Sociologie

Před deseti lety vrcholily několikaměsíční protesty známé jako Euromajdan či Revoluce důstojnosti. Socioložka Olga Onuchová se svým týmem prováděla po celou dobu výzkum účastníků přímo na místě. V rozhovoru vyvrací některé mýty o demonstracích a popisuje klíčovou roli aktivní občanské společnosti v hájení demokracie a později i samotné existence Ukrajiny tváří v tvář ruské hrozbě.

Spojené státy mají stále problém s rasovými stereotypy a negativním chováním vůči zástupcům jiných ras. A to dokonce i v rámci rodin, kde došlo k mezirasovým vztahům, ukazuje nový výzkum.

Jedni vyrůstali v totalitě, v mládí zažili revoluci a stáli u budování demokracie, druzí dospívali ve svobodě, mají jiné zájmy, cíle i hodnoty než jejich rodiče – generace X a generace Y, jinak mileniálové. Odborníci ze společného centra Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR CERGE-EI zjišťovali, v čem se liší a co mají společného dnešní třicátníci a jejich rodiče. Zaměřili se hlavně na tři oblasti životního stylu: vzdělávání, přístup k manželství, partnerství a dětem a také finanční zabezpečení.

Politoložka Anna Durnová, která působí na Vídeňské univerzitě, vydává dětskou knížku o základech politologie a sociologie. Dětem se v ní snaží vysvětlit složité pojmy i obecné principy toho, jak funguje svět, ve kterém žijeme. Například proč musí rodiče chodit do práce, proč lidé chodí k volbám nebo – jak zní název celé knihy – proč existují sprostá slova, když se nesmějí používat.

Jaký vliv má zdroj informací na jejich důvěryhodnost? Vědci mají mezi lidmi v současné době výrazně větší autoritu než duchovní – a to jak mezi nevěřícími, tak mezi věřícími. Vyplývá to z rozsáhlého mezinárodního výzkumu, který studoval víc než deset tisíc účastníků ve 24 zemích světa.

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.

V neděli zemřel ve věku 87 let významný český sociolog Michal Illner. Oznámil to Sociologický ústav Akademie věd ČR, s nímž vědec dlouhodobě spolupracoval.

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.

Poslanci po třech letech odkladů a hodinách vášnivých diskusí dali ve čtvrtek šanci manželství gayů a leseb. Návrh půjde do druhého čtení, stejně jako další návrh na ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy. V některých zemích světa jsou stejnopohlavní sňatky běžné, jinde zase naprostým tabu. U nás je manželství homosexuálů dalším tématem, které rozděluje společnost. Sňatky mezi gayi a lesbami by mohly postavení této instituce i posílit, řekla v pořadu Interview ČT24 socioložka z katedry sociologie Masarykovy univerzity v Brně Kateřina Nedbálková.

Armáda spásy se po čtyřiceti letech opět vrátila do Československa. Mezinárodní náboženské a charitativní hnutí pracující vojenskou formou v sociální sféře pomáhá dodnes řešit problémy lidí bez domova, ale také těch, kteří hledají duchovní pomoc či oporu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Necelý týden zbývá do nejsledovanějšího volebního klání na planetě. Prezident Spojených států Donald Trump i jeho vyzyvatel Joe Biden za sebou mají týdny kampaní i televizní debaty. V médiích se propírají předvolební průzkumy, které favorizují demokratického kandidáta. Predikce se před čtyřmi lety povětšinou spletly, když předvídaly vítězství Hillary Clintonové. To automaticky neznamená, že současné průzkumy nejsou věrohodné, ale ne všechny sondáže jsou zpracovány kvalitně. Jak poznat zodpovědně zpracovanou předvolební studii a které metody mají vyšší šanci trefit vítěze voleb?

Ženy by měly poprvé rodit mnohem dříve, než je v současnosti v Česku běžné, nejlépe kolem 24 let, vzkázal porodník Antonín Pařízek a jeho slova podpořil i premiér Andrej Babiš (ANO). Dřívější porod je vhodný z medicínského i společenského hlediska, konstatoval v Událostech, komentářích vedoucí perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno Petr Janků. Socioložka Marcela Linková ale upozorňuje, že české ženy nemají pro včasný porod vhodné podmínky. Problematický je pro ně napříkad návrat do práce. V Česku podle ní nejsou podmínky pro svobodnou volbu, kolik dětí bude člověk mít.

Dopady současných opatření, jejichž cílem je zmírnit průběh celosvětové koronavirové pandemie, pocítíme tak jako tak do nějaké míry určitě všichni. Je také ale evidentní, že je nepocítíme všichni stejně, a nejenom kvůli tomu, že nemoc COVID-19 je pro různé skupiny obyvatelstva různě ohrožující. Zkušenost krizí, které naše společnost v nedávné historii ustála, nám napovídá, že během mimořádných stavů se ukazují slabá místa společnosti a že jedním z těch nejslabších míst globální společnosti jsou obrovské nerovnosti, které v ní panují, uvádí socioložka Marie Heřmanová.

Již zhruba tři měsíce víme o tom, že se na světě objevila nová nemoc s podivně technicky vypadajícím jménem COVID-19, kterou způsobuje nový, dosud málo prozkoumaný koronavir. První zprávy o její existenci se dostaly do médií někdy na počátku ledna, zprvu jako spíše taková trochu exotická zajímavost z většině lidí neznámé provincie kdesi v daleké Číně. Když byly v polovině února ohlášeny první případy onemocnění z Itálie, začínalo být jasné, že COVID-19 je nemoc, která by se nás také mohla přímo týkat.

V únoru začali statistici opět zkoumat, jak se žije různým českým domácnostem. Lidí se ptají třeba na výši příjmů nebo typ bydlení. Český statistický úřad (ČSÚ) tak získá možnost srovnávat Česko s dalšími evropskými zeměmi. Průzkum probíhá od roku 2005.

Velké problémy má Česko po revoluci v morálce, míní polovina lidí oslovených v exkluzivním průzkumu, který si nechala zpracovat Česká televize společně s Rozhlasem a televízií Slovenska. Třetina respondentů za velmi problematický označila politický systém a každý třetí dotázaný vnímá velké problémy také ve zdravotnictví a v oblasti životního prostředí.

Češi a Slováci na době po roce 1989 shodně nejvíce oceňují získanou osobní svobodu a demokracii. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který si nechala zpracovat Česká televize společně s Rozhlasem a televízií Slovenska. Lidé v něm hodnotili události revolučního roku a další vývoj.

Události listopadu 1989 jsou druhou nejpříznivěji hodnocenou událostí české historie za posledních sto let. Nepatrně lépe Češi hodnotí jen období první republiky, vyplývá z výsledků průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Čím starší respondenti byli, tím více se k sametové revoluci stavěli negativně. Slováci jsou k minulosti skeptičtější, optimisticky se ale koukají do budoucna.

Ženy sice odhodily krinolíny a stereotypy, ještě stále se jim ale nežije úplně svobodně. Přesto se dokáží s tím, jak se svět mění, vyrovnat daleko lépe než muži. Myslí si to Marie Čermáková ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Ve věku 86 let zemřel maďarský spisovatel, sociolog a čelný představitel disentu v dobách komunistického režimu György Konrád. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na prohlášení rodiny, podle níž byl těžce nemocný. Skonal doma v Budapešti.