Vztahy

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Australský premiér Anthony Albanese se v Pekingu sešel s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Během návštěvy zdůraznil význam pevných vztahů mezi oběma zeměmi a uvedl, že o sporných otázkách je důležité jednat, píše agentura Reuters. Albanese je po sedmi letech prvním předsedou australské vlády, který Čínu navštívil. Vztahy obou zemí narušil covid, omezování čínské firmy Huawei i australská kritika zacházení s lidskými právy v asijské zemi.

Být vtipný a rozesmát svůj protějšek na první schůzce nejspíš nijak nezvyšuje šance na navázání vztahu. Tradiční představa, že lidé se smyslem pro humor to mají při seznamování jednodušší, tak neplatí, zjistili vědci z australské Queenslandské univerzity. Tým vědců tvrdí, že to, co ukazují romantické komedie, nemá s realitou mnoho společného. Napsal o tom deník The Times.

Po antikoncepčních pilulkách jako ochraně před početím sáhnou tři z deseti žen v reprodukčním věku. Potvrzují to poslední dostupná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle nich si antikoncepční pilulky nechalo předepsat o polovinu méně žen než před 15 lety. Gynekologové, které Česká televize oslovila, se domnívají, že si ženy více uvědomují rizika vedlejších účinků, případně preferují jiné formy ochrany. Odborníci z klinické i analytické praxe ale mluví i o úbytku zájmu o pohlavní styk mezi mladistvými a mladými dospělými.

Deset let poté, co se postava ztvárněná Joaquinem Phoenixem ve filmu Her zamilovala do umělé inteligence (AI) jménem Samantha, je koncept virtuálních společnic čím dál tím realističtější v důsledku rozvoje velkých jazykových modelů. Podle některých programy přiživují nezdravé představy o genderových rolích, napsal deník The Guardian. Autoři svůj software hájí s tím, že pro jejich uživatele nejde o náhradu komunikace s reálnými lidmi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během své návštěvy Německa poprvé setkal s představitelkou běloruské opozice v exilu Svjatlanou Cichanouskou. Stalo se tak v neděli v Cáchách u příležitosti předání ceny Karla Velikého ukrajinskému lidu. Oba politici si ale jen podali ruku a k žádnému jednání mezi nimi nedošlo, což symbolizuje spíše chladné vztahy Kyjeva k běloruské opozici.

Láska může mít v jednadvacátém století mnoho podob, ukazuje dokument Šťastně až na věky, který od 16. února promítají česká kina. Zachycuje pět typů partnerského soužití – polyamorii, otevřený vztah, závislost na seznamkách, milenecký poměr i přísně monogamní křesťanský pár. Dokumentaristka Jana Počtová snímkem završuje volnou trilogii o vztazích, které v české společnosti dokumentuje více než dekádu.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková ve Varšavě po setkání se svým protějškem Zbigniewem Rauem znovu odmítla polský nárok na válečné reparace. Podle ní je již tato otázka uzavřena. Poláci podle Raua nicméně stále věří, že se německá pozice bude vyvíjet. Na poli německo-polských vztahů jde už o několikátou překážku za poslední dobu.

Premiér Václav Klaus se sešel ke společné večeři s Václavem Havlem. Novinářům oba dva popsali svůj vzájemný vztah. Ze strany Václava Havla šlo čistě o informační setkání, na němž proběhla neformální výměna názorů. Václav Klaus pak svůj vztah s Václavem Havlem specifikoval v interview The New York Times, kde ho označil za křehký.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V budově Úřadu vlády ČSFR se sešla Rada obrany státu, aby projednala rozdělení armády po předpokládaném rozpadu federace. Podle českého premiéra Václava Klause vznesla slovenská strana námitky k navrhovanému principu dělení armádního majetku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Dvacet čtyři let po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa se ve výroční den ve zpravodajství Československé televize neobjevila jediná reportáž připomínající tuto události. Média i politici se zato hojně věnovali aktuálnímu tématu – slovenskému návrhu na vznik Česko-Slovenské unie. Předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar ale popřel, že by návrh vzešel od jeho HZDS.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Chorvatsko zakázalo srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi soukromou návštěvu bývalého koncentračního tábora Jasenovac, kde za druhé světové války chorvatský režim povraždil velké množství Srbů. Krok vyvolal nové napětí ve vztazích obou sousedních zemí, stále zatížených dědictvím válek ze 40. i 90. let. Bělehrad reagoval oznámením o protiopatřeních.

Po rozpadu Sovětského svazu československá a ruská diplomacie usilovaly o budování korektních vztahů, takže ministři zahraničí obou zemí mohli v únoru 1992 podepsat dohodu o přátelství a spolupráci. Tři měsíce poté se tito diplomaté krátce setkali na ruzyňském letišti, aby si ujasnili postoje v zahraniční politice.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Václav Havel přiletěl do Ruska na dvoudenní oficiální návštěvu, kde měl podepsat smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci mezi Československem a Ruskou federací. Československo takovou smlouvu podepsalo jako první země z bývalého východního bloku. Na programu byl také podpis dohody o vypořádání majetkových a finančních otázek spojených s odsunem sovětských vojsk z československého území.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Hlavním důvodem cesty německého spolkového kancléře Helmuta Kohla do Prahy bylo podepsání česko-německé smlouvy o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Nemalou váhu měla ale také následná setkání s dalšími politickými představiteli Československa. Z Prahy se Kohl přesunul do Bratislavy a stal se vůbec prvním německým kancléřem, který oficiálně navštívil Slovensko.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před 30 lety byla v Praze podepsána smlouva mezi ČSFR a SRN o dobrém sousedství a vzájemné spolupráci. Podle slov Václava Havla se měla obrátit ve prospěch všech občanů Československa. Na tiskové konferenci zazněla slova o problematice sudetských Němců, jejich majetkových nároků, význam hranic i vyhnanství. Na závěr Václav Havel a Helmut Kohl okomentovali demonstraci na Hradčanském náměstí v souvislosti s podpisem smlouvy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Když v květnu 2021 Rusko přidalo Česko na seznam nepřátelských zemí, pohřbilo tím dohodu stvrzenou právě před 30 lety. 18. února 1992 zástupci vlád Československa a Ruské federace v Moskvě podepsali smlouvu o vzájemném přátelství a spolupráci obou států. První muž československé diplomacie Jiří Dienstbier po podpisu poznamenal, že jde o tečku za vztahy dvou totalitních režimů a začátek vztahů demokratických států.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Česko-německé vztahy v uplynulém století nejvíce poznamenala nacistická okupace za druhé světové války a následný odsun německého obyvatelstva z českých zemí. Vrcholem snah uzavřít sporné otázky ve vztazích obou národů a napomoci k jejich zlepšení byla Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, kterou podepsali tehdejší český premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl 21. ledna 1997. Za vyjednáváními i u samotného podpisu stál také tehdejší pracovník ministerstva zahraničí Rudolf Jindrák.

Počet klientů center poskytujících pomoc obětem domácího násilí roste. Už v září tohoto roku evidovala nezisková organizace Persefona větší počet klientů než za celý rok 2020. Před sílící epidemií covidu se i další centra jistí zavedením nové telefonní linky, krizového plánu pro další vlnu covidu-19 a nabíráním nových sociálních pracovníků. ČT to potvrdily tři oslovené organizace.

Nepovinným testováním na covid začal nový školní rok. Ministr vyzval učitele, aby hned od září nešíleli s doháněním učiva. Zakladatel a ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl si myslí, že by učitelé měli být po covidovém roku na děti hodní. Zároveň upozornil rodiče, že školy neumí jejich děti připravit na život v 21. století. Největší brzdou ve vzdělání jsou podle něj právě rodiče – naprostá většina z nich nemá představu, co jejich děti budou potřebovat za dvacet let, upozornil Šteffl, který byl hostem Interview ČT24.

Vladimir Putin ve vysílání státní televize Rossija 24 popřál zdraví Joeu Bidenovi a na jeho kritická slova na svou adresu odvětil, že obvykle má tendenci říkat špatné věci o někom ten, kdo s nimi má sám problém. Prohlásil to při virtuálním setkání s představiteli Krymu, který patří Ukrajině a Rusko ho okupuje. Poté ho vyzval na on-line debatu. Do slovní přestřelky se zapojila i Evropská unie, podle níž Putin nese odpovědnost za řadu smrtících útoků vůči jeho oponentům.

Vztah je podle psychologa a párového terapeuta Jana Vojtka vědomou prací. Důležitý je hlavně respekt, který není tím samým, co tolerance. Pandemie prý zkouší naše vztahy, měli bychom ale mít na vědomí, že jde o nestandardní situaci.

Letošní rok přinesl řadu změn, nečekanou revoluci zažila také profese kněžích. I ti se museli přizpůsobit – lidé nemohli chodit do kostelů, a tak se rozmohly on-line přenosy. Jedním z progresivních farářů je Jan Lukeš z farnosti Dolní Čermná na Orlickoústecku, který se nebál přinést do tradičně konzervativních chrámů moderní technologii.

Schopnost komunikovat pomocí jazyka je jedinečná vlastnost lidského druhu. Je založená na porozumění kombinacím slov a vztahům mezi nimi. Evoluční historii této schopnosti ale věda zatím rozumí jen velmi málo. Výzkumníkům z Warwické univerzity se její základy podařilo datovat do doby před nejméně 30–40 miliony lety – a to u posledního společného předka opic, primátů a lidí.