Střední Asie

V Rusku se po teroristickém útoku v Krasnogorsku u Moskvy množí výhrůžky a fyzické útoky na migranty ze Střední Asie, přibývá i případů úředního nátlaku včetně nezákonných deportací, upozorňují lidskoprávní aktivisté. Právě lidi středoasijského původu, především z Tádžikistánu, označily ruské úřady za podezřelé z útoku. Rusko je přitom na práci migrantů ze Střední Asie do velké míry závislé.

Na hranicích Kyrgyzstánu a Kazachstánu zemřeli tři čeští občané po sesuvu laviny, prohlásila Mariana Wernerová z odboru komunikace českého ministerstva zahraničí. Agentury AFP a TASS předtím s odvoláním na kyrgyzské úřady informovaly o čtyřech českých obětech. Slovenské ministerstvo zahraničí později potvrdilo úmrtí jednoho Slováka při neštěstí.

Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal v úterý ráno ve Strakově akademii předsedu uzbecké vlády Abdullu Aripova. Po jednáních, v nichž se probírala hospodářská spolupráce a kterých se účastnil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), oba premiéři odjeli do Brna na Mezinárodní strojírenský veletrh. Ve středu Fiala s Aripovem zahájí v Praze Česko-uzbecké podnikatelské fórum.

Prezident Petr Pavel před odletem do Spojených států na 78. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku řekl, že předpokládá, že tam bude mnoho příležitostí hovořit o ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Očekává na toto téma i konfrontační okamžiky. Uvedl také, že bude usilovat o podporu českého nestálého členství v Radě bezpečnosti této organizace.

V Polsku za poslední dekádu skoro desetinásobně přibylo cizinců ze zemí mimo Evropu – pracuje jich tam jeden a čtvrt milionu. Konzervativní vláda sice používá protiimigrační rétoriku, ale paradoxně chtěla podmínky pro zaměstnance z ciziny ještě víc zmírnit. Nakonec od toho před volbami ustoupila.

Získat dobrovolníky pro boj na Ukrajině je pro ruskou armádu čím dál obtížnější. Kvůli rostoucím ztrátám, které podle odhadů Kyjeva přesáhly 180 tisíc mužů, Kreml potřebuje získat nové vojáky. Náboráři se proto zaměřují na migranty ze střední Asie, kteří do Ruska přijeli pracovat. Podle svědectví pro Rádio Svobodná Evropa, BBC nebo The Moscow Times čelí přistěhovalci tlaku, že pokud nepodepíšou vojenský kontrakt, budou deportováni nebo přijdou o ruský pas. Zvlášť zranitelnou skupinou jsou středoasijští migranti v ruských věznicích.

Druhý ruský vpád na Ukrajinu před rokem zpřeházel geopolitický řád. Krvavá invaze odradila i tradiční spojence Kremlu jako bývalé země Sovětského svazu, ale také Indii a Čínu, které se snaží raději mlčet, hrát na obě strany a získat levně ruskou ropu. Šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi tak zůstali po velké invazi věrni hlavně diktátoři. Naopak tradičně rozhádaný Západ se dokázal rychle semknout a zavést bezprecedentní sankce vůči ruským okupantům. Nebývalé odhodlání a solidaritu pak ukázalo východoevropské křídlo, jehož hlas je nyní v Evropské unii slyšet nejvíc.

Už více než rok a půl vládne v Afghánistánu hnutí Taliban. Jeho přísná nařízení omezují životní svobody mnoha obyvatel, nejvíce ale opatření dopadají na ženskou část populace. Dívky nemohou chodit do školy a mnohé ženy do práce, kromě toho ale musí čelit bezútěšné situaci třeba v porodnictví. Taliban ale říká, že tvrdé restrikce jsou nutné, aby lidé znovu získali islámské hodnoty.

Letošní ruská plnohodnotná pozemní invaze na Ukrajinu dostala do složité situace některé dosavadní partnery Moskvy. Platí to i pro středoasijské státy, zejména pro Kazachstán, tamního nejbližšího ruského spojence. Kazašský režim podnikl od února řadu kroků, které překvapily svou razancí a protiruským vyzněním. Jakkoliv se Nur-Sultan snaží o posílení vztahů se Západem či Čínou, spíše než o radikální odklon od Moskvy jde o pokračování pro něj typické multivektorové zahraniční politiky a úsilí minimalizovat negativní dopady ruské agrese a západních sankcí. Napětí mezi Nur-Sultanem a Moskvou nicméně může postupně růst.

Osmnáct lidí přišlo o život při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu, uvedla místní generální prokuratura podle tiskových agentur. Během protestů v minulém týdnu utrpělo zranění 243 lidí. Úřady také ohlásily, že zadržely více než pět set účastníků nepokojů.

Osudy lidí deportovaných do Sovětského svazu připomíná nové muzeum v polském Bělostoku. Vysvětluje historické události spojené se stalinskými represemi i návratem vysídlených. Stálá expozice vychází ze svědectví přeživších a sází na audiovizuální dojem. Stavba muzea trvala přes čtyři roky.

Americký prezident Joe Biden schválil až sto milionů dolarů (2,56 miliardy korun) na „neočekávané a naléhavé“ potřeby a evakuaci Afghánců, kteří ve své zemi spolupracovali s armádou Spojených států a hrozí jim za to odveta ze strany radikálního hnutí Taliban. S odvoláním na Bílý dům o tom informovala agentura Reuters.

V Rusku vyvolal rozruch návrh ředitele vězeňské služby Alexandra Kalašnikova, aby se nedostatek pracovních sil v zemi nahrazoval prací vězňů, nikoliv migrací. Kalašnikov zároveň slíbil, že příští pracovní tábory nebudou mít nic společného s nechvalně známým systémem gulagů. Kreml se k návrhu zatím nevyjádřil.

Kyrgyzka Altyn Kapalovová se rozhodla porušit kulturní pravidlo a dala svým dětem takzvané patronymum odvozené ze svého jména. A způsobila tím celostátní poprask. Nyní stojí před soudem a část národa ji obviňuje z ničení tradic. O její příběh se však začaly zajímat lidskoprávní organizace a soudy nevědí, jak s případem naložit.

Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov podruhé vyhlásil výjimečný stav v metropoli Biškeku. Při prvním pokusu jeho rozhodnutí neschválil parlament, informuje agentura TASS. Středoasijský Kyrgyzstán, kde žije zhruba 6,5 milionu lidí, patří k nejchudším postsovětským republikám. Nepokoje touto zemí zmítají potřetí za posledních 15 let.

Z cizinců, kteří přijeli loni v létě do Ruska na šampionát ve fotbale, jich v zemi stále pobývá ještě více než 5 tisíc, a to nelegálně. Oznámilo to ruské ministerstvo vnitra, aniž upřesnilo, odkud pocházejí. K cestě do Ruska tito cizinci využili průkaz fanouška, takže nepotřebovali víza do cestovního pasu.