Armáda České republiky

Seznam v takzvaném liniovém zákoně, který umožňuje rychlejší výstavbu prioritních projektů, se zřejmě rozroste. Vláda se do něj podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) chystá zařadit několik dalších lokalit. Zvažuje se forma poslaneckého pozměňovacího návrhu – zákon přitom chtějí měnit i senátoři.

Případ největšího požáru v Česku, který v létě 2022 vypukl v národním parku České Švýcarsko, míří znovu k soudu. Státní zástupce, který musel na žádost soudu upřesnit informace o způsobené škodě, podruhé podal obžalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, informoval server Seznam Zprávy. Za obecné ohrožení a poškození cizí věci hrozí bývalému dobrovolnému strážci až patnáct let vězení. Obviněný je od loňského května ve vazbě.

Armáda v příštích letech zcela přezbrojí na moderní západní techniku, řekl v projevu na začátek velitelského shromáždění náčelník armádního generálního štábu Karel Řehka. Musí se podle něj připravit na digitalizaci, zaměřit se ale musí i na nábory. Vojáci podle něj stárnou a armáda není personálně naplněná. Řehka i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hovořili o nové pořizované výzbroji a také o podpoře Ukrajiny. Čeští vojáci podle nich v posledním roce vycvičili čtyři tisíce ukrajinských a letos by to mělo být podobné.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že letouny páté generace F-35 vyhodnotili jako nejlepší variantu sami vojáci. Pochybnosti o nejdražší české armádní zakázce nemá, letouny budou prý i šetřit lidské životy. Její předchůdce v čele resortu obrany Lubomír Metnar (za ANO) by však v této věci jednal efektivněji. Oba politici se v pořadu Události, komentáře střetli o okolnostech pronájmu gripenů.

Letošním vítězem armádního závodu Winter Survival se stal 13. dělostřelecký pluk z Jinců. Jde o sto kilometrů v horském terénu, přičemž veškerou potřebnou výbavu si vojáci nesou na zádech. Sedmadvacátý ročník soutěže se tento týden konal v Jeseníkách a věnoval se mu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa. Moderovali Jakub Szántó a Barbora Maxová.

„Protože jsme se zavázali, že to zaplatíme, tak to budeme muset platit,“ shrnul nákup 24 stíhaček americké výroby F-35 vedoucí integrovaného týmu Taktické letectvo Armády České republiky a zástupce ředitele sekce rozvoje sil ministerstva obrany Jaroslav Míka. Objednávka čtyřiadvaceti strojů je „nezbytným minimem“ ve srovnání se zeměmi podobné velikosti a podobným rozpočtem jako Česko, uvedl brigádní generál v pořadu Interview ČT24.

Česko pořídí pro armádu 24 letounů F-35 za 150 miliard korun. Nákup stíhaček stvrdili podpisem ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec Bijan Sabet. Jde o nejdražší český armádní nákup. První stroje by do Česka měly přiletět v roce 2031, všechny zde budou do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky Gripen, které si tuzemsko pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně.

Armáda chce v následujících deseti letech nakoupit střední transportní letouny, lehká útočná vozidla nebo dopravní vrtulníky. Plánuje i výstavbu čtvrtého praporu brigády rychlého nasazení. Vyplývá to z koncepce výstavby armády ČR do roku 2035 (KVAČR), kterou ve středu schválila vláda. Dokument je vizí, jak by měla česká armáda vypadat v příštích letech, aktualizuje se každých pět let.

Přípravy na zavedení letounů F-35 do výzbroje české armády bude mít na starosti generál ve výslužbě Petr Hromek. České televizi to potvrdila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Hromek bude zodpovídat třeba za harmonogram projektu. Vláda nákup nadzvukových letounů páté generace schválila v září. I s úpravami infrastruktury přijde na 150 miliard korun. Smlouvy se Spojenými státy musí být podepsané do března.

Předejít konfliktu s Ruskem nemůže domluva, ale pouze odstrašení, Rusko musí vidět schopnosti i vůli se bránit. Na konferenci „Připraveni k boji?“ to řekl náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Podle něj válka s Ruskem nyní není pravděpodobná, ale ani nepředstavitelná. Řehka také zdůraznil nutnost nadále podporovat Ukrajinu.

Nárůst napětí v Kosovu a hrozba rozpadu Bosny a Hercegoviny znepokojují šéfa NATO Jense Stoltenberga. Západní Balkán sice podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, konflikty z 90. let ale stále nejsou překonané. Situace se navíc spíše komplikuje. Hlavně ruský vliv podle Stoltenberga ohrožuje stabilitu v regionu i potřebné reformy. Obavy má i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Ten navštívil vojáky, kteří působí v misích v Kosovu i Bosně a Hercegovině. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24, který se zabývá bezpečností a výzvami dnešního světa. Moderovali David Miřejovský a Barbora Maxová.

Výcvik ukrajinských vojáků bude v Česku pokračovat i příští rok, schválila během úterní schůze sněmovna. Dolní parlamentní komora odsouhlasila také prodloužení většiny misí českých vojáků v cizině. V úvodním kole podpořila vládní novelu vodního zákona, která má minimalizovat rizika havárií na vodách a současně upřesnit pravomoci při likvidaci jejich následků. Souhlasila i s vládním návrhem změn ve vzdělávání úředníků nebo přísnějšími pravidly pro nelicencované správce majetku. Poslanci také podpořili novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Ministerstvo obrany podle zjištění České televize výrazně omezilo přístup českých občanů do zahraničních armád. Po několika měsících války na Ukrajině se změnila pravidla – a souhlas dostávají jen ti, kteří nikdy předtím nesloužili v české, respektive československé armádě. A to výrazně zmenšuje množinu možných zájemců pro boj na Ukrajině. Podle resortu jsou nepostradatelní pro obranyschopnost země. Pořad Zóna ČT24 se věnoval právnímu postavení českých vojáků, kteří odešli bojovat proti ruské invazi.

Vojenská policie uzavřela vyšetřování úmrtí studenta prvního ročníku Univerzity obrany (UNOB), který na jaře zemřel při taktickém výcviku ve vojenském prostoru Vyškov. Podle vyšetřovatelů šlo o nehodu. Serveru iROZHLAS.cz to řekl státní zástupce Radek Hůlka. Rozhodnutí ještě není pravomocné.

Česko nemá jistotu, že v příštím roce splní svůj závazek vůči NATO. Možný problém s prokazatelně obrannými výdaji ve výši dvou procent HDP připustila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Z rekordních 160 miliard, které chce vláda na obranu poslat, mají totiž více než osm a půl miliardy dostat jiné instituce – například Správa státních hmotných rezerv, resort dopravy nebo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Česko musí Alianci prokázat, že tyto výdaje jednoznačně souvisejí s obranou státu.

Kabinet Petra Fialy (ODS) schválil úpravy zákoníku práce, které požadovali protestující lékaři. Na středečním brífinku to uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Počet dobrovolných přesčasových hodin by se měl vrátit na původních 416 a zdravotníci v nemocnicích by mohli mít legálně čtyřiadvacetihodinové služby. Válek sdělil, že je ochoten jednat i o navýšení platů všech zdravotníků. Vláda měla na programu i další témata. Šéf resortu zahraničí Jan Lipavský (Piráti) informoval o tom, že Česko zařadilo na národní sankční seznam podnik, který spravuje nemovitosti Ruské federace v zahraničí.

Úderné akce, jako je vysvobozování zajatců nebo zajímání nepřátel, získávání informací a podpora jiných armádních jednotek, jsou hlavní role českých speciálních sil. Vojáci elitního útvaru procházejí specifickým výcvikem. Jeho základ je pro všechny stejný, jednotlivci se pak ale zaměřují na různé specializace. Česká televize dostala unikátní příležitost podívat se na jinak tajný výcvik 601. skupiny z Prostějova. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24.

Rozkolísání mezinárodního řádu je patrné téměř všude, probouzejí se zamrzlé konflikty například na Kavkaze, znepokojující jsou i vojenské převraty v Africe. V projevu na konferenci Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci to prohlásil prezident Petr Pavel. Hlava státu považuje také za zásadní pokračovat v podpoře Ukrajiny ve všech oblastech. Případný úspěch Ruska by byl naším společným neúspěchem, uvedl. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že oživlý ruský imperialismus míří daleko na západ od Ukrajiny.

Náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v pondělním Interview ČT24 kromě pokračující invaze Ruska na Ukrajinu promluvil také o konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se naplno znovu rozhořel před měsícem, kdy extremisté z Pásma Gazy vtrhli na izraelské území, kde vraždili, mučili a unášeli civilisty. Podle Řehky Hamás představuje pro židovský stát existenční hrozbu, v této souvislosti mluví o boji „s čistokrevným zlem“.

V dohledné době by nemělo na ukrajinsko-ruské frontě dojít k nějakému totálnímu zvratu nebo vyřešení konfliktu, Ukrajinci přesto stále věří ve vítězství, řekl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka v Interview ČT24. Podle něho je potřeba síly Ukrajiny i nadále podporovat, jelikož má Rusko vůči bránící se zemi v opotřebovávací válce výhodu.

Vojenský pilot a člen záložního týmu pro lety do vesmíru Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda hovořil v Interview ČT24 o svém úspěchu ve výběrovém řízení pro náhradní tým pro lety do vesmíru ESA, kterého se účastnilo více než 22 tisíc lidí. Popsal i testování letounů F-35.

České armádě chybí stroje, které zvládnou převážet těžší náklad i létat delší trasy. Musí tak spoléhat na spojence. Resort obrany proto před časem začal jednat o nákupu dvou transportních letounů Embraer – větších než dosud používané stroje CASA. Na absenci výkonnějších strojů upozornila předloňská evakuace z Afghánistánu, nyní i ta po útoku na Izrael. Odkládá se ovšem jiná transakce – nákup letadel pro vládní a ústavní činitele.

Izrael v posledních dnech nepolevuje v cílených útocích na Pásmo Gazy, teroristé z Hamásu přesto neustávají v raketových útocích na židovský stát. Tyto střely jsou však extrémně nepřesné, a mají tak jen jediný úkol – zahltit izraelskou obranu v naději, že aspoň některá z raket dopadne do obydlených oblastí. Palestinští teroristé mají k dispozici i řadu různých typů raket, liší se podle dostřelu i ničivé síly. Izrael jim však systematicky odolává. Tématem se zabýval pořad Zóna ČT24.

Česká armáda by mohla mít dvě proudová transportní letadla s násobně vyšší kapacitou i rychlostí oproti dosud největším transportním letounům. Ministerstvo obrany oznámilo, že zahájilo jednání s brazilským Embraerem o nákupu typu C-390 Millenium. Jak úřad připomněl, subdodavatelem Embraeru pro výrobu C-390 je i Aero Vodochody.