Emise skleníkových plynů

Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal za pravdu skupině starších Švýcarek, které žalovaly svou vládu kvůli tomu, že nedělá dost v boji proti globálnímu oteplování. Je to poprvé, co štrasburský soud odsoudil nějaký stát kvůli nedostatečnému úsilí proti klimatické změně, uvedla agentura AFP. Další dvě podobné stížnosti soud zamítl, včetně té kvůli neplnění klimatických závazků. Ta mířila proti více než třiceti zemím včetně Česka.

Změnu klimatu způsobenou lidskou činností se nedaří zastavit ani zpomalit, a tak se objevuje stále více myšlenek na radikální řešení. Teď přišel astrofyzik Ben Bromley z University of Utah s návrhem na řešení z kosmu –⁠ chtěl by, aby mezi Zemí a Sluncem vznikl jakýsi štít z měsíčního prachu, který by blokoval část slunečního záření. Popsal to v odborném článku v žurnálu Plos Climate.

Všechny novostavby v Evropské unii budou od roku 2030 povinně bezemisní, nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve. Všechny nové domy budou také od konce roku 2029 muset umožňovat instalaci solárních panelů, což se nových nerezidenčních budov týká už od konce roku 2026. Shodli se na tom v úterý ministři energetiky členských zemí, kteří schválili společný přístup k pravidlům omezujícím energetickou náročnost budov. O jejich konečné podobě budou státy jednat s Evropským parlamentem.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil červenec jako nejteplejší měsíc v historii pozorování, tedy za 142 let. Podle programu Copernicus, spravovaného Evropskou komisí, byl červenec 2021 třetím nejteplejším na planetě a druhým nejteplejším v rámci Evropy.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se shodli na parametrech takzvaného klimatického zákona. Ten určuje parametry dosažení nového závazku, podle něhož Unie omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Europoslanci usilovali o ještě přísnější závazek. Dohodu musí schválit plénum europarlamentu i ministři členských států.

Dvěma pětinám amazonského pralesa hrozí, že se do konce století změní na savanu. Uvádí to výzkum zveřejněný ve vědeckém časopise Nature Communications. Obdobná přeměna hrozí i dalším tropickým deštným pralesům na světě kvůli menším srážkám a rostoucím emisím.

Mezinárodní studie vedená vědci ze Singapurské technické univerzity zjistila, že do roku 2100 by se hladiny světových moří mohly průměrně zvýšit o jeden metr - a do roku 2300 dokonce o pět metrů.

Německo má za sebou jeden z nejsušších dubnů v historii měření. To ohrožuje živobytí zemědělců a objevily se i první lesní požáry. Příčinou je pravděpodobně změna klimatu způsobená z největší části pálením fosilních zdrojů. Do ulic se proto vrátily protesty hnutí Fridays for Future naléhající na vlády, aby rychle omezily emise z elektráren, továren či dopravy.

Švédská letiště loni odbavila o dva miliony méně lidí než v roce 2018. To je pokles o čtyři procenta. Pasažérů ubylo hlavně na vnitrostátních linkách, informovala státní společnost Swedavia, která letiště spravuje. Po omezení cestování letadlem z důvodů emisí skleníkových plynů volá hnutí flygskam, jež by se dalo přeložit jako stud z létání.

Velká belgická města zakázala vjezd starším dieselovým vozům, uvedla rozhlasová stanice BRF. Do Bruselu, Antverp a Gentu nemohou od začátku letošního roku vjíždět auta, která nesplňují vyšší emisní normu než Euro 3, informovala agentura DPA.

Generální tajemník OSN António Guterres na úvod 25. konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu vyzval účastnické země, aby nevzdávaly boj proti klimatickým změnám. Připomněl přitom, že nejnovější vědecké údaje ukazují, že množství skleníkových plynů, které jsou podle většiny odborníků odpovědné za globální oteplování, dosáhlo rekordní úrovně. Konference potrvá do 13. prosince. Koná se pod heslem Time for action, které zdůrazňuje, že je čas jednat.

Světová meteorologická organizace (WMO) vydala každoroční zprávu o koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Za rok 2018 podle ní došlo k dalšímu nárůstu – v současné době je podle meteorologů stejná jako v době před třemi až pěti miliony lety, kdy byly hladiny oceánů o desítky metrů výše než nyní.

Pokud státy v nejbližší době nesníží radikálně emise skleníkových plynů, může to vést ke zhroucení ekosystémů a k tomu, že se Země stane částečně neobyvatelnou. Více než 11 tisíc akademiků ze 153 zemí světa včetně desítek odborníků z Česka vydalo prohlášení před prosincovou Konferencí OSN o změnách klimatu (COP25) s cílem oslovit zejména politiky.

Statistický úřad Evropské unie Eurostat vydal ročenku. Shrnuje v ní základní demografická, ekonomická a společenská data, z nichž vyplývá mnohé. Například rostoucí potřeba zabývat se systémem důchodů, trvající rozdělení na prosperující sever, trápící se jih a dohánějící východ, důležitost zahraničních partnerů nebo masivní přesila silniční dopravy vypouštějící množství skleníkových plynů.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval asijské státy, aby ukončily svou závislost na uhlí. Země v regionu jsou podle něj jedny z nejvíce ohrožených globálním oteplováním, a měly by tak být v první linii při boji za jeho zmírnění. Šéf OSN během summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Thajsku rovněž prohlásil, že klimatická změna je „určující otázkou naší doby“.

V oblasti Středomoří roste průměrná teplota o 20 procent rychleji, než je světový průměr. Pokud nebudou přijata opatření na snížení emisí skleníkových plynů, bude 250 milionů lidí v regionu do dvaceti let čelit suchu a nedostatku vody. S odkazem na studii Středomořského institutu pro biodiverzitu a ekologii to píše španělský list El País. Výsledky vědecké zprávy představil její koordinátor Wolfgang Cramer v Barceloně na setkání mezinárodní organizace Unie pro Středomoří.

Bývalý a s největší pravděpodobností i budoucí rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož lidová strana (ÖVP) s výrazným náskokem vyhrála nedělní předčasné volby, očekává obtížná jednání o budoucí vládní koalici. Jedním z ústředních bodů programu jakékoli vlády pod jeho vedením musí být koncept úspěšné hospodářské politiky, řekl Kurz rakouskému rozhlasu.

Jak snižovat emise uhlíkových plynů, není téma jen pro řečníky na klimatickém summitu v New Yorku. O budoucnosti uhelných elektráren v Česku rokuje nedávno ustanovená komise. Podle ministerstva životního prostředí investuje stát v příští dekádě do energetiky stovky milionů korun. Podle odborníků by se ale měl zaměřit i na jiné oblasti: emise vypouští nejen elektrárny, ale i doprava a stavebnictví.

Vedení Prahy zamýšlí ve městě zavést pro auta mýtné. Chce proto jednat s ministerstvem dopravy o změně zákona, který by to umožnil. Výše mýtného by mohla být v řádu desetikorun za den. Novinářům to řekli náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN) a Tomáš Voříšek z magistrátní komise pro udržitelnou energii a emisi. Dříve zamýšlené nízkoemisní zóny město zavrhlo.

Velká Británie hodlá dovést svou emisní bilanci na čistou nulu. Jako první zemi skupiny G7 ji k tomu zavázala končící premiérka Theresa Mayová. Nové zákony mají takzvanou uhlíkovou neutralitu zajistit do roku 2050. V Evropské unii ale podobná iniciativa minulý týden narazila kvůli odporu zemí střední Evropy včetně Česka.

Emise oxidu uhličitého v Praze budou v roce 2030 o 45 procent nižší než dnes a po dalších dvaceti letech se již nebudou vypouštět vůbec žádné. Stane se to, pokud se městu podaří splnit závazek, který přijala jeho rada, zatím však bez konkrétních opatření. Jejich plán začne vznikat, hotový ale bude až v září příštího roku.

Pokud se chce Londýn stát lídrem v boji proti globálnímu oteplování, musí urychleně změnit svou politiku a do 30 let snížit emise skleníkových plynů na nulu. Tvrdí to britská nezávislá Komise pro klimatickou změnu. Zpráva přichází po týdnech protestů ekologických aktivistů v Londýně. Výsledkem je prozatím vyhlášení klimatické a environmentální nouze.