Fake News

Společnosti Google se sice podařilo naplnit vytyčený cíl a její reklamní kampaň proti dezinformacím vidělo několik milionů Čechů, ale marketér Vilém Rubeš zpochybňuje řemeslné zpracování jejích video spotů. Podle odhadů oslovených odborníků může kampaň do společnosti přinést dílčí změny. Snaha Google čelit na internetu nepravdivým informacím je součástí jeho dříve deklarovaného směřování, i když politolog Vít Střítecký upozorňuje, že k němu firma přistoupila pod tlakem veřejnosti.

Po únorové invazi Ruska na Ukrajinu Evropská unie zablokovala prokremelské kanály RT a Sputnik šířící propagandu a dezinformace o válce. Téměř popůl roce se ale počet stránek, které vydávají stejný obsah, zvýšil, tvrdí agentura AP. Rusko totiž našlo způsoby, jak zákaz obcházet. V prostředí Latinské Ameriky a Blízkého východu navíc fake news žádným omezením nečelí. Přibývají i nové narativy, které například útočí na humanitární organizace.

Po světové premiéře na Berlinale se i tuzemští diváci dozví, proč je lepší „Kdyby radši hořelo“. Filmová komedie Adama Kolomana Rybanského vstoupila do českých biografů 16. června. Podezření z terorismu na české vsi a ohrožení pomlázky v ní řeší Miroslav Krobot, Michal Isteník či Anna Polívková.

Internetové sdružení CZ.NIC ve středu odblokuje osm dezinformačních webů, jejichž domény znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Weby již nepředstavují hrozbu, mimo jiné kvůli očekávanému poklesu návštěvnosti, oznámil mluvčí sdružení Vilém Sládek.

Ministerstvo obrany varuje občany před falešnou zprávou rozesílanou na mobilní telefony, která obsahuje předvolání příjemce na toto ministerstvo. Zpráva se tváří jako povolávací rozkaz, je napsaná špatnou češtinou. Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost současně doporučil českým nemocnicím zablokovat e-maily z ciziny.

Žijeme v době informačního přesycení. Je stále těžší rozeznat pravdu od manipulace a lži. Podle zakladatele společnosti Semantic Visions Františka Vrabela za to mohou především sociální sítě v čele s Facebookem. „Pokud se jako společnost nebudeme účinně bránit, budeme zcela vytaženi z našeho reálného světa do světa deepfakes,“ varuje v publicistickém pořadu Bilance Vrabel. Nový díl s podtitulem (Ne)mocná média vysílá ČT1 v pondělí 10. ledna ve 21:55.

Pandemie koronaviru ukazuje, že Evropu stále rozděluje železná opona, i když jenom v přeneseném smyslu. Téma covidu, stejně jako uprchlické téma z roku 2015, poskytuje obrovský zdroj pro šíření dezinformací. Takzvanými hoaxy je nejvíce zasažena právě východní Evropa. Z odmítavého postoje k očkování se stává u mnoha lidí výraz politického vzdoru, který v boji s pandemií vidí jako nástroj systémového útlaku. Dezinformace přitom stát dlouhodobě podceňuje. Pro Reportéry ČT natáčely Aneta Snopová a Adéla Paclíková.

Doznívají připomínky vzniku Československa. Byl nečekaným důsledkem první světové války, identita Čechoslováka neexistovala, říká historik Jakub Rákosník, který se zaměřuje na hospodářské a sociální dějiny 19. a 20. století. V sobotním Interview ČT24 také připomněl, že fake news doprovázející pandemii nepovažuje za nic nového. Inovace vždy vzbuzuje podezření, míní.

Situace ve světě se v loňském roce stala ještě více nestabilní a nepředvídatelnou než dosud. Dopady koronavirové pandemie odhalily vysokou míru zranitelnosti moderní globalizované civilizace a ukázaly také rozdílnou úroveň připravenosti jednotlivých států na velké krize. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla armádní tajná služba Vojenské zpravodajství (VZ). Upozorňuje v ní také na nebezpečí spojené s dezinformacemi a takzvanými fake news.

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Pandemie je podle datového analytika a odborníka na dezinformace Františka Vrabela ideální doba pro dezinformátory. Falešné zprávy se prý nejlépe šíří s emocionálním nábojem, dobře tak funguje strach, který vir ve společnosti vyvolává. Pravidelně se dezinformace dostávají až k 30 procentům Čechů.

Bude to rok, co svět bojuje s koronavirem, stejnou dobu bojuje také se záměrně šířenými lživými informacemi o všem, co s koronavirem souvisí. Jak se vyvíjí situace, vyvíjí se i téma takzvaných hoaxů. Na jaře dezinformátorům stačila samotná existence viru, na začátku druhé vlny už podkopávali vládní opatření a teď je jejich hlavním tématem vakcína. Podle expertů na fake news bude toto téma aktuální minimálně do chvíle, kdy se začne očkovat. Pohled do světa dezinformací přináší pořad Newsroom ČT24.

Na TikToku by mělo být každé médium, které chce, aby ho sledovaly mladé generace. V rozhovoru pro Newsroom ČT24 to řekl novinář Filip Titlbach, který v Deníku N vytváří zpravodajský obsah pro jiný moderní žánr – pravidelně natáčí podcasty. Čerpat zprávy pouze ze sociální sítě, ať už z rozšiřujícího se TikToku, nebo Facebooku, ale podle něj také není správná cesta. Sítě na rozdíl od médií totiž nikdo needituje, vedle pravdivých informací jsou na nich i „bláboly“, upozorňuje.

Sociální sítě stále nabírají na významu v každodenním životě i v politické kampani. Ve Spojených státech, kde kandidáti na prezidenta nemají šanci objet se svými mítinky každé jen trochu větší město, to platí dvojnásob. A důležitost sociálních médií dále umocňuje pandemie koronaviru, která osobním kontaktům brání. Po volbách před čtyřmi lety se sítě ocitly pod palbou kritiky. Jak se připravily na letošní klání? A mohou vůbec zamezit šíření hoaxů, dezinformací a lží?

Oxfordská univerzita zveřejnila výzkum, kterého se účastnila dvacítka současných a bývalých novinářů ruské televize RT, dříve zvané Russia Today. V anonymních rozhovorech přiznali to, co je z jejich produkce patrné a o čem západní média už roky spekulují: RT je součástí ruské propagandy. Nevychvaluje Rusko, ale kritizuje Západ. Vytváří konspirační teorie, podněcuje kontroverzi a chaos s hlavním cílem – posílit pozici Ruska ve světě. Vhled do výzkumu a komentář českých novinářů věnujících se ruskému prostředí přináší pořad Newsroom ČT24.

Dezinformační média v letošním prvním pololetí dokázala podle zprávy ministerstva vnitra o extremismu skloubit ve své produkci několik témat, která plošně zaujala čtenáře z extremistických a xenofobních skupin. Soustředila se na pandemii covidu-19, kauzy pomníků maršála Koněva i vlasovců, zároveň psala protiimigrantské texty a vyjadřovala se k rasovým nepokojům ve Spojených státech.

Ve snaze ozvláštnit zpravodajství o koronaviru sahají česká média v posledních dnech i po respondentech, jejichž názory jsou mnohdy až extrémní, případně postrádají kvalifikaci pro komentování pandemie. Dramaturgové a editoři tak proti sobě staví odpůrce roušek zubaře Romana Šmuclera a biologa varujícího před katastrofou Jaroslava Flegra a vedle toho zmiňují klipy celebrit jako Janka Ledeckého, Lucie Bílé nebo Báry Basikové, které koronavirus zlehčují. Komu dát prostor a komu už ne? Jaký názor je ještě „zdravý“ a jaký už je na hraně dezinformace? Tyto a další otázky pokládal pořad Newsroom ČT24.

V České republice se testuje nová generace mobilní sítě 5G. Ta má nabídnout mnohem rychlejší přenos dat než současné rozhraní. Jedním z míst, kde se spouští pilotní projekt nové sítě, je město Jeseník. Ačkoliv tam 5G sítě zatím nefungují, někteří obyvatelé už tvrdí, že jejich vliv pociťují a mají strach, že mobily ohrozí jejich životy. Českem i světem se totiž šíří dezinformace, že je to smrtící zbraň, která má zlikvidovat lidstvo a pomáhá šíření nového koronaviru.

Sociální sítě by měly každý měsíc podrobně informovat Evropskou komisi o tom, co dělají proti šíření dezinformací. Internetové platformy by také měly začít více spolupracovat s ověřovači faktů a používat oficiální zdroje informací. Komise k tomu ve středu vyzvala v nové strategii boje proti dezinformacím. „Na pravdě záleží,“ řekla místopředsedkyně Komise Věra Jourová.

Společnost Twitter, která provozuje stejnojmennou sociální síť, poprvé označila tweety amerického prezidenta Donalda Trumpa za nepřesné. Upozornění se týká Trumpova tvrzení, že korespondenční hlasování způsobí volební podvody. Společnost ho opatřila označením Fact Check, v němž upozorňuje, že toto tvrzení je neopodstatněné, protože jiná korespondenční hlasování nevykazují zvýšené množství podvodů. Upozorňuje i na další faktické chyby. Trump v reakci uvedl, že Twitter potlačuje svobodu slova, a pohrozil sociálním sítím regulací či uzavřením.

Ruská média spustila „významnou dezinformační kampaň“, aby zhoršila dopad epidemie koronaviru, vyvolala paniku a nedůvěru, uvádí se v dokumentu Evropské unie, s jehož obsahem se seznámila agentura Reuters. „Odehrává se významná dezinformační kampaň ruských státních a prokremelských médií, která se týká (nemoci) COVID-19,“ stojí podle agentury v interním dokumentu s pondělním datem. Kreml tato tvrzení popřel.

Spolu s koronavirem se šíří také různé hoaxy, mýty a nepravdy o tom, jak se dá onemocnění předcházet. „Tyto dezinformace mohou vést k tomu, že nás odvedou od toho podstatného a od toho, jak může každý ovlivnit šíření infekce,“ říká o nich v novém podcastu Ludmila Hamplová, novinářka ze Zdravotnického deníku a projektu Manipulátoři.cz.

Sebevražedná hra Modrá velryba, protesty pořádané vnučkou Jiřího Drahoše, úmrtí studenta Martina Šmída v listopadu 1989 nebo jehly v sedačkách městské hromadné dopravy. To jsou příklady nepravdivých zpráv, které Češi měli správně označit za fámy. Jenže ne všichni tak udělali. V testu společnosti T-Mobile, který koloval na Facebooku tři týdny v únoru, neuspěli hlavně nejmladší a nejstarší generace.

Reportérům ČT se po několika letech pátrání podařilo odhalit utajeného dezinformátora z Aeronetu. Provozovatele navštěvovaného dezinformačního serveru Marka Pešla, který se ke své práci nehlásí, zastihli na sídlišti ve slovenském Trenčíně. Muž, který pravidelně mění adresy trvalého bydliště a ze svého skutečného bytu téměř nevychází, svými nezdrojovanými a nepodepsanými manipulacemi už několikrát ovlivnil politické dění v Česku. Ve spolupráci s týdeníkem Respekt natáčela Aneta Snopová.