Letectvo

Hrozba války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu. Navíc by hrozilo, že konflikt uvrhne v chaos celý region, válka by se totiž vedla na tisícikilometrovou vzdálenost a přes několik států.

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.

Posádka první lodi s humanitárními zásobami, která plula novým námořním koridorem z Kypru do Pásma Gazy, dokončila vykládání. V sobotu ráno o tom informovala agentura AFP. Podle charitativní organizace World Central Kitchen (WCK), která cestu zorganizovala, jde o dvě stě tun potravin. Vyplutí druhé lodi s pěti sty tunami zásob, především cukru, mouky, těstovin a mléka, se očekává ještě během soboty. Se shazováním zásob z letadel mezitím v sobotu začalo německé letectvo, informovala agentura DPA.

Rusko na Ukrajině začalo používat drtivé letecké bomby, proti kterým se ukrajinská obrana jen těžko chrání. Klouzavá puma FAB-1500 zdecimovala ukrajinské síly a vychýlila rovnováhu na stovky kilometrů dlouhé frontové linii, která se táhne od jihu na severovýchod Ukrajiny, píše server CNN.

Německo vyšetřuje závažný únik informací z jednání vysoce postavených příslušníků svého letectva, oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz. Německé ministerstvo obrany potvrdilo, že tento rozhovor byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru v pátek uveřejnila šéfredaktorka ruské televize RT Margarita Simonjanová. Záznam se mimo jiné týkal toho, jak Ukrajina ve válce s Ruskem využívá německé zbraně, píše agentura DPA.

Izraelské letectvo podniklo v Libanonu rozsáhlou vlnu úderů na cíle šíitského hnutí Hizballáh. Armádní mluvčí Daniel Hagari na síti X potvrdil, že šlo o odvetu za raketový útok z Libanonu ze středečního rána, při kterém zemřela na severu Izraele jedna žena a dalších osm lidí utrpělo zranění. Hizballáh se k činu nepřihlásil. Katarská televize al-Džazíra tvrdí, že po izraelských náletech zůstalo několik civilních obětí včetně dvou dětí.

Velitel ukrajinského letectva oznámil, že ukrajinské síly vyhodily do povětří ruskou výsadkovou loď Novočerkassk. Výbuchy a následný požár se objevily na Krymu v Ruskem okupovaném přístavu ve městě Feodosija. Ruské ministerstvo obrany úder na Novočerkassk potvrdilo, podle něj je ale loď poničená. Velitel ukrajinského letectva poděkoval pilotům, kteří podle něj odvedli přesnou práci.

Na udržení a rozvoj českého nadzvukového letectva bude do roku 2036 vyčleněno 215,8 miliardy korun. Program, který obsahuje vyčíslení výdajů na letectvo na příštích 13 let, ve středu schválila vláda. Kromě nákupu 24 letounů páté generace F-35 za 150 miliard korun, který vláda schválila na konci září, částka zahrnuje například náklady na pronájem nyní používaných gripenů. Dalších přibližně šest miliard má jít do roku 2029 na vývoj, výzkum a inovace v obranném sektoru.

„Jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ komentoval počátky ukrajinské protiofenzivy bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24. Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, podotýká analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko mezitím podle náčelníka ukrajinského generálního štábu přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou pro něj výhodné.

Izraelská armáda oznámila, že plně obnovila kontrolu nad hranicí s palestinským Pásmem Gazy, podle BBC se u ní soustředí 35 izraelských praporů. Pásmo Gazy nadále čelí bombardování ze vzduchu, které provádí izraelské letectvo v reakci na útok teroristů Hamásu na izraelském území. Počet mrtvých přesáhl v Izraeli podle oficiálních údajů tisícovku, v Pásmu Gazy devět stovek. USA poskytnou Izraeli vojenskou pomoc, obsahovat bude mimo jiné rakety pro izraelský systém protivzdušné obrany.

U italského města Turín se v sobotu zřítil letoun akrobatické skupiny italského letectva, stroj při pádu narazil do automobilu a usmrtil pětiletou dívku. Bratr dívky i její rodiče byli zranění, informovala agentura ANSA. Stroj se podle prvních zpráv zřítil na přistávací dráhu letiště Turín-Caselle a následný výbuch zasáhl auto.

V pondělí začíná národní cvičení vzdušných sil Odolné nebe, dva týdny budou po celém Česku trénovat všechny útvary vzdušných sil i aktivní zálohy. Komplexní dvoustupňové cvičení v rámci Národního posilového systému protivzdušné obrany ČR (NaPoSy PVO ČR) potrvá do 8. září.

Nizozemsko a Dánsko se zavázaly Ukrajině dodat letouny F-16. Podle agentury Reuters to v neděli ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému řekli vrcholní představitelé v Amsterodamu a Kodani. Počet nizozemských stíhaček předseda vlády Mark Rutte nespecifikoval, připomněl jen, že nizozemské letectvo jich má 42. Zelenskyj později prohlásil, že by Kyjev mohl získat všechny. Dánsko naopak potvrdilo, že věnuje Ukrajině 19 stíhaček F-16 americké výroby.

Letošní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR nabídnou na letišti v Mošnově na Novojičínsku několik premiér i derniér. Naposledy lidé v Česku ve vzduchu uvidí například nadzvukové letouny Su-22 a Mig-29 polského letectva, poprvé naopak budou mít příležitost vidět nové české vrtulníky AH-1Z Viper a UH-1Y Venom. Informovali o tom za pořadatele předseda organizace Jagello 2000 Zbyněk Pavlačík a velitel vzdušných sil Petr Čepelka. Akce bude o víkendu 16. a 17. září. Účast zatím potvrdilo osmnáct zemí.

Ukrajina nebude mít letos na podzim ani v zimě k dispozici stíhací letouny F-16 ze západních zemí. Uvedl to mluvčí ukrajinského letectva. Kyjev s partnery jedná už řadu měsíců, zatím ale nezačal ani výcvik pilotů. Ten přitom zabere alespoň půl roku. Podle médií je překážkou k dodání strojů i nutný jazykový kurz, který zabere řadu měsíců ještě před začátkem samotného školení. Šéf NATO Jens Stoltenberg ve čtvrtek uvedl, že Ukrajina nejspíš získá moderní stíhací letouny od zemí Aliance, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo. Rusko má podle expertů nyní na nebi jasnou převahu.

Ukrajinské jednotky zaznamenaly při ofenzivě proti ruským okupantům taktické úspěchy. Postup se ale dál měří na jednotky kilometrů, zatímco ztráty území mají nadále vysoké. Ukrajinští obránci jsou kvůli slabému letectvu odkázáni na průzkum bojem, hledají nejslabší místo ruské obrany. Soustředit by se měli na logistiku ruské armády a také na osvobození okupovaného Krymu. O poloostrově totiž nebude Kreml, na rozdíl od jiných území, ochoten vyjednávat, domnívá se bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, který byl hostem Interview ČT24.

Skončené letecké manévry Air Defender 23, největší v historii NATO, byly úspěšné. V pátek to na závěr cvičení, které vedlo Německo, řekl velitel německého letectva Ingo Gerhartz. Poukázal také na to, že manévry odhalily i nedostatky v podobě technických problémů a nedostatku munice. Kancléř Olaf Scholz již dříve označil cvičení za symbol spojenecké spolupráce a ukázku připravenosti bránit alianční území.

Vyvinout letadlo je složité – a co teprve letadlo proudové. A tak má každé letadlo řadu výročí značících jeho cestu od pozemního představení prototypu přes první vzlet, schválení, po zahájení sériové výroby. A právě šedesáté výročí od zahájení výroby slaví letos v dubnu Delfín – první československé proudové letadlo, též první proudové letadlo vyráběné ve velkém ve východním bloku mimo Sovětský svaz. Je to legenda světového nebe, která stále létá. Vojenská letectva sice delfíny vesměs vyřadila, ale dodnes žijí v soukromých rukou a dělají čest svým obratným mořským jmenovcům při vystoupeních akrobatických skupin.

Americká armáda v pátek nařídila všem leteckým jednotkám, které se nepodílí na životně důležitých misích, aby přerušily letecká cvičení a přezkoumaly své bezpečnostní postupy. Informují o tom agentury Reuters a AP, podle nichž tak armáda reaguje na dvojici nedávných nehod vrtulníků, při nichž zemřelo dohromady dvanáct vojáků.

Izrael si připomíná 75. výročí vzniku židovského státu. Letošní oslavy však doprovází jedna z nejhlubších krizí v dějinách země. Demonstranti protestují kvůli sporné justiční reformě z pera vlády Benjamina Netanjahua pravidelně od začátku roku. Neodradilo je ani to, že kabinet její schvalování před měsícem odložil. Nezávislost Izraele byla oficiálně vyhlášena 14. května 1948, v zemi se ale slaví dle židovského kalendáře.

Kompenzaci, kterou České republice poskytly USA za techniku dodanou na Ukrajinu, využije armáda na modernizaci darovaných vrtulníků. Dodané budou do roku 2026, řekl při návštěvě 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku velitel českých vzdušných sil Petr Čepelka. První nové vrtulníky, které Česká republika objednala ve Spojených státech amerických, přijdou v květnu.

Západní veřejnost zapomněla na hrozbu velké konvenční války. Invaze do Iráku a Afghánistánu vychýlily představy o ní a druhou světovou válku pamatuje už málokdo. Přitom právě té je způsob boje v ruské obnovené invazi na Ukrajinu nejpodobnější. A to přesto, že zbraňové systémy udělaly velký pokrok a objevila se i nová kategorie v podobě dronů.

Severní Korea odpálila podle Soulu další balistickou raketu, uvedla agentura Reuters. Poslední přitom odpálila předchozí den. Severní Korea prohlásila, že v sobotu otestovala mezikontinentální balistickou raketu Hwasong-15. Střela vystoupala do výšky 5768 kilometrů a doletěla do vzdálenosti 989 kilometrů, uvedla severokorejská tisková agentura KCNA. Údaje ze zkoušky ukazují, že tato zbraň by teoreticky byla schopná dosáhnout pevninské části Spojených států, pokud by letěla po standardní trajektorii, napsala agentura AP. USA nejprve s Jižní Koreou a následně i s Japonskem v neděli v reakci na sobotní odpálení rakety uskutečnily společné cvičení letectva.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.