Důchodci

Obliba virtuální reality mezi českými seniory roste. Po nasazení speciálních brýlí se senioři mohou procházet po světových metropolích nebo rozkvetlými loukami. Podle psychologů má technologie dobrý vliv na jejich duševní zdraví. Na provoz zařízení ale na řadě míst chybí peníze, technologii proto často provozovatelé financují díky sponzoringu nebo darům.

Věk odchodu do důchodu se bude muset postupně zvyšovat i po roce 2030, řekl prezident Petr Pavel po prvním setkání k penzijní reformě, na které pozval zástupce koalice i opozice. Právě s pozdějším nástupem na odpočinek počítá vláda ve své reformě. Opoziční ANO ale tento záměr naopak nepodpořilo. Od ministra práce a sociálních věcí si vyžádalo analýzu, jak by krok dopadl na nezaměstnanost a na pracovní trh. Další jednání o reformě penzí je naplánováno na pondělí 22. dubna.

Pracujícím důchodcům by se v rámci chystané penzijní reformy měly snížit sociální odvody. Ministerstvo práce a sociálních věcí si od toho slibuje, že tak zvýší motivaci seniorů k práci i v důchodovém věku. Opozici se změna příliš nelíbí. Chtěla by zachovat současný model s výraznějším trvalým zvyšováním penze za výdělečnou činnost. Podle ministerstva je to ale méně výhodné a navíc složitější. V Česku si přivydělává zhruba půl milionu seniorů, chystané změny by se měly dotknout více než poloviny z nich.

Počet obyvatel Slovenska se loni opět snížil, a to meziročně o 4105 na zhruba 5,42 milionu. Pokles tlumila migrace. Vyplývá to ze středečních údajů slovenského statistického úřadu. Podle vládní analýzy z roku 2023 čeká zemi stárnutí populace a úbytek obyvatelstva.

Vláda si bude muset v příštím roce půjčit na výplatu důchodů téměř 50 miliard korun. Z návrhu státního rozpočtu to zjistila Česká televize. Letos to podle dřívějších propočtů, které zohledňovaly mimořádnou červnovou valorizaci, vypadalo až na 80 miliard. Nakonec bude deficit asi o deset miliard nižší, hlavně díky lepšímu vývoji ekonomiky. Lídři vládní koalice považují penzijní systém za neudržitelný. A kromě nedávného zpomalení růstu penzí chtějí prosadit i další části reformy.

Za děti, důchodce nebo třeba ženy na mateřské a rodičovské dovolené bude příští rok stát na zdravotním pojištění odvádět 2085 korun měsíčně. České televizi to potvrdilo ministerstvo financí. Letos za takzvané státní pojištěnce posílá 1900 korun.

Ekonomická nálada Čechů se postupně uklidňuje – index finanční situace domácností po loňském výrazném propadu mírně vzrostl. Stále je ale horší než v předchozích letech, vyplývá z průzkumu společností STEM a KPMG. Řada lidí má problém vyjít se svými příjmy a víc než polovina Čechů si zároveň v posledních třech měsících nebyla schopná ušetřit žádné peníze.

Průměrný důchod v lednu přesáhne 20 600 korun. Ministerstvo financí to předpovídá při přípravě státního rozpočtu na příští rok. Oproti současnosti by se tak penze zvedly zhruba o čtyři stovky. Jasněji o lednové valorizaci bude během prázdnin.

Opoziční lídři neskrývají zklamání z rozhodnutí prezidenta Petra Pavla podepsat změnu valorizací důchodů. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová ujistila, že hnutí podá ústavní stížnost, jakmile důchodová novela vyjde ve sbírce zákonů. Kritizovala i samotnou hlavu státu za to, že změnu valorizací nevetovala. Kritický vůči Pavlovi je i předseda opoziční SPD Tomio Okamura. Pavel podle něj ukázal, že je „exponentem“ vládní koalice.

Prezident Petr Pavel podepíše spornou vládní novelu o snížení valorizace důchodů. Dodal ale, že je podle něj nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud (ÚS). Na ÚS se obrátí opoziční hnutí ANO kvůli retroaktivitě a způsobu projednání zákona v režimu legislativní nouze. Vláda i opozice podle prezidenta mají dost relevantních argumentů. Své konečné stanovisko oznámil na odpolední tiskové konferenci v Hrzánském paláci, kde dočasně sídlí.

Vládou představené důchodové opatření, tedy jednorázová změna valorizačního vzorce, je nesystémové. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli ekonomka a bývalá předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová, bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok a bývalý člen Národní rozpočtové rady Richard Hindls. Opozice chce dokonce kvůli novele zablokovat sněmovnu. Pokud by opozice uspěla, bude sice valorizace vyšší, ale možná až o desítky miliard naroste státní dluh, řekl Rusnok.

Vláda si letos bude muset na výplatu důchodů půjčit přes 80 miliard korun. Právě o tolik plánované výdaje překročí odvody lidí a firem. Podle zjištění České televize původně odhadovaný šedesátimiliardový deficit ještě prohloubí mimořádné letní zvýšení penzí. Důchodový účet se tak dostane do minusu nejvíc v novodobé české historii. Podle zástupců vlády by mohla pomoct reforma. Představit ji chtějí letos. Sněmovní opozice si stěžuje, že s nimi vláda chystané úpravy nekonzultuje.

V Česku momentálně žije přes dva miliony seniorů. Se stárnutím populace jejich počet roste. Většina je odkázaná jen na starobní důchod a má obavy z vysoké inflace. Životní úroveň tak u starších lidí často výrazně klesá. Na hranici chudoby jich podle odhadů žije půl milionu.

Pěstouni z řad příbuzných, kteří se o dítě začali starat před koncem minulého roku a dostávali za to odměnu od státu, zřejmě nebudou muset za dobu péče platit důchodové a zdravotní pojištění. Pěstounství by se u nich zařadilo mezi takzvané náhradní a vyloučené doby a zohlednilo by se při výpočtu penze. Zdravotní odvody by pak posílal stát. Předpokládá to vládní novela, kterou ve středu schválila sněmovna. Poslanci podpořili i možnost uvalování národních sankcí za závažná protiprávní jednání v mezinárodních souvislostech i mimo sankční seznam Evropské unie. Ve schvalování sporného snížení státních plateb do zdravotnictví za důchodce, děti nebo nezaměstnané bude dolní komora pokračovat za týden.

Do lavic univerzit třetího věku se po dvou letech protiepidemických restrikcí vracejí senioři. Některé školy se těší dokonce ještě většímu zájmu než před vypuknutím pandemie covidu-19. České televizi to potvrdilo několik univerzit, které kurzy a studijní programy celoživotního vzdělávání nabízejí. Seniory nejčastěji lákají témata spojená s historií a medicínou či jazykové kurzy. Pro nadcházející akademický rok je na některých univerzitách stále možné podat přihlášku.

Sněmovnu tento týden čekají obstrukce a nejspíš i další noční jednání. V úterý začne mimořádná schůze o korespondenční volbě, snížení objemu plateb za státní pojištěnce nebo zrušení EET, tedy o bodech, vůči kterým má opozice výhrady. Koalice je přitom považuje za priority. I když mají vládní strany ve sněmovně jasnou většinu, cesta k hlasování nebude jednoduchá. Očekávají se dlouhá vystoupení, a to už při úvodním schvalování programu.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula si myslí, že by vláda měla vzhledem k inflaci a vzrůstajícím cenám energií věnovat větší pozornost velké skupině obyvatel, kteří se mohou ocitnout na hranici chudby. V tom se s ním shoduje i ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. „Vláda by měla zabránit tomu, aby víc než 180 tisíc důchodců z vyměřené penze spadlo pod hranici chudoby,“ uvedla v pořadu Události, komentáře. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale vláda pro ohrožené skupiny obyvatel připravuje dostatečná opatření, která vzrůstající inflaci zohledňují.

Do letošního června chce vláda předložit první úpravy důchodového systému, ve hře je například možnost dřívějšího odchodu do penze u náročných profesí. Kabinet chce navrhnout také zkrácení doby pro získání nároku na důchod nebo snížit penze představitelům minulého režimu. Shodu vláda zamýšlí hledat i s opozicí.

Podle sociologa z PAQ Research Daniela Prokopa a vedoucího dluhového poradenství Člověka v tísni Daniela Hůleho je žádání o příspěvek na bydlení administrativně složité, může se ale kvůli prudkému růstu cen týkat více domácností, než vláda předpokládá. V Otázkách Václava Moravce mluvili o tom, jak by vláda nejlépe mohla lidem v krizi pomoci.

V Ostravě před budovou generálního ředitelství akciové společnosti OKD proběhla manifestace hornických důchodců a zdravotně postižených, stejně jako současných zaměstnanců dolů ostravsko-karvinského revíru. Na jejich nespokojenost s financemi reagoval vystoupením generální ředitel OKD, který slíbil řešení.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Důchodci by mohli dostat kvůli rychlému zdražování mimořádně přidáno, a to zřejmě od června v průměru 650 až 730 korun měsíčně. Se zachováním současného způsobu zvyšování důchodů počítá ve své koaliční smlouvě i budoucí vláda Petra Fialy (ODS). Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) ČT řekl, že kabinet bude muset peníze na mimořádný růst penzí najít i přes plánované rozpočtové škrty. Od ledna navíc dostanou penzisté bez ohledu na současnou inflaci přidáno v průměru 805 korun měsíčně.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by ráda udržela schodek státního rozpočtu v roce 2022 pod 400 miliardami. I tak půjde zřejmě o druhý nejhorší deficit v historii České republiky. Ministerstvo právě pracuje na první verzi, kabinet ji projedná v červnu. K prioritám patří další přidávání důchodcům i učitelům, víc peněz do zdravotnictví i na obranu. Výrazné úspory, po nichž volá hlavně pravicová opozice, vláda nechystá.

Sněmovna v úvodním kole podpořila vládní návrh jednorázového pětitisícového příspěvku důchodcům, předlohu poslala k posouzení do sociálního výboru. Poslanci v úterý také odhlasovali zrušení daně z nabytí nemovitostí. Opozici se nepodařilo na program schůze prosadit debatu o vývoji epidemie koronaviru. Kvůli šíření nemoci covid-19 sněmovna zasedla v polovičním počtu.

Starobní důchodci i lidé s invalidní či pozůstalostní penzí mají v prosinci dostat příspěvek 5000 korun. Návrh zákona schválila ve středu vláda, potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Aby norma začala platit, musí ji projednat parlament a podepsat prezident. Koalice ale nemá jistotu, že návrh stihne prosadit tak rychle, aby penzisté dostali mimořádný důchod do Vánoc.