Mince

Sto let uplynulo letos od objevu takzvaného přerovského pokladu. Při bourání budovy v centru města narazili v srpnu 1923 stavebníci na výklenek, který ukrýval bezmála 2 400 stříbrných a zlatých mincí. Dodnes jde o jeden z největších pokladů z období třicetileté války nalezených na českém území. Přerovské Muzeum Komenského ho teď poprvé vystavuje v kompletní podobě.

Nálezci pokladu stříbrných a zlatých mincí převážně ze sedmnáctého století, který byl zakopaný u obce Vysoká u Jevíčka na Svitavsku, zaplatí Pardubický kraj 560 tisíc korun. Jde o největší známý a dochovaný poklad mincí z tohoto období na historickém území Moravy. Částku ještě musí schválit v červnu zastupitelé, uvedl kraj.

Čím dál více lidí v Česku investuje do zlatých a stříbrných mincí. České televizi to potvrdila Česká národní banka, která část investičních mincí vydává, i soukromí prodejci. V některých případech zájem vzrostl až trojnásobně. Podle finančních analytiků za to může doba, která je plná nejistot a vysoké inflace. Zájem o nákup mincí ovlivnila i ruská invaze na Ukrajinu.

Společná československá měna sice přežila vznik dvou samostatných republik, ale jen o necelých šest týdnů. O měnové odluce se v odborných kruzích diskutovalo už na sklonku roku 1992, konec československé měnové unie přišel 8. února 1993, kdy vznikly koruna česká a slovenská koruna. Pro odlišení hotovosti sáhly obě země ke kolkování bankovek, zatímco u mincí – nejvyšší hodnotu měla nepříliš rozšířená kovová desetikoruna – tento problém nikdo neřešil.

Jméno císaře Sponsiana se neobjevuje v žádné učebnici dějepisu. Až doposud totiž historici nevěřili, že mohl existovat. Jediným důkazem o jeho životě a vládě totiž byly dvě mince s jeho jménem, a obě se považovaly za padělky. Nový výzkum ale ukázal, že bude zapotřebí se na tuto postavu podívat detailněji.

Neznámí zloději ukradli největší poklad keltských platidel nalezený ve dvacátém století. V noci z pondělí na úterý ho odnesli z muzea v bavorském Manchingu. Zlaté mince byly ražené na území současného Česka. Sběratelská hodnota ukradeného pokladu činí řádově miliony eur (desítky až stovky milionů korun), uvedl bavorský zemský kriminální úřad. Ministerstvo mluví o organizovaném zločinu, po pachatelích policie pátrá i mimo Německo. Manchingské opidum přitahuje zloděje opakovaně.

Po úmrtí královny Alžběty II., která své zemi vládla rekordních sedmdesát let, se bude muset ve Velké Británii hodně věcí změnit – od bankovek až po státní hymnu. Některé se uskuteční ihned, jiné potrvají roky. Smrt panovnice představuje pro Brity tíživý, ale i převratný moment. Podle ostrovních médií dosáhnou náklady na pohřeb a následnou korunovaci odhadem šesti miliard liber. Bude to však jen zlomek peněz, které bude muset země vynaložit na další inovace.

Více než šestnáct set let starý hrob náčelníka pochovaného se psem a dvojicí koní odkryli archeologové v severních Čechách na Chomutovsku. Podobné nálezy jsou u nás velmi vzácné. I přesto, že byl hrob vykradený, objevili na místě i několik zlatých mincí. Výzkum trval přibližně rok.

Regionální muzeum Litomyšl na Svitavsku vystavuje mincovní poklad, který co do počtu mincí patří k největším v Česku. Je jich více než sedm tisíc a pocházejí z druhé poloviny 17. století. Nálezce našel mince náhodně na rozoraném poli u obce Vysoká nedaleko Jevíčka na Svitavsku.

Odborníci z Muzea regionu Valašsko zkoumají 818 stříbrných mincí a kousky hliněné pokladničky, které našla před dvěma týdny žena se synem v Loučce u Valašského Meziříčí na Vsetínsku. Po dokončení potřebných rozborů si bude moci poklad prohlédnout i veřejnost.

Východočeské muzeum v Pardubicích příští týden otevře novou numismatickou expozici s názvem Peníze si do hrobu nevezmeš. Věnuje se tradici české měny, představuje kabinet mincí a medailí Zdeňka Kolářského, dále denárový poklad z 10. století a dějiny dolaru.

Fenka u Ústí na Vsetínsku vyhrabala hrneček se stovkami stříbrných pražských grošů ze 14. století. Majitel zvířete cenný archeologický nález odevzdal, nyní jej zkoumají odborníci Muzea regionu Valašsko. Po ukončení všech potřebných rozborů si bude moci nález prohlédnout i veřejnost, sdělil mluvčí muzea Jiří Koňařík.

Císař Napoleon založil francouzskou centrální banku a účetní dvůr, instituce, na kterých stojí moderní hospodářství Francie. Přesto se mu nepodařilo získat půjčku na financování války s Anglií, připomínají historici u příležitosti dvou set let od státníkova úmrtí, píše AFP.

Česká národní banka letos ke konci září zadržela 716 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. To je v meziročním srovnání pokles o 27 procent, loni za stejné období ČNB zadržela 985 padělků. Počet padělků klesl v korunách, v eurech i dolarech. Údaje zveřejnila ČNB na internetu.

Jeden z největších pokladů se podařilo najít na Sepekovsku v Jihočeském kraji. Je unikátní nejen rozsahem, ale také tím, v jak dokonalém stavu se asi osm stovek mincí dochovalo.

Poklad 435 zlatých a stříbrných mincí ze 14. století, které našli 23. března dva lidé v lese asi pět kilometrů západně od kláštera Kladruby na Tachovsku, má historickou hodnotu kolem čtyř milionů korun. V době svého, zřejmě chvatného, uložení do země ke konci 70. let 14. století by si za ně majitel mohl koupit celou vesnici. Podobný nález je unikátní, v době vlády Karla IV. nebyly války a v zemi bylo poměrně bezpečno, takže nebylo tolik důvodů mince ukrývat, uvedl ředitel Západočeského muzea v Plzni František Frýda.

Česká národní banka v pololetí zadržela 573 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. To je v meziročním srovnání pokles o 23 procent, loni za stejné období ČNB zadržela 743 padělků. Počet padělků klesl v korunách, v eurech i dolarech. Údaje zveřejnila ČNB na internetu.

Tehdy v červnu léta Páně 1771 to v Podmoklech (zřejmě nomen omen) na Rokycansku vypadalo, že se snad nebe nezavře. Neustávající proudy vody podemlely i břeh místního potoka, a jen tak se mohlo stát, že když se nádeník Janota klouzal, jako už tolikrát předtím, po mokré stráni, všimnul si, jak se v bahnitém sesuvu cosi blýská.

České spořitelně klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk meziročně o 19,8 procenta na 3,2 miliardy korun. Vlastník Komerční banky, francouzská banka Société Générale se propadl do ztráty. O podporu v nezaměstnanosti žádá v USA dalších 3,8 milionu lidí. Nejvíce postiženou částí ekonomiky bude sektor služeb, soudí Česká bankovní asociace. Automobilka TPCA prodloužila odstávku výroby do 18. května. Český pojistný trh ve čtvrtletí dál rostl. Produkce masa stoupla. Zvýšily se dluhy domácností u bank. Ubylo padělaných bankovek a mincí. S&P snížila ratingu Boeingu blíž ke spekulativnímu pásmu. Shell poprvé od války sníží dividendu.

Denárový poklad nalezený u Chýště na Pardubicku se stal kulturní památkou. Je nazývaný pokladem století. Soubor stříbrných denárů z doby počátků české státnosti objevil náhodný nálezce v roce 2015. Na 1700 mincí leželo v podzemí téměř jedno tisíciletí.

V Česku bylo loni zadrženo 1828 padělaných a pozměněných bankovek a mincí všech měn, meziročně o 14 procent méně. Počet zjištěných padělků klesl pátým rokem po sobě.

Česká národní banka (ČNB) vydává ve středu pamětní stříbrnou dvousetkorunu připomínající 200. výročí narození spisovatelky Boženy Němcové. K dispozici bude 16 700 mincí. Jde o druhou letošní pamětní stříbrnou minci, kterou ČNB vydává. Autorem je zesnulý akademický sochař Jiří Harcuba, který odkázal své umělecké práce České národní bance.

Amatérský hledač pokladů našel v Moravském krasu na Blanensku pomocí detektoru kovů 50 stříbrných mincí pravděpodobně z 16. století. Nález ohlásil, archeolog muzea pak v místě dohledal dalších dvanáct mincí.

Před půl tisíciletím, 9. ledna 1520, umožnil zemský sněm hraběti Štěpánu Šlikovi razit ze stříbra z jáchymovského dolu vlastní mince. Podle německého názvu města Joachimsthal se pro ně na evropských tržištích vžil název Thal, Thaler či Joachimsthaler, v českých zemích tolar. Právě tolary ukončily éru do té doby nejznámější české mince – pražského groše, kterým se v zemích Koruny české platilo od roku 1300 téměř dva a půl století. A také daly jméno americkému dolaru.