V Německu žije podle místní kontrarozvědky kolem 24 tisíc pravicových extremistů, 32 tisíc levicových radikálů a zhruba 26 500 islamistů. Ve všech případech jde o maxima od německého znovusjednocení. Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV) to uvedl ve své výroční zprávě, kterou v Berlíně představil ministr vnitra Horst Seehofer (CSU).
Německé úřady registrují nejvíc extremistů od sjednocení země
Události: V Německu sílí pravicový extremismus (zdroj: ČT24)
„Rok 2018 znovu ukázal, že se nebezpečí pro naši otevřenou společnost stala různorodější a komplexnější,“ řekl Seehofer, který v tomto kontextu hovořil i o „otřesné“ vraždě politika sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU) Waltera Lübckeho, ke které se přiznal pravicový radikál.
Počet těchto radikálů stoupá nepřetržitě od roku 2014. Pravicových extremistů, kteří jsou ochotni sáhnout k násilí, je podle kontrarozvědky 12 700. V levicové části spektra je takových radikálů asi devět tisíc.
Riziko představují navrátilci z bojů v řadách Islámského státu
V centru pozornosti BfV jsou nadále také islámští extremisté, z jejichž strany podle šéfa kontrarozvědky Thomase Haldenwanga může kdykoli přijít teroristický útok. Loni se německým úřadům několika útokům podařilo zabránit.
BfV v Německu loni registrovala 26 560 islamistů, což bylo zhruba o devět set více než v roce 2017. Podle Seehofera stojí nyní v centru pozornosti bezpečnostních orgánů zejména navrátilci z bojů na územích ovladaných Islámským státem.
K teroristům z IS se připojila zhruba tisícovka Němců, polovina z nich se přímo zapojila do bojů. Třetina se následně vrátila domů. A právě je považuje ministr za „ohromnou výzvu“ pro úřady. Pro děti a mladistvé požaduje Seehofer spustit „deradikalizační“ programy.
Varování před špionáží ze strany Číny či Ruska
Spolkový ministr během prezentace výroční zprávy také připomněl připravovanou reformu zákona na ochranu ústavy: „Potřebujeme zákon pro kyberbezpečnost, abychom dokázali čelit aktuálním hrozbám.“ Poukázal na to, že pachatelé spolu velmi často komunikují prostřednistvím chatovacích místností a messengerů, vůči čemuž byly úřady dlouho „slepé a hluché“.
Kontrarozvědka ve své výroční zprávě varovala také před stoupajícím nebezpečím zahraniční špionáže, a to zejména ze strany Ruska, Číny, Íránu a Turecka. V souvislosti s Ruskem píše také o snahách Moskvy ovlivňovat veřejné mínění ve spolkové republice za pomoci médií, jako jsou televize RT Deutsch nebo web Sputnik.