Putin získal vyzývatelku. Chce ukončit válku, s opozicí ji nic nepojí a vazby na oligarchy odmítá

4 minuty
Jekatěrina Duncovová chce být ruskou prezidentkou
Zdroj: ČT24

Drobná žena, která své politické zkušenosti zatím sbírala jen v městském a regionálním zastupitelstvu, se rozhodla kandidovat na úřad prezidentky Ruské federace. Jekatěrina Duncovová je širší veřejnosti zcela neznámá. Do čela země se ale chce probojovat proto, aby se, jak říká, postavila strachu. A to s jednoznačným programem: ukončit válku a najít nové cesty ke sblížení Ruska se Západem.

Bývalá televizní reportérka a právnička Jekatěrina Duncovová je svobodnou matkou tří dětí. Ohlášením záměru kandidovat v ruských prezidentských volbách v březnu 2024 předběhla i Vladimira Putina. Jeho další kandidatura nebyla zatím oznámena, je ale považována za velmi pravděpodobnou. A to zejména po účelových změnách ústavy, které mimo jiné pro Putina prakticky ruší omezení v podobě maximálního počtu možných prezidentských mandátů. 

„Je jasné, že každý rozumný člověk, který udělá takový krok, se musí bát. Tento strach by ale neměl zvítězit,“ komentuje svůj zájem o kremelské křeslo Duncovová. První překážky, které bude muset překonat na cestě k možné kandidatuře jsou byrokratické: jen jedním z řady nezbytných kroků je nasbírat alespoň 300 tisíc podpisů od oprávněných voličů, a to přinejmenším ze čtyřiceti regionů napříč celým Ruskem. To ale není ničím ve srovnání s nejtěžším úkolem: zvítězit.

„Na Putina nemyslím. Není správné, když v Evropě a ve Spojených státech říkají, že Rusové jsou Putin nebo Rusko je Putin,“ říká Duncovová.

Duncovová stojí stranou opozičních plánů

Jiné Rusko než Putinovo ale teď příliš vidět není. Hlavní postavy ruské opozice jsou ve vězení nebo v exilu. Ti, kdo zbývají, svou strategii pro volby ještě nezveřejnili. Podle opozičních médií se aktuálně diskutuje o dvou scénářích: prvním je kandidatura jediné osobnosti, která integruje různé proudy, druhým pak demonstrativní bojkot hlasování. Duncovová ale stojí stranou těchto plánů. „Nepodporuje ji ani jeden z těchto (opozičních) názorových táborů,“ píše The Moscow Times.

Otázkou tedy je, zda by překvapivá kandidatura Jekatěriny Duncovové nebyla pro autoritářský režim nakonec jen kulisou, která má navodit zdání svobodných voleb. „Ne. Kreml, oligarchové ani velký byznys mě nepodporují,“ sděluje Duncovová.

Přes deklarovanou nezávislost Duncovová válku na Ukrajině v rozhovorech s médii raději válkou nenazývá. S ohledem na přísné restrikce volí oficiálně schválený eufemismus: vojenská operace. Odpor k ní je ale u Duncovové přesto zřejmý.

„Lidé jsou z toho, co se děje, velmi unavení. Rodiny, které ztratily své otce, bratry, manžely, syny, velmi trpí. Každý ozbrojený konflikt dříve nebo později skončí a já doufám, že tento skončí co nejdříve,“ míní.

Kde Jekatěrina Duncovová ve skutečnosti stojí, není v současném Rusku jednoduché určit. V uplynulém týdnu ji ale předvolala prokuratura. Státní zástupce ji požádal, aby své postoje k válce i názory na vládu upřesnila. Na to, zda úřady její vysvětlení přijmou, se stále čeká. Trestní kauzy z nedávné minulosti ale ukazují, že i skryté náznaky kritiky mohou v současném Rusku vynést drakonické tresty vězení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 34 mminutami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 3 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 6 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Německu obžalovali dva Ukrajince ze špionáže pro Rusko a z přípravy sabotáže

Německé generální státní zastupitelství obžalovalo dva Ukrajince ze špionáže a přípravy sabotáže ve prospěch Ruska. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Ve spolupráci se třetím občanem Ukrajiny poslali dotyční z Kolína nad Rýnem na Ukrajinu dva balíčky s GPS lokátory – cílem kroku bylo dle prokuratury otestovat způsob, jak příště poslat v balíčcích výbušninu.
před 9 hhodinami
Načítání...