Madeleine Albrightová

Český premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě Bílého domu předá americkému prezidentu Joeu Bidenovi dary. Skleněnou kropenku symbolizující krásu a důstojnost barokní gotiky a genialitu Santiniho vytvořila Anna Martinková z Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Kromě toho Fiala Bidenovi předá také fotografie Václava Havla v Kongresu a s Madeleine Albrightovou od fotografů Tomkiho Němce a Oldřicha Škáchy.

Bývalý americký prezident Bill Clinton v úterý na Pražském hradě převzal z rukou české hlavy státu Petra Pavla Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Získal ho za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a stability ve střední a východní Evropě. V den, kdy si Česko připomíná 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance, se tak stal držitelem hned dvou českých státních vyznamenání. V roce 1998 mu za pomoc při vstupu Česka do NATO tehdejší prezident Václav Havel udělil Řád bílého lva. Clinton je v Praze od víkendu kvůli vystoupení na úterní konferenci připomínající i přelomové rozšíření Aliance před čtvrtstoletím.

Bývalý americký prezident Bill Clinton je v Praze. Ze Spojených států přiletěl v sobotu večer. V úterý vystoupí na konferenci Naše bezpečnost ve Španělském sále Pražského hradu. Ta mimo jiné připomene 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance. Clinton byl šéfem Bílého domu mezi roky 1993 a 2001, tedy právě v době rozšíření NATO o Polsko, Maďarsko a Česko. Do Prahy přijel na pozvání českého prezidenta Petra Pavla.

Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti a Ukrajina i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas „geopolitickým manipulacím“. Při úterním zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to řekl český prezident Petr Pavel. Patronkou ročníku je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, kterou hlava státu vyzdvihla jako vizionářku. Pavel také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.

Svobodný svět se nepoučil z mnoha lekcí, které mu daly teroristické útoky z 11. září 2001, domnívá se diplomat a poradce prezidenta Petr Kolář. Západní civilizaci podle něj ohrožují – více než vnější hrozby – tužby po jistotách a klidu. Je proto třeba se soustředit především na sebe, například na odolnost vůči nepřátelům, kteří chtějí zničit svobodnou společnost a demokracii, řekl Kolář v Interview ČT24.

Prezident Joe Biden se sejde s ruským diktátorem Vladimirem Putinem ve chvíli, kdy bude přesvědčen, že to má smysl. V exkluzivním rozhovoru to České televizi řekla náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová, která o uplynulém víkendu navštívila Prahu. Zároveň ujistila veřejnost, že Spojené státy nepřestanou podporovat Ukrajinu. Shermanová mimo jiné zavzpomínala i na bývalou americkou ministryni zahraničí s českými kořeny Madeleine Albrightovou.

Pražský magistrát v úterý v Podolí slavnostně zahájil stavbu Dvoreckého mostu, který přes Vltavu propojí Prahu 4 a 5. Sloužit bude tramvajím, autobusům, cyklistům a pěším a budou po něm moci přejet záchranáři. Stavba potrvá 810 dní a vyjde na 1,075 miliardy korun. Sdělili to zástupci města a stavebníků. Podobu mostu vytvořili architekti z Tubes a Atelier 6. Postaví ho firmy Metrostav TBR, Strabag a Firesta Fisher.

Dvorecký most, který propojí Prahu 4 s Prahou 5, by se měl začít stavět na konci srpna či na začátku září. Hotovo by mělo být na přelomu let 2024 a 2025. Most přes Vltavu, který bude sloužit tramvajím, autobusům, cyklistům a pěším, postaví za 1,075 miliardy korun firmy Metrostav TBR, Strabag a Firesta Fisher. Podle architektů návrh konstrukce odkazuje na práci Františka Mencla, který pro Prahu projektoval mosty v první polovině 20. století. Měl by tak nenásilně zapadnout do vltavského údolí.

Hlavní město získalo pravomocné stavební povolení pro Dvorecký most přes Vltavu mezi Prahou 4 a 5. Stavět by se mělo začít ještě letos, řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě). Most by měl vyjít téměř na miliardu korun, jeho budování potrvá dva až tři roky. Most bude sloužit tramvajím, autobusům, cyklistům, pěším a přejezd bude povolen také záchranářům.

Ve Washingtonské národní katedrále se konal pohřeb Madeleine Albrightové, první ženy v čele americké diplomacie a pražské rodačky. Smuteční řeč přednesl mimo jiné prezident Joe Biden či bývalý šéf Bílého domu Bill Clinton, v jehož kabinetu Albrightová mezi lety 1997 až 2001 sloužila. Obřadu se zúčastnila i česká delegace v čele s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve Washingtonu jednal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem mimo jiné o české podpoře Ukrajině, dodávkách zbraní i zkapalněného zemního plynu (LNG). Blinken vyjádřil Česku jasnou podporu ve všech pozicích.

Čeští politici vzpomínají na bývalou ministryni zahraničí USA s českými kořeny Madeleine Albrightovou jako na noblesní dámu a připomínají její podíl na přijetí Česka do NATO. Politička zemřela ve středu ve věku 84 let.

Zemřela bývalá ministryně zahraničí Spojených států Madeleine Albrightová. S odkazem na její rodinu o tom informovala agentura AP. Demokratické političce s pražskými kořeny, která zejména v devadesátých letech spoluurčovala chod globální politiky, bylo čtyřiaosmdesát let.

Post amerického velvyslance v Číně je už rok neobsazený, v brzké době by na něj ale mohl nastoupit Nicolas Burns, který ostře kritizuje přístup Číny k vyšetřování původu koronaviru i porušování lidských práv komunistickým režimem. Při svém projevu v horní komoře Kongresu obvinil čínský režim z genocidy muslimské menšiny Ujgurů. Peking to dlouhodobě důrazně odmítá.

Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská se příští týden zúčastní mezinárodní konference Forum 2000. V jednom z panelů bude debatovat s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) o situaci v zemi. Kandidátka ze srpnových prezidentských voleb v Bělorusku se zúčastní i debaty o roli žen v politice v dobách krize, kde bude hovořit s bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou a s polskou socioložkou Karolinou Wigurovou.

V Bratislavě začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec, jejím hlavním tématem je svět po pandemii. Akci svým projevem ve středu zahájila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Na seznamu hostů je například běloruská opoziční politička Svjatlana Cichanouská nebo bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Akce se koná za přísných hygienických opatření, všichni účastníci se museli prokázat nejdéle 12 hodin starým negativním testem na covid-19.

Americký ministr zahraničí pokračoval návštěvou Rakouska ve své cestě po střední Evropě. Ve Vídni, kam dorazil na bilaterální návštěvu jako teprve druhý americký šéf diplomacie od roku 1945, chválil přátelství obou zemí. Zároveň se se svými hostiteli neshodl na hodnocení plynovodu Nord Stream 2 ani v pohledu na rozvoj sítí 5G.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo je na dvoudenní návštěvě České republiky, jeho středeční program zahrnoval setkání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), prezidentem Milošem Zemanem i vystoupení v Senátu. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem pro Českou televizi řekl, současná situace v Bělorusku je tragédií, zkritizoval i zásahy proti demonstrantům po tamních prezidentských volbách. Ty podle něj nebyly svobodné ani férové.

Armádní generál Emil Boček, cestovatel Miroslav Zikmund, publicisté Jefim Fištejn a Karel Steigerwald nebo rocker a někdejší ministr Michael Kocáb patří k dvanácti osobnostem, které Senát ocenil svými stříbrnými pamětními medailemi ke Dni české státnosti. Ocenění bylo udělováno už poosmé, poprvé jej předával nynější předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).

Nová kniha nazvaná prostě Havel v Americe nabízí pohled na bývalého prezidenta očima amerických politiků, diplomatů a předních intelektuálů. V souboru rozhovorů se autorky Lenka Kabrhelová a Rosamund Johnstonová snaží pojmenovat, proč byla elita Spojených států okouzlena osobností i myšlenkami českého dramatika, disidenta a státníka. Nabízí tak i vhled do zákulisí mezinárodní politiky.

Sílící protižidovské nálady nejsou jen záležitostí Evropy, v posledních dvou letech vlády prezidenta Donalda Trumpa v USA dramaticky přibylo antisemitských incidentů. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedl politolog Michael Kraus. Trump podle něj přispívá k vytváření prostředí šovinismu a nenávisti k menšinám, v němž antisemitismus vzkvétá. Rozhovor s ním vedl Michal Kubal.

Je pro mě moc smutné, že demokracii se ve světě nedaří moc dobře, posteskla si v Interview ČT24 někdejší ministryně zahraničí Spojených států amerických a česká rodačka Madeleine Albrightová. České televizi poskytla rozhovor u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Albrightová tehdy podepisovala vstup Česka za USA. Ve své knize varuje před novou podobou fašismu, kterou vnímá jako proces nástupu demagogů s jednoduchými odpověďmi na cokoli.

Česko si připomíná dvacet let od svého, polského a maďarského vstupu do Severoatlantické aliance. Český premiér Miloš Zeman při svém projevu při slavnostním aktu na Pražském hradě kritizoval probíhající vyjednávání s hnutím Taliban a vyzval k boji proti terorismu. Již před ním promluvila bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, která varovala před ústupem od demokratických hodnot v aliančních zemích.

Na jaře 1989 seděl Václav Havel ve vězení a československá armáda plně podřízená sovětské generalitě se pod transparenty „Se Sovětským svazem na věčné časy“ připravovala na možný střet s imperialisty ze Západu. Uběhlo pouhých deset let – a Havel v roli prezidenta suverénní a demokratické republiky stvrzuje ve Spojených státech vstup své země do Severoatlantické aliance. „Dává nám to naději, že naše země už nikdy nepodlehne ani nebude obětována,“ řekl tehdy s odkazem na mnichovský diktát a sovětskou okupaci. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se staly členy NATO přesně před dvaceti lety, 12. března 1999.