Švédská letiště loni odbavila o dva miliony méně lidí než v roce 2018. To je pokles o čtyři procenta. Pasažérů ubylo hlavně na vnitrostátních linkách, informovala státní společnost Swedavia, která letiště spravuje. Po omezení cestování letadlem z důvodů emisí skleníkových plynů volá hnutí flygskam, jež by se dalo přeložit jako stud z létání.
„Pozorujeme souběh několika příčin, jako je daň z letecké dopravy ve Švédsku, slabá švédská koruna či umírnění obav o vývoj hospodářství, ale také debata o změnách klimatu,“ uvedl mluvčí společnosti Swedavia Robert Pletzin. Dodal, že úbytku cestujících předcházel jejich rekordní počet v roce 2018 a výrazný nárůst v předcházejících letech.
Loni desítka švédských letišť odbavila 40 milionů cestujících, což bylo o dva miliony méně než předchozí rok. Na vnitrostátních letech meziročně ubylo devět procent pasažérů, jejich počet klesl už druhý rok za sebou.
Podobný trend lze sledovat i v Německu, kde průmyslová skupina ADV letos očekává o 2,9 procenta méně vzletů a přistání.
Složité výpočty uhlíkové stopy
Hnutí „studu z létání“ vzniklo v roce 2017, kdy švédský zpěvák Staffan Lindberg oznámil, že se už letadly přepravovat nebude, a rozšířilo se vlivem celosvětové debaty o globálním oteplování. Létání podle BBC přispívá asi dvěma procenty k celosvětovým emisím oxidu uhličitého, jenž je skleníkovým plynem způsobujícím změnu klimatu.
Výpočet emisí na osobu a cestu různými druhy dopravy se může významně lišit. Záleží na délce cesty, naplněnosti dopravního prostředku, jeho stáří a technologiích nebo zdrojích elektřiny u elektrických vlaků či aut.
Například při cestě průměrně zaplněným elektrickým vlakem z Paříže do Bordeaux (500 kilometrů) unikne do atmosféry 4,4 kilogramu oxidu uhličitého na osobu. Údaj vychází z dat kalkulátoru EcoPassenger, na kterém se podílí i Mezinárodní železniční unie (UIC). Při cestě z Gdaňsku do Katowic (465 kilometrů) je to podle stejného kalkulátoru 61,8 kilogramu. Rozdíl je dán především tím, že ve Francii pochází většina elektřiny z atomových a v Polsku z uhelných zdrojů.
I vlak poháněný energií z fosilních paliv a naplněný z necelé poloviny však vychází jako ekologičtější způsob dopravy než zcela zaplněné letadlo na trase jakékoliv vzdálenosti.
