Fake News strana 2 z 3

Koronavirus ovládl takřka veškerý mediální prostor, k seriózním zprávám se teď přidaly ale i ty falešné. Hlavně na internetu. Podle hoaxů onemocněl například slovenský premiér, Číňané berou obchody útokem, ne v reálu, ale v reklamě, a zprávu o koronaviru ve Vyškově nenapsal Vyškovský deník, ale někdo úplně jiný. Nejzajímavější fake news o koronaviru přinese nedělní Newsroom ČT24.

Předseda indické vládnoucí strany Bharatiya Janata Party (BJP) Manoj Tiwari v únoru začal šířit na aplikaci WhatsApp video, které využívá technologie deepfake, uvádí odborný web MIT Technology Review. Je to poprvé, co nějaký politik tuto kontroverzní manipulaci s videem využil pro kampaň.

Největší sociální sítě světa se rozhodly v souvislosti s novým koronavirem usměrňovat situaci ohledně šíření nepravdivých zpráv, fám a manipulací. Někde takové příspěvky blokují, jinde hlavně spoléhají na šíření důvěryhodných zdrojů informací. Právě panika a přehnané reakce mohou spíš uškodit.

Estonsko se rozhodlo pro tvrdý postup proti médiím spjatým s Kremlem. Redaktorům místní mutace serveru Sputnik úřady obstavily účty a viní je z obcházení ekonomických sankcí uvalených na Rusko kvůli okupaci Krymu. Šéfredaktorka estonského Sputniku Elena Cheryshevová své lidi brání, tvrdí, že patří k nejlepším novinářům v zemi. Situací médií v Pobaltí a zdejším bojem s ruskou propagandou se zabývali Reportéři ČT Tereza Engelová a Ondřej Golis.

Na začátku byla slova o tom, že ho prezident Miloš Zeman četl vlevo dole. Následovalo pátrání, pokračovalo se soudy o omluvu, našel se podvrh i úplně jiný článek. Po pěti letech tato kauza stále není u konce. Výročí se věnoval pořad Newsroom ČT24, oslovil obě strany sporu i současného vydavatele Přítomnosti. Pražský hrad nechal výročí bez komentáře.

Minimum oficiálních informací, takřka nulová možnost ověřování a k tomu čínská propaganda a všeobjímající cenzura. Přesto se koronavirus na sociálních sítích a médiích šíří možná ještě rychleji než ve skutečnosti z člověka na člověka. Těžká situace pro novináře: jak informace a videa z Číny ověřit? S jakými zdroji pracovat? Aktuální „mediální epidemie“ byla hlavním tématem nedělního Newsroomu ČT24.

Sledující to většinou nevědí a případně to jenom tuší, pátek 10. ledna se ale mohli přesvědčit všichni – Facebook odkryl, kdo stojí za kterou stránkou. Technická chyba sociální sítě se stala příležitostí zejména pro novináře, nejen ti čeští ihned spustili pátrání, jaké osoby na síť jménem politiků, celebrit, organizací nebo dezinformačních webů píší. Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Vydavatel serveru Parlamentní listy neuspěl u soudu s žalobou na server Forum 24. Ten loni v prosinci vydal názorový text s titulkem „Problémem senátora Valenty není jen střet zájmů, ale ruská žumpa jménem Parlamentní listy“. Vydavatel Parlamentních listů žádal omluvu. Rozsudek není pravomocný, žalobce se odvolal. Přečtěte si aktuální rozsudek o pověsti kontroverzního webu, který si vyžádala redakce pořadu Newsroom ČT24 podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Asociace komunikačních agentur (AKA) bude apelovat na zákazníky, aby se vyhýbali inzerci na dezinformačních webech. Chce tak chránit jejich značky a omezit šíření dezinformací. Tento týden to na konferenci v Senátu oznámil ředitel asociace Marek Hlavica. Inspiraci hledá na Slovensku, u projektu Konšpirátori.sk.

Výraznou hrozbou pro Česko jsou ruští aktivisté, píše ve výroční zprávě BIS. Jak zabránit šíření dezinformací na českém internetu? Na to se ptala redakce pořadu Newsroom ČT24 Františka Vrabela, zakladatele společnosti Semantic Visions, která pomocí technologií analyzuje až 90 procent celosvětového zpravodajského obsahu a dokáže tak odhalit weby šířící lživé zprávy, takzvané fake news.

Nebezpečné fake news mají velký dosah, i když vysloveně lživých zpráv je vzhledem k celkovému objemu poměrně málo. Tvrdí to ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistky Josef Šlerka, který byl hostem pořadu Interview ČT24. Podle něj fungují „alternativní“ servery jako zdroj informací pro zhruba 12 procent populace.

Ruská státní média by v příštím roce mohla dostat v přepočtu 1,3 miliardy eur. Navrhuje to ruské ministerstvo financí. Dosavadní rozpočet přitom počítal s miliardou eur. Nejvíce peněz získá televizní stanice RT (dříve Russia Today), přidáno ale dostane také web Sputnik, který funguje i v češtině. „Má na dezinformační scéně poměrně důležitou roli,“ říká Jakub Kalenský, expert na boj proti dezinformacím a host nedělního pořadu Newsroom ČT24.

Nová místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v rozhovoru pro ČT odmítla, že by o její portfolio neměl nikdo zájem. Z nového postu chce usilovat o to, aby byl její hlas, potažmo hlas České republiky, v Evropě více slyšet. Současně je odhodlána každý den všechny včetně svých kritiků přesvědčovat o své nestrannosti a nezávislosti.

Ruská novinářka Ljudmila Savčuková před časem na vlastní kůži zažila, jaké to je být internetovým trollem. Do továrny na fake news se jí podařilo infiltrovat v roce 2015 a od té doby o své dvouměsíční práci přednáší po celém světě. Minulý týden přijela i do Česka. Jakým způsobem ruští dezinformátoři pracují? I na to se novinářky v rozhovoru pro Newsroom ČT24 ptala redaktorka Dominika Vřešťálová.

Co mají společného Karel Schwarzenberg, Jiří Ovčáček nebo ruské velvyslanectví? Třeba to, že jsou populární na sociálních sítích. A proč zrovna oni? Protože si někdo jejich jménem dělá z lidí už dlouhou dobu legraci. Parodické účty na Facebooku nebo Twitteru bývají ale někdy pastí zejména pro novináře. Naposledy se nechala nachytat televize Prima, která v reportáži citovala informace z falešného profilu ruského velvyslanectví. Tématem se v neděli zabýval pořad Newsroom ČT24, který přinesl i rozhovor s jedním z tvůrců této politické satiry.

Ověřovat informace, důvěryhodnost zdrojů a nevěřit tomu, kdo už jednou lhal. Tak shrnuje programový ředitel Nadačního fondu Lepší senior Zdeněk Svoboda zásady, které učí seniory. Ti jsou náchylní věřit dezinformacím i proto, že žijí sami a o své problémy se nemají s kým podělit, řekl Svoboda v pořadu Události, komentáře.

Sociální síť Facebook zrušila účty skupině předních amerických extremistů. Vedení firmy čelí už delší dobu kritice, že se prostřednictvím této sítě šíří obrovské množství konspiračních teorií, lží a propagandy. Po rázném kroku však Facebook pro změnu čelí obvinění z cenzury.

Rusko je podle datového analytika Františka Vrábela hlavním šiřitelem dezinformací v prostředí sociálních sítí. V poslední době se ale přidává také Čína. Rusové se podle něj snaží zejména relativizovat pravdu. „Neexistuje nic jako pravda. Když došlo k otravě novičokem Skripalových, tak Rusko vytvořilo více než sto verzí toho, co se stalo. Na člověka to působí tak, že nakonec nevěří vůbec ničemu,“ popisoval expert v Interview ČT24, které moderoval Daniel Takáč.

Rychlé šíření manipulací a dezinformací před evropskými volbami. To je problém, kterému čelí například Facebook nebo Twitter. Dříve byly za svůj přístup společnosti kritizovány, teď se proti dezinformacím snaží bojovat. Podle kritiků to ale nestačí. Téma pro nedělní Newsroom ČT24, který se podíval do evropské centrály Facebooku a mluvil s jeho viceprezidentem.

Požár pařížské katedrály Notre-Dame vyvolal na internetu záplavu lživých zpráv a spikleneckých teorií. Na některé z nich upozornil americký server BuzzFeed, podle kterého se „konspirátoři v zásadě snažili připsat oheň svým politickým protivníkům“. Například srbská bulvární média spojují požár s vyvěšením kosovské vlajky v katedrále a metafyziku za ním vidí i někteří polští politici a publicisté, kteří mluví o přicházející apokalypse či době temna.

Sociální síť Facebook stupňuje boj proti šíření dezinformací. Začíná snižovat dosah příspěvků ze skupin, kde se manipulace opakovaně objevují, při řazení příspěvků v uživatelském výběru také nově zohledňuje celkovou důvěryhodnost a postavení vydavatele mimo sociální síť. Jedná se zejména o sporný obsah, který společnost neodstraní úplně, plánuje na něj ale lépe dohlížet. Na řešení problému spolupracuje i česká eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová.

Před volbami do Evropského parlamentu hrozí na internetu dezinformační kampaně, varuje eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Evropská unie proto zavádí opatření, jež mají „fake news“ zjišťovat, varovat před nimi a také se jim bránit. V ohrožení jsou jak studenti, tak senioři, kteří se stávají obětí „digitálních šmejdů“, uvedla Jourová pro Události, komentáře.

Falešné zprávy rozšiřoval v USA v roce 2016 jen nepatrný zlomek uživatelů komunikační sítě Twitter, k jejich šíření ale přeposíláním přispívali lidé konzervativního smýšlení a američtí senioři. Vyplývá to ze studie amerických vědců, která vyšla v časopisu Science.

Svět je složitý a přeplněný informacemi – jak se v nich vyznat, jak odlišit fakta od výmyslů a lží a komu prospívá informační chaos? Tomu se věnoval prosincový Fokus Václava Moravce na téma Doba dezinformační. Hosty byli mimo jiné politický geograf Michal Romancov, generál Petr Pavel, astronom Jiří Grygar, politoložky Anna Durnová a Petra Vejvodová nebo datový analytik František Vrabel.