Integrace

Devalvace romské kultury nebo projevy nenávisti k této menšině. Nejen to obsahuje definice anticikanismu, kterou přijala vláda. Vychází přitom ze stejných principů jako u antisemitismu. Přestože pojem není právně vymahatelný, kabinet se jím chce vymezit proti rasistickému chování. Předseda Československé romské unie Karel Karika (Piráti) si myslí, že nyní integraci pomůže tvrdá komunitní práce, zvláštní zmocněnec pro holocaust a svobodu vyznání z ministerstva zahraničních věcí Robert Řehák zase věří, že definice anticikanismu je první krůček na cestě ke změně.

V České republice je přes 384 tisíc ukrajinských uprchlíků, v přepočtu na obyvatele nejvíc z celé Evropské unie. Zhruba 100 tisíc jsou děti od narození do 18 let, mezi dospělými převládají ženy. Podle novinářky Silvie Lauder řada lidí brala pobyt jako dočasný, což má dopady na integraci. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové se v řadě aspektů podařilo uprchlickou vlnu zvládnout, nevznikly například segregované školy. Zaznělo to v pořadu 90' ČT24.

Celkem 2200 dětí, které opustili po narození biologičtí rodiče, odešlo v posledních osmi letech z porodnic se vzpomínkami na své první okamžiky uloženými v kufříku. Iniciativu, která funguje ve víc než šedesáti tuzemských nemocnicích a spolupracuje i s pěstouny, ocenil Evropský parlament.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli telefonoval se svým českým protějškem Petrem Pavlem, který se ujal tento týden funkce hlavy státu. Hovořili spolu o integraci Ukrajiny do Evropské unie a shodli se na další spolupráci, napsal Zelenskyj na Twitteru. Podle Pavlovy mluvčí Markéty Řehákové se oba politici také domluvili, že český prezident příští měsíc Ukrajinu navštíví.

Česká vláda schválila změny v podpoře ukrajinských uprchlíků. Týkají se příspěvků na ubytování běženců a také humanitárních dávek. Podle Jakuba Tomka z tiskového odboru úřadu vlády hlasovali ministři na dálku poté, co si vyjasnili rozpory, které ještě zůstávaly po řádné středeční schůzi. Na další řádné jednání nečekali, protože chtějí, aby úpravy platily od dubna.

Francouzská vláda připravila nový imigrační zákon, který dovolí získat snadněji pracovní povolení v profesích, kterým chybí personál. Na druhou stranu přitvrdí v deportaci těch, kteří nejsou v zemi v souladu se zákonem. Příkladem úspěšné integrace je Villerupt na severovýchodě Francie, kde počet přistěhovalců za deset let stoupl o dvanáct procent.

S mrazem a nadcházející zimou by z Ukrajiny do Česka mohla přijít další početná vlna válečných uprchlíků. Podle některých odhadů by mohlo jít až o několik set tisíc dalších lidí z Ukrajiny. Praha v té souvislosti upozorňuje, že ale žádné volné ubytovací kapacity pro ně už nemá. Také dobrovolníci, kteří měli možnost lidi na útěku před válkou ubytovat u sebe doma, už volno nemají.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynulo půl roku, začala 24. února. Česká republika přijala od té doby nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel ze všech států, které jim poskytly azyl. Stát a samosprávy vydaly ke konci července na uprchlickou krizi asi 12,6 miliardy korun. České školy se připravují na obtíže při začleňování ukrajinských žáků do výuky, zatím se jich zapsalo asi 57 tisíc, ale kolik jich reálně nastoupí, ředitelé škol netuší.

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.

Iryna, Yulia a Inna jsou tři z mnoha vzdělaných ukrajinských žen, které po útěku z Ukrajiny našly v Česku uplatnění ve svých oborech. Těmi jsou učitelství, medicína a architektura. David Vondráček z Reportérů ČT zmapoval, jaké překážky jim stojí v cestě uplatnění a jak své začlenění na pracovní trh zvládají. Podle odborníků je totiž důležité, aby si vzdělaní uprchlíci co nejdříve našli zaměstnání.

Ministerstvo školství zveřejnilo požadavky na podobu jazykových kurzů češtiny pro uprchlíky z Ukrajiny. Provozovatelé mohou začít žádat o akreditaci. Vyřizování tohoto povolení se zjednoduší. Jazykovou přípravu pak uhradí úřady práce z evropských peněz na podporu zaměstnanosti, informovala mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Resorty práce a školství vyzvaly vzdělávací instituce, aby kurzy připravily a o akreditaci žádaly.

Na sbírkovém účtu ukrajinského velvyslanectví v Praze, které za vybrané peníze pořizuje zbraně, se od dárců sešla už téměř miliarda korun. Ukrajinská ambasáda o tom v neděli informovala na Twitteru. Do sbírky přispělo 115 tisíc dárců, kteří poslali 977 milionů korun. S nákupem a dopravou výzbroje pomáhá ukrajinskému velvyslanectví české ministerstvo obrany. V pátek se na velvyslanectví uskutečnila schůzka zástupců Ukrajiny, ministerstva obrany a několika významných dárců, uvedlo v neděli velvyslanectví na svém webu.

Kampaň před prezidentskými volbami ve Francii míří do finále. O postupu současné hlavy státu Emmanuela Macrona z nedělního prvního kola pochybuje málokdo. Průzkumy ale teď naznačují, že o druhé místo by se s nacionalistkou Marine Le Penovou ještě mohl poprat radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon. Ten svou kampaň cílí i na problematické čtvrti na okrajích velkých měst.

Ukrajincům zasaženým ruskou invazí Česko ve středu vydalo 3480 víz, od začátku války je dostalo 248 804 lidí. Na cizinecké policii se nahlásilo 137 102 lidí, ve středu jich bylo 2567. Děti do patnácti let se registrovat nemusí. Údaje ve čtvrtek na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra, jeho šéf Vít Rakušan (STAN) zároveň řekl poslancům, že realistický scénář počítá s tím, že konečný počet uprchlíků v Česku se bude pohybovat kolem půl milionu, třetina z nich by mohla v zemi chtít zůstat. Podle OSN z Ukrajiny od vpádu ruských vojsk uprchly více než čtyři miliony lidí, z toho přes dva miliony do Polska.

V Česku už obdrželo vízum téměř 227 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny. Podle studie PAQ Research a dalších organizací je důležité, aby se stát nebál investovat do jejich integrace. Daniel Prokop z PAQ Research varoval, že v opačném případě hrozí vznik ghet a růst kriminality. Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu přispěli Češi ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině přes 2,08 miliardy korun.

Poslanecká sněmovna schválila rozpočet se schodkem 280 miliard korun. V pořadu Události, komentáře o něm debatovali místopředsedové Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) a Karel Havlíček (ANO). Podle Skopečka rozpočet se sníženým schodkem ukazuje odpovědnější rozpočtovou politiku v porovnání s předchozí vládou, podle Havlíčka jde ale pouze o „švindl“.

Dvanáct členských států Evropských společenství podepsalo Smlouvu o Evropské unii čili Maastrichtskou smlouvu. Dohoda postulovala zásadní mechanismy prohlubování integrace v hospodářské, politické i měnové oblasti, a byla tak důležitým mezníkem na cestě k vytvoření Evropské unie v té podobě, jak ji známe dnes.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. Na akci, která připomněla výročí vzniku Československa, to v Míčovně na Pražském hradě řekl bývalý prezident Václav Klaus. Hrozbu vidí například v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. Podle něj spolu s ní společnost přijala mylné vidění světa. Za chybný vnímá i vývoj Evropské unie. Domnívá se, že přešla od integrace k unifikaci. Řekl to ve svátečním Interview ČT24.

Pomoci lidem s trestní minulostí s integrací do společnosti se snaží osvětová akce Yellow Ribbon Run neboli běh se žlutou stužkou. Pod heslem „Uteč předsudkům“ se v úterý šestým rokem na startovní čáře v pražském lesoparku Řepy schází lidé po výkonu trestu, zaměstnavatelé i pracovníci státních institucí.

Většina Afghánců evakuovaných do Česka kvůli minulé spolupráci s českou armádou si přeje v republice zůstat, uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Nyní je 169 evakuovaných v karanténě kvůli covidu-19, brzy jim však skončí, s českými úřady jednají o své budoucnosti. O azyl či doplňkovou ochranu v Česku jich požádalo 152, ostatní mají v ČR jinou formu pobytu.

Prezident Václav Havel zhodnotil význam historicky první návštěvy italské hlavy státu v Československu. Ocenil podporu, které se ČSFR od Itálie dostávalo v úsilí o integraci do evropských struktur.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Státy Evropské unie by měly v příštích letech usilovat o lepší začlenění přistěhovalců z mimounijních zemí do společnosti. Počítá s tím v úterý zveřejněný nezávazný plán Evropské komise, podle které je větší integrace jak v zájmu imigrantů, tak v zájmu států. EK nabízí unijním zemím finanční podporu z unijních fondů, aby se více snažily poskytovat lidem s mimoevropskými kořeny rovný přístup ke vzdělání, zaměstnání, bydlení a lékařské péči.

První britské referendum o tom, zda se má podílet na sjednocování Evropy, bylo jednoznačné. Plných 67 procent obyvatel odpovědělo 5. června 1975 kladně na otázku: „Myslíte, že by Spojené království mělo zůstat v Evropském společenství (na jednotném trhu)?“ Stvrdili tím rozhodnutí konzervativní vlády o připojení. Byli to opět konzervativní politici, kteří brzy poté začali požadovat čím dál četnější výjimky z integrace a nakonec zemi vyvedli pryč.