Domácnost

Češi spotřebovali v roce 2022 podobný objem potravin jako v roce 1950, a to téměř osm set kilogramů na jednoho obyvatele za rok. O více než polovinu ale například stoupla od roku 1950 spotřeba masa nebo alkoholu. Naopak brambory a chleba jí v současnosti obyvatelé Česka výrazně méně než na začátku 50. let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad v aktuálním vydání svého magazínu Statistika&My.

Děti, které zažívají domácí násilí, mají chránit Orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), policie i soudy. I nedávný případ dívky, kterou přes dva roky znásilňoval její otčím, svědčí o tom, že selhávají. U soudu za to muž dostal podmínku, a to i s odůvodněním, že není násilník. Pořad 168 hodin ale zjistil, že muž figuruje ve třech případech přestupků, kdy fyzicky napadal nevlastní dceru i jejího mladšího bratra. Dívce například rozbil hlavu. Jenže soud to vůbec nevzal v potaz.

Výdaje průměrné české domácnosti na bydlení loni meziročně vzrostly o 21,7 procenta. Měsíčně tak vydávala 8299 korun, což bylo téměř sedmnáct procent jejích čistých příjmů. Podíl se proti předchozímu roku zvedl z necelých patnácti procent. Za nárůstem vydané sumy a podílu je zdražení energií, vody i nájmů. Příjmy domácnostem v roce 2022 vzrostly o 7,7 procenta a dosáhly v průměru na osobu 259 900 korun, reálně ale kvůli vysoké inflaci poklesly o 6,5 procenta. V minulém roce přibylo lidí, kteří si nemohli dovolit pořídit pět ze třinácti sledovaných položek. Lidí pod hranicí příjmové chudoby, která pro samotného člověka činila 16 774 korun, ale ubylo. Bylo jich 9,8 procenta, o rok dřív 10,2 procenta. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí opět klesla. Meziročně se její hodnota snížila o sedm desetin procenta. Proti předchozímu čtvrtletí byl hrubý domácí produkt nižší o půl procenta. Na meziroční pokles měla vliv hlavně nižší spotřeba domácností a úbytek zásob. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Plzeňští zastupitelé odsouhlasili zdražení tepla od ledna 2024 o 28,3 procenta. Představenstvo Plzeňské teplárenské navrhovalo zvýšení ceny o 40 procent, což vedení města odmítlo. Průměrná domácnost tak bude platit měsíčně o 268 korun víc. Pro zdražení hlasovalo 30 z přítomných 42 zastupitelů, opoziční ODS a TOP 09 se zdržely. Teplárnu vlastní většinově Plzeň a 35 procent skupina EPH Daniela Křetínského, jejíž zástupci nárůst schválili ve středu. Definitivní slovo bude mít valná hromada teplárny 28. listopadu.

Češi platí v současné době za energie v průměru o 155 korun měsíčně na odběrné místo více než ve stejném období loni. Oproti začátku letošního roku ovšem platby za elektřinu a plyn znatelně klesly, nejvýše byly v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data v průměru od dvou tisíc uživatelů. V příštím roce platby za elektřinu nejspíš opět vzrostou.

Prodejci hlásí před zimou menší zájem o palivové dříví do domácností než loni. U některých letos klesly prodeje o desítky procent. Uvedly dřevařské společnosti z většiny krajů. Podle nich za situaci může především loňská energetická nejistota, během které se lidé dřívím ve velkém předzásobili. To potvrzuje i státní podnik Lesy ČR. V souvislostí s tím letos klesá prodejní cena, ve většině případů až o stovky korun za kubík. Podle oslovených prodejců i Lesů ČR ale před zimou surovina už dál zlevňovat nebude.

Podle dluhových poradců v Česku mírně stoupá počet lidí, kteří jsou na hraně svých rozpočtů a špatně vychází s měsíčním příjmem. Ministerstvo spravedlnosti za prvních osm měsíců letošního roku eviduje přes dvanáct tisíc žádostí o oddlužení. Může to ohrozit i finance jiných lidí, například v případě neplatičů v bytových domech. Jejich dluh, třeba na energiích, se totiž často rozdělí mezi ostatní nájemníky.

V Jihlavě pracovníci obnovují dodávky pitné vody v částech města, kde byly od středečního podvečera výpadky kvůli havárii na vodovodním řadu. Opravit se ve čtvrtek podařilo závadu na sídlišti Na Kopci, která vznikla v důsledku havárie většího potrubí u zoo. Večer by už vodu měly mít všechny domácnosti. V některých ulicích ale může ve vodovodu pořád kolísat tlak a voda může být zakalená, sdělil mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek. Pracovníci podniku budou doplňovat pitnou vodu do přistavených cisteren i o svátcích. Ve středu večer bylo bez vody asi patnáct tisíc lidí.

Energetická krize donutila jedenáct procent domácností k výraznému omezení základních výdajů na zdravotní péči či jídlo. Dalších 46 procent muselo omezit některé volnočasové aktivity nebo začít opatrněji hospodařit s rodinným rozpočtem. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos. Češi podle něj zatím zvládají krizi lépe, než ještě loni očekávali, přes 44 procent lidí hospodaří bez omezení. Pomohla k tomu i úsporná opatření, jež provedla více než polovina domácností. Obavy z dalších negativních dopadů krize ovšem přetrvávají, úspory tak budou pokračovat.

Goblin mode, gaslighting nebo permakrize jsou slovy minulého roku podle známých slovníků. Mají definovat osobní i politickou krizi současného světa, často s akcentem na měnící se návyky v pracovním životě. ČT24 oslovila experty na trendy i pracovní trh, aby okomentovali, zda se kultura práce skutečně tak dramaticky mění a co vůbec výběr některých slov vypovídá o současné společnosti. Opravdu dneska už nikdo nechce pracovat, jak řekla loni profesionální celebrita Kim Kardashianová?

Ministerstvo životního prostředí zdvojnásobí kvůli zájmu veřejnosti sumu určenou na podporu energetických úspor v nízkopříjmových domácnostech na tři miliardy korun. Přijímání žádostí odstartovalo 9. ledna, do současnosti jich úřad přijal 8306 za 951 milionů korun. Největší je zájem o dotace na výměnu oken. Průměrná výše dotace je 116 tisíc korun a 91 procent žádostí podali senioři. Data představil vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ministerstvo životního prostředí dočasně řídí.

Důvěra v českou ekonomiku je nejvyšší od loňského srpna. Takzvaný souhrnný indikátor důvěry v lednu vzrostl proti prosinci o 2,3 bodu na hodnotu 92,0. Důvěra se zvýšila mezi podnikateli i spotřebiteli, u kterých se dostala nejvýše od loňského března. Vyplývá to z informací na webu Českého statistického úřadu. Proti loňskému lednu je důvěra v hospodářství u podnikatelů, spotřebitelů i celkově na nižší úrovni. Podle analytiků však aktuální údaje naznačují, že Česko čeká jen mírná a krátká recese.

Většině domácností s dálkovým vytápěním se zdražilo, nebo ještě zdraží teplo. Z tepláren jej odebírá třetina bytů v Česku. Jednotlivé teplárny navyšovaly ceny podle toho, z jakého zdroje vyrábí a nejvíce podražily ty, které používají plyn. V příštím roce ale s dalším navyšováním i díky cenovému limitu nepočítají. I tak ale cena u většiny z nich bude vyšší a někde i o desítky procent.

Spadlé dráty vysokého napětí zastavily v úterý odpoledne asi na hodinu a půl v obou směrech provoz na dálnici D48 na Frýdecko-Místecku. Tisíce lidí byly kvůli tomu bez proudu, dodávky elektřiny už byly nouzově obnoveny. Na vedení spadl vzrostlý strom, který zlomil betonový sloup. Krátce na to na místě havaroval osobní vůz, když se drátům snažil vyhnout, řekli mluvčí moravskoslezské policie Eva Michalíková a mluvčí společnosti ČEZ Vladislav Sobol.

Předvánoční období a s ním spojené nákupy dárků znamenají pro mnoho domácností nepříjemný nárůst výdajů. Je tak možné, že mohou na konci roku mít problém vyjít s penězi. Jak si sestavit rodinný rozpočet? Jak velkou finanční rezervu je dobré mít? Na otázky diváků pořadu Drahé Česko odpovídala Zdeňka Libišová Svobodová, vedoucí ostravské pobočky Poradny při finanční tísni.

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. lnformoval o tom mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Stát začne v příštím roce přispívat na úsporná opatření i chudším domácnostem, které nemají na spoluúčast u dosavadních dotačních programů. Konkrétně cílí na důchodce a příjemce příspěvku na bydlení. Program Nová zelená úsporám Light začne fungovat 9. ledna, každý žadatel bude moci získat až 150 tisíc korun, které použije například na zateplení domu nebo výměnu oken. V první fázi vyčlení ministerstvo životního prostředí na tyto dotace 1,5 miliardy korun. Dostat by se mělo zhruba na deset tisíc domácností.

Energetická společnost ČEZ Teplárenská v příštím roce zvýší ceny tepla z elektráren a tepláren v průměru o dvacet procent, což bude v průměru kolem 123 korun měsíčně. Ke zdražení přispělo zejména navýšení nákladů na povolenky a na výrobu, informoval ČEZ. Zdražování chystá kvůli rostoucím cenám většina tepláren v Česku, mnohde na dvojnásobek současné ceny. Podle Teplárenského sdružení růst cen u jednotlivých dodavatelů tepla dopadne téměř na čtyři miliony zákazníků tepláren v Česku.

Dluhy tuzemských domácností u bank v září stouply skoro na dva biliony a 127 miliard korun. Meziročně je to asi o 130 miliard víc. Podle dat České národní banky zadlužení domácností roste od února 2016 a skoro čtyři pětiny celkové částky tvoří úvěry na bydlení.

Jak efektivně nakupovat potraviny, abychom neplýtvali a jedli kvalitně? Šéfkuchař Kampa Group Marek Raditsch přinesl v pořadu Drahé Česko,…? tipy, jak na jídle ušetřit. Projekt České televize se snaží lidem poradit, jak se vypořádat se složitou ekonomickou situací.

Jak nakupovat tak, abychom potraviny zbytečně nevyhazovali? Jak spotřebovávat zbytky? A jak vymýšlet jídelníček, aby jídla byla výživná, ale abychom za ně neutráceli příliš?  V živém vysílání České televize v rámci projektu Drahé Česko,…? na toto téma radila autorka kuchařek a foodblogerka Jana Florentýna Zatloukalová.

Úřady práce jsou zahlcené. Některé dávky vyplácejí i s tříměsíčním zpožděním. Část příjemců se tak dostává do finanční nouze, kterou řeší i zadlužováním. Ministerstvo práce problémy připouští a snaží se úřady posílit, když kvůli zdražování výrazně přibylo lidí závislých na státní pomoci.