Bagdád strana 4 z 4

Bezpečnostní složky v irácké metropoli začaly v pondělí střílet do davu demonstrantů a nejméně pět lidí zabily. Dalších 60 lidí bylo zraněno. Desítky demonstrantů v neděli v šíitském městě Karbalá zaútočily na íránský konzulát, kde dav nahradil íránskou vlajku iráckou. Bezpečnostní složky zabily tři protestující, dalších 26 lidí utrpělo zranění. Už páteční demonstrace v Bagdádu cílila na kritiku Íránu, který se podle řady Iráčanů vměšuje do vnitřních záležitostí země.

Tisíce demonstrantů pokračovaly i během soboty v blokádě přístupové cesty do hlavního iráckého námořního přístavu Umm Kasr. Provoz v přístavu od středy stojí, protestující ho ochromili o den dříve. Bezpečnostní síly proti nim v noci na sobotu nasadily slzný plyn a střílely ostrými náboji, nejméně 30 lidí bylo zraněno. Několikatýdenní protesty Iráčanů proti korupci a ekonomickým problémům pokračovaly také v metropoli Bagdádu, kde policie zabila jednoho demonstranta.

Minimálně 18 lidí zemřelo a dalších skoro devět set utrpělo zranění během nočního útoku na demonstranty v iráckém městě Karbalá. Protivládní protesty v zemi nezastavil ani zákaz nočního vycházení a tvrdé zásahy bezpečnostních složek. Demonstranti požadují ekonomické reformy a rezignaci vlády, kterou obviňují z korupce. Šíitský duchovní Muktada Sadr vyzval premiéra k vypsání předčasných voleb.

Nejméně 40 lidí zahynulo při protivládních protestech v Iráku. S odvoláním na tamní bezpečnostní zdroje o tom informovala agentura AP. Osm mrtvých bylo hlášeno v Bagdádu, ostatní demonstranti přišli o život na jihu země. Irácká komise pro lidská práva uvedla, že zraněno bylo zhruba dva tisíce demonstrantů a příslušníků bezpečnostních složek. Demonstrace vypukly kvůli přetrvávajícím ekonomickým a sociálním problémům a korupci ve vládě.

Po několikadenních protestech proti korupci a přetrvávajícím ekonomickým a sociálním problémům uznal irácký premiér Ádil Abdal Mahdí požadavky demonstrantů za oprávněné. Demonstrace ale navzdory jeho slovům sílí. Zemřelo při nich už 65 lidí. Vlivný šíitský duchovní Muktada Sadr vyzval vládu k demisi. Chce, aby se za mezinárodního dohledu konaly předčasné volby.

Iráckými městy se od úterý šíří protesty kvůli ekonomickým problémům a korupci ve vládě. Od té doby přišlo o život podle zdroje agentury AFP 27 lidí, mezi nimiž je 25 demonstrantů a dva policisté. Agentura Reuters píše o 20 mrtvých a o šesti stech raněných. Lidé demonstrují i přes zákazy vycházení.

Izraelské letectvo v červenci dvakrát zaútočilo na íránské cíle v Iráku, využilo k tomu své stíhací letouny F-35, píše izraelský deník Jerusalem Post s odkazem na informace arabského listu Asharq Al-Awsat. Izraelské ozbrojené síly zatím útok nepotvrdily. Židovský stát pravidelně ostřeluje íránské pozice v Sýrii. Na území Iráku ale nezaútočil od roku 1981.

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.