Annalena Baerbocková strana 4 z 5

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová v sobotu přijela do Kyjeva vyjednávat o ukrajinské žádosti o vstup do Evropské unie. Po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedla, že Komise dokončí své stanovisko příští týden. Ukrajině se věnoval i americký prezident Joe Biden. Zelenskyj podle něj v únoru nedbal na varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Mluvčí  ukrajinského prezidenta kritiku odmítl a uvedl, že naopak vyzýval partnerské země k přijetí preventivních sankcí, jež by Putina zastavily.

Německo dodalo na Ukrajinu další vojenskou techniku, mimo jiné i moderní protitankové rakety. Dále ale váznou dodávky německých těžkých zbraní, o které žádá Kyjev především. Kancléř Olaf Scholz také stále odmítá navštívit Ukrajinu. Jeho strana, sociální demokracie (SPD), se dostává pod větší a větší tlak veřejného mínění. S konzervativci tak SPD v posledních týdnech prohrála dvoje důležité místní volby a v souvislosti s ruskou invazí prochází strana vnitřní krizí. Na sociální demokracii se tak dotahují Zelení, naproti tomu populistická Alternativa pro Německo (AfD) oslabuje.

Turecko nemíní zablokovat rozšíření NATO o Švédsko a Finsko, uvedl to po nedělním jednání ministrů zahraničí NATO generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Podle Ankary obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Finsko v neděli potvrdilo podání přihlášky do Aliance, Švédsko o kroku na vnitropolitické úrovni dál jedná. Důvodem postoje obou zemí je ruská invaze na Ukrajinu. Moskva ve válce nedosáhla svých strategických cílů, řekl také Stoltenberg.

Německo-ukrajinské vztahy prošly v poslední době výraznou zkouškou. Poté, co německý prezident Frank-Walter Steinmeier před měsícem veřejně prohlásil, že ho prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl v Kyjevě přijmout na plánované návštěvě, se propadly téměř na dno. V posledních dnech ale došlo k obratu a obě strany nyní tvrdí, že největší neshody jsou již vyřešeny. Podle zpravodaje ČT v Německu Martina Jonáše situace stále není růžová, protože se Berlín mimo jiné nedokáže s Kyjevem dohodnout na podobě dodávek zbraní, která by vyhovovala oběma stranám.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference ke slovenským zákonodárcům. V úvodu proslovu ocenil slovenskou solidaritu s Ukrajinou, která je stále pod ruskou palbou. Ukrajina potřebuje, aby západní země zavedly další sankce proti Rusku, včetně opatření týkajících se energetiky. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková navštívila Kyjev a oznámila, že Německo znovu otevírá ambasádu v ukrajinském hlavním městě.

Německo v odvetě za ruskou invazi na Ukrajinu podporuje možnost společného embarga Evropské unie na dovoz ropy z Ruska, prohlásila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Tamní šéf hospodářského resortu Robert Habeck před týdnem řekl, že Německo by se již nyní dokázalo bez ruské ropy obejít. Podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) by bylo Česko ochotno podpořit ukončení dovozu ruské ropy do konce letošního roku za určitých okolností. Naopak Maďarsko v pondělí zopakovalo, že jakékoliv unijní embargo na dovoz ropy a plynu z Ruska nepodporuje.

Německo se nadále zdráhá posílat tanky a obrněné transportéry na Ukrajinu. V zahraničí i mezi svými koaličními partnery kvůli tomu čelí rostoucí kritice. Kancléř Olaf Scholz se hájí tím, že Berlín chce zabránit konfliktu mezi NATO a Ruskem, a především jaderné válce. Řada spojeneckých zemí včetně Česka těžkou techniku na Ukrajinu poslala nebo ji slíbila dodat. Český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka v pořadu Horizont ČT24 sdělil, že Němci vědí, že válka potrvá ještě dlouho.

Spojené státy poskytnou Ukrajině na obranu před ruskou agresí další balík vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů (cca 18 miliard korun). Německá vláda chce nepřímo umožnit dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu ze Slovinska. To má na Ukrajinu poslat větší počet tanků T-72 a jako náhradu za ně dostat od Německa pancéřové vozy Marder a kolové obrněnce Fuchs. V Kyjevě také slíbili vojenskou pomoc španělský premiér Pedro Sánchez a dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová. Velká Británie rozšiřuje protiruské sankce.

Evropská unie dosud poskytla Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 1,5 miliardy eur (36 miliard korun). V Kyjevě po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Země, která má zájem o vstup do EU, v současné době čelí nové rozsáhlé ofenzivě Ruska na východě země. Německá armáda ve středu oznámila, že chce přepravit další raněné Ukrajince do své země. Šéfka české sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ve středu dovezla na polsko-ukrajinské hranice neprůstřelné vesty.

Česko vydalo v pondělí lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu přes 5100 víz. Od počátku války na Ukrajině dostalo v Česku víza již téměř 242 tisíc lidí. Banky v Česku už pro běžence založily přes 70 tisíc kont. Vláda kvůli pomoci uprchlíkům z Ukrajiny požádala o prodloužení nouzového stavu do konce května, k čemuž získala souhlas sněmovny. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že počet uprchlíků během dvou měsíců neklesne. Pražské asistenční centrum pro pomoc uprchlíkům už nebude otevřeno nepřetržitě, ale jen mezi 07:00 a 21:00.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

V pátek odešlo z Ukrajiny směrem na západ přibližně 75 tisíc lidí, o den dříve jich bylo 94 tisíc. V Polsku zadrželi za podezření ze znásilnění Ukrajinky devětačtyřicetiletého muže. Německo přijme dva a půl tisíce ukrajinských utečenců z Moldavska. Polsko chce vytvořit „štafetový systém“ ve vlakové dopravě, který umožní plynulou přepravu uprchlíků z hranic s Ukrajinou do zemí západní Evropy.

Tým odborníků z Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu odjel ve čtvrtek na Ukrajinu, aby zahájil vyšetřování možných válečných zločinů. Tyto činy vyšetřuje také Litva. Německo zvažuje, že Ukrajině dodá 2700 protiletadlových raket. Jeho ministryně zahraničí zároveň obvinila Rusko z porušování lidských práv Ukrajinců i Rusů. Ruský prezident Vladimir Putin trvá na odzbrojení Ukrajiny, což je nepřijatelné, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se šéfem Kremlu. Evropská unie je podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové připravena odbourat svou závislost na ruském plynu, nynější topnou sezónu zvládne i v případě přerušení dodávek z Ruska.

Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Oznámení přivítal Washington i Londýn, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovodu „příliš málo“. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí Německa lituje.

Americký prezident Joe Biden v pátek prohlásil, že je přesvědčen o tom, že ruský prezident Vladimir Putin již učinil rozhodnutí o invazi na Ukrajinu. A i když stále existuje prostor pro diplomacii, Biden očekává, že Rusko v příštích dnech na Ukrajinu zaútočí, a to včetně Kyjeva. Evropská unie oznámila, že pokud k invazi dojde, je připravena na Rusko uvalit ještě tvrdší sankce než za anexi Krymu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková zdůraznila, že jejich součástí bude i plynovod Nord Stream 2.

Na balíčku sankcí pro případ útoku Ruska proti Ukrajině se v pondělí domluvili ve Washingtonu americký prezident Joe Biden a německý kancléř Olaf Scholz. Pokud Rusové překročí hranice Ukrajiny, Nord Stream 2 končí, prohlásil poté americký prezident. Ve stejný den se odehrála i další diplomatická jednání. Francouzský prezident Emmanuel Macron jednal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Německá ministryně zahraničí zahájila návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě jednal i šéf české diplomacie Jan Lipavský spolu s kolegy ze Slovenska a Rakouska.

Němečtí Zelení si na digitálním sjezdu vybrali do svého čela poslance a favority volby Ricardu Langovou a Omida Nouripoura. Osmadvacetiletá Langová ve vedení strany, tradičně vedené dvěma lídry, nahradí nynější ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou a 46letý Nouripour vystřídá ve stranické funkci současného ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka.

Země Evropské unie jsou připraveny obětovat v případě ruské invaze na Ukrajinu dodávky plynu, které mají začít proudit přes plynovod Nord Stream 2. Politici z dosud skeptických zemí jako Německo či Rakousko se v posledních dnech přidávají na stranu zastánců zablokování projektu, na což naléhají i Spojené státy. Diplomatické zdroje obeznámené s aktuální přípravou sankcí podle listu Financial Times tvrdí, že postihy by se vedle toho měly týkat i dalších nových plynových projektů v Rusku. Lídři EU a USA se shodli, že Američané pomohou Evropě zajistit plyn pro případ ruské invaze.

Spojené státy nařídily, aby rodiny diplomatů na Ukrajině odjely. Povolily i odjezd postradatelných diplomatických pracovníků. Polovinu zaměstnanců odvolá i Velká Británie. Důvodem jsou obavy z ruské invaze. Ukrajina kroky označila za přehnané a předčasné. Ani členské státy EU k obdobnému postupu zatím nevidí důvod. Evropská komise oznámila, že chce Ukrajině poslat přes miliardu eur. NATO i USA hodlají posílit jednotky ve východní Evropě, Rusko zahájilo cvičení v Baltském moři.

Jediná cesta k vyřešení krize kolem Ukrajiny je diplomacie, Rusko na to ale má bohužel jiný názor. Po jednání s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem to prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková. Blinken zdůraznil, že západní země vystupují jednotně, což je klíčové. Uvedl rovněž, že Berlín má na Moskvu páku v podobě zatím nezprovozněného, ale dokončeného plynovodu Nord Stream 2. USA nově uvalily sankce na čtyři lidi za podíl na destabilizaci Ukrajiny.

Německá policie zahájila předběžné vyšetřování vedení vládních Zelených, které se týká i jejích předsedů a ministrů koaliční vlády Annaleny Baerbockové a Roberta Habecka. Informovala o tom ve středu agentura DPA, podle níž jde v případu o možnou zpronevěru při výplatě bonusů ve výši 1500 eur (36 tisíc korun) na konci roku 2020.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková v Moskvě poprvé osobně jednala se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Na návštěvě uvedla, že stabilní vztahy mezi Německem a Ruskem nemají alternativu. Lavrov na úvod setkání vyjádřil přání, aby vztahy mezi Moskvou a Berlínem byly konstruktivnější a překonaly nahromaděné problémy. Následně svůj komentář přidal i německý kancléř Olaf Scholz.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se v pondělí v Kyjevě setkala se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Vyzvala k mírovému řešení sporu s Moskvou a vyslovila se pro obnovení rozhovorů o Donbasu v takzvaném normandském formátu, tedy mezi Ruskem, Ukrajinou, Německem a Francií. Naopak Velká Británie oznámila, že do země dodává lehké obranné systémy na ochranu před ruskými jednotkami.