího násilí.

Spisovatelka Světlana Alexijevičová, která jako jediná členka vedení Koordinační rady běloruské opozice zůstávala ve vlasti na svobodě, odletěla do Německa. Uvedl to server Tut.by s odvoláním na její spolupracovnici. Ostatní členové vedení rady již byli uvězněni, nebo donuceni k odjezdu z Běloruska. Generální prokurátor podezírá opoziční špičky ze snah o uchvácení moci a z poškozování národní bezpečnosti.

Čína podle nejnovější analýzy Australského institutu pro strategickou politiku (ASPI) rozšiřuje koncentrační tábory v Sin-ťiangu. Komunistická vláda přitom tvrdí, že takzvané převýchovné tábory pro Ujgury a příslušníky dalších menšin postupně ruší a že se zadržení zařazují do společnosti.

Po měsíci velkých protestů se naděje běloruské opozice na změnu pomalu rozplývají. Lidé neúnavně demonstrují, ale režim je stále častěji zatýká. Reportéři ČT Tereza Engelová a Tomáš Vlach exkluzivně natáčeli s opozičními lídry Svjatlanou Cichanouskou a Pavlem Latuškem, kteří museli svoji zemi pod tlakem výhrůžek opustit.

Litva, Lotyšsko a Estonsko ohlásily sankce proti třem desítkám běloruských představitelů včetně prezidenta Alexandra Lukašenka. Seznam osob, na jejichž cestování uvalily pobaltské státy omezení, bude podle litevského prezidenta Gitanase Nausédy prvním krokem a může být dále rozšířen, uvedla agentura Reuters. EU se nedávno shodla na společném sankčním seznamu, na něm však Lukašenko není z obavy o ohrožení případného dialogu režimu s opozicí. Běloruské úřady mezitím podle agentur zadržely další členku vedení Koordinační rady opozice a také organizátora stávky v klíčovém podniku z hlediska exportu.

Běloruská policie zadržela dvě desítky novinářů v Minsku, kde se měl konat další protest. Mezi zadrženými jsou západní, běloruští i ruští reportéři. Ruský prezident Vladimir Putin předtím řekl, že ho Alexandr Lukašenko požádal o vytvoření záložních policejních sil. Slíbil přitom, že je použije jen v případě, že se situace v zemi vymkne kontrole, což se zatím nestalo. Běloruskem otřásají protesty a stávky kritizující volby z 9. srpna jako zfalšované a požadující Lukašenkovo odstoupení, nové volby, propuštění politických vězňů a potrestání viníků brutálních policejních zásahů.

V Bělorusku pokračovaly sedmým dnem protesty proti průběhu prezidentských voleb a následnému policejnímu násilí. Objevili se na nich i příslušníci výsadkářů. Lidé v ulicích většinou požadují odchod prezidenta Alexandra Lukašenka, nové volby a vyšetření násilností. Policie proti nim nezasahuje. V Minsku se dav naposledy rozloučil s obětí pondělních demonstrací. Opozici podpořili lidé také v ulicích zahraničních měst včetně Prahy. Lukašenko mezitím probral situaci v zemi se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Demonstrace označil za pokus o barevnou revoluci řízený ze zahraničí, který ohrožuje i Rusko.

V parlamentu sice své zástupce nemají, jejich vliv ale v posledních letech sílí. Italští neofašisté neskrývají obdiv k diktátoru Benitu Mussolinimu, jehož režim padl právě před 75 lety. Sebevědomí získali podle expertů díky xenofobní rétorice některých vrcholných politiků v souvislosti s migrační krizi, ale také kvůli neschopnosti Italů vyrovnat se s minulostí podobně, jako to udělalo Německo s nacismem.

Jihokorejská vláda popřela zprávy o tom, že by byl severokorejský vůdce Kim Čong-un ve vážném stavu po operaci. Podle Reuters to uvedla agentura Jonhap s odkazem na vládního činitele. S informací původně přišla televize CNN jež se odvolávala na nejmenovaný zdroj z americké vlády. KLDR ani USA se k záležitosti zatím oficiálně nevyjádřily.

Josif Vissarionovič Stalin je na prodej za vyvolávací cenu 20 tisíc korun. Sochu sovětského diktátora nabízejí v Komárově na Berounsku. Pískovcové dílo s uraženou levou botou a klopou kabátu je zatím uloženo v depozitním skladu. O Stalina už projevili zájem potenciální kupci, dostane ho ten, kdo zaplatí nejvíc.

Oficiální statistiky ukazují, že Bělorusko má jen málo případů COVID-19. Prezident Alexandr Lukašenko tvrdí, že nejlepším lékem je pracovat, sportovat a chodit do sauny. Mluví o koronapsychóze a naznačuje, že paniku kolem nemoci si přejí nepřátelé režimu. Jednoho novináře kritizujícího laxní přístup úřadů už policie zadržela. Neoficiálními kanály se šíří zprávy o tom, že nakažených i mrtvých je daleko víc, a lidé se sami začínají chránit. Poslední průzkum ukazuje silné obavy a rodiče možná přimějí úřady, aby alespoň prodloužily jarní prázdniny.

V Česku byla „sametová“, na Slovensku „nežná“, ve východním Německu „pokojná“ (friedliche). Také v Polsku, Maďarsku a Bulharsku se revoluce roku 1989 obešla bez obětí na životech. Krvavou výjimkou středovýchodní Evropy je Rumunsko, kde zemřelo přes tisíc lidí. K brutálnímu násilí vůči demonstrantům tam nejprve sáhl diktátor Nicolae Ceaușescu. I poté, co se jeho režim zhroutil, však následovalo několik chaotických dní plných teroru. Jeho původ dosud není zcela jasný, padlo mu nicméně za oběť víc lidí, než kolik jich zemřelo při potlačování protestů Ceaușescem. Hlavní aktéři událostí, které před popravčí četu dohnaly i samotného diktátora, se teď po třiceti letech dostávají před soud.

Čínský prezident Si Ťin-pching ujistil hongkongskou správkyni Carrie Lamovou o své trvající podpoře. Na schůzce v Pekingu rovněž ocenil její odvahu vládnout v nynější „výjimečné době“. Velká část obyvatel města už šest měsíců demonstruje za demokratické reformy a požaduje rezignaci Lamové. Vláda a policie protesty potlačují, zadržely tisíce lidí.

Rumunský soud třicet let od krvavé revoluce přezkoumává případ exprezidenta Iona Iliescua. Čelí obvinění, že se po popravě diktátora Nikolae Ceausescua chopil moci násilím. Podle žalobců nese vinu za smrt bezmála devíti stovek z více než tisícovky obětí z prosince 1989. Iliescu označuje obvinění za politicky motivovaná a odmítá vypovídat.

Volali lidem a doporučovali jim, aby mou kandidaturu nepodepsali, říká Alena Anisimová z Běloruska. Je jednou ze dvou opozičních poslankyň, kterým po jednom období už režim nedovolil v nedělních parlamentních volbách kandidovat znovu. V rozhovoru pro web ČT24 mluvila o tom, jak si režim kandidáty vybírá, že poslankyně musí být hlavně krásné, jak se někteří srovnávají se svým svědomím a jaké problémy má běloruština.