Nikaragua jde k volebním urnám, prezidentem se opět stane autoritář Ortega

4 minuty
Volby v Nikaragui
Zdroj: ČT24

V neděli se ve středoamerické Nikaragui konají prezidentské volby. Jejich výsledek je předem jasný. Do čela země se nepochybně už popáté postaví levicová hlava státu Daniel Ortega. Muž vládnoucí tvrdou rukou coby diktátor si vítězství pojistil i tím, že nechal v posledních měsících zadržet řadu opozičních kandidátů. Spojené státy americké už předem volby označily za frašku a oznámily, že na zemi uvalí přísnější sankce.

„Vláda zrušila oprávnění třem nejdůležitějším opozičním stranám a potom uvěznila sedm uchazečů o prezidentskou kandidaturu,“ řekl jeden z opozičních vůdců Edgard Parrales.

Je mezi nimi například Cristiana Chamorrová, dcera bývalé prezidentky, která před 31 lety Ortegu ve volbách porazila. „Chtějí mě obvinit z něčeho, co je naprosto vymyšlené,“ komentuje situaci samotná Chamorrová.

Ve vězení skončil i někdejší Ortegův viceprezident, světově proslulý spisovatel Sergio Ramírez. Ortegovy diktátorské způsoby už kritizují i lidé, kteří mu donedávna věřili a přes padesát let do něj vkládali naděje. Podle organizací na ochranu lidských práv je v Nikaragui nejméně 155 politických vězňů. Jejich rodiny tvrdí, že ve vězení jsou vystaveni špatnému zacházení a mučení.

USA zavedou přísnější sankce

Podle Washingtonu nedělní volby vyústí v ustanovení diktatury v Nikaragui. Krátce po nedělních volbách americký prezident podepíše zákon, který umožní zavést přísnější sankce na představitele nikaragujské vlády a zpřísnit dohled nad finančními transakcemi se zemí. Ještě v neděli americký prezident vydá k hlasování své prohlášení, uvedl s plány Bílého domu obeznámený zdroj.

Spojené státy ponechají ve středoamerické zemi i po volbách své velvyslanectví. To však omezí některé oficiální kontakty s vládou a prezidentem a bude pomáhat lidem, kteří se snaží v zemi obnovit demokracii.

Washington doufá, že výsledky nedělních voleb odmítne více zemí. Šéf diplomacie EU Josep Borrell tento týden uvedl, že hlasování v Nikaragui je za stávajících podmínek podvod. Právě s Evropskou unií by USA mohly koordinovat své kroky a sankce. Již dříve EU a Spojené státy uvalily kvůli porušování lidských práv sankce na některé představitele Ortegova režimu.

Jak se Ortega dostal k moci?

Ještě v prosinci 1978 si vojenský diktátor Somoza nechával blahopřát k narozeninám v jazyce svých amerických spojenců. O necelý rok později už se v Managui kácela jeho socha. Levicová gerila ho se zbraní v ruce vyhnala ze země a vzápětí zabila v exilu v Paraguayi. Po několika letech přechodné vlády vypsal mladý gerilový vůdce Daniel Ortega volby a pod dohledem svého mentora, kubánského diktátora Fidela Castra, se poprvé ujal funkce prezidenta.

Následovala brutální válka s nikaragujskými kontrarevolucionáři financovanými Spojenými státy mimo jiné z nelegálního prodeje zbraní do Íránu. „Lidé chtějí, aby nám Yankeeové dali pokoj. Lidé chtějí revoluci,“ prohlašoval Ortega v roce 1989.

Mezinárodní tlak nakonec přiměl Ortegu k vypsání svobodných voleb v roce 1990. Právě v nich ho porazila Violeta Chamorrová, matka nedávno zadržené političky. Daniel Ortega zamířil na 17 let do opozice. Po nich se ale vrátil v plné síle. Verdikt Nejvyššího soudu z roku 2009 mu navíc umožnil kandidovat donekonečna.

„Nejvyšší soud přepadli členové jediné strany a jejich verdikt umožnil kandidaturu osoby, kterou dnes mohu nazvat nikaragujským diktátorem: Danielu Ortegovi,“ pronesl v roce 2009 bývalý nikaragujský prezident Arnoldo Alemán.

Většina Nikaragujců ho tehdy ještě za diktátora nepovažovala. Vystupoval jako zastánce míru a solidarity. Jenže v roce 2018 propukly v Nikaragui mohutné nepokoje a protesty. Ty byly původně zaměřené proti reformě sociálního pojištění. Vláda a provládní milice protesty tvrdě potlačily. Mluví se zhruba o pěti stech mrtvých a více než tisíci zmizelých. A následné potlačování svobody slova i opozice nakonec vyneslo Ortegovi srovnání s jeho někdejším úhlavním nepřítelem, diktátorem Somozou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko uskutečnilo největší dronový útok od začátku invaze, píší agentury

Ruské síly za uplynulou noc do nedělních 07:00 SELČ vyslaly na Ukrajinu 273 dronů, což je podle dosavadních záznamů největší dronový útok od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022, uvedly agentury AP a Reuters. Ukrajinské letectvo oznámilo, že 88 dronů se podařilo sestřelit. Podle dřívějších zpráv při útoku dronů byla zabita jedna žena a tři lidé byli zraněni, včetně dítěte.
09:15Aktualizovánopřed 26 mminutami

Papež Lev XIV. před inaugurační mší poprvé pozdravil věřící z papamobilu

Papež Lev XIV. v neděli věřící poprvé pozdravil z otevřeného automobilu. Takzvaným papamobilem se projel náměstím svatého Petra, kde se lidé shromáždili kvůli inaugurační mši nové hlavy katolické církve. Samotný obřad začal v deset hodin. Mše, která zahajuje vládu papeže zvoleného 8. května, se účastní také na 160 delegací ze zahraničí.
před 27 mminutami

Úřady v Gaze hlásí 24 mrtvých po izraelském útoku na Chán Júnis

Zdravotnické úřady v Pásmu Gazy kontrolované teroristickým hnutím Hamás uvádějí, že izraelský nálet zabil nejméně 24 Palestinců ve stanovém táboře pro vysídlené rodiny v Chán Júnisu na jihu Pásma, píše agentura Reuters. Izrael stupňuje vojenskou ofenzivu v oblasti a zintenzivnil bombardování, při kterém podle úřadů za posledních 72 hodin zahynuly stovky lidí.
08:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rumuni ve druhém kole vybírají prezidenta

Obyvatelé Rumunska v neděli vybírají příštího prezidenta. Rozhodují se mezi vítězem prvního kola hlasování, krajně pravicovým politikem Georgem Simionem, a bukurešťským primátorem Nicušorem Danem, jenž před dvěma týdny skončil druhý. Hlasování končí ve 20:00 SELČ. Jde o opakované volby, ty původní ústavní soud loni na podzim zrušil v souvislosti s informacemi tajných služeb, podle nichž do kampaně zasahovalo Rusko.
07:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Poláci volí příští hlavu státu

Lidé v Polsku hlasují o nástupci konzervativního prezidenta Andrzeje Dudy, spojence nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), jehož druhé a poslední pětileté funkční období skončí v srpnu. Volební místnosti se otevřely ráno a uzavřou se ve 21:00. Na výběr je ze třinácti uchazečů, je ale málo pravděpodobné, že by se některému podařilo už v prvním kole získat přes polovinu hlasů. O prezidentovi tak zřejmě rozhodne až druhé kolo 1. června.
07:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbuch v Palm Springs byl teroristickým činem, uvedly úřady

Sobotní výbuch u reprodukční kliniky v kalifornském městě Palm Springs, po kterém na místě zemřel jeden člověk, byl podle úřadů úmyslným teroristickým činem. Úřady ještě neztotožnily osobu, jež při něm zahynula, ale po podezřelém nepátrají. Podle agentury Reuters to uvedl vedoucí losangeleské pobočky amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Akil Davis.
před 1 hhodinou

Ukrajině pomáhají české drony s umělou inteligencí

Do bojů na Ukrajině zasahuje i umělá inteligence. Česká firma LPP Holding dodala tamní armádě už stovky dronů, které ji využívají a v konfliktu se pohybují zcela samostatně. Na vývoj bezpilotních strojů se soustředí i další společnosti.
před 2 hhodinami

Do Brooklynského mostu narazila loď, dva lidé zemřeli

Do Brooklynského mostu v New Yorku v sobotu narazila cvičná loď mexického námořnictva. Na palubě se nacházelo 277 lidí, dva z nich zemřeli. Na síti X to napsal starosta města Eric Adams. Dalších devatenáct pasažérů je zraněných, z toho dva jsou ve vážném stavu. S odkazem na záchranáře o tom informují americká média.
06:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...