Skládka

Česká inspekce životního prostředí zná první výsledky šetření na heřmanické haldě v Ostravě. Zveřejňovat je ale zatím nechce. Státní podnik Diamo však uvedl, že navezený materiál neodpovídá smluvním a zákonným podmínkám. Stavem odvalu se začala inspekce zabývat loni v létě. Obyvatelé ostravské části Heřmanice na informace čekají, chtějí vědět, jaká bude budoucnost haldy. Stěžují si na zápach a znečištěné ovzduší.

Havlíčkův Brod připravil pro své obyvatele změny v platbách za svoz a likvidaci odpadů. Nově už místní nebudou platit paušální poplatek, ale částku, která se vypočítá na základě velikosti popelnice. Ti s menší nádobou budou platit méně a naopak. Nový platební systém město zavádí s jediným cílem – chce snížit celkové množství odpadků vyvážených na skládku. Právě skládkování postupně zdražuje, za šest let má tento způsob likvidace odpadu úplně skončit.

Neobvyklou spornou skládku řeší v Třebnouševsi na Jičínsku. Do obecního lesa vyváží zastupitel Jiří Zeman (nestr.) suť a hlínu z rekonstrukce svého domu. Tvrdí, že to schválilo zastupitelstvo obce, žádný zápis o tom však neexistuje. Případ už vyšetřují také policisté. Podnět navíc v pátek dostala také Česká inspekce životního prostředí.

Krajský soud v Brně v případu nevhodného uložení devatenácti tun nebezpečného bílého fosforu potrestal ve čtvrtek muže dvaceti měsíci vězení, dva další podmíněnými a peněžitými tresty. Tresty dal i dvěma firmám. Fosfor byl uložený v sudech v areálu v Rajhradě na Brněnsku mimo jiné v blízkosti tamní střední školy, nádraží a rodinných domů. Obžalované soud trestal za neoprávněné nakládání s odpady a obecné ohrožení, hrozilo jim až osm let vězení. Částečně se doznali. Bílý fosfor je nebezpečná látka, na vzduchu se může samovolně vznítit.

Podle dat Českého statistického úřadu vyprodukují Češi stále více komunálního odpadu. Loni to bylo pět a půl milionu tun. Někteří hromadí velké množství nepotřebných věcí i odpadků na svých pozemcích, kde tak vznikají privátní skládky. Ty vadí zbytku obyvatel obce, zejména sousedům. Problém se ale radnicím nedaří řešit.

Problémy s nemovitostmi, na které si stěžují lidé, řeší Ústí nad Labem jejich odkupem. Momentálně se chystá koupit ve vyloučené lokalitě bytové domy za sedmdesát miliónů korun. Získat chce také bývalou kolonii garáží, ze které vznikla rozsáhlá černá skládka.

Budoucnosti prohořívající heřmanické haldy v Ostravě, která znečišťuje ovzduší v okolí, má vyřešit expertní pracovní skupina ustavená ministerstvem průmyslu a obchodu. Poprvé se sešla v úterý. Hodnoty rakovinotvorného benzoapyrenu jsou na nejbližších měřicích stanicích v okolí haldy pravidelně překračovány přibližně trojnásobně. Sanaci této ekologické zátěže momentálně komplikuje i několik soudních sporů.

Déle než dvacet let hoří a nebezpečnými látkami, včetně karcinogenních, ohrožuje zdraví lidí z širokého okolí obří halda v Ostravě Heřmanicích. Pod jejím povrchem desítky let doutná požár. Státní podnik Diamo se už před více než deseti lety zavázal, že hořící haldu zlikviduje. To se ale dosud nestalo. Navíc nyní vyšlo najevo, že způsob, jakým Diamo rekultivaci místa řeší, přinesl další vážné problémy. Případem se zabývá i policie. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Dalibor Bártek.

Neúspěšně pro iniciátory, kteří chtěli zabránit rozšíření skládky, skončilo referendum ve Ctětíně na Chrudimsku. Proti tomu, aby se obec snažila zabránit jejímu rozšíření, bylo 52,9 procenta hlasujících, přišlo 57,2 procenta oprávněných voličů. Výsledek je vzhledem k poměrně vysoké účasti platný a také závazný.

V Plzni přibývá černých skládek, jenom letos stála město jejich likvidace už dva miliony korun. Za poslední měsíc se plzeňským strážníkům podařilo odhalit pět pachatelů, kteří odložili odpad na místo, kam nepatří. Někteří z nich na sebe dokonce upozornili sami, když vyhodili předměty, na kterých bylo jméno nebo adresa.

Na území České republiky je šestnáct nebezpečných skládek, informuje o tom ministerstvo životního prostředí. Dvě takové jsou v Brně, a to v Tuřanech a Černovicích. Město situaci monitoruje, tvrdí, že skládky pro obyvatele nebezpečné nejsou a jejich sanaci neplánuje. Podle odborníků ale hrozí kontaminace podzemních vod. Další skládky, které resort považuje za nebezpečné, jsou například i ve Slavičíně ve Zlínském kraji, v Bělotíně na Přerovsku nebo u Dolní Březinky na Vysočině.

Skládka pražců poblíž hnědouhelné elektrárny Tisová na Sokolovsku už nehoří. Místo ale dál kontrolují hasiči. V úterý budou rozhodovat o dalším postupu a době hlídání požářiště, informoval mluvčí krajských hasičů Martin Kasal. Jejich zásah začal v pátek večer a počtem nasazených jednotek šlo o jeden z nejzávažnějších požárů v Karlovarském kraji za poslední dobu. Příčiny požáru se dál vyšetřují, předběžná škoda byla vyčíslena na 45 milionů korun.

V areálu bývalého dolu Silvestr – Přátelství poblíž Elektrárny Tisová (ETI) na Sokolovsku hoří skládka pražců. Velitel zásahu vyhlásil zvláštní stupeň požárního poplachu. Hasiči si vyžádali posilové jednotky z Plzeňského a Ústeckého kraje, informoval v pátek před 23:00 mluvčí hasičů v Karlovarském kraji Martin Kasal.

Oheň při čtvrtečním požáru v Borovanech zasáhl zhruba 1500 tun pneumatik. Dalších 200 tun výrobků pak hořelo ve skladovací hale firmy na recyklaci pneumatik. Hasiči na místě stále zasahují a jejich práce bude pokračovat ještě hodiny, možná i několik dní. Požár, který vypukl v noci na čtvrtek, způsobil škodu 60 milionů korun. Na místě nadále platí třetí stupeň požárního poplachu, uvedl mluvčí jihočeských hasičů Vratislav Malý. Hasiči pokračují v rozhrabávání materiálu, odhadují, že zpracovali asi dvě třetiny požářiště.

Celý den hasiči zasahovali u Borovan na Českobudějovicku, kde v noci začala hořet skládka pneumatik ve firmě na jejich recyklaci. Zásah bude zřejmě pokračovat do pátku, neboť likvidace postupuje pomalu, řekl vpodvečer mluvčí jihočeských hasičů Vratislav Malý. Oheň způsobil škodu přibližně 60 milionů korun. Místní neměli přes den větrat. Příčina požáru se vyšetřuje.

Radnice v Litovli na Olomoucku plánuje rekultivaci pozemků u místní části Nasobůrky, kde se před desítkami let těžila hlína pro místní cihelnu. Před patnácti lety navezla soukromá firma do dobývacího prostoru nelegálně přes dvanáct tisíc tun odpadu. Sanace skládky skončila loni, stála 32 milionů korun. Nové stromy a keře tam mají růst do dvou let.

Hasiči v noci na neděli těžkou technikou rozhrabávali požářiště v Hradčanech na Přerovsku, kde celé sobotní odpoledne likvidovali oheň na skládce s nebezpečným odpadem. Požár vznikl v sobotu po poledni, náročný zásah trval téměř dvacet hodin, řekla v neděli mluvčí hasičů Lucie Balážová s tím, že požár už zlikvidovali. Příčina zatím není známá, škoda je nulová. Limity zplodin v ovzduší překročeny nebyly.

Hasiči zasahují u požáru skládky s nebezpečným odpadem v Hradčanech na Přerovsku. Na místě je šestnáct jednotek hasičů, hasiči vyhlásili třetí stupeň požárního poplachu ze čtyř. Pomáhá i vrtulník, sdělila mluvčí hasičů Lucie Balážová. Obyvatelé okolních obcí by neměli větrat. V 19:30 hlásil zpravodaj ČT z místa, že hasiči už mají situaci pod kontrolou.

Na Mostecku už několik let tiká časovaná bomba v podobě stovek tun zrezivělých sudů s extrémně hořlavými látkami na skládce Celio. Tam přitom nikdy skončit neměly. I přesto, že uložení sudů dnes policie vyšetřuje jako obecné ohrožení, toxické sudy leží na skládce dál. Politici a úředníci se totiž nedokáží domluvit na tom, jak je zlikvidovat. S nastupujícím jarem navíc riziko vznícení sudů stoupá. Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.

Vedení Čáslavi na Kutnohorsku souhlasí s plánovaným rozšířením skládky jen za situace, že bude zároveň vybudován jihozápadní obchvat města. Řekl to tamní starosta Jaromír Strnad (ČSSD). Část obyvatel se proti záměru bouří, obávají se nárůstu dopravy. Vznikla i protestní petice. Společnost AVE CZ odpadové hospodářství, která skládku provozuje, tvrdí, že se dopravní zátěž po rozšíření nezvýší.

Na skládce u Mostu začaly první přípravy na otevření tisíců zrezavělých sudů s nebezpečnými chemikáliemi. Kdyby začaly hořet, pro lidi v okolí by to znamenalo ohrožení života. Úředníci s majitelem skládky Celio ladili postup měsíce, teď vydají rozhodnutí. Sudy tam ale vůbec neměly být. V kauze padlo devět obvinění, bývalý ředitel prostoru už byl i odsouzen.

Zastupitel města Brna Petr Hladík (KDU-ČSL) byl nominován lidovci na post ministra životního prostředí jako nástupce Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), která rezignovala ze zdravotních důvodů. Hladíkův nástup ale zbrzdila policejní razie související s korupční kauzou okolo přidělování bytů v Brně. Policisté mimo jiné zasahovali i v Hladíkově kanceláři na brněnském magistrátu, kde končil jako primátorčin náměstek. Hladík v případu není obviněný. KDU-ČSL mu později vyjádřila podporu a na jeho nominaci trvá. V Interview ČT24 Hladík řekl, že očekává, že se za čtyři týdny, během kterých má podle premiéra Petra Fialy (ODS) vysvětlit veřejnosti svou situaci, nakonec ministrem stane.

Na skládce Celio u Mostu se nachází tuny nebezpečné látky a otázkou zůstává, co se s ní bude dít dále. Majitel má už rozbor, z nějž plyne, že odvoz většiny materiálu by byl složitý. Rozhodnutí je tak na úřednících. V případě požáru by se lidé z okolí dostali do ohrožení života. Za nedovolené ukládání chemikálií obvinili policisté manažery dvou firem.

Hasiči v Česku při hašení požárů používají vodu z přírodních nádrží, ale často i z hydrantů, kde je upravená pitná voda, tedy i dražší. Hasiči z Olomouckého kraje se rozhodli, že budou touto vodou šetřit, k hašení skládky tak využili vodu z čistírny odpadních vod. Běžně se při hašení většího požáru spotřebují desítky tisíc litrů vody.