Severní Makedonie

Na západním Balkáně bude sílit vliv Ruska a dalších autoritářských hráčů, pokud tam nebude dostatečně silná evropská přítomnost. V rozhovoru pro ČT to uvedl prezident Severní Makedonie Stevo Pendarovski, který ve středu končí svou třídenní návštěvu Česka. Během ní se sešel mimo jiné s prezidentem Petrem Pavlem, podle něhož chce Česko pomoct zlepšit dialog mezi Severní Makedonií a Bulharskem, aby se odstranily překážky možného vstupu země do Evropské unie. Integrace by podle Pavla měla zabránit destabilizaci regionu. Pendarovski podporu Česka ocenil.

Česko má přirozený zájem o bezpečnost na Balkáně i z hlediska stability v Evropě. Po jednání se svým protějškem ze Severní Makedonie Stevem Pendarovským na Pražském hradě to řekl český prezident Petr Pavel. Pendarovského v úterý dopoledne přijal s vojenskými poctami. Pozvání do Česka má podle Hradu především vyjádřit podporu ve směřování země do Evropské unie. Pendarovski se v úterý v Praze setká ještě s premiérem Petrem Fialou (ODS) i vedením obou komor parlamentu.

Vláda se kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023, přestože evropské nařízení umožňuje ji uplatnit už od letoška. Po jednání vlády to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zavedení daně kabinet podle něj spojí s daňovým balíčkem, který čeká druhé čtení v Poslanecké sněmovně. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) oznámil, že podporu kvůli vysokým cenám energií bude moci čerpat více velkých firem. Vláda rozšířila program na všechny sektory hospodářství.

Kontroly na česko-slovenské hranici budou zřejmě pokračovat i po 28. říjnu, potvrdil České televizi ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O situaci budou v následujících dvou dnech jednat také ministři vnitra unijních států na zasedání v Lucemburku. Česko chce mimo jiné prosadit větší spolupráci při ostraze vnější schengenské linie.

Evropská komise (EK) doporučila členským zemím Evropské unie udělit Bosně a Hercegovině status kandidáta pro přijetí do bloku. Při projevu k unijním diplomatům to oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Komise nicméně v nové zprávě nekonstatovala výraznější posun v naplňování cílů, které dříve balkánské zemi vytyčila.

Devět prezidentů zemí střední a východní Evropy, včetně Miloše Zemana, ve společném prohlášení odmítlo ruskou anexi ukrajinských území a vyzvalo další členské státy Severoatlantické aliance k „podstatnému zvýšení“ vojenské pomoci Ukrajině. „Neuznáváme a nikdy neuznáme snahy Ruské federace o anexi jakékoliv části ukrajinského území,“ stojí v prohlášení, které zveřejnila kancelář slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

Skandál s odposlechy předsedy opozičních socialistů Nikose Andrulakise a dvou novinářů tajnou službou otřásá pozicí řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise. Šéf zpravodajců již přišel o funkci a ustavená vyšetřovací komise má zjistit pozadí celé akce. Informoval o tom zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.

Evropská unie oficiálně zahajuje přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Po jednání s premiéry obou zemí a předsedou české vlády Petrem Fialou (ODS) to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž začnou obě strany ještě v úterý pracovat na adaptaci balkánských států na unijní pravidla.

Parlament Severní Makedonie schválil kompromisní dohodu, která má překlenout spor s Bulharskem blokujícím start přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Zahájit je může také Albánie, na kterou se bulharské veto rovněž vztahovalo. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela by jednání měla začít již příští týden, zřejmě se tak stane v Česku.

Žádný stát se nemůže dokonale připravit na případné brzké přerušení dodávek ruského zemního plynu, ale Česko se připravuje několika různými cestami v maximální rychlosti. Po summitu EU to v pátek uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tím na nepotvrzené zprávy médií, že Moskva ukončí dodávky od 11. července při technické odstávce. Lídři EU nenašli recept na vysoké ceny energií, EK do konce léta navrhne reformu.

Lídři států Evropské unie ve čtvrtek jednomyslně schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku. Gruzie a balkánské státy však pozvánku do Unie nezískaly. Politický geograf a diplomat Jaroslav Kurfürst v pořadu Události, komentáře zhodnotil, jaké jsou šance, že země nakonec dosáhnou na plnohodnotné členství.

Očekávané schválení kandidatury Ukrajiny do Evropské unie bude zřejmě nejsledovanějším bodem úvodní části jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové unijních států se před začátkem prvního dne summitu sešli s lídry šesti balkánských zemí rovněž usilujících o vstup do evropského bloku, kteří se však na rozdíl od Kyjeva zřejmě žádného zásadního posunu nedočkali. Na summit zamířil český premiér Petr Fiala (ODS), který se v Bruselu sešel i se šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek oznámila, že Komise doporučila kandidaturu Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Ukrajina bude podle ní muset provést řadu nutných reforem, s nimiž je spojen přijímací proces. Kyjev by se měl zaměřit například na nedostatky v otázkách právního státu či boje s korupcí. Rozhodující slovo v udělení kandidátského statusu bude mít příští týden summit lídrů členských zemí.

Za bezprecedentní, nemyslitelné a hanebné označil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rozhodnutí Bulharska, Černé Hory a Severní Makedonie nepovolit mu přelet do Srbska, kde měl v pondělí zahájit dvoudenní návštěvu. Moskva a Bělehrad jsou blízcí spojenci. Přestože Srbsko únorovou ruskou invazi na Ukrajinu odsoudilo, k západním sankcím se nepřipojilo.

Severní Makedonie se rozhodla vyhostit dalších šest ruských diplomatů kvůli jejich nevhodné činnosti. Podle agentury Makfax o tom byl v pátek při předvolání na ministerstvo zahraničí informován ruský velvyslanec Sergej Bazdnikin. Moskva záhy dala najevo, že odpoví stejným způsobem. V krátké době je to druhé vykázání ruských diplomatů ze Severní Makedonie. Moskva v pátek oznámila vyhoštění 18 členů zastoupení Evropské unie v Rusku.

Do Maďarska odjelo čtyřicet českých policistů, aby opět pomohli s ochranou vnější hranice schengenského prostoru před nelegální migrací. Hlídkovat budou podél 175 kilometrů dlouhého pomezí se Srbskem.

Počet zemřelých s covidem-19 v Česku přesáhl 35 tisíc, ministerstvo zdravotnictví eviduje 35 046 obětí. Epidemie ale již zhruba dva týdny zpomaluje. Ve čtvrtek přibylo 9488 případů koronaviru. Méně než deset tisíc nově nakažených bylo ve všední den naposledy 8. listopadu, tedy před více než pěti týdny. Minulý čtvrtek odhalily laboratoře zhruba o pět tisíc případů více. Incidence dál klesá. Na 100 tisíc obyvatel připadá za posledních sedm dní 704 nakažených. Před týdnem mělo incidenční číslo hodnotu více než devět set. Nákaza variantou omikron se potvrdila v Královéhradeckém kraji.

Běloruská vláda se rozhodla zavést od 1. ledna embargo na dovoz potravin ze zemí, které uvalily na Bělorusko sankce. Napsala to běloruská státní agentura BelTA s odvoláním na informaci poskytnutou tiskovou službou vlády. Sankce minulý týden oznámily Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada, k nimž se přidaly i některé další země. Opatření se bude týkat i Česka.

Tragickou nehodu severomakedonského autobusu, která se stala v úterý v Bulharsku, zřejmě způsobila lidská chyba. Zástupce bulharského generálního prokurátora Borislav Sarafov ve čtvrtek řekl, že je to nyní hlavní verze vyšetřovatelů. Podle posledních informací si neštěstí vyžádalo 44 obětí.

Nejméně šestačtyřicet lidí, včetně dvanácti dětí, přišlo o život při nehodě autobusu ze Severní Makedonie, který v úterý časně ráno havaroval na dálnici na jihozápadě Bulharska. Autobus po nehodě, ke které došlo okolo 02:00 SEČ, vzplál. Podle záchranářů se z hořícího autobusu zachránilo sedm lidí, kteří byli převezeni do nemocnice v Sofii. Jejich stav je stabilizovaný. Severní Makedonie kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Balkánské země se mohou stát členy Evropské unie, jejíž rozšíření však není samozřejmostí a bude záležet na budoucí shodě unijních států. Tak zní hlavní závěr středečního setkání prezidentů a premiérů zemí evropského bloku s vůdci šesti států západního Balkánu, kteří dlouhodobě usilují o urychlení stagnujícího přijímacího procesu.

Čtrnáct lidských životů si vyžádal požár, který v noci na čtvrtek vypukl v nemocnici pro pacienty s covidem-19 v převážně albánském městě Tetovo v Severní Makedonii. Uvedlo to podle místních médií ministerstvo zdravotnictví, podle kterého v nemocnici bylo celkem 26 pacientů, z nichž dvanáct vyvázlo se zraněním.

Touha po integraci zemí západního Balkánu do Evropské unie vyprchává, míní český velvyslanec v Srbsku Tomáš Kuchta. Je to právě členství v evropském klubu, které by podle něj pomohlo zapomenout na dodnes hmatatelné hrůzy války v Jugoslávii. Evropské společenství by si mělo uvědomit strategický i ekonomický význam Balkánu, řekl Kuchta v Událostech, komentářích.

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie chtějí od roku 2023 zrušit vzájemné hraniční kontroly. Na schůzce lídrů těchto tří zemí ve Skopje týkající se regionální iniciativy takzvaného minischengenu to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić.