V neděli se ve středoamerické Nikaragui konají prezidentské volby. Jejich výsledek je předem jasný. Do čela země se nepochybně už popáté postaví levicová hlava státu Daniel Ortega. Muž vládnoucí tvrdou rukou coby diktátor si vítězství pojistil i tím, že nechal v posledních měsících zadržet řadu opozičních kandidátů. Spojené státy americké už předem volby označily za frašku a oznámily, že na zemi uvalí přísnější sankce.
Nikaragua jde k volebním urnám, prezidentem se opět stane autoritář Ortega
4 minuty
Volby v Nikaragui
„Vláda zrušila oprávnění třem nejdůležitějším opozičním stranám a potom uvěznila sedm uchazečů o prezidentskou kandidaturu,“ řekl jeden z opozičních vůdců Edgard Parrales.
Je mezi nimi například Cristiana Chamorrová, dcera bývalé prezidentky, která před 31 lety Ortegu ve volbách porazila. „Chtějí mě obvinit z něčeho, co je naprosto vymyšlené,“ komentuje situaci samotná Chamorrová.
Ve vězení skončil i někdejší Ortegův viceprezident, světově proslulý spisovatel Sergio Ramírez. Ortegovy diktátorské způsoby už kritizují i lidé, kteří mu donedávna věřili a přes padesát let do něj vkládali naděje. Podle organizací na ochranu lidských práv je v Nikaragui nejméně 155 politických vězňů. Jejich rodiny tvrdí, že ve vězení jsou vystaveni špatnému zacházení a mučení.
USA zavedou přísnější sankce
Podle Washingtonu nedělní volby vyústí v ustanovení diktatury v Nikaragui. Krátce po nedělních volbách americký prezident podepíše zákon, který umožní zavést přísnější sankce na představitele nikaragujské vlády a zpřísnit dohled nad finančními transakcemi se zemí. Ještě v neděli americký prezident vydá k hlasování své prohlášení, uvedl s plány Bílého domu obeznámený zdroj.
Spojené státy ponechají ve středoamerické zemi i po volbách své velvyslanectví. To však omezí některé oficiální kontakty s vládou a prezidentem a bude pomáhat lidem, kteří se snaží v zemi obnovit demokracii.
Washington doufá, že výsledky nedělních voleb odmítne více zemí. Šéf diplomacie EU Josep Borrell tento týden uvedl, že hlasování v Nikaragui je za stávajících podmínek podvod. Právě s Evropskou unií by USA mohly koordinovat své kroky a sankce. Již dříve EU a Spojené státy uvalily kvůli porušování lidských práv sankce na některé představitele Ortegova režimu.
Jak se Ortega dostal k moci?
Ještě v prosinci 1978 si vojenský diktátor Somoza nechával blahopřát k narozeninám v jazyce svých amerických spojenců. O necelý rok později už se v Managui kácela jeho socha. Levicová gerila ho se zbraní v ruce vyhnala ze země a vzápětí zabila v exilu v Paraguayi. Po několika letech přechodné vlády vypsal mladý gerilový vůdce Daniel Ortega volby a pod dohledem svého mentora, kubánského diktátora Fidela Castra, se poprvé ujal funkce prezidenta.
Následovala brutální válka s nikaragujskými kontrarevolucionáři financovanými Spojenými státy mimo jiné z nelegálního prodeje zbraní do Íránu. „Lidé chtějí, aby nám Yankeeové dali pokoj. Lidé chtějí revoluci,“ prohlašoval Ortega v roce 1989.
Mezinárodní tlak nakonec přiměl Ortegu k vypsání svobodných voleb v roce 1990. Právě v nich ho porazila Violeta Chamorrová, matka nedávno zadržené političky. Daniel Ortega zamířil na 17 let do opozice. Po nich se ale vrátil v plné síle. Verdikt Nejvyššího soudu z roku 2009 mu navíc umožnil kandidovat donekonečna.
„Nejvyšší soud přepadli členové jediné strany a jejich verdikt umožnil kandidaturu osoby, kterou dnes mohu nazvat nikaragujským diktátorem: Danielu Ortegovi,“ pronesl v roce 2009 bývalý nikaragujský prezident Arnoldo Alemán.
Většina Nikaragujců ho tehdy ještě za diktátora nepovažovala. Vystupoval jako zastánce míru a solidarity. Jenže v roce 2018 propukly v Nikaragui mohutné nepokoje a protesty. Ty byly původně zaměřené proti reformě sociálního pojištění. Vláda a provládní milice protesty tvrdě potlačily. Mluví se zhruba o pěti stech mrtvých a více než tisíci zmizelých. A následné potlačování svobody slova i opozice nakonec vyneslo Ortegovi srovnání s jeho někdejším úhlavním nepřítelem, diktátorem Somozou.
