Bagdád strana 2 z 4

Irácký premiér Mustafa Kázimí přežil pokus o atentát. Podle bezpečnostního zdroje blízkého Kázimímu byl útok veden třemi drony, z nichž dva se podařilo sestřelit. Nálože, které nesl třetí letoun, vybuchly u rezidence. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil. Podle agentury Reuters pokus o atentát dramaticky zvyšuje napětí v Iráku po říjnových volbách, jejichž výsledky odmítají uznat milice podporované Íránem.

V iráckých parlamentních volbách podle předběžných výsledků zvítězila strana populistického šíitského duchovního Muktady Sadra. Nedělní hlasování v Iráku provázela rekordně nízká účast 41 procent. Podle agentury AP to odráží širokou nespokojenost a nedůvěru lidí v demokratický systém. Agentura Reuters uvádí, že volby byly označovány jako šance odstavit od moci vládnoucí elity. Vzhledem k nízké účasti ale podle ní lze předpokládat, že si strany, které jsou u moci od roku 2003, svá místa udrží.

Pražský vrchní soud v úterý potvrdil 15 let vězení uprchlému Iráčanovi, který podle pravomocného rozsudku odjel z Česka bojovat za Islámský stát (IS). Česká justice uznala Vátika Muhammada Júsifa Sammarraího vinným z teroristického útoku a z účasti na teroristické skupině. Sedmadvacetiletého muže označila za bojovníka IS mimo jiné zpráva americké FBI, mezi důkazy patřilo i propagandistické video, v němž Sammarraí účinkoval.

Evropská unie stupňuje tlak na Irák, aby zastavil lety svých aerolinek do Běloruska. Minsk od května posílá migranty na litevské území v odplatě za nové sankce, které na něj EU uvalila, připomněl server Politico. Podle něj snažení Unie směrem k Bagdádu nyní nejspíše začíná přinášet výsledky.

Více než 17 tisíc starodávných uměleckých děl ukradených v Iráku a vrácených ze Spojených států a dalších zemí převzalo irácké ministerstvo kultury. Je to největší objem vrácených památek v historii země, napsala agentura AP. Většina předmětů se datuje z doby před čtyřmi tisíci lety, kdy se v této oblasti rozkládaly starověké říše.

Mosul je druhým největším městem Iráku a v době největšího rozpuku organizace Islámský stát (IS) byl baštou těchto extremistů. Ti zničili tamní železniční infrastrukturu. Po porážce IS se teď místní snaží železniční trať rekonstruovat a obnovit. Z Mosulu, který se nachází na severu země, vedly více než století železniční spoje po celé zemi – přes Bagdád až na jih do Basry.

Litva otevře nový tábor, v němž ubytuje migranty, kteří do země v poslední době ve větším počtu přicházejí přes Bělorusko. Oznámila to v pondělí ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Vilnius viní autoritářský běloruský režim z toho, že organizovaně přes hranice posílá do Litvy lidi zejména z Iráku a dalších blízkovýchodních zemí či z Afriky. „Litevští vojáci už také pokládají podél hranice s Běloruskem ostnatý žiletkový drát,“ dodal zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Bilance obětí sobotního požáru v nemocnici pro pacienty s covidem-19 v Bagdádu vzrostla na 82, zraněných je 110. Informovalo o tom irácké ministerstvo vnitra. Původní informace hovořily o třech desítkách a později o šesti desítkách mrtvých. Oheň zřejmě vypukl kvůli špatně uskladněným lahvím s kyslíkem, uvedla agentura AFP. Premiér kvůli katastrofě odvolal ministra zdravotnictví.

Soud uložil 15 let vězení Iráčanovi, kterého obžaloba viní z toho, že z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS). Čtvrteční verdikt není pravomocný. Vátik Muhammad Júsif Sammarraí je za teroristický útok a za účast na teroristické skupině stíhaný jako uprchlý. Není totiž zřejmé, kde se nyní nachází. Podle jeho právníka je vysoce pravděpodobné, že mladík už je po smrti.

Soud začal projednávat případ Iráčana, kterého obžaloba viní z toho, že z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS). Vátik Muhammad Júsif Sammarraí je stíhaný jako uprchlý, protože není zřejmé, kde se nyní nachází. Jeho otec ve středu ve svědecké výpovědi vyjádřil přesvědčení, že syn zahynul pod troskami v Mosulu. Šestadvacetiletému muži hrozí za teroristický útok a za účast na teroristické skupině 12 až 20 let vězení a případně i propadnutí majetku.

„Každá válka je jiná, zároveň je ale každá stejná.“ Parafráze věty veterána z války v Perském zálivu Anthonyho Swofforda zprvu příliš neříká, přesto konflikt na Blízkém východě velmi vystihuje. V každé válce umírají lidé, trpí civilisté. Operace Pouštní bouře ale přinesla jisté změny. Ofenziva koaličních vojsk proti irácké armádě Saddáma Husajna se vedla výhradně ze vzduchu a za velkého zájmu médií. Věta reportéra CNN Petera Arnetta „Nebe nad Bagdádem září“ vstoupila do historie. Poslední fáze „války v přímém přenosu“ odstartovala prvními spojeneckými nálety 17. ledna 1991.

Irácký soud ve čtvrtek vydal zatykač na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Viní jej z loňského zabití klíčového íránského generála Kásema Solejmáního a vlivného člena vedení proíránské milice v Iráku Abú Mahdího Muhandise. S odvoláním na iráckou justici o tom informovala agentura AP.

Americký prezident Donald Trump omilostnil svého bývalého poradce pro zahraniční politiku George Papadopoulose odsouzeného v kauze vměšování Ruska. Omilostnění se týká i dalších 14 lidí, včetně dvou někdejších republikánských zákonodárců. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.

V bangladéšské metropoli Dháce v úterý demonstrovaly desítky tisíc lidí, kteří volali po bojkotu francouzských výrobků poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron hájil právo na zveřejňování karikatur proroka Mohameda. Íránské ministerstvo zahraničí si ve stejné věci předvolalo francouzského diplomata. Francie vyzvala své občany žijící v zemích s většinovým muslimským obyvatelstvem, aby byli kvůli současným projevům hněvu opatrní. Představitel francouzských muslimů doporučil karikatury ignorovat.

Osmiletá válka mezi Irákem a Íránem je řazena k nejkrvavějším konfliktům 20. století. Boje si na obou stranách vyžádaly na milion obětí a materiální škody se odhadují na stamiliony dolarů. Do konfliktu, který připomínal první světovou válku na evropském bojišti, se zejména dodávkami zbraní zapojily i obě tehdejší supervelmoci. Irácko-íránská válka nakonec skončila bez jasného vítěze, když obě země stáhly vojáky za hranice uznávané před konfliktem. Válku rozpoutal před 40 lety, 22. září 1980, Irák, příměří vstoupilo v platnost 20. srpna 1988.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) byla založena 14. září 1960 na konferenci v Bagdádu a už desítky let hraje klíčovou roli na ropném trhu, přestože v posledních rocích sužují kartel rozpory a jeho vliv střídavě upadá, upozorňují někteří analytici zejména v souvislosti s břidlicovou revolucí v USA. V posledních měsících navíc cenu ropy rapidně poslala dolů také pandemie koronaviru a hrozí, že by se situace teď mohla opakovat, pokud přijde její druhá vlna.

Uplynulo třicet let od doby, kdy vojenské síly iráckého vůdce Saddáma Husajna vtrhly 2. srpna 1990 do blízkovýchodního emirátu Kuvajt a spustily tak řetězec událostí, který vedl k válce v Perském zálivu. Konflikt v blízkovýchodním regionu vyvolal mezinárodní pozdvižení, odsoudila ho Rada OSN a zapojilo se do něj bezmála 690 tisíc vojáků z 34 zemí včetně Československa.

Turečtí vojáci podnikli na severu Iráku pozemní ofenzivu proti bojovníkům Strany kurdských pracujících (PKK). S odvoláním na turecké ministerstvo obrany o tom informovaly zahraniční agentury. Už v pondělí Turecko na kurdské milice v severním Iráku zaútočilo ze vzduchu.

Spojené státy budou v příštích měsících pokračovat ve snižování své vojenské přítomnosti v Iráku. Záměr odejít ze země je popsán ve společném prohlášení americké a irácké vlády, vydaném u příležitosti „strategického dialogu“ o budoucích vztazích obou států.

Teherán oznámil, že brzy popraví íránského občana, který vyzrazoval zpravodajským službám Spojených států a Izraele údaje o poloze íránského generála Kásima Solejmáního. Případ nicméně podle Teheránu s lednovým zabitím Solejmáního Američany v Iráku nesouvisí. S odvoláním na sdělení íránských úřadů to napsala agentura Reuters.

Po měsících mocenských sporů vyslovil v noci na čtvrtek irácký parlament důvěru nové vládě pod vedením bývalého šéfa tajných služeb Mustafy Kázimího. Třiapadesátiletý šíitský politik se funkce ujímá po Ádilovi Abdal Mahdím, který z postu odstoupil loni na podzim v atmosféře protestů proti politické elitě a špatné ekonomické situaci.

Světová zdravotnická organizace požádala muslimské státy, aby během postního měsíce ramadánu omezily oslavy. To, jak budou slavit ramadán různé země Blízkého východu, záleží na tom, jak v každém státě v posledních týdnech probíhá pandemie. V celé oblasti ale platí, že vlády výrazně omezily či rovnou zakázaly bohoslužby a vycházení na ulici v pozdních hodinách, uvedl zpravodaj České televize pro Blízký východ David Borek.

Vojáci koalice vedené Spojenými státy se stáhli ze základny K1 na severu Iráku. Ta je již třetím místem, které koaliční síly v březnu opustily v souladu s americkými plány na přesunutí jednotek jen do dvou míst v Iráku, napsala agentura AP. Vojáci v Iráku dosud působili jako součást mezinárodní koalice bojující proti teroristické organizaci Islámský stát.

Iráckou základnu Tádží, na které působí američtí vojáci, opět zasáhla raketová palba. Podle agentury AP byli zraněni dva iráčtí vojáci. Spojené státy hlásí tři zraněné. Při podobném útoku v tomto týdnu zemřeli dva Američané a Brit. Následoval odvetný úder USA na muniční sklady proíránských milicí.