Daňový balíček strana 2 z 3

Při opětovném hlasování sněmovny o daňovém balíčku má šanci uspět jeho upravená, senátní verze. Vyplývá to ze stanovisek politických stran v dolní komoře. Podporu by jí měly zajistit vedle hnutí ANO i hlasy opoziční ODS a zřejmě také lidovců. Vládní ČSSD je proti.

Senát ve čtvrtek večer po dlouhé debatě schválil pozměněnou verzi daňového balíčku. Předseda ODS Petr Fiala rozhodnutí horní komory vítá, podle něj jde o rozumné řešení, které zajistí lidem více peněz. Naopak místopředseda ČSSD Ondřej Veselý výsledek hlasování ostře kritizuje. „Daňový balíček, jak byl schválen Senátem, je úplně stejná katastrofa jako to, co bylo schváleno ve sněmovně,“ uvedl v pořadu Události, komentáře.

Komunistická podpora pro rozpočet menšinové vlády ANO a ČSSD stále není jistá. KSČM totiž trvá na požadavku, aby deset miliard korun určených pro ministerstvo obrany bylo převedeno do vládní rozpočtové rezervy. V Interview ČT24 to potvrdila předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Připustila, že to souvisí i s odporem komunistů vůči členství v NATO. Nabídka prezidenta Miloše Zemana na zprostředkování jednání s vládou podle ní není potřeba.

Senát podle předsedy nejpočetnějšího klubu horní komory Zdeňka Nytry (ODS) kráčí ke schválení změn ve vládním daňovém balíčku v duchu dohody senátorů s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Především by se měla snížit poslanci schválená sleva na poplatníka. Nytrův klub, který zastřešuje ODS a TOP 09, ale bude při hlasování zřejmě rozpolcen. Podle poslance TOP 09 Miroslava Kalouska nebudou senátoři této strany hlasovat pro dohodnuté změny, pokud zároveň neprojdou úsporná opatření. Poslanec vládního ANO Jan Řehounek varoval před tím, že by nakonec neprošla sněmovní ani upravená senátní verze daňového balíčku, to by podle něj znamenalo rozpočtové provizorium. Zákonodárci debatovali o daňovém balíčku v Událostech, komentářích.

Krajům a obcím mají být podle středečního jednání ústavně-právního výboru Senátu výpadky příjmů po zrušení superhrubé mzdy nahrazeny z 80 procent. Mají mít proto víc z výnosů z daní. Sazby daně z příjmů fyzických osob počítané z hrubé mzdy by výbor nechal na 15 a 23 procentech, jak to již dříve schválila sněmovna. Slevu na poplatníka chce zvýšit o tři tisíce korun na 27 840 ročně, což odpovídá dřívějšímu doporučení senátního hospodářského výboru. Horní komora bude o úpravách daňového balíčku, který dostala ze sněmovny, jednat ve čtvrtek.

Poslanci v druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny v celkovém objemu 279 miliard korun. Schodek má být 320 miliard. Nejsou však zohledněny dopady právě projednávaného daňového balíčku. Pokud by byl přijat, sníží příjmy veřejných rozpočtů o dalších zhruba 130 miliard korun. Hostem Událostí komentářů byla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Senátní hospodářský výbor podpořil ve středu sazby daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent po zrušení superhrubé mzdy. Slevu na poplatníka chce zvýšit jen o tři tisíce korun na 27 840 korun ročně, tedy méně, než schválila sněmovna. Kraje a obce by kvůli zrušení superhrubé mzdy a následnému výpadku části příjmů měly podle výboru dostat vyšší podíl na výnosech daní. Získaly by tak zhruba 20 miliard korun ročně.

Je obrovskou chybou, že se na daňových změnách nedohodly koaliční strany, míní místopředseda ČSSD Roman Onderka. Sociální demokraté jsou podle něj připraveni ke kompromisu, pokud řešení pomůže lidem s nízkými příjmy. To považuje za důležité i členka sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) a zdůrazňuje nutnost kompenzovat výpadky příjmů samospráv. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura v Událostech, komentářích odmítl, že změny, pro které občanští demokraté hlasovali, v důsledku škodí. S penězi si podle něj nejlépe poradí občané.

Návrh daňových změn a návrh státního rozpočtu na příští rok budou řešit poslanci a senátoři v příštím týdnu. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška je rozpočet mrtvým dokumentem, člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM) kritizuje, že návrh tvoří masivní dluh a Česko by podle něj vydrželo měsíc rozpočtového provizoria. Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek věří, že v Senátu dozná daňový balíček rozumných změn. Kraje a obce podle něj musí se státem sdílet dobré i špatné časy. V Otázkách Václava Moravce hosté hovořili také o cestě hradního poradce Martina Nejedlého do Ruska.

Další osud daňového balíčku je na Senátu. Premiér Andrej Babiš (ANO) i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) trvají na schválené variantě nižšího odvodu pro zaměstnance, tedy 15 a 23 procent z hrubé mzdy. Podporu pro návrh ale nemají. Pokud by přitom senátoři sazbu jakkoliv zvýšili, hnutí ANO to pak ve sněmovně nepodpoří. Změny daní způsobují také napětí ve vládní koalici.

Na aktuálně schválném návrhu Poslanecké sněmovny na zrušení superhrubé mzdy, zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, zvýšení slevy na poplatníka z 24 840 korun na 34 125 korun a zrušení horního limitu pro daňový bonus příliš nevydělá nejméně výdělečná pětina zaměstnanců. Vyplývá to z analýzy think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR k vyhodnocení dopadů jednotlivých návrhů na změny daní. Senátoři zatím shodu na podobě daňového balíčku nenašli, jednat by o něm měli podle zjištění České televize 10. nebo 11. prosince, potvrdil organizační výbor horní komory.

Současný proces připravovaných daňových změn je neskutečně špatně zvládnutý a to je neomluvitelné, uvedl v pořadu Interview ČT24 guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Pro poplatníka je to „strašlivá situace“, když se o změnách mluví až na konci roku. Stát v krizi ještě přidává nejistotu, místo aby vytvářel předvídatelná očekávání.

V rámci Senátu začalo ve středu hledání kompromisu, jak má vypadat daňový balíček chystaný pro příští rok. S předsedy některých klubů už jednal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Podle něj horní komora bude balíček schvalovat nejdříve 10. prosince. Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak jednali se šéfem Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a zástupci senátních klubů. Babiš navrhl Senátu zrušit vyšší slevu na poplatníka a nechat sazby 15 a 23 procent. Novinkou je, že zároveň navrhl poslat obcím a krajům 20 miliard za výpadek příjmů.

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce jednat s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), aby horní komora vypustila z daňového balíčku růst slevy na poplatníka. Vystrčilovi kvůli tomu napsal dopis, uvedl ve svém videu na sociálních sítích. Stejné přání jako premiér v sobotu vyjádřila i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Babiš odmítl, že by snížení sazby daně z příjmu na 15 procent znamenalo rozvrat veřejných financí v Česku, jak tvrdí někteří odborníci, opoziční politici či vládní ČSSD.

Daňový balíček, který v noci ze čtvrtka na pátek schválila sněmovna, nebude mít v Senátu „na růžích ustláno“, uvedl šéf horní komory Miloš Vystrčil (ODS). Připomněl v té souvislosti čtvrteční usnesení Senátu směrem k vládě, aby činila kroky, kterými zabrání rozvratu veřejných financí. Před tím po schválení daňových úprav varují někteří ekonomové, opoziční politici i představitelé vládní ČSSD, která prosazovala variantu s nižšími dopady do příjmů rozpočtu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v sobotu na Twitteru uvedla, že požádá Senát, aby z daňového balíčku zvýšení slevy na poplatníka vypustil a vrátil zákon poslancům.

Nečekané vyústění mělo páteční ranní hlasování sněmovny o daňovém balíčku. Vládní hnutí ANO za pomoci ODS a SPD odhlasovalo zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent z hrubé mzdy. První sazba se týká většiny ze 4,5 milionu zaměstnanců. Druhá pak těch, kteří vydělávají měsíčně nad 141 764 korun, a nahrazuje současnou takzvanou solidární přirážku. Tento návrh podal premiér Andrej Babiš (ANO) a pro příjmy veřejných rozpočtů by znamenal pokles o necelých 90 miliard korun. O náhlých změnách diskutovali v pořadu Události, komentáře Miroslav Kalousek (TOP 09) a Jiří Dolejš (KSČM).

Poslanci díky hlasům vládních stran a komunistů schválili ve středu základní parametry rozpočtu. Nikdo se však netají tím, že 320miliardový schodek nejspíše nebude reálný. Všeobecně se hovoří o dosud nejasném vlivu daňového balíčku s případným zrušením superhrubé mzdy, opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje za zásadní problém i to, že druhá vlna koronavirové pandemie zasáhla Česko silněji, než předpokládala prognóza, z níž ministerstvo financí při sestavování rozpočtu vycházelo. Poslanec vládní ČSSD Roman Onderka přesto trvá na tom, že je potřeba rozpočet, byť nepřesný, včas schválit a vyhnout se provizoriu. Poslanci diskutovali v Událostech, komentářích.

Nový a zpřesněný schodek státního rozpočtu na příští rok, který předloží ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) na jednání vlády, činí 320 miliard korun. Šéfka státní kasy to potvrdila České televizi.

Spotřební daň z litru nafty by měla být od 1. ledna o korunu nižší. Naopak krabička cigaret by mohla kvůli zvýšení spotřební daně na tabák od příštího roku podražit až o osm korun. Obě změny ve středu do daňového balíčku prosadili poslanci sněmovního rozpočtového výboru. Potvrdit je ještě musí celá sněmovna. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s návrhy souhlasí.

Vláda plánuje rychlejší daňové odpisy majetku – chce tak podpořit investice českých firem v době koronavirové krize. Má jít ale o věci zakoupené letos nebo příští rok. Podle ministryně financí jsou klíčovou položkou automobily. Doba odpisu by se zkrátila z pěti let na dva roky.

Možnost zavedení stravenkového paušálu coby alternativy k současným stravenkám schválila v úterý v prvním čtení sněmovna. Je to součást daňového balíčku, který poslancům předložila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ten obsahuje například i zvyšování spotřební daně u tabáku a cigaret v letech 2021 až 2023 zhruba o pět procent ročně. Balíček tak postupuje do druhého čtení, kde bude možné podávat pozměňovací návrhy. Vláda předpokládá, že by platil od roku 2021.

Vláda v pondělí schválila daňový balíček, podle něho by například daň z přidané hodnoty klesla z 15 na 10 procent u ubytovacích služeb, vstupného na kulturní, sportovní akce, na sportoviště nebo do saun. Návrh počítá i s poklesem silniční daně o 25 procent u nákladních aut nad 3,5 tuny. Tvůrce balíčku, ministerstvo financí, navrhuje změny projednat  ve sněmovně ve zrychleném režimu v rámci stavu legislativní nouze. Kabinet přijal také Antivirus C připravený ministerstvem práce: firmám do 50 zaměstnanců by stát mohl odpustit sociální odvody za červen až srpen. Zaměstnavatel by ale nesměl propustit víc než desetinu pracovníků a ve srovnání s březnem nesnížit mzdy. Až do konce srpna byl pak prodloužen  Antivirus B.

Senát letos čeká obměna. V podzimních volbách vyberou voliči třetinu jeho členů. Teď má v horní parlamentní komoře výraznou převahu opozice. I přesto, že Senát absolvoval v uplynulém roce méně schůzí a jednacích dnů než sněmovna, byl třeba na konci roku hlasitějším hybatelem událostí.

Rok 2020 má být podle české vlády hlavně rokem investic. Koaliční kabinet chce i nadále řešit bezpečnost, počítá i s růstem platů a důchodů. Personální změny premiér Andrej Babiš (ANO) ani vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) neočekávají. Opozice varuje před podceněním oslabující ekonomiky.