Hoax

Asi polovina Slováků věří dezinformacím, například tomu, že rusko-ukrajinskou válku nezahájila Moskva. Staly se natolik rozšířenými, že dokáží ovlivňovat volby, a to především dlouhodobým nahlodáváním důvěry v instituce a vytvářením smyšlených hrozeb, které odvádějí pozornost od skutečných problémů, říká novinář slovenského Denníku N Vladimír Šnídl, který se tématu dlouhodobě věnuje. Nejzajímavější v souvislosti s prezidentskými volbami podle něj bude, zda dezinformátoři podpoří Petera Pellegriniho, kterého přitom v lásce nemají.

Hned po dopadu rakety na nemocnici v Gaze se na sociálních sítích objevily stovky videí a fotografií, které podle sdílejících událost a její následky dokumentovaly. Přicházely z různých zdrojů a potvrzovaly verze obou stran. Minimálně část z nich však nebyla pravá. To přispívá ke zmatku a zvyšuje to už tak vypjaté emoce.

Ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za první pololetí píše, že antisystémové hnutí zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu, přičemž dezinformace, zejména z Ruska, podkopávají demokracii. Poslanec ODS Pavel Žáček v Událostech, komentářích označil hoaxy za ohrožení systému, zatímco bývalý předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) míní, že za dezinformátory jsou označováni lidé s jiným názorem. To odmítá europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle níž dezinformace není názor, ale záměrně šířená lež.

Odsouzený dezinformátor Patrik Tušl neuspěl se žádostí o podmíněné propuštění z vězení. Podle Okresního soudu v Karlových Varech se nepolepšil. Soud také nepřesvědčil, že na svobodě povede řádný život. Důvody zamítnutí žádosti popsala pro ČT soudkyně Ivana Koprnická. Tušl si má ve vězení celkem odpykat 25 měsíců, mimo jiné i za šíření nenávistných výroků o Ukrajincích. Muž momentálně čelí ještě obžalobě z nebezpečného pronásledování, spolu s Tomášem Čermákem a Zdeňkem Masárem je stíhán také kvůli výtržnictví.

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.

Jana Peterková musí zaplatit pokutu 250 tisíc korun za to, že podle soudu ve videích na sociálních sítích lhala, že v domově pro seniory v Měšicích u Prahy zemřelo po očkování několik lidí. Informoval o tom server iROZHLAS.cz, podle kterého řízení pravomocně zastavil Vrchní soud v Praze.

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě informuje o ruském agentovi s vazbami na české novináře a politiky. Využíval je podle kontrarozvědky k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení politiků nebo medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska. Za zpravodajskou hrozbu označuje zpráva BIS i Čínu. V dokumentu se také uvádí, že dezinformace neměly velký dopad na loňské sněmovní volby.

Za šíření poplašné zprávy o údajných úmrtích seniorů po očkování proti covidu-19 půjde Jana Peterková k soudu. Na dotaz ČT to uvedla Blanka Valsamisová z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 4. Policisté obvinili Peterkovou v lednu za šíření dezinformací o úmrtích seniorů po očkování proti covidu-19 i za výroky, že Česko obsadí vojska NATO s cílem vyhladit Čechy. Hrozí jí až osmileté vězení.

Státní zástupkyně se odvolala proti rozsudku, kterým soud zprostil obžaloby Pavla Hlávku z šíření poplašné zprávy. ČT informaci poskytla předsedkyně plzeňského okresního soudu Petra Pavlíčková. Žalobkyně i nadále trvá na podmínce, kterou navrhovala v obžalobě. Muž na internetu zveřejnil video, ve kterém natáčel lékaře a říkal, že v plzeňské nemocnici zabíjejí pacienty s covidem. Odůvodňoval to tím, že zdravotníci nechtěli jeho nemocné matce podat přípravek ivermektin. Ten je proti covidu neúčinný. Případ se nyní posouvá ke Krajskému soudu v Plzni.

Někteří lidé, kteří na internetu šíří dezinformace, vydělávají skrze svá videa a sociální sítě, kde prosí u lidí o peníze. Na účty jim pak chodí i stovky tisíc korun měsíčně. Stát už řadu z nich označil za hlásnou troubu ruské propagandy. Banky, které vedou účty dezinformátorů, volí různý přístup – některé se odvolávají na to, že nemůžou cenzurovat názory, jiné už ale připouští, že otevření takového účtu by bylo proti jejich etickému kodexu. Dezinformátoři tak zakládají spolky, přes které peníze inkasují.

Internetové sdružení CZ.NIC ve středu odblokuje osm dezinformačních webů, jejichž domény znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Weby již nepředstavují hrozbu, mimo jiné kvůli očekávanému poklesu návštěvnosti, oznámil mluvčí sdružení Vilém Sládek.

Vytáhnout lidi z bublin na sociálních sítích a přimět je ke společné diskuzi – to je cílem akce s názvem Česko si povídá. Při ní si k jednomu stolu sednou lidé s naprosto odlišnými názory. Akci pořádá společnost HateFree Culture. Koordinátorka projektu Bohdana Rambousková v Událostech, komentářích řekla, že veřejná diskuze v Česku je na tom podobně jako kdekoliv jinde v Evropě. Společnost se podle ní polarizuje, čehož politici velmi šikovně využívají.

Ruská vláda velmi důsledně kontroluje média, čímž napomáhá k šíření dezinformací mezi ruským obyvatelstvem. Existuje ale i určitá část ruské společnosti, která se zbavuje zodpovědnosti tím, že relevantní zdroje informací vůbec nevyhledává. Propaganda patří ke každé válce, včetně ruské invaze na Ukrajinu. O dezinformacích diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24 a Událostech, komentářích.

Ministerstvo obrany varuje občany před falešnou zprávou rozesílanou na mobilní telefony, která obsahuje předvolání příjemce na toto ministerstvo. Zpráva se tváří jako povolávací rozkaz, je napsaná špatnou češtinou. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost současně doporučil českým nemocnicím zablokovat e-maily z ciziny.

Vytvořit komunitu bojující proti dezinformacím má za cíl Středoevropská observatoř digitálních médií (CEDMO), která na čtvrteční tiskové konferenci představila svůj web. Centrum koordinované z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) má v úmyslu podporovat mediální gramotnost, zvyšovat povědomí o dezinformacích a odolnost proti nim.

Pražští policisté obvinili z nebezpečného pronásledování devětadvacetiletého muže, který podle nich dlouhodobě omezoval známého lékaře v běžném způsobu života. Z šíření poplašné zprávy také obvinili pětačtyřicetiletou ženu. Podle vyšetřovatelů šířila poplašné zprávy například o tom, že v domově seniorů zemřeli důchodci po podání vakcíny nebo že Českou republiku obsadí vojáci NATO s cílem vyhladit Čechy. V tiskové zprávě to uvedl policejní mluvčí Jan Daněk.

Pandemie koronaviru ukazuje, že Evropu stále rozděluje železná opona, i když jenom v přeneseném smyslu. Téma covidu, stejně jako uprchlické téma z roku 2015, poskytuje obrovský zdroj pro šíření dezinformací. Takzvanými hoaxy je nejvíce zasažena právě východní Evropa. Z odmítavého postoje k očkování se stává u mnoha lidí výraz politického vzdoru, který v boji s pandemií vidí jako nástroj systémového útlaku. Dezinformace přitom stát dlouhodobě podceňuje. Pro Reportéry ČT natáčely Aneta Snopová a Adéla Paclíková.

Dezinformacím a nepravdivým zprávám na internetu věří nejvíce senioři. Vyplývá to z nového průzkumu o důvěryhodnosti médií. Navíc se ukázalo, že tradičním zdrojům lidé nad 60 let příliš nevěří. Například o covidu čte denně každý desátý senior zprávy, které dostal do e-mailové schránky. Většinou věří spíš přátelům než lékařům. V lepší orientaci pomáhají starším lidem dobrovolníci i sociální pracovníci.

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Sociální sítě stále nabírají na významu v každodenním životě i v politické kampani. Ve Spojených státech, kde kandidáti na prezidenta nemají šanci objet se svými mítinky každé jen trochu větší město, to platí dvojnásob. A důležitost sociálních médií dále umocňuje pandemie koronaviru, která osobním kontaktům brání. Po volbách před čtyřmi lety se sítě ocitly pod palbou kritiky. Jak se připravily na letošní klání? A mohou vůbec zamezit šíření hoaxů, dezinformací a lží?

V České republice se testuje nová generace mobilní sítě 5G. Ta má nabídnout mnohem rychlejší přenos dat než současné rozhraní. Jedním z míst, kde se spouští pilotní projekt nové sítě, je město Jeseník. Ačkoliv tam 5G sítě zatím nefungují, někteří obyvatelé už tvrdí, že jejich vliv pociťují a mají strach, že mobily ohrozí jejich životy. Českem i světem se totiž šíří dezinformace, že je to smrtící zbraň, která má zlikvidovat lidstvo a pomáhá šíření nového koronaviru.

Sebevražedná hra Modrá velryba, protesty pořádané vnučkou Jiřího Drahoše, úmrtí studenta Martina Šmída v listopadu 1989 nebo jehly v sedačkách městské hromadné dopravy. To jsou příklady nepravdivých zpráv, které Češi měli správně označit za fámy. Jenže ne všichni tak udělali. V testu společnosti T-Mobile, který koloval na Facebooku tři týdny v únoru, neuspěli hlavně nejmladší a nejstarší generace.

Koronavirus ovládl takřka veškerý mediální prostor, k seriózním zprávám se teď přidaly ale i ty falešné. Hlavně na internetu. Podle hoaxů onemocněl například slovenský premiér, Číňané berou obchody útokem, ne v reálu, ale v reklamě, a zprávu o koronaviru ve Vyškově nenapsal Vyškovský deník, ale někdo úplně jiný. Nejzajímavější fake news o koronaviru přinese nedělní Newsroom ČT24.

Sociální síť Facebook zrušila účty skupině předních amerických extremistů. Vedení firmy čelí už delší dobu kritice, že se prostřednictvím této sítě šíří obrovské množství konspiračních teorií, lží a propagandy. Po rázném kroku však Facebook pro změnu čelí obvinění z cenzury.