Pravomoci

Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná. Rozhodnutí soudu by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před vypuknutím války s teroristy z Hamásu, upozornila agentura AP. Netanjahuova vláda chce omezit pravomoci nejvyššího justičního orgánu, proti čemuž demonstrovaly v ulicích pravidelně desetitisíce Izraelců.

Desetitisíce Izraelců v Tel Avivu i jinde znovu vyrazily do ulic na protest proti kontroverzní justiční reformě, jejíž klíčovou část – omezení pravomocí nejvyššího soudu – parlament schválil začátkem tohoto týdne. Agentura Reuters uvedla, že v horkém večeru protestující v Tel Avivu tloukli do bubnů a troubili na trubky. Podle agentury DPA se jen v Tel Avivu sešlo na 160 tisíc lidí.

Izrael vstupuje do občanské války, řekl britské televizi Channel 4 News bývalý premiér země Ehud Olmert poté, co v pondělí Kneset schválil část kontroverzní justiční reformy. Některé západní deníky vyjádřily obavy o osud izraelské demokracie. Návrh zákona, který omezuje pravomoci nejvyššího soudu ve prospěch vlády, vyvolával demonstrace už měsíce před schválením. Do protestů se mohou zapojit i záložníci, což by poznamenalo bojeschopnost Izraele.

Peking dá tajným službám větší pravomoci včetně možnosti prověřovat data a dokumenty. Díky rozšíření protišpionážního zákona země získá nové nástroje, které ji mají připravit na možnou konfrontaci se Západem. Legislativa vystavuje riziku všechny zahraniční podniky a jejich zaměstnance, kteří v Číně působí. První úprava zákona od roku 2014 začne platit 1. července.

Poměrem 63 ku 47 hlasům izraelský parlament v noci na úterý schválil v prvním čtení první část kontroverzní soudní reformy, která vyvolává v zemi masové demonstrace. Informovala o tom agentura Reuters. Podle kritiků změny omezí pravomoci soudnictví.

Ústavní vymezení práce prezidenta jsou podle právníka Marka Antoše v parlamentním systému podobná těm, jaké má britský panovník. Ve skutečnosti to tak ale vůbec není. Nahrává tomu i přímá volba hlavy státu, která kandidáty tlačí k jasným politickým prohlášením a slibům, které se po zvolení také snaží splnit. Na Hradě nicméně jen sotva plní vůli velkých politických stran. Jejich kandidátům se totiž u českých voličů příliš nedaří. Podle politologa Jakuba Lyska je česká společnost „antistranická“ a u kandidátů se silným stranickým zázemím může jít spíše o to ukázat se veřejnosti než vyhrát. O volbě prezidenta hovořili experti na politiku, společnost i ústavu v 90' ČT24.

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) postoupilo podnět prezidenta Miloše Zemana k prověření toho, zda se v souvislosti s jeho onemocněním stal trestný čin sabotáže, Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. To následně rozhodne o dalším postupu. Informoval o tom mluvčí NSZ Petr Malý. Prezident podal podnět k prověření možné sabotáže na konci června ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Ten následně uvedl, že k prověření podnětu nemá pravomoc, takže ho předá nejvyššímu státnímu zástupci.

Prezident Miloš Zeman jmenoval ve středu odpoledne staronovým šéfem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kalu. Ten v rozhovoru pro Českou televizi krátce poté řekl, že by ocenil, pokud by úřad dostal pravomoc kontrolovat veřejné prostředky jako celek, nejen přímo státní peníze. Krátce také zhodnotil loňskou práci NKÚ a nastínil, co úřad čeká letos. Kala instituci řídí od roku 2013.

Rusko plánuje izolovat se od globálního internetu –⁠ poskytovatelé státních webů a dalších digitálních služeb tam mají k 11. březnu podniknout opatření, která by je měla zbavit závislosti na zahraničních sítích. Vyplývá to z vládních dokumentů zveřejněných běloruskou nezávislou televizí Nexta.

Vláda ještě v těchto dnech pracuje na svém programovém prohlášení. Dokument má u některých plánů obsahovat i konkrétní termíny. Do poloviny ledna s ním mají ministři předstoupit před poslance s žádostí o vyslovení důvěry.

Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) už připravuje kompetenční žalobu kvůli odmítavému postoji prezidenta Miloše Zemana jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Informovala o tom šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Fiala se s prezidentem na zámku v Lánech sejde v pondělí, závěry jednání o jmenování nové vlády představí téhož dne v podvečer v Praze společně s lídry čtveřice dalších koaličních stran. Přímo v Lánech, kde setkání proběhne, Fiala nevystoupí, uvádí to pozvánka na tiskovou konferenci.

Budoucí vládní kabinet představil svou strategii pro boj s epidemií covidu-19 v Česku. Počítá například se zaváděním opatření na regionální úrovni nebo obnovením platnosti PCR testů. Vymezuje se naopak proti povinné vakcinaci, ačkoliv očkování je podle kandidáta na ministra zdravotnictí Vlastimila Válka (TOP 09) jedinou cestou. Očkovací povinnost je ale nutná podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Kritiku si budoucí vláda vysloužila i od hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO), podle kterého nemají hygieny pravomoce k zavádění opatření. O možnostech v boji proti covidu spolu debatovali v pořadu Události, komentáře.

Prezident Miloš Zeman plánuje jmenovat lídra vítězné koalice SPOLU Petra Fialu (ODS) premiérem. Řekl to Frekvenci 1. Nebude to žádný problém, uvedl v rozhovoru, kde komentoval i svůj zdravotní stav. Souhlasí s tím, že nová vláda musí vzniknout rychle. Současný předseda vlády Andrej Babiš (ANO) nemá zájem stát se premiérem, poznamenal prezident, který s ním o demisi současné vlády mluvil telefonicky.

Přenést prezidentské pravomoci na jiné vrcholné ústavní činitele může parlament poměrně snadno díky tomu, že to není nevratný krok a navíc se může prezident snadno a rychle bránit u Ústavního soudu, objasnil ústavní právník Maxim Tomoszek. V nynější situaci – vzhledem ke sdělení Ústřední vojenské nemocnici o neschopnosti Miloše Zemana plnit pracovní povinnosti – se domnívá, že zákonodárci ani nemají jinou možnost než přenesení pravomocí iniciovat. Advokát Tomáš Sokol ovšem varoval před unáhlenými kroky, jako by mohlo být odvolání kancléře premiérem v případě, že by bylo zřejmé, že se prezident zanedlouho vrátí. O právních aspektech nynější situace diskutovali odborníci v 90' ČT24 a Událostech, komentářích.

Kritika z politické sféry míří směrem ke kancléři hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana Vratislavu Mynářovi. Ten byl podle informací Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o stavu hlavy státu informován ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a končící místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové kancléř výrazně pochybil. Shodli se na tom v úterních Událostech, komentářích. Dalšími hosty debaty byli Tomio Okamura (SPD) a Patrik Nacher (za ANO).

Česko míří k bezprecedentnímu rozhodnutí. Parlament v listopadu možná určí, zda převést pravomoci prezidenta republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v Interview ČT24 uvedl, že kancléř Vratislav Mynář není tím, kdo by prezidenta chránil, a že hrozí reálné nebezpečí, že by jednal za prezidenta. V pořadu Rakušan mluvil i o vyjednávání o budoucí vládě nebo Tomiu Okamurovi.

Polský ústavní soud ve čtvrtek po několika odkladech rozhodl, že některé články základních smluv o Evropské unii odporují polské ústavě. Zpochybnil tak nadřazenost práva EU nad tím polským, s čímž Varšava souhlasila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Evropská komise využije všech prostředků, aby ochránila dodržování principů práva Evropské unie, řekl k rozhodnutí eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Voliči ve Švýcarsku v neděli v referendu odmítli trojici návrhů z oblasti životního prostředí, včetně nového zákona o emisích oxidu uhličitého a zákazu umělých pesticidů. Souhlas naopak vyjádřili s protiteroristickým zákonem, který dává policii větší pravomoci pro nakládání s lidmi podezřelými z terorismu, a s covidovým zákonem, který dává vládě více pravomocí pro boj s pandemií, uvedla agentur Reuters.

Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení. Dosud mohla dávat bankám pouze doporučení, která ale nejsou právně závazná. Rozšíří se také možnosti ČNB při obchodování na finančních trzích. Novelu zákona o ČNB, která tyto a další změny zavádí, podepsal prezident Miloš Zeman. Kromě toho stvrdil i zahrádkářský zákon nebo zákon o soudech a soudcích.

Vláda by měla víc věřit ředitelům škol a dát jim větší pravomoce při zavádění protiepidemických opatření – ta by se naopak ve školství neměla uplatňovat plošně. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce se na tom shodli parlamentní odborníci na školství, senátor Jiří Drahoš (z klubu STAN) a poslanci Karel Rais (ANO) a Lukáš Bartoň (Piráti).

Vyhlášení nouzového stavu a na něj navazujících omezení je podle ústavního právníka Marka Antoše v pořádku a soudně prakticky nepřezkoumatelné. Vyplývá to z rozhodnutí, které učinil Ústavní soud již na jaře. Právník ale zapochyboval o tom, zda jsou plně v souladu se zákony restrikce, které již ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo. Například k nařízení zavírací hodiny podle Antoše stávající zákon o ochraně veřejného zdraví nestačí. Ústavní právník byl hostem Interview ČT24.

Ačkoliv Moravskoslezský kraj v rámci koronavirové nákazy vykazoval nejvyšší nárůst nakažených, v současnosti naopak patří mezi regiony s nejnižším šířením nemoci. Boj s lokálními ohnisky ale podle kandidátů do vedení kraje odhalil slabá místa jako nedostatečné kompetence hejtmana nebo chaotičnost počínání hygienické stanice. Pandemie bude mít také dopad na příjmy kraje, ve kterém vláda plánuje útlum tradičního těžebního průmyslu.