Pšenice

Členské státy EU urychlí a zintenzivní poskytování nezbytné vojenské pomoci Ukrajině, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí Unie na summitu v Bruselu. V závěrech rovněž ocenili českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová upřesnila, že první miliardu eur by země mohla získat už na počátku července. K summitu se prostřednictvím videokonference připojil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který účastníky vyzval k dalším dodávkám munice, zbraní a systémů protivzdušné obrany. Kromě tématu Ukrajiny lídři jednali i o situaci na Blízkém východě a vyzvali k okamžité humanitární pauze vedoucí k příměří v Gaze. V pátek by se měli šéfové států a vlád zabývat ještě tématem zemědělství.

Krizi v agrárním sektoru by částečně vyřešilo, kdyby Evropská unie pomohla ukrajinským zemědělcům dostat se zpátky na jejich původní trhy, tedy zejména do zemí mimo EU, řekl v pořadu Události, komentáře předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Velký problém znamenají ale i pokračující dovážky obilí z Ruska do Česka, dodal. Prezident Ukrajinsko-české obchodní komory Petr Krogman vidí problém také v dominantním postavení koncernu Agrofert na českém trhu, které prý dělá české zemědělce méně konkurenceschopné oproti zahraničí.

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Jinak ale bude i nadále pokračovat dovoz ukrajinských zemědělských produktů do EU bez cel a kvót. V noci na středu se na tom domluvili vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. Dohodu ihned uvítal ukrajinský premiér Denys Šmyhal s tím, že umožní podporovat ukrajinské producenty a nadále pokračovat ve vývozu zboží.

Dovoz ruského obilí znamená podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) podporu agresora. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, v nichž se na tom shodl se stínovou ministryní zemědělství za ANO Margitou Balaštíkovou a předsedou Asociace soukromého zemědělství Jaroslavem Šebkem. Na jednání unijních ministrů zemědělství chce Výborný usilovat o zařazení komodit na sankční seznam. Podle dat Eurostatu exportovalo loni Rusko do zemí EU přes 1,5 milionu tun obilovin, což je o padesát procent víc než před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu.

Farmář z Tuniska Hasan Chetoui hledá inspiraci v hluboké minulosti, čímž se snaží přizpůsobit suchu způsobenému změnou klimatu. Na své farmě začal vysévat staré odrůdy pšenice, které, jak doufá, budou přinášet úrodu po celý rok. Ačkoliv jsou odborníci vůči metodě skeptičtí, podotýkají, že za určitých podmínek mohou staré odrůdy fungovat lépe a pokusy farmáře podporují. Chetoui využívá semena, která dle jeho slov využívala jeho rodina po celé generace.

Slovensko rozšíří stávající jednostranný zákaz dovozu čtyř zemědělských komodit z Ukrajiny o další potraviny a zboží. Země rovněž zpřísní pravidla tranzitu zásilek s tímto nákladem přes své území. Vyplývá to ze středečního rozhodnutí vlády. Ministerstvo zemědělství v návrhu uvedlo, že opatření je potřeba přijmout mimo jiné z důvodu absence celoevropského řešení ohledně ukrajinského zboží.

Do Istanbulu doplula druhá loď s nákladem ukrajinského obilí, oznámila agentura AFP s odvoláním na specializovaný server sledující námořní dopravu. Loď Aroyat, plavící se pod vlajkou Palau, vyplula v pátek z ukrajinského přístavu Čornomorsk. O den dříve do Istanbulu doplula loď Resilient Africa. Stalo se tak navzdory hrozbám Ruska, že napadne každou loď plující do či z ukrajinských přístavů.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Z ukrajinského námořního přístavu Čornomorsk poprvé od krachu obilných dohod letos v červenci vyplula loď s obilím. V úterý to oznámil místopředseda ukrajinské vlády Oleksandr Kubrakov. Podle agentury Reuters jde o test schopnosti země znovuotevřít námořní cesty v době, kdy se útočící Rusko snaží obnovit faktickou blokádu Ukrajiny.

Letošní sklizeň byla delší, než bývá běžně, na vině bylo hlavně počasí. Nejvýrazněji se na tom podepsaly silné deště z přelomu července a srpna. Podle prvních dat ministerstva zemědělství se sklidilo téměř sedm a půl milionu tun obilovin. To je sice méně než loni, z každého hektaru půdy ovšem zemědělci získali o skoro šest procent více zrna než v roce 2022. To by mohla být příležitost do budoucnosti, které se už chopili čeští vědci.

Křížení pšenice s jejími planými druhy bude jednodušší díky objevu olomouckých a estonských vědců. Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB AV ČR) a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit takzvaný rekombinační hotspot. Objev má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Studie vyšla v časopise Journal of Advanced Research.

Zemědělci sklidili čtyřicet procent osetých ploch obilovin a 65 procent řepky. Žně stejně jako předminulý týden pokračují pomaleji než minulý rok. Loni bylo touto dobou sklizeno přes 60 procent ploch obilovin a 78 procent ploch řepky. Vyplývá to z údajů ministerstva zemědělství. Žně komplikuje také počasí. Na některých místech nesklidí zemědělci žádnou úrodu kvůli kroupám, které se přes pole prohnaly. Jinde jsou zase zrna obilovin menší kvůli suchu. Přes to všechno by letošní sklizeň mohla být podle odhadů Agrární komory mírně nadprůměrná.

Ukrajina oznámila, že bude všechny lodě plující do ruských či Ruskem okupovaných černomořských přístavů považovat za možné vojenské riziko. Reagovala tak na krok Moskvy, která po odstoupení od obilné dohody uvedla, že za vojenské dodavatele bude považovat všechna plavidla plující na Ukrajinu. Ruské útoky z posledních dnů zničily desítky tisíc tun obilí v ukrajinských přístavech. Podle šéfa unijní diplomacie Josepha Borrella hrozí světová potravinová krize „obrovských rozměrů“. Ceny pšenice rostou již třetí den v řadě.

Indie s okamžitou platností zakázala vývoz bílé rýže jiných druhů než basmati, snaží se tak zabránit prudkému růstu cen na domácím trhu. Úrodu poškodily silné deště a ceny rýže se v Indii za poslední rok zvýšily o více než jedenáct procent. Opatření oznámilo ministerstvo pro ochranu spotřebitele, podle něhož se zákaz týká asi čtvrtiny celkového vývozu rýže z Indie. Někteří odborníci varují, že krok by mohl zvýšit světové ceny potravin podobně, jako tomu bylo v případě pšenice kvůli ruské invazi na Ukrajině, uvedla agentura Reuters.

Obilovin sklidí zemědělci letos podle prvního odhadu statistiků o osm procent méně než loni. O dvacetinu vyšší bude naopak sklizeň řepky. Z obilovin očekává Český statistický úřad největší pokles u jarní pšenice, jarního ječmene a ovsa, ale méně než loni sklidí podle odhadu zemědělci i všech dalších základních obilovin. Rozhodující vliv na konečný stav bude mít počasí v průběhu dozrávání i žní. Odhady budou statistici dále zpřesňovat.

Agrární komory ze zemí visegrádské čtyřky se chystají vyzvat Evropskou komisi, aby zastavila bezcelní dovoz ukrajinského obilí. To proudilo na společný trh Evropské unie bez řádné kontroly, přestože se mělo koridory solidarity dostat především do Afriky. Působí tak problémy zemědělcům, kteří nyní nemohou prodat loňskou produkci. Pokud by Evropská komise včas nezareagovala, jsou zemědělci připraveni protestovat v Bruselu, řekl v úterý prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) později sdělil, že Česko a další země by mohly kvůli ukrajinskému obilí získat pomoc od Evropské komise.

Kontroly českých dozorových úřadů u obilí, masa nebo vajec z Ukrajiny neobjevily nevyhovující vzorek. Není důvod, aby Česko zakazovalo dovoz těchto produktů, jako to udělalo Polsko, Slovensko a další země, řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) spolu s řediteli Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI), Státní veterinární správy (SVS) a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Kontroluje se i import z Polska, Slovenska nebo Maďarska.

Slovensko zakázalo zpracovávat naskladněné ukrajinské obilí a z něj vyrobenou mouku, zrno nesmí ani na trh. V kontrolovaném obilí byl potvrzen výskyt pesticidu, který není v EU povolen a který má negativní vliv na lidské zdraví. Ve čtvrtek o tom informovalo slovenské ministerstvo zemědělství.

Potraviny v Česku zdražily za uplynulý rok podle Eurostatu o 27 procent – to je v rámci sedmadvacítky šestá nejvyšší hodnota. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si myslí, že vláda zastropovala ceny energií příliš pozdě a příliš vysoko, což se promítá do cen potravin, prezident Agrární komory Jan Doležal zase upozorňuje na „setrvačnost“ v promítání cen v řetězci. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.

Cena pšenice na světových trzích klesá a jeden bušl (27,2 kilo) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 dolarů (208 korun). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

Žně v Česku míří do finále. Téměř pětadevadesát procent všeho obilí už zemědělci sklidili, v porovnání s loňským rokem rychleji a také s větším výnosem. Přesto podle zemědělců a mlynářů nelze čekat, že by mouka a pečivo zlevnily. Hlavním důvodem jsou ceny energií.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov cestuje po Africe, kde se snaží nalézt pozůstatky dávných přátelství. Děje se tak v nelehké době, kdy na kontinent dopadá celosvětová potravinová krize vyvolaná invazí Moskvy na Ukrajinu. A jak poznamenává list The Financial Times, několik vztahů tam skutečně navázal.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím. Postup Turecka značí vývoj v problému exportu obilí z blokovaných ukrajinských přístavů. Napadená země doufala, že Ankara poskytne bezpečnostní záruky pro přepravu přes Černé moře, místo toho se však Turecko zřejmě hodlá zapojit do dodavatelského řetězce. Ukrajina se tak zřejmě bude muset rozhodnout, do jaké míry je ochotna spolupracovat s agresorem na vývozu ukradeného obilí.

Začaly žně. Čtyři sta milionů lidí po celém světě čeká na ukrajinskou pšenici, ječmen a slunečnici. Jenže nejméně třetina běžné úrody se k nim nikdy nedostane. Ruské bomby zničily statky, traktory, pole a vyhnaly zemědělce. Podle zástupce ředitele mořských cest Ukrajiny Dmytra Barinova však na Ukrajině zůstalo ještě z loňských žní zhruba dvacet milionů tun zrna a dalšího zemědělského zboží, které se nestihlo odvézt. Hlavně kvůli ruské blokádě ukrajinských přístavů.