Fotovoltaická elektrárna

Před pořízením fotovoltaiky nebo tepelného čerpadla si lidé nejčastěji kladou otázku: kolik se těmito technologiemi dá ušetřit? Jedna z energetických společností analyzovala spotřebu bezmála dvou a půl tisíce svých zákazníků. Výsledkem je, že se střešními panely lidé nejčastěji snížili odběr ze sítě o dvacet až čtyřicet procent.

Výstavba obnovitelných zdrojů energie by se měla v Česku do poloviny roku výrazně zjednodušit. Nařizuje to nová evropská směrnice. Jenže to by nemuselo platit pro malé vodní elektrárny, a to v případě, že projde pozměňovací návrh vodního zákona. Ten totiž malé vodní elektrárny, na rozdíl od ostatních zdrojů, vyřazuje z automatického uznání, že jsou ve veřejném zájmu.

V Říčanech u Prahy začíná výstavba nové základní školy pro 540 dětí. Práce si vyžádají 701 milionů korun, většinu nákladů pokryje dotace. Hotovo by mělo být do listopadu 2025. Školu budou vytápět tepelná čerpadla, na zelených střechách budou fotovoltaické panely na výrobu elektřiny.

Pražský vrchní soud zrušil osvobozující rozsudek pro pětici obžalovaných z údajného podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín na Českobudějovicku. Vyplývá to z informací v justiční databázi. Čtyři muže a jednu ženu žalobkyně viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby solární elektrárny, a způsobili tím škodu 96 milionů korun. Případem se nyní bude znovu zabývat Městský soud v Praze.

Pro sociální i běžné bydlení budou sloužit tři nové městské domy v ulici Na Žižkově v Liberci. Jejich výstavba za zhruba 158 milionů korun skončila v srpnu. V domech je celkem 49 bytů, z toho 35 je určeno pro sociální bydlení. Domy budou zařazené do nového městského projektu Domovník, při kterém vybraný nájemník bude dohlížet na klid a pořádek. První nájemníci se do nových bytů nastěhují už v září, řekl při slavnostním zakončení stavby náměstek primátora pro městské bydlení Jan Hruška (Piráti). Nové byty se městu podařilo postavit po zhruba patnácti letech.

Solární elektrárny se po otřesech na trhu s energiemi staly vyhledávanou a dostupnou alternativou, která je šetrnější k životnímu prostředí. S jejich rozšířením ale zároveň vyvstává otázka nad jejich osudem poté, co doslouží. Nově vznikající společnosti teď hledají pro vysloužilé solární panely ekologické využití. Některé se podaří opravit, jiné slouží třeba jako zdroj skla k pískování.

Dceřiná společnost pražského dopravního podniku (DPP) Pražská strojírna dokončila na střechách hal a skladů ve svém areálu ve Vinoři největší fotovoltaickou elektrárnu v metropoli. Informovali o tom zástupci firmy a vedení magistrátu. Solární panely budou podle ředitele strojíren Roberta Masaroviče po většinu roku schopny dodávat veškerou elektřinu, kterou podnik spotřebuje, a ještě zhruba třetina zbyde k prodeji do distribuční sítě. Vybudování elektrárny stálo 27 milionů korun.

Stát by už z rozpočtu neměl platit celý příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů. Celou částku na sebe převzal loni v říjnu kvůli energetické krizi způsobené válkou na Ukrajině. Ministerstvo průmyslu a obchodu představilo několik norem, které mají toto financování proměnit. Jednou z nich chce stanovit podporu obnovitelných zdrojů – placenou z rozpočtu – pro příští rok na 17,5 miliardy.

Spotřeba uhlí ve Spojených státech rychle klesá, naopak rostou obnovitelné zdroje energie. Hlavně proto, že se snižují jejich ceny, upozornila analýza americké energetiky.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

Před rokem – po vypuknutí války na Ukrajině – slibovala německá spolková vláda masivní rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Jenže naplánovaný větrný boom, jehož cílem mělo být energeticky nezávislé Německo, zatím nepřichází. I kvůli odporu některých spolkových zemí. Spolkový parlament schválil ale počátkem března zákon, který by měl přípravu stavby větrných elektráren zjednodušit a urychlit.

Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Ve středu to odsouhlasil Senát. Schválil také novelu energetického zákona, která má zjednodušit povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie. Jde hlavně o fotovoltaické elektrárny. Horní komora ve středu také kývla na rozšíření pravomoci Vojenské policie. V závěru jednání pak vyzvala ministerstvo vnitra k záchraně České pošty před insolvencí.

Ministerstvo životního prostředí letos podpořilo už skoro padesát tisíc solárních elektráren na střechách rodinných či bytových domů. To je už čtyřikrát více než v loňském roce. S tím ale přicházejí i problémy. Například na jihovýchodě republiky už totiž přestává stačit kapacita sítě. Žadatele o připojení solárů k síti tak energetici začínají odmítat. Elektrárna do sítě připojená být nemusí, domácnost ji může využívat i bez toho.

Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti nejvyššího státního zástupce proti udělení licence fotovoltaické elektrárně Jeníkov. Soud zrušil předchozí rozhodnutí a přikázal další řízení u Krajského soudu v Brně. Vyplývá to z rozsudku Nejvyššího správního soudu. Podle něj se brněnský krajský soud dostatečně nevěnoval podstatným otázkám, například kdy splnila elektrárna podmínky bezpečnosti práce. Energetický regulační úřad vydal licenci společnosti Fine Decorating na konci roku 2010. Podle žalobce pro to ale nebyly splněny podmínky.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost firmy Talwin, která provozuje fotovoltaickou elektrárnu v Moldavě na Teplicku. Neoprávněně si nárokovala vyšší výkupní cenu elektřiny. Státu tak vznikla škoda zhruba 97,6 milionu korun. Justice v trestním řízení zabrala firmě jako náhradní hodnotu přibližně 56 milionů. Ústavní soudci stížnost odmítli jako zjevně neopodstatněnou, vyplývá z usnesení v databázi soudu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo aukce pro provozní podporu výroby elektřiny z nových nebo modernizovaných obnovitelných zdrojů. Účastnit se mohou projekty bioplynových stanic, větrných elektráren a malých vodních elektráren. Cílem resortu průmyslu má být snížení závislosti Česka na dodávkách zemního plynu z Ruska.

Pražský městský soud zprostil obžaloby pět lidí, kteří čelili obvinění z údajného podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Státní zástupkyně čtyři muže a jednu ženu vinila z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby solární elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun. Žalobkyně Petra Ullrichová se na místě proti rozsudku odvolala.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun, oznámila skupina v tiskové zprávě. Důvodem růstu je podle ČEZu mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Výsledky výrazně překonaly odhady analytiků. Překvapil je především čistý a provozní zisk. Důvodem jsou mimo jiné vysoké ceny elektřiny.

Rusové by podle prezidenta Miloše Zemana byli blázni, kdyby zastavili dodávky plynu nebo ropy do celé Evropy. Jde o nejvýznamnější část jejich exportních příjmů, míní. Přesto není vyloučeno, že to udělají, protože politika je někdy velmi iracionální, řekl v nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News.

U obce Moldava v Krušných horách stojí sluneční elektrárna, která za jedenáct let načerpala od českého státu zhruba půl miliardy korun jako podporu při prodeji elektřiny. Majitel elektrárny přitom nezákonně získal jak stavební povolení, tak licenci pro výrobu energie. Obojí pravomocně potvrdily soudy. Zatím rozhodly, že musí vrátit pětapadesát procent vyplacené podpory, přes dvě stě milionů si tedy může nechat. Podle rejstříku patří elektrárna investorovi z afrického Tuniska, stopy přitom vedou k bývalému chomutovskému starostovi a senátorovi ODS Alexandru Novákovi. Tématu se pro Reportéry ČT věnoval Michael Fiala.

Pardubický kraj chce školy nebo nemocnice s vlastními fotovoltaickými elektrárnami. Návrh už odsouhlasili zastupitelé kraje, hlavním důvodem je skokové zdražování elektrické energie. Hejtmanství předpokládá, že s alternativními zdroji a energetickou soběstačností výrazně ušetří, a to například na nákladech za svícení, teplou vodu, provoz dílen technických škol nebo za elektřinu, kterou spotřebují přístroje ve zdravotnických zařízeních. Na stovky městských budov chce solární panely instalovat i město Brno.

Slunce, voda nebo vítr by už v Česku v současnosti pokryly spotřebu jeden a půl milionu elektromobilů. Tedy víc než dvojnásobného počtu, než s jakým počítá stát v nejoptimističtějším scénáři pro rok 2030. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) bude Česko v takzvané čisté mobilitě soběstačné. Další fotovoltaiky by přitom mohly přibývat třeba na střechách benzinek a energii mohou dodávat ve větším i bioplynové stanice.

Jordánsko a Izrael uzavřely pod záštitou USA a Spojených arabských emirátů významnou ekonomickou dohodu. V Jordánsku má vyrůst obří solární elektrárna, která bude zásobovat i Izrael. Židovský stát zase postaví u moře odsolovací zařízení, které poskytne pitnou vodu sousednímu království. Informoval o tom zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Olomoucký vrchní soud v úterý potvrdil podmíněný trest úřednici Tamaře Hlávkové ze stavebního úřadu v kauze podvodu se solární elektrárnou u Borovan na Českobudějovicku. Případ majitele elektrárny Daniela Exnera, který se z jednání u vrchního soudu opět omluvil, vyloučil k samostatnému projednání. V kauze už soud potrestal také zástupce stavební firmy Marka Klimeše a revizního technika Tomáše Goldmanna. Kauza souvisí se zapojením elektrárny do distribuční sítě před koncem roku 2010 kvůli výhodné výkupní ceně elektřiny, ačkoliv nebyla dokončená. Za dvacet let provozu a garantovaných cen je škoda 160 milionů korun.