Izraelská muzea a galerie fungují ve válečném módu. Umění skončilo v bunkrech

8 minut
Horizont ČT24: Izraelská muzea a galerie přešla do válečného módu
Zdroj: ČT24

Konflikt s teroristy z Hamásu prostupuje izraelskou kulturní sférou. Válka ohrožuje jak umění, tak i památky. Velká muzea a expozice v zemi nyní pracují v režimu takzvaného válečného protokolu. To znamená, že podstatnou část svých expozic musela odstranit a chrání ji v podzemních bunkrech.

Útok na židovský stát neznamenal zdaleka jen mobilizaci jeho ozbrojených sil. Do válečného módu přešla okamžitě i největší muzea a galerie v napadené zemi. „Museli jsme jednat velmi rychle. Muzeum jsme samozřejmě neotevřeli a postupovali jsme podle válečného protokolu,“ uvedla ředitelka Muzea umění v Tel Avivu Tania Coenová-Uzzielliová.

Válečný protokol znamená, že instituce svá nejcennější díla přesouvají z výstavních sálů do bezpečí, do prostorných bunkrů v podzemí. „Uchováváme tato umělecká díla krátkou dobu. Je ale potřeba je dál chránit pro potomky i jako kus historie,“ konstatuje Coenová-Uzzielliová.

Izraelské muzeum v Jeruzalémě
Zdroj: ČT24

Výjimečná situace

Izraelské muzeum v Jeruzalémě, kterým obvykle korzují zástupy lidí, teď zůstává prázdné, stejně jako vitríny s nejcennějšími exponáty v podobě zlomků starozákonních rukopisů opatřené výmluvným sdělením: „dočasně odstraněno“. „Jedna z vitrín nese nadpis: válečný svitek. Jde o text o boji mezi syny světla a syny temnoty. A pak je tu ten nápis: dočasně odstraněno. To o situaci vypovídá mnohé,“ míní kurátorka Izraelského muzea Magit Maozová.

Pro muzeum historie a archeologie to rozhodně není typická situace. Expozice se naposledy stěhovaly na začátku devadesátých let za první války v zálivu. „Odstranit expozici, to je něco, co se obvykle nedělá. I proto, že téhle budově důvěřujeme, důvěřujeme bezpečnosti vitrín. Tohle je ale úplně jiné,“ podotkla Maozová.

Ne všechny vzácné artefakty patří do izraelských sbírek, některé zapůjčily sesterské instituce ze zahraničí. Aby mohly být přemístěny do krytů, bylo třeba speciálních povolení mimo jiné z Louvru v Paříži nebo Britského muzea v Londýně. „To, co máme v držení, co máme v naší správě, je důležité nejen pro Izrael, ale také pro celý svět,“ upozornila kurátorka Izraelského muzea Nurith Goshenová.

Vedení izraelských muzeí doufá, že své expozice obnoví co nejdříve. Dokud ale nepomine nebezpečí, válečný protokol zůstává v platnosti.

„Lidstvo sice v roce 1954 přijalo Haagskou úmluvu na ochranu kulturních statků při ozbrojených konfliktech, která má právě sbírky a památky ochránit a zamezit tomu, aby byly poškozovány, ale bohužel se tak v praxi moc neděje,“ upozornil ředitel Národního muzea Michal Lukeš a připomněl Afghánistán či Sýrii. „A samozřejmě hrozí také rabování nebo nelegální obchod,“ dodal v Horizontu ČT24.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěLipavský hovoří před jednáním unijních ministrů zahraničí v Bruselu

Unijní ministři zahraničí budou v Bruselu diskutovat o další vojenské pomoci Ukrajině i o vztazích mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Česko zastupuje šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.), který chce se svými protějšky probrat i téma pokračování vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním vláda USA končí. Po skončení jednání ministrů se uskuteční již devátá bruselská konference na podporu Sýrie pořádaná EU. Sýrii bude zastupovat ministr zahraničí Asaad Šíbání.
10:18Aktualizovánopřed 3 mminutami

Ruský útok na Ukrajině způsobil výpadky proudu

Rusko v noci podniklo dronový útok proti energetické infrastruktuře v ukrajinské Poltavské a Oděské oblasti, informovaly úřady zasažených tamních regionů. V ruské Astrachaňské oblasti podle jejího gubernátora Igora Babuškina utrpěl zranění jeden člověk při ukrajinském dronovém útoku na blíže neurčený energetický komplex. Ukrajinská protivzdušná obrana oznámila zneškodnění devadesáti ruských dronů, ruská 72 ukrajinských bezpilotních letounů.
09:21Aktualizovánopřed 10 mminutami

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
před 1 hhodinou

Trump řekl, že v úterý bude mluvit s Putinem

Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informují o tom agentury Reuters a AP. Podle Trumpa může být součástí rozhovorů otázka ukrajinského území a elektráren.
05:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů týdne řešili spory mezi vládou a opozicí i Grónsko

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o naschválech mezi vládou a opozicí, úsilí Washingtonu zajistit příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, ale také o významu Grónska nebo zákazu pálení listí na tuzemských zahradách. Pozvání přijali režisér Václav Marhoul, hudebník Ladislav Jakl, komentátor Václav Dolejší, spisovatelka Natálie Kocábová a influencerka Tereza Koubková.
před 2 hhodinami

Policie zadržela patnáct lidí kvůli požáru v Severní Makedonii

Policie zadržela patnáct lidí kvůli víkendovému požáru nočního klubu v Severní Makedonii, v důsledku kterého zahynulo nejméně 59 lidí a dalších 155 lidí utrpělo zranění. Informuje o tom v pondělí server BBC. Do Severní Makedonie v noci na pondělí odletěla skupina zdravotníků z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN).
05:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Celní válka může poškodit aerolinie

Celní válka mezi USA a zbytkem světa může poškodit i aerolinky. Obává se toho Světová asociace leteckých dopravců. Nákladní doprava přitom dosud rostla, jen v lednu přepravily aerolinie o tři procenta víc zboží než před rokem.
před 4 hhodinami

Příměří by na Ukrajině mohlo střežit přes deset tisíc vojáků, uvádí britský list

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu. Rusko odmítlo, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...