Bagdád strana 3 z 4

Spojené státy spolu s Británií zahájily v Iráku odvetné nálety na proíránské šíitské milice. Ty viní ze středečního útoku na základnu ležící severně od Bagdádu, při němž přišli o život dva američtí a jeden britský voják a další příslušníci ozbrojených sil byli zraněni. Informovala o tom agentura AP.

Několik raket dopadlo v neděli nedaleko areálu amerického velvyslanectví v iráckém Bagdádu. Oznámila to agentura AFP s odkazem na americké vojenské zdroje. Rakety zasáhly blízkou americkou vojenskou základnu, ale způsobily jen nevelké hmotné škody. Nikdo zraněn nebyl.

Počet amerických vojáků, kteří utrpěli zranění při lednovém útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Iráku, vystoupal na 109. Podle agentury AP to oznámil Pentagon. Americké úřady bezprostředně po incidentu tvrdily, že zraněn nebyl nikdo. Od té doby se však oficiálně nahlášený počet poraněných vojáků zvýšil již počtvrté.

Areál amerického velvyslanectví v Bagdádu zasáhlo v neděli několik raket. Jedna ze střel podle agentury AFP dopadla do jídelny a zranila jednoho člověka. Irácké bezpečnostní zdroje ale zprávu o přímém zásahu nepotvrdily. Uvedly pouze, že do přísně střežené zóny v Bagdádu, v níž se nachází také americké velvyslanectví, dopadlo pět raket a nikdo při tom nebyl zraněn. Kdo je za útokem, není jasné.

Tisíce iráckých stoupenců šíitského duchovního Muktady Sadra se shromáždily v Bagdádu a požadovaly odchod amerických vojáků ze země. Při střetech demonstrantů s bezpečnostními silami zemřeli dva lidé a dalších 25 je zraněných, píše s odvoláním na policejní a zdravotnické zdroje agentura Reuters.

Důkladné a transparentní vyšetřování a také odškodné pro rodiny obětí požadují vlády pěti zemí, které přišly o své občany v letadle sestřeleném íránskými bezpečnostními silami nedaleko Teheránu. Ministři zahraničí Kanady, Ukrajiny, Velké Británie, Švédska a Afghánistánu vyzvali k nezávislému stíhání osob odpovědných za tragédii ukrajinského stroje.

USA svými akcemi poškodily bezpečnost Blízkého východu a měly by se omluvit. V televizním projevu to řekl íránský prezident Hasan Rouhání. Prohlásil, že američtí vojáci v regionu jsou v nebezpečí už nyní a vojáci států Evropské unie mohou být ohroženi v budoucnu. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf mezitím uvedl, že dohoda o íránském jaderném programu z roku 2015 není mrtvá. Napětí v regionu zesílilo po zabití íránského generála Kásima Solejmáního Američany a následné íránské odvetě vůči základnám, na nichž slouží američtí vojáci.

Írán potrestá ty, kdo jsou zodpovědní za sestřelení ukrajinského letadla. V televizním projevu to v úterý řekl íránský prezident Hasan Rouhání. Letadlo sestřelila íránská protivzdušná obrana minulou středu, o život přišlo všech 176 lidí na palubě. Rouhání řekl, že tragická událost bude pečlivě prošetřena.

Mluvčí íránské justice označil britského velvyslance v Teheránu Roba Macairea za nežádoucí osobu. Zdůvodnil to podle deníku Financial Times jeho účastí na protivládních protestech v Teheránu. Velvyslanec se zúčastnil o víkendu vigilie za oběti sestřeleného letadla, byl kvůli tomu na hodinu zatčen a Londýn si pak v pondělí předvolal íránského velvyslance. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že Londýn od Teheránu neobdržel žádné oficiální oznámení o tom, že se chystá velvyslance vyhostit, a krok označil za politováníhodný.

Prezident Miloš Zeman nepojede v dubnu do Číny na summit 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Jedním z důvodů jeho rozhodnutí jsou chybějící čínské investice v Česku, řekl v neděli na serveru Blesk.cz. Prezident naopak potvrdil svou účast na oslavách konce druhé světové války v květnu v Moskvě. Při cestě do Ruska si chce stěžovat na pracovníka ruského ministerstva zahraničí, který kritizoval zavedení českého památného dne připomínajícího okupaci vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968.

Írán přiznal sestřelení ukrajinského dopravního letadla se 176 lidmi na palubě. Důvodem byla lidská chyba, uvedla tamní státní televize s odvoláním na armádu. V pozdějším televizním vystoupení přijal plnou zodpovědnost za tragédii velitel íránských revolučních gard. Ukrajina i Kanada, která přišla při tragédii o šest desítek občanů, žadají po Íránu postavení viníků před soud, oficiální omluvu, kompenzaci a rychlou repatriaci obětí. Evropská agentura pro bezpečnost letectví doporučila aerolinkám vyhýbat se přeletům Íránu.

Při nočním íránském raketovém útoku na základny v Iráku nebyl zabit žádný Američan ani Iráčan. Prohlásil to v Bílém domě americký prezident Donald Trump. Ve svém vystoupení obhajoval americký útok, při němž byl v Bagdádu v pátek zabit íránský generál Kásem Solejmání a kvůli němuž Íránci podnikli odvetnou akci. Podle Trumpa plánoval Solejmání nové útoky na americké cíle a jeho likvidace je významným poselstvím určeným teroristům.

Ceny ropy na počátku nového týdne rostou o více než dvě procenta a ropa Brent stoupla nad 70 dolarů za barel. Mohou za to prohlášení ze Spojených států, Íránu a Iráku po zabití íránského generála, která zvyšují napětí na Blízkém východě. To také žene vzhůru cenu zlata, která se vyšplhala na nejvyšší úroveň téměř za sedm let. Na rekord vystoupila rovněž cena palladia.

Irácký parlament v neděli schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi a aby zajistila, že zahraniční armády nebudou z žádného důvodu využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody. Parlament se sešel na mimořádné schůzi kvůli americkému útoku, při němž zemřel vlivný íránský generál Kásim Solejmání. Spojené státy večer oznámily, že jsou krokem iráckého parlamentu zklamány.

Spojené státy vytipovaly 52 íránských cílů, které zasáhnou, pokud Teherán v odvetě za zabití velitele elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního zaútočí na Američany či americký majetek. Na Twitteru to napsal americký prezident Donald Trump, podle kterého v případě íránské akce USA zareagují „velmi rychle a velmi tvrdě“. Tělo vlivného íránského generála, který v pátek zahynul při americkém útoku nedaleko iráckého hlavního města Bagdádu, mezitím dorazilo do Íránu. V zemi se konají pietní akce.

V Bagdádu se v sobotu na smutečním pohřebním průvodu za velitele íránských jednotek Kuds Kásima Solejmáního a člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise sešly desetitisíce lidí. Teherán uvedl, že odpověď na atentát bude tvrdá. Írán bude Američany v odplatě za zabití svého klíčového generála trestat kdykoliv, kdy mu budou na dosah, prohlásil velitel íránských revolučních gard Gholámalí abú Hamza. Vpodvečer do okolí velvyslanectví Spojených států v Bagdádu dopadla raketa kaťuša. Další dvě zasáhly i iráckou leteckou základnu Balad, kde jsou umístěny americké jednotky. Ani v jednom případě nejsou hlášeny oběti.

Severoatlantická aliance pozastavuje výcvik bezpečnostních sil v Iráku. Podle agentury AFP to oznámil mluvčí NATO Dylan White. Aliance tak reaguje na smrt íránského generála Kásima Solejmáního, kterého v Iráku zabil americký útok. V misi NATO působí i čeští vojáci. V zemi je nasazena jednotka chemického vojska a výcvikem iráckých kolegů se zabývají i členové Vojenské policie.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Solejmání. Při útoku na konvoj vozidel rovněž zahynul zástupce velitele šíitských milic PMF Abú Mahdí Muhandis. Smrt obou mužů potvrdilo velení íránských revolučních gard i americký Pentagon. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Spojené státy podle Reuters připravují vyslání tří tisíc vojáků na Blízký východ.

Americká operace, při níž zemřel velitel elitních íránských jednotek Kuds Kásim Solejmání, vyvolala mezinárodní odezvu. Spojené státy a další země se připravují na případnou odvetu Teheránu. Velká Británie a Německo zpřísňují opatření na blízkovýchodních základnách, Francie a Nizozemsko varují své občany v Iráku. České ministerstvo zahraničí situaci sleduje, zatím ale zvláštní pokyn nevydalo – před cestami do Iráku varuje dlouhodobě.

Ceny ropy se výrazně zvyšují, severomořský Brent je nejdražší od loňského září. Trh reaguje na zprávy, že Spojené státy při nočním raketovém útoku v Bagdádu zabily velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásima Solejmáního. Narůstají tak obavy, že zostření napětí na Blízkém východě by mohlo zkomplikovat plynulost dodávek ropy na trh.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit přední íránský vojenský velitel Kásim Solejmání. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Publicista Pavel Novotný se domnívá, že Írán především aktivizuje všechny šíitské milice v zahraničí včetně Libanonu, Sýrie, Iráku nebo Jemenu. Solejmání byl podle něj nesmírně vlivným člověkem, jeho roli na Blízkém východě přirovnává k sovětským poradcům, kteří v padesátých letech ovlivňovali dění v komunistickém Československu. Novotný byl hostem Studia ČT24, rozhovor s ním vedla Barbora Kroužková.

Ochranka amerického velvyslanectví v Bagdádu ve středu zasahovala proti stovkám Iráčanů, kteří před objektem začali pálit americké vlajky. Pokračovali tak v protestu, který začal v úterý a je reakcí na nedělní americký úder na pozice jedné ze šíitských iráckých milicí. Spojené státy kvůli protestům pošlou do regionu 750 vojáků a další posily mají následovat.

Irácké bezpečnostní složky zabily při čtvrtečních protestech přes třicet lidí, další desítky utrpěly zranění. Úřady v reakci na nepokoje vyhlásily zákaz vycházení. Demonstranti viní vládu z korupce a řada z nich odmítá vliv Íránu na politiku v této blízkovýchodní zemi. Od začátku října zemřelo v Iráku při protestech asi tři sta padesát lidí.

Čtyři mrtvé a přes sto zraněných si vyžádaly sobotní střety iráckých bezpečnostních složek s protivládními demonstranty v Bagdádu. Agentura AP předtím uvedla, že bezpečnostním složkám se podařilo vyklidit několik důležitých mostů v irácké metropoli, včetně mostu vedoucího do vládní čtvrti. Protesty v Iráku trvají od října a vyžádaly si už přes 260 mrtvých a tisíce zraněných.