Albin Kurti

Srbsko míří 17. prosince k předčasným parlamentním volbám, ve kterých se hraje o budoucí vztahy s Evropskou unií, ale i stabilitu celého regionu. Prezident Aleksandar Vučić vypsal hlasování v reakci na rozsáhlé protesty po květnových masových vraždách, důvodů měl ale podle expertů mnohem víc. Opozice volá po obnově právního státu a demokracie, podle odborníků nicméně nemá na celostátní úrovni příliš šancí uspět. Překvapit ale může v komunálních volbách v Bělehradu.

Srbsko uvedlo, že snížilo počet svých vojáků podél hranice s Kosovem. Podle agentury AFP to uvedl náčelník generálního štábu srbských ozbrojených sil Milan Mojsilovič s tím, že počet vojáků klesl na „obvyklou úroveň“. Srbsko zvýšilo počet vojáků u hranic s Kosovem v souvislosti s incidentem, při němž zemřel kosovský policista a tři srbští útočníci a který opět zostřil vztahy Prištiny s Bělehradem. Spojené státy uvedly, že stažení srbských vojáků zatím nemohou potvrdit. Kosovský premiér Albin Kurti obvinil Srbsko, že plánovalo anexi severního Kosova.

Kosovští představitelé požadují vydání uprchlých ozbrojenců, kteří mají na svědomí víkendový útok ve vesnici Banjska na severu země. Podle kosovského ministra vnitra se v současnosti ukrývají v Srbsku. V kosovských médiích se objevily záběry ozbrojenců pohybujících se po areálu kláštera, kde se zabarikádovali po přestřelce s kosovskými policisty. Pravost videa pořízeného z dronu nelze nezávisle ověřit.

Na severu Kosova bylo nalezeno tělo dalšího podezřelého z nedělního útoku, při němž zahynul kosovský policista. Informovala o tom s odvoláním na kosovskou prokuraturu stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž tímto nálezem stoupl počet zabitých útočníků na čtyři. Po dalších účastnících se stále pátrá, podle kosovských úřadů přešli někteří z nich do Srbska.

Při ozbrojených střetech v obci Banjska na severu Kosova v neděli zemřeli čtyři lidé, jeden kosovský policista a tři útočníci. Kosovské úřady večer uvedly, že po několika hodinách střetů mají pod kontrolou areál kláštera pravoslavné církve, který před tím podle nich obsadilo na třicet ozbrojenců, píše AFP. Kosovští představitelé tvrdí, že útočníci jsou profesionálové podporovaní Srbskem, které to však odmítlo.

Evropská unie připravila omezení vůči kosovské vládě. Ta podle Bruselu neusiluje o snížení napětí ohledně srbské menšiny v zemi. Některé z postihů začnou platit okamžitě a mohou se v budoucnu rozšířit. Kosovo mají zasáhnout finančně i politicky, uvedl Brusel bez dalších detailů. Napětí mezi Srbskem a Kosovem se vystupňovalo v posledních měsících v souvislosti s místními volbami. Naposledy kvůli incidentu na hranicích, kdy Bělehrad oznámil, že zadržel tři kosovské policisty na srbském území.

Kosovská policie zadržela muže podezřelého z organizace útoků na vojáky NATO na konci května – třicet z nich tehdy utrpělo zranění. Podle tamního ministra vnitra je útočníkem šéf polovojenské formace zvané Civilní ochrana, jež působí v části státu obývané Srby. Při zatýkání podezřelého Srba Miluna Milenkoviče vypukly násilnosti. Kosovský premiér Albin Kurti mezitím představil plán, který má vést ke snížení napětí v severní části země.

Srbský prezident Aleksandar Vučič uvedl armádu do bojové pohotovosti a nařídil vojenským jednotkám, aby se přesunuly blíž k hranicím s Kosovem. Reagoval tak na střety na severu Kosova mezi etnickými Srby a kosovskou policií. Rostoucí napětí ostře kritizoval šéf americké diplomacie Antony Blinken, který vyzval kosovského premiéra Albina Kurtiho ke změně postupu.

Etničtí Srbové žijící na severu Kosova bojkotovali místní volby na protest proti tomu, že nebyly splněny jejich požadavky na větší autonomii. Podle agentury Reuters se jedná o další známku toho, že mírová dohoda podepsaná minulý měsíc mezi Kosovem a Srbskem nefunguje.

Lídři Srbska a Kosova dosáhli částečné dohody na tom, jak naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Po jednání ve městě Ohrid v Severní Makedonii, kde se za zprostředkování Evropské unie uskutečnilo další kolo obtížných rokování, to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že se podařilo najít cestu, jak dohodu o normalizaci vztahů implementovat.

Kosovský premiér Albin Kurti v úterý o 48 hodin odložil platnost nařízení, na jehož základě mají řidiči vozidel s registračními značkami pro srbské okresy v Kosovu začít dostávat pokuty. Opatření, které mělo původně začít platit právě v úterý, vyvolává obavy z nové vlny násilí v západobalkánském regionu. Kurti o odkladu rozhodl na žádost Spojených států, kompromisní návrh Evropské unie v pondělí odmítl.

Stovky policistů, soudci i poslanci z řad etnických Srbů v Kosovu opustili svá místa ve státních institucích. Protestují tím proti nařízení kosovské vlády, aby na svých automobilech používali výhradně kosovské registrační značky. Premiér Kosova Albin Kurti prohlásil, že hromadné rezignace vyprovokoval Bělehrad, kterých chce zabránit integraci Srbů žijících v Kosovu.

Byrokratický spor mezi Srbskem a Kosovem o státní poznávací značky pokračuje. Priština požaduje, aby Srbové žijící na kosovském území osadili svá auta kosovskými registračními značkami. Od dubna už se zastaralými na silnici nikdo nebude smět vyjet. Bělehrad, který Kosovo neuznává, to označuje za útlak svého obyvatelstva.

Mezi Kosovem a Srbskem opět roste napětí. Srbové před časem odmítli kosovské nařízení, podle kterého smí nově překročit hranici jen s kosovskými registračními značkami na autech a cestovními doklady. Vyhrocenou situaci zklidnilo odsunutí platnosti nařízení. Nový termín ale vyprší už za týden.

Úterní setkání srbského prezidenta Aleksandara Vučiče s kosovským premiérem Albinem Kurtim, při kterém se věnovali normalizaci vztahů mezi svými zeměmi, nepřineslo žádný výsledek. Dialog ale bude v červenci pokračovat. Po jednání v Bruselu to oznámil srbský prezident, podle něhož dal Kurti najevo, že albánské vedení Kosova nemíní splnit to, co už dříve bylo dohodnuto.

Opoziční hnutí Sebeurčení bývalého premiéra Albina Kurtiho míří podle předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb v Kosovu k jednoznačnému vítězství. Po sečtení 86 procent odevzdaných hlasů pro něj hlasovalo 48 procent voličů. K vytvoření vlády však bude zřejmě muset hledat koaličního partnera. Podle agentury Reuters výsledky hlasování dále zkomplikují úsilí Západu o normalizaci vztahů se Srbskem.

Kosovští poslanci ve středu vyslovili nedůvěru vládě premiéra Albina Kurtiho, a vyvolali tak politickou krizi v době, kdy se v zemi šíří koronavirus. Informovala o tom agentura Reuters. Na pozadí pádu vlády stojí spor koaličních partnerů ohledně strategie boje proti nákaze, napsala agentura DPA.