Spolkový úřad pro ochranu ústavy

Německá politická scéna prožívá mimořádně rušnou zimu. Krátce po sobě vznikly dvě nové strany, které hodlají promluvit do letošních zemských voleb, ale hlavně se připravují na ty spolkové v příštím roce. S cílem oslovit konzervativní voliče v lednu založila své Spojenectví (BSW) bývalá dlouholetá politička postkomunistické Levice Sahra Wagenknechtová a v půlce února se stal stranou dosavadní ultrakonzervativní spolek WerteUnion kolem bývalého šéfa Úřadu na ochranu ústavy Hanse-Georga Maassena. Obě strany spojuje slib přitvrdit v azylové policie.

Rozsáhlý středeční zátah německé policie proti krajně pravicovým extremistům, kteří podle vyšetřovatelů připravovali v Německu násilný převrat, vyvolává pochybnosti o dobré přípravě. Poslankyně za postkomunistickou Levici Martina Rennerová tvrdí, že o chystaných raziích měla informace s týdenním předstihem a že zná také média, která to věděla ještě o další týden dříve. Spolková ministryně vnitra reagovala, že všichni, kteří měli být dopadeni, skončili v rukách policie.

Další vlnu razií a zatýkání očekává šéf Spolkového kriminálního úřadu (BKA) Holger Münch v souvislosti s přípravou převratu, který v Německu chystali příznivci krajní pravice. Münch to řekl v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ZDF, kde uvedl, že prozatím je obviněno 54 lidí.

Německá vláda zamítla převzetí dortmundské továrny na čipy Elmos švédskou firmou Silex, kterou plně vlastní čínský koncern Sai Microelectronics. Oznámil to ministr hospodářství Robert Habeck, podle kterého vláda zablokovala prodej ještě další neupřesněné společnosti do rukou čínských investorů. Podle německých médií je dotčenou firmou bavorská ERS Electronic, která se věnuje rovněž polovodičům.

Série individuálních pochybení, celková přetíženost odpovědných institucí, nedostatek zdrojů, roztříštěnost pravomocí a také nedostatečná komunikace přispěly k tomu, že německé úřady nedokázaly v prosinci 2016 zabránit Tunisanovi Anisu Amrimu v teroristickém útoku na adventním trhu v centru Berlína, při kterém zemřelo dvanáct lidí včetně Češky. V závěrečné zprávě to uvádí vyšetřovací výbor Spolkového sněmu, který po třech letech práce skončil s objasňováním okolností útoku.

Rusko je v současné době v Německu stejně aktivní, jako tomu bylo za studené války. V rozhovoru s listem Welt am Sonntag to prohlásil šéf německé kontrarozvědky Thomas Haldenwang. Šéf německé rozvědky Bruno Kahl ve stejném interview varoval před Ruskem i Čínou, které se podle něj snaží zasévat rozepře mezi západními zeměmi.

Německá kontrarozvědka sleduje části hnutí Querdenken, které v německých městech pravidelně demonstruje proti karanténním opatřením. Uvedlo to spolkové ministerstvo vnitra, podle nějž má hnutí za cíl „delegitimizovat stát“. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) nyní může sbírat informace k jednotlivým osobám a skupinám v rámci hnutí. BfV se obává, že konspirační teorie rozšiřované během demonstrací proti koronavirovým restrikcím přetrvají i po skončení pandemie.

Německá kontrarozvědka na celostátní úrovni sleduje celou opoziční stranu Alternativa pro Německo (AfD) kvůli podezření z pravicového extremismu. S odvoláním na své zdroje to ve středu napsal magazín Der Spiegel a dodal, že sledování má řadu výjimek. Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se německá civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, případ prozatím komentovat odmítl.

Policie v pátek ráno na několika místech v Německu provedla razie u lidí, které eviduje jako islámské radikály a u kterých zjistila vazby na teroristu z Vídně. Akce se uskutečnila jen den poté, co šéf Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy německé civilní rozvědky, Thomas Haldenwang varoval před teroristickou hrozbou v Německu.

Britská vláda zakázala tamním mobilním operátorům, aby po letošním 31. prosinci při výstavbě sítí páté generace (5G) využívaly technologie čínské firmy Huawei Technologies. V úterý to na zasedání Národní bezpečnostní rady (NSC) oznámil ministr Oliver Dowden, do jehož kompetence spadá také digitalizace. Čínský podnik v reakci uvedl, že rozhodnutí Londýna je pro něj zklamáním.

Pravicový extremismus, rasismus a antisemitismus jsou podle německého ministra vnitra Horsta Seehofera největším nebezpečím pro spolkovou republiku. Seehofer to ve čtvrtek řekl na tiskové konferenci v Berlíně při představení zprávy kontrarozvědky za loňský rok. Ta ukazuje, že v Německu výrazně přibylo trestných činů ze strany pravicových i levicových radikálů.

Pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD) vyloučila ze svých řad předsedu stranické organizace v Braniborsku Andrease Kalbitze. Vedení nejsilnější opoziční strany v Německu za důvod pro zbavení členství označilo Kalbitzovy kontakty s pravicovými extremisty, uvedla agentura DPA. Kalbitz se hodlá vyloučení bránit.

Pravicově extremistické uskupení Křídlo (Der Flügel), které dosud působilo v rámci německé nejsilnější opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD), rozhodlo, že se rozpustí. Uvedla to veřejnoprávní televize ARD. Křídlo, které se dostalo do hledáčku německé kontrarozvědky, tak reagovalo na tlak vedení strany.

Vedení pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) požaduje rozpuštění vnitrostranického uskupení Křídlo (Der Flügel), které kvůli pravicově extremistickým tendencím sleduje německá kontrarozvědka.

Německá civilní kontrarozvědka bude sledovat skupinu Křídlo (Der Flügel) působící uvnitř nejsilnější opoziční strany, protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD). Podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) se potvrdilo podezření, že jde o uskupení s pravicově extremistickým zaměřením.

V Německu žije podle místní kontrarozvědky kolem 24 tisíc pravicových extremistů, 32 tisíc levicových radikálů a zhruba 26 500 islamistů. Ve všech případech jde o maxima od německého znovusjednocení. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) to uvedl ve své výroční zprávě, kterou v Berlíně představil ministr vnitra Horst Seehofer (CSU).

Kanceláře, komerční prostory i byty prohledávala německá policie v rámci zásahu proti pravicovým extremistům. Razii spustila ve čtyřech spolkových zemích na východě státu. Důvodem je podezření ze vzniku kriminální sítě, jejíž význam podle některých zdrojů přesahuje hranice Německa. Německá policie ve středu zasahovala i proti skupinám podezřelým z podpory palestinského radikálního hnutí Hamas.

V Německu přibývá neonacistů, kteří cíleně trénují pouliční boj se svými protivníky a pořádají klání bojových sportů. Těch se účastní i Češi. Podle agentury DPA a listu Westdeutsche Allgemeine Zeitung (WAZ) to vyplývá ze zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), který v zemi plní funkci kontrarozvědky. Část extremistů se připravuje na „Den D“, kdy má podle nich nastat zhroucení státních institucí, tvrdí expert na pravicový extremismus Henry Krentz ze saské pobočky kontrarozvědky.