Nové domy musejí být od roku 2030 bez emisí, shodli se ministři energetiky Unie

Všechny novostavby v Evropské unii budou od roku 2030 povinně bezemisní, nové úřední budovy tuto podmínku musejí splnit už o dva roky dříve. Všechny nové domy budou také od konce roku 2029 muset umožňovat instalaci solárních panelů, což se nových nerezidenčních budov týká už od konce roku 2026. Shodli se na tom v úterý ministři energetiky členských zemí, kteří schválili společný přístup k pravidlům omezujícím energetickou náročnost budov. O jejich konečné podobě budou státy jednat s Evropským parlamentem.

Země EU se pod vedením českého předsednictví v současnosti snaží dohodnout podobu bezprecedentního klimatického balíčku označovaného jako Fit For 55, který má zajistit splnění nových emisních cílů k roku 2030. Provoz budov spotřebuje v evropském bloku přibližně 40 procent energie a způsobuje více než třetinu celkové produkce skleníkových plynů souvisejících s energetikou.

Proto bylo podle českého ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) důležité shodnout se na nové podobě směrnice zpřísňující podmínky pro energetický provoz budov, která je součástí zmíněné sady norem.

Lepší budovy zvýší kvalitu života obyvatel, uvedl Síkela

„Dnešní dohoda také pomůže lidem podstatně ušetřit na energiích. Lepší a energeticky méně náročné budovy zvýší kvalitu života obyvatel a zároveň zlevní jejich účty za energie,“ uvedl Síkela, který jednání unijních kolegů řídil.

Nová pravidla upravují také energetickou náročnost již stojících domů a stanovují přísnější limity, které budou muset plnit.

Nová pravidla zasáhnou i současné domy

Nová pravidla upravují také energetickou náročnost již stojících domů a stanovují přísnější limity, které budou muset plnit. Prahy úspornosti nerezidenčních budov by se měly prostřednictvím jejich renovací a adaptací zvyšovat postupně s ohledem na podmínky jednotlivých zemí. Do roku 2030 by se renovace mělo dočkat patnáct procent energeticky nejnáročnějších nerezidenčních budov, do roku 2034 pak 25 procent.

Státy se shodly, že pro označování zcela bezemisních budov zavedou v rámci systému energetických certifikátů kategorii A0. Mají také možnost nově využít i hodnocení A+, které budou splňovat bezemisní budovy, jež dodávají do elektrické sítě energii z obnovitelných zdrojů. V současnosti škála sahá od nejúspornější kategorie A do G.

Unijní země by měly zlepšovat energetickou úspornost rezidenčních budov tak, aby do roku 2033 dosahoval celkový průměr nejhůře úrovně stanovené pro kategorii D. Všechny budovy v Evropské unii by měly být bezemisní v polovině století.

Směrnice počítá i se solárními panely a dobíjecími místy

Požadavek na přípravu umístění vhodné techniky k využití solární energie se má od konce roku 2026 týkat nových nerezidenčních budov s užitnou plochou přes 250 metrů čtverečních. O rok později pak i již stojících nerezidenčních domů s užitnou plochou více než 400 metrů čtverečních, které projdou zásadní rekonstrukcí. Koncem roku 2029 začne platit i pro nové obytné domy.

Směrnice počítá i s tím, že uvnitř budov či v jejich těsném okolí budou vznikat dobíjecí místa pro elektromobily či parkovací prostory pro bicykly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 5 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...