Příznaky

Černý kašel se letos šíří nejvíc od doby, kdy se u nás proti této nemoci začalo očkovat. Je proto velmi pravděpodobné, že se s ním v nějaké podobě setká téměř každý obyvatel Česka. Na následujících řádcích nabízíme informace mimo jiné o tom, jak se tato choroba šíří či jak nebezpečná vlastně může být.

Česko se potýká s prudkým nárůstem případů černého kašle – od začátku roku jich úřady evidují více než za předchozí čtyři roky dohromady. Podle pediatričky a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové je problém i v tom, že část malých dětí začíná s očkováním proti tomuto onemocnění poměrně pozdě. Epidemiolog a rovněž místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula dodal, že černý kašel může mít velmi intenzivní projevy, čímž je možné ho odlišit od toho běžného.

Podle Psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice se zhruba každý čtvrtý Čech potýká se syndromem vyhoření. Čísla se zvýšila po covidu a se zhoršením ekonomické situace. Příčinou podle odborníků nebývá jen pracovní vyčerpání, ale jakákoliv dlouhodobá zátěž.

Hlavním příznakem onemocnění covid-19 je v současné době bolest v krku. Vyplývá to ze zdravotních údajů 17 500 lidí, kteří minulý týden ve studii britských vědců uvedli, že jim vyšel pozitivní test na koronavirus. Dalšími nejčastěji zmiňovanými příznaky byly bolest hlavy, ucpaný nos a kašel.

Povinnost nosit respirátory ve veřejné dopravě skončila. Nadále však lidé musí nosit ochranu úst a nosu ve zdravotnických zařízeních, sociálních službách a také například v lékárnách. Ve většině vnitřních veřejných prostor tato povinnost skončila 14. března. Po dvou letech koronavirové pandemie tak Česko postupně ruší většinu omezení. Nadále ale platí například pravidla izolace. Ministerstvo zdravotnictví také od středy zrušilo povinné potvrzení PCR testem, jako důkaz o prodělání covidu nyní platí jen pozitivní antigen a příznaky.

Denní přírůstek případů covidu-19 v Česku v mezitýdenním srovnání po sedmi dnech klesl. V pondělí testy prokázaly 7336 nakažených, to je zhruba o dva tisíce méně než před týdnem. Doba karantény se podle metodických pokynů ministerstva zdravotnictví zkracuje na pět dní. Posilující dávku vakcíny dostalo od začátku ledna už přes půl milionu lidí. Podle denních dat o nákazách dosud tvoří lidé s posilující dávkou očkování v lednu zhruba 5,6 procenta nakažených a 6,4 procenta hospitalizovaných.

Nejnovější vládní opatření podle epidemiologa Rastislava Maďara nejsou dostatečná, celonárodní lockdown by ale nezaváděl. Šel by spíše cestou celostátního PCR testování, které navrhuje provést před Vánoci. Praktický lékař Petr Šonka kritizuje novou očkovací kampaň ministerstva zdravotnictví, motivovat by se nemělo formou strachu. O životě s covidem debatovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

Trend nových nákaz koronavirem v Česku na podzim znovu stoupá, počet dvakrát v tomto týdnu překonal tisícovku. Epidemiolog Petr Smejkal předpokládá, že zhoršení epidemické situace se nelze vyhnout. Nově nakažení jsou dle něj hlavně mladí, ale i starší skupiny obyvatel, kterým vyprchala imunita z očkování. V Interview ČT24 proto apeloval na pokračování ve vakcinaci.

O covidu, možných opatřeních a krocích vlády mluvili v předvolební debatě lídrů ve  Středočeském kraji Stanislav Grospič (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Karel Havlíček (ANO), Vít Rakušan (PirátiSTAN), Radek Rozvoral (SPD), Jan Skopeček (SPOLU) a Libor Žofka (PŘÍSAHA). Debatu moderovala Světlana Witowská.

Zhruba jeden ze tří lidí, kteří se nakazí koronavirem, zaznamená alespoň jeden z příznaků takzvaného dlouhého covidu. Vyplývá to ze studie vědců z Oxfordské univerzity a britského národního výzkumného zdravotního ústav NIHR, kterou uveřejnil americký odborný časopis PLoS Medicine. Mezi nejčastější symptomy, které dotyčného trápí ještě tři až šest měsíců od infekce, patří dýchací obtíže, únava, bolesti, úzkosti a deprese.

Během pandemie se v Česku zvýšil počet dospívajících, kteří nadměrně používali internet, zjistili vědci z výzkumného týmu IRTIS Masarykovy univerzity. Pandemie covidu-19 značně omezila možnosti mladistvých ve vzdělávání i trávení volného času. České školy navíc byly oproti ostatním evropským zemím déle zavřené.

Čeští vědci vyvíjejí test, který dokáže odhalit Alzheimerovu chorobu ještě před prvními příznaky. Rychlá a včasná léčba přitom může pomoct k tomu, že se typické syndromy demence ani nerozvinou.

S příchodem vyšších teplot, které v některých částech republiky mohou dosáhnout až ke 20 stupňům, se probouzí i příroda. Začínají kvést první rostliny, což znamená začátek nepříjemného období pro alergiky. Ve vzduchu se objevují první pyly. Úlevu by jim však mohly přinést povinné respirátory a další ochrana dýchacích cest, které zabraňují vniknutí alergenů na sliznici.

Zbytečných výjezdů zdravotnických záchranářů přibývá. Ti z Plzeňského kraje jich například evidují i dvacet za den. Často vyjíždí k případům, kde by stačila domácí léčba. Příjezd záchranáře by měli žádat pouze ti, kteří mají výrazné dechové obtíže nebo kolapsové stavy.