Komunistická strana Číny

V Pekingu skončilo pravidelné zasedání čínského parlamentu. Delegáti Všečínského shromáždění lidových zástupců schválili rozpočet, který opět zvyšuje výdaje na obranu. Odhlasovali také zákon, který posiluje kontrolu komunistické strany nad vládou. Poprvé po více než třech desetiletích se po skončení týdenního zasedání nekonala tisková konference premiéra.

Čínská společnost prochází největší změnou za posledních dvacet let. Zatímco dřív politika nařizovala lidem, aby se z venkova stěhovali do městských aglomerací a zemědělskou půdu měnili v lesy, teď je to naopak. Úřady zabírají pozemky, kácejí stromy a mění je v pole. Cílem Pekingu je zvýšit potravinovou bezpečnost kvůli geopolitickému napětí a válce na Ukrajině.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se v pondělí setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jedná se o signál, že se otevírají komunikační kanály mezi Washingtonem a Pekingem, míní zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Státníci diskutovali o Tchaj-wanu nebo o čínské roli v rusko-ukrajinské válce.

Čínský parlament v pátek jednomyslně prezidentem zvolil dosavadní hlavu státu Si Ťin-pchinga, a to na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Podle agentury AP je možné, že devětašedesátiletý politik u moci zůstane doživotně. Agentura Reuters ho označuje za nejmocnějšího vůdce asijské velmoci od zakladatele komunistické Číny Mao Ce-tunga.

Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.

V Pekingu se v úterý konal pohřeb Ťiang Ce-mina, bývalého mocného čínského prezidenta z let 1993 až 2003 a generálního tajemníka komunistické strany v letech 1989 až 2002. Čínské úřady vyzvaly veřejnost, aby pohřeb sledovala v přímém televizním přenosu a vyjádřila tak zesnulému úctu, napsala agentura Kjódó.

Mladá generace v Číně se probudila a nebojí se vyjít do ulic, zjistila, že je to „krásné a vzrušující“, myslí si umělec a disident Badiucao. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi také řekl, že Západ, který často mluví o lidských právech, a přitom s Pekingem čile obchoduje, bude za pár let svého chování a vybudované závislosti na Pekingu velmi litovat. Politické protesty v čínských městech z posledního týdne vnímá Badiucao jako přelomový okamžik, který nakonec povede ke konci současného režimu. Rozhovor s umělcem pořídil David Miřejovský.

Čína bude pokračovat ve strategické komunikaci a spolupráci s Evropskou unií, slíbil v Pekingu čínský prezident Si Ťin-pching šéfovi Evropské rady Charlesi Michelovi. Si ale chce, aby instituce a členské státy Unie vnímaly asijskou zemi objektivně. Čínský vůdce dal podle Michela jasně najevo, že Čína nedodává Rusku zbraně. Předseda Evropské rady zemi navštívil v době protestů proti covidovým opatřením. Čínská vláda nyní svá vyjádření o nulové toleranci vůči koronaviru mírní.

Soud v Hongkongu v pátek vyměřil peněžitý trest 90letému kardinálovi Josephu Zenovi a dalším pěti aktivistům za to, že založili organizaci na pomoc lidem zadrženým nebo zraněným během prodemokratických protestů. Podle soudu pochybili při registraci fondu, měli ho nahlásit na policii nebo požádat o výjimku.

Čína je ochotna spolupracovat se Spojenými státy na hledání způsobů, jak spolu v nové éře vycházet a vzájemně si prospívat. Podle čínské státní televize CCTV to uvedl čínský prezident Si Ťin-pching. Čína a Spojené státy by podle čínského prezidenta měly jakožto velmoci prohloubit komunikaci a spolupráci, aby pomohly zajistit stabilitu ve světě.

Tchaj-wan se znepokojením sleduje vývoj po dvacátém komunistickém sjezdu v Číně, který v čele potvrdil prezidenta Si Ťin-pchinga na dalších pět let. Pronesl tam, že strana zahrnuje do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti ostrovního státu. Nevyloučil přitom ani vojenský zásah. Tchaj-wan v reakci uvedl, že se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Kateřina Procházková z projektu Sinopsis jej v tomto přirovnala k Ukrajině - a uvedla, že má naději, že by Západ Tchaj-wan také podpořil.

V Pekingu skončil 20. sjezd čínské komunistické strany, jejíž členové do bezprecedentního třetího funkčního období zvolili generálním tajemníkem Si Ťin-pchinga. Tomu se navíc podařilo obklopit ve vedení pouze spojenci, což podle asijské zpravodajky ČT Barbory Šámalové znamená mimo jiné to, že bude pokračovat mezi Číňany neoblíbená politika nulové tolerance vůči koronaviru. Jejím prostřednictvím Peking navíc kontroluje pohyb obyvatel.

Čínský prezident Si Ťin-pching byl potvrzen do funkce generálního tajemníka Komunistické strany Číny na bezprecedentní třetí pětileté funkční období. Strana zároveň jmenovala nový sedmičlenný stálý výbor, v jehož čele stojí právě 69letý Si a v němž dominují prezidentovi spojenci. V širším 25členném politbyru chybí poprvé po čtvrtstoletí ženy, podotýkají agentury.

V Pekingu skončil dvacátý sjezd Komunistické strany Číny. V sobotu tam došlo k nečekanému incidentu – strážci v sále vyvedli z pódia bývalého čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa. Oficiální média podle agentury AFP sdělila, že se bývalý čínský vůdce „necítil dobře“. Jednání trvalo od minulé neděle a změny ve stranickém vedení by měly být zveřejněny až tuto neděli. Podle agentur z vedení vypadne premiér Li Kche-čchiang. Očekává se, že v čele strany bude na další pětileté období potvrzen současný prezident Si Ťin-pching.

Čína je na prahu zásadních změn. Na 20. sjezdu komunistické strany, která jako jediná řídí zemi, se rýsují větší mocenské posuny, než se očekávalo. A to ve prospěch prezidenta Si Ťin-pchinga, který vstupuje do bezprecedentního třetího funkčního období. Klíčové pozice v aparátu totiž mají obsadit jeho nejvěrnější spojenci.

Hongkong podle čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v posledních pěti letech přešel „od chaosu k vládnutí“. Si to řekl v projevu k začátku 20. sjezdu Komunistické strany Číny, na němž by podle očekávání měl být znovuzvolen, přestože by podle tradic čínských komunistů měl odejít do důchodu. V projevu, který byl retrospektivní, ale také načrtl politické směřování pro příští období, hovořil i o Tchaj-wanu. V souvislosti s ním hovořil o „americkém vměšování“. Zmínil se ale i o tržní ekonomice, kterou podpořil, nebo o pandemii covidu-19. Projev odměnilo přes dva tisíce posluchačů potleskem.

Tchaj-wan se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Uvedl to úřad tchajwanské prezidentky, čímž reagoval na prohlášení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten v neděli na sjezdu komunistické strany v Pekingu řekl, že je pro mírové sjednocení s Tchaj-wanem, ale že Čína se nevzdá svého práva použít k tomu i sílu, bude-li vyprovokována.

V Pekingu se objevily transparenty protestující proti vedení země, zejména proti čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi. Tamní úřady je rychle odstranily. Záběry velmi nezvyklého protestu začaly ve čtvrtek kolovat na sociálních sítích. Děje se tak jen několik dní před konáním sjezdu vládnoucí Komunistické strany Číny, který začne v neděli 16. října. Informovala o tom agentura Reuters.

V utajení se v Číně koná proces s uneseným miliardářem Siaem Ťien-chuou. Státní bezpečnost ho před pěti lety unesla z Hongkongu v rámci zátahu proti finančním skupinám. Zakladatel společnosti Tomorrow Group s kontakty na špičky komunistické strany je jednou z kořistí v protikorupční kampani prezidenta Si Ťin-pchinga. Konkrétní obvinění i místo konání soudu úřady skrývají.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Kandidáti věrní čínské komunistické vládě jasně ovládli parlamentní volby v Hongkongu, které provázela historicky nejnižší účast voličů. Ta dosáhla třiceti procent, pouhé poloviny z předchozího hlasování. Voliči tak dali najevo nespokojenost s reformami Pekingu, které de facto znemožnily účast prodemokratických kandidátů.

Komunistická strana Číny schválila prohlášení, které vyzdvihuje její „hlavní úspěchy a historické zkušenosti“. Dokument je vnímán jako další krok k posílení čínského prezidenta Si Ťin-pchinga usilujícího o třetí funkční období v čele státu. Strana prohlášení přijala na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ústředního výboru, informovala agentura Reuters.

Prosazování nezávislosti Tchaj-wanu je největší překážkou „znovusjednocení“ Číny, tento proces ale „rozhodně bude dokonán“, řekl v sobotu prezident Si Ťin-pching. Slova pronesl při příležitosti 110. výročí revoluce, která vedla ke svržení poslední císařské dynastie. Informovala o tom agentura Reuters, která podotýká, že prezident v projevu přímo nezmínil použití síly vůči Tchaj-peji.

Hongkong si připomíná rok od přijetí zákona o státní bezpečnosti, který je podle kritiků nástrojem k umlčení opozice. Tamní úřady zároveň vyslaly do ulic policejní posily a zavedly přísná bezpečnostní opatření, aby zabránily protestům při příležitosti 24. výročí návratu Hongkongu pod čínskou správu. Letos připadlo na den, kdy Komunistická strana Číny slaví sté výročí svého založení.