Dohoda osvobozující výrazný počet rukojmí může být v příštích dnech, uvedl izraelský velvyslanec v USA

Izrael a Hamás podle listu The Washington Post (WP) dosáhly předběžné dohody na pozastavení války a propuštění desítek rukojmí. Boje by měly být přerušeny na nejméně pět dnů a propuštěno má být postupně padesát nebo více rukojmí. Předběžnou dohodu měly pomoct zprostředkovat Spojené státy a Katar, údajně počítá také s navýšením humanitární pomoci pro Palestince. Katarský premiér tvrdí, že úsilí o propuštění rukojmí pokračuje a šance na dohodu vzrostla. Bílý dům uvedl, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem zatím není na světě, ale tvrdě se na ní pracuje. Podle izraelského velvyslance v USA Michaela Herzoga by dohoda mohla být oznámena v příštích dnech.

Zjištění WP v neděli nepřímo potvrdil katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, který podle Reuters prohlásil, že šance na dosažení dohody mezi bojujícími stranami o propuštění rukojmí se zvýšila. Přetrvávající rozpory označil za „velmi malé“.

„Překážky, kterým dohoda čelí, jsou pouze praktického a logistického charakteru,“ popsal Sání. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který se tiskové konference se Sáním také účastnil, pak vyzval k naplnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN požadující humanitární přestávky v bojích mezi Izraelem a Hamásem.

Propouštění rukojmí – žen a dětí – by podle šestistránkového dokumentu, který WP označuje za podrobný, mohlo začít v příštích několika dnech, pokud se na poslední chvíli neobjeví komplikace. Každých čtyřiadvacet hodin se pak má z Gazy na svobodu vrátit skupinka zadržovaných. Kolik přesně ze zhruba 240 rukojmí by palestinští teroristé propustili, není zatím jasné. Dohlížet na propouštění, jakož i na dodržování klidu zbraní mají blíže neupřesněné vzdušné prostředky.

„Věřím, že v příštích dnech budeme mít dohodu,“ řekl izraelský velvyslanec v USA Herzog v rozhovoru, který v neděli odvysílala stanice ABC. Podle něj by dohoda měla vést k osvobození „výrazného počtu rukojmí“, její součástí však nebude příměří, protože Izrael bude dál usilovat o zničení vojenské infrastruktury hnutí Hamás. „To nezastavíme, ale jsme ochotni udělat přestávku výměnou za značný počet rukojmí,“ cituje diplomata server deníku Ha'arec.

„Domnívám se, že jsme nejblíže k dohodě za poslední dobu, možná nejblíže od začátku tohoto procesu (vyjednávání),“ uvedl zástupce poradce pro národní bezpečnost Bílého domu Jon Finer ohledně stavu jednání. Podle něj se podařilo zmenšit rozdíly v oblastech, kde se názory jednajících stran nejvíce rozcházely, jedná se o propuštění „výrazně více“ než deseti unesených lidí výměnou za déletrvající přestávku v boji, která by usnadnila distribuci humanitární pomoci v Pásmu Gazy.

Základy dohody vznikly během několikatýdenních jednání v katarském Dauhá mezi Izraelem, USA a Hamásem, který zastupovali katarští činitelé, napsal WP s odvoláním na diplomaty.

Mluvčí izraelské ambasády ve Washingtonu se k informacím amerického listu v sobotu pozdě večer odmítl vyjádřit. Agentura Reuters s odvoláním na mluvčí Bílého domu v noci na neděli napsala, že dohody zatím nebylo dosaženo, USA však tvrdě pracují na tom, aby se tak stalo

„Návod do budoucna“

Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek upozornil, že to, že existují obrysy konkrétní dohody o propuštění části rukojmí, ještě neznamená, že dohoda je na spadnutí. „Finální rozhodnutí bude na válečném kabinetu. A ten musí zvažovat velké množství faktorů, jestli s tím souhlasit, nebo ne,“ poznamenal. Jeden z těchto faktorů je podle něj vojenský. „Tedy jestli příměří, které by bylo cenou pro Hamás za propuštění části rukojmí, by mohl Hamás využít pro reorganizaci svých jednotek. A jestli by potom nemohl daleko více ohrožovat postupující izraelská vojska,“ dodal Borek.

Roli při rozhodování podle něj může hrát také otázka, jestli by případné odmítnutí dohody Izraelem nemohlo spustit radikalizaci v řadách příbuzných unesených. „Kteří už nyní vykonávají tlak na izraelskou vládu a požadují, aby tomu dala maximální přednost před ostatními faktory,“ připomněl zpravodaj. Třetí faktor je podle něj psychologický. „To je efekt, že pokud by cenou za propuštění rukojmí bylo nejenom několikadenní příměří, ale třeba také propuštění nějakých palestinských vězňů z izraelských věznic, tak to vlastně může být bráno jako návod pro kohokoli v budoucnu, kdo bude chtít něco podobného zopakovat vůči Izraelcům,“ řekl.

Nahrávám video

Netanjahu pod tlakem

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakovaně naznačil, že se o propuštění alespoň části rukojmí za ústupky jeho země jedná, podrobnosti zatím ale sdělit nechtěl. Hamás a další teroristické palestinské skupiny v říjnu do Gazy z Izraele unesly kolem 240 lidí.

Podle WP právě obavy o osud rukojmí, z nichž dvě našly izraelské síly v posledních dnech mrtvé, spolu s rychle rostoucím počtem palestinských civilních obětí zvýšily tlak na Netanjahua a jeho vládu. K okamžitému přerušení bojů navíc vyzvalo více než sto zemí, a to včetně nejdůležitějšího spojence Izraele, kterým jsou Spojené státy.

Rozhodnutí přijmout dohodu je podle jednoho z činitelů obeznámených s vyjednáváním pro Izrael složité. Na jednu stranu čelí Netanjahu tlaku Izraelců, aby zajistil návrat unesených domů, na druhou se v zemi ozývají hlasy, aby jejich propuštění nebylo předmětem směnného obchodu.

Tým WHO v nemocnici Šífa

Světová zdravotnické organizace (WHO) se pokusí co nejdříve evakuovat zbylé pacienty z nemocnice Šífa v Pásmu Gazy. Je jich tam 291, včetně 32 malých dětí v „extrémně kritickém stavu“, informovala po sobotní půlnoci WHO na sociální síti X. Tým WHO nemocnici, do níž před několika dny vstoupili izraelští vojáci, navštívil v sobotu. Největší zdravotnické zařízení v Gaze se podle něj stalo „zónou smrti“.

Tým složený ze zástupců WHO a několika dalších organizací, který svou „vysoce rizikovou“ misi koordinoval s izraelskou armádou, v Šífě strávil asi hodinu. Situaci v zařízení posléze označil za zoufalou. „Byly patrné stopy po ostřelování a střelbě. Tým viděl u vchodu do nemocnice masový hrob a bylo mu řečeno, že je v něm pohřbeno více než osmdesát lidí,“ uvedla WHO, podle níž mimo jiné kvůli nedostatku čisté vody, potravin a léků Šífa v podstatě přestala fungovat jako zdravotnické zařízení.

Podle týmu se na chodbách budovy hromadí odpad, což zvyšuje riziko infekcí, na tamní jednotce intenzivní péče leží dva lidé bez plicního ventilátoru, dalších dvaadvacet pacientů potřebuje dle WHO dialýzu a „jejich přístup k život zachraňující léčbě byl vážně ohrožen“. Organizace doplnila, že pokud získá od stran konfliktu bezpečnostní záruky, mohlo by k evakuaci „zbývajících pacientů, personálu a jeho rodin“ dojít během příštích 24 až 72 hodin.

Izraelská armáda v neděli oznámila, že v podzemí nemocnice Šífa nalezla tunel dlouhý 55 metrů, o kterém se domnívá, že ho využíval Hamás. Podle armády se „tunel nalézá zhruba deset metrů pod povrchem a na jeho konci jsou obrněné dveře“. „Tento druh dveří používá teroristická organizace Hamás, aby zabránila vstupu našich jednotek do svých velitelských stanovišť a podzemních struktur,“ uvedla armáda. Podle ní to dokazuje tvrzení izraelských tajných služeb, že Hamás měl pod nemocnicí své vojenské zázemí, píše server The Times of Israel. Tím si podle armády vzal zařízení jako živý štít. Informace není možné nezávisle ověřit. Hamás dlouhodobě popírá, že má své vojenské základny v nemocnicích.

Izraelská armáda také zveřejnila videa, o kterých tvrdí, že pocházejí z bezpečnostních kamer v nemocnici Šífa v Pásmu Gazy. Podle izraelských představitelů jsou na snímcích vidět dva lidé, které unesli ozbrojenci Hamásu při útoku ze 7. října. Informace nelze nezávisle ověřit.

V neděli po poledni agentura Reuters s odvoláním na palestinský Červený půlměsíc (obdobu Červeného kříže) informovala, že se z nemocnice podařilo v koordinaci s WHO a zdravotnickými úřady OSN evakuovat 31 předčasně narozených dětí. Ty byly přepraveny na jih Pásma Gazy, odkud mají být převezeny do zdravotnického zařízení v egyptském Rafáhu. Transport novorozenců potvrdil agentuře AFP i ředitel nemocnic v Pásmu Gazy Muhammad Zakút

Mezinárodní zdravotnická organizace Lékaři bez hranic (MSF) v tiskové zprávě oznámila, že v sobotu se dostal pod palbu konvoj převážející její pracovníky spolu s rodinami. Zemřel při tom jeden rodinný příslušník pracovníka MSF a další utrpěl zranění. Organizace útok, který byl podle ní záměrný, důrazně odsoudila.

Zároveň upozornila, že jejím pracovníkům spolu s rodinami se nedaří z Pásma Gazy odjet. Přes týden se nemohli dostat z kanceláří organizace poblíž nemocnice Šífa. MSF vyzvala k umožnění rychlé evakuaci svých pracovníků z Gazy stejně jako dalších lidí, kteří se kvůli bojům nemohou dostat ze severní části oblasti.

Boje se rozšiřují

Navzdory zprávám o předběžné dohodě mezi Jeruzalémem a Hamásem boje v oblasti nepolevují. Izraelské síly uvádí, že v noci na neděli zasáhly v Pásmu Gazy řadu cílů Hamásu. S odvoláním na vyjádření izraelské armády to napsal web deníku The Times of Israel (ToI), podle něhož se izraelské útoky v severní části Pásma vystupňovaly a boje se rozšiřují.

Izrael podle oznámení armády zasáhl pomocí stíhaček cíle ve městě Gaza a v jeho aglomeracích Džabálija a Bajt Lahíja. Zpráva o náletech přichází podle izraelského deníku v době, kdy také pozemní jednotky postupují hlouběji do Pásma.

Izraelští vojáci s tanky a za podpory letectva bojují s Hamásem také na okraji Džabáliji, největšího uprchlického tábora v Pásmu Gazy. V některých rezidenčních domech ve městě byly objeveny zbraně, uvádí také prohlášení izraelské armády.

Říjnový útok Hamásu si v Izraeli vyžádal na dvanáct set životů, převážně civilistů. Rozsáhlá izraelská odveta v Gaze, kde na území menším než Praha žije 2,3 milionu Palestinců, připravila podle tamních úřadů ovládaných Hamásem o život kolem třinácti tisíc lidí. Údaje v podmínkách válečného konfliktu ovšem není možné nezávisle ověřit.

Palestinci v úzkém pobřežním pásu u Středozemního moře čelí velmi složité humanitární situaci, protože je Izrael z velké části odřízl od dodávek elektřiny, potravin, vody i léků. Kolem dvou třetin zdejších obyvatel muselo opustit své domovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 17 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 2 hhodinami

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 2 hhodinami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 3 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 4 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 9 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 11 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami
Načítání...