Putin získal vyzývatelku. Chce ukončit válku, s opozicí ji nic nepojí a vazby na oligarchy odmítá

4 minuty
Jekatěrina Duncovová chce být ruskou prezidentkou
Zdroj: ČT24

Drobná žena, která své politické zkušenosti zatím sbírala jen v městském a regionálním zastupitelstvu, se rozhodla kandidovat na úřad prezidentky Ruské federace. Jekatěrina Duncovová je širší veřejnosti zcela neznámá. Do čela země se ale chce probojovat proto, aby se, jak říká, postavila strachu. A to s jednoznačným programem: ukončit válku a najít nové cesty ke sblížení Ruska se Západem.

Bývalá televizní reportérka a právnička Jekatěrina Duncovová je svobodnou matkou tří dětí. Ohlášením záměru kandidovat v ruských prezidentských volbách v březnu 2024 předběhla i Vladimira Putina. Jeho další kandidatura nebyla zatím oznámena, je ale považována za velmi pravděpodobnou. A to zejména po účelových změnách ústavy, které mimo jiné pro Putina prakticky ruší omezení v podobě maximálního počtu možných prezidentských mandátů. 

„Je jasné, že každý rozumný člověk, který udělá takový krok, se musí bát. Tento strach by ale neměl zvítězit,“ komentuje svůj zájem o kremelské křeslo Duncovová. První překážky, které bude muset překonat na cestě k možné kandidatuře jsou byrokratické: jen jedním z řady nezbytných kroků je nasbírat alespoň 300 tisíc podpisů od oprávněných voličů, a to přinejmenším ze čtyřiceti regionů napříč celým Ruskem. To ale není ničím ve srovnání s nejtěžším úkolem: zvítězit.

„Na Putina nemyslím. Není správné, když v Evropě a ve Spojených státech říkají, že Rusové jsou Putin nebo Rusko je Putin,“ říká Duncovová.

Duncovová stojí stranou opozičních plánů

Jiné Rusko než Putinovo ale teď příliš vidět není. Hlavní postavy ruské opozice jsou ve vězení nebo v exilu. Ti, kdo zbývají, svou strategii pro volby ještě nezveřejnili. Podle opozičních médií se aktuálně diskutuje o dvou scénářích: prvním je kandidatura jediné osobnosti, která integruje různé proudy, druhým pak demonstrativní bojkot hlasování. Duncovová ale stojí stranou těchto plánů. „Nepodporuje ji ani jeden z těchto (opozičních) názorových táborů,“ píše The Moscow Times.

Otázkou tedy je, zda by překvapivá kandidatura Jekatěriny Duncovové nebyla pro autoritářský režim nakonec jen kulisou, která má navodit zdání svobodných voleb. „Ne. Kreml, oligarchové ani velký byznys mě nepodporují,“ sděluje Duncovová.

Přes deklarovanou nezávislost Duncovová válku na Ukrajině v rozhovorech s médii raději válkou nenazývá. S ohledem na přísné restrikce volí oficiálně schválený eufemismus: vojenská operace. Odpor k ní je ale u Duncovové přesto zřejmý.

„Lidé jsou z toho, co se děje, velmi unavení. Rodiny, které ztratily své otce, bratry, manžely, syny, velmi trpí. Každý ozbrojený konflikt dříve nebo později skončí a já doufám, že tento skončí co nejdříve,“ míní.

Kde Jekatěrina Duncovová ve skutečnosti stojí, není v současném Rusku jednoduché určit. V uplynulém týdnu ji ale předvolala prokuratura. Státní zástupce ji požádal, aby své postoje k válce i názory na vládu upřesnila. Na to, zda úřady její vysvětlení přijmou, se stále čeká. Trestní kauzy z nedávné minulosti ale ukazují, že i skryté náznaky kritiky mohou v současném Rusku vynést drakonické tresty vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
11:48Aktualizovánopřed 46 mminutami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 1 hhodinou

Japonsko posiluje kvůli Číně obranu na Okinawě

Japonsko posiluje kvůli napětí s Čínou obranu na souostroví Okinawa. Peking zvyšuje tlak, aby donutil premiérku Sanae Takaičiovou odvolat výrok, že útok na Tchaj-wan by mohl vyvolat reakci japonské armády. Čínská stíhačka nedávno namířila radar navádějící střely před palbou na japonské letouny nad mezinárodními vodami. Na Okinawě se nachází sedmdesát procent amerických vojenských základen v zemi.
před 1 hhodinou

Rusko se Ukrajinu snaží odříznout od Černého moře, řekl Zelenskyj

Moskva se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského snaží bránící se zemi odříznout od Černého moře. Zelenskyj řekl, že situace v Oděské oblasti, na kterou ruská armáda v posledních týdnech zesílila útoky, je tvrdá.
před 6 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vandalové polili barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu

Neznámí vandalové ve čtvrtek polili červenou barvou fasádu polského konzulátu v Bruselu, popsali ji urážlivými hesly a před vchodem rozházeli psí exkrementy, informoval v sobotu podle rozhlasové stanice RMF FM mluvčí polského ministerstva zahraničí Maciej Wewiór. Varšava věc nahlásila belgickým bezpečnostním složkám.
před 8 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA útočí na IS v Sýrii. Zabily nejméně pět jeho členů, píše AFP

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP sdělila, že při amerických náletech zemřelo nejméně pět členů IS. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
01:55Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...