V Detroitu to vře. Část zaměstnanců tří automobilek vstoupila do největší stávky za desetiletí

Zhruba 13 tisíc zaměstnanců tří amerických závodů detroitských automobilek General Motors (GM), Ford a Stellantis vstoupilo do souběžné stávky za lepší mzdy. Je to poprvé v osmaosmdesátileté historii odborového svazu zaměstnanců automobilek United Auto Workers (UAW), kdy zahájili stávku zaměstnanci všech tří automobilek současně, informují média.

Stávka začala, když o půlnoci místního času skončila platnost současných kolektivních smluv. Prezident UAW Shawn Fain uvedl, že odbory zatím upustí od nákladnějších celopodnikových stávek, ale pokud se nepodaří vyjednat nové smlouvy, jsou podle něj otevřené všechny možnosti. 

„Poprvé v naší historii budeme stávkovat ve všech třech automobilkách z 'velké trojky' najednou,“ řekl Fain. „Velká trojka“ je označení pro tři americké automobilky, které mají sídlo v Detroitu. Tedy GM, Ford a Chrysler – posledně jmenovaná patří do skupiny Stellantis. „Budeme tady, dokud nedostaneme svůj podíl na ekonomické spravedlnosti. A je jedno, jak dlouho to bude trvat,“ uvedl Fain před závodem Fordu.

Odbory požadují větší podíl na zisku a větší jistotu pracovních míst v době, kdy automobilky přecházejí na výrobu elektromobilů. Chtějí zvýšení mezd během čtyř let o téměř 40 procent, firmy nabídly jen zhruba 20 procent, a navíc bez řady důležitých výhod, které odbory požadují. Mezi ty patří zkrácení dvaatřicetihodinového pracovního týdne, návrat k tradičním penzím či rozšíření výhod pro důchodce a rozšíření výhod pro účely dovolené.

Žádná z firem také nenavrhla zrušení stupňovitého mzdového systému, který vyžaduje, aby noví zaměstnanci byli v práci osm let, pokud si chtějí vydělat stejně jako starší pracovníci.

Ford poukázal na fakt, že by návrh UAW zdvojnásobil mzdové náklady v USA a znemožnil by mu konkurovat Tesle a dalším firmám, jejichž zaměstnanci nejsou členy odborové centrály. Manažer GM pro výrobu Gerald Johnson uvedl, že by požadavky odborů stály automobilku 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun), což je více než dvojnásobek hodnoty celého General Motors.

„Problémem je chamtivost korporací!“

Fain podle agentury AP označil požadavky odborů za odvážné, ale tvrdí, že automobilky vydělávají miliardy a mohou si dovolit požadavky splnit. Zdůraznil, že automobilky utratily miliardy za odkupy svých akcií a za platy manažerů. „Mohli by nám zdvojnásobit mzdy, nezvýšit ceny aut a ještě by vydělali miliony dolarů,“ pokračoval Fain. „My nejsme ten problém. Problémem je chamtivost korporací.“

Zaměstnanci montážních závodů na nejvyšší úrovni si vydělají zhruba 32 dolarů (740 korun) za hodinu. Navíc dostanou vysoké roční podíly na zisku. Ford přišel se statistikou, že průměrná roční mzda včetně přesčasů a bonusů loni činila 78 tisíc dolarů (1,8 milionu korun).

„Je to spíše symbolická stávka než skutečně škodlivá,“ mínil analytik firmy AutoForecast Solutions Sam Fiorani. Lze však podle něj očekávat, že se jednání nebudou ubírat směrem, který Fain považuje za pozitivní, a za týden nebo dva tak zřejmě bude větší stávka. Odhadl, že současný omezený protest zastaví výrobu přibližně 24 tisíc vozů týdně. Analytik výzkumné společnosti Global Data Jeff Schuster předpovídá, že stávky by mohly trvat déle než přerušení práce v minulosti, jako například v roce 2019, kdy výrobu v GM narušila čtyřicetidenní stávka.

Deutsche Bank odhadla, že plná stávka by způsobila každé ze zasažených automobilek ztrátu z výroby 400 až 500 milionů dolarů týdně. Některé z těchto ztrát by mohly být kompenzovány zvýšením výroby po stávce, ale tato možnost se snižuje, pokud by se stávka protáhla na týdny až měsíce.

Cílené stávky, jako je i tato, se obvykle zaměřují na důležité závody, které pak mohou způsobit, že ostatní továrny přestanou vyrábět kvůli nedostatku dílů. Nejsou sice nijak neobvyklé, ale způsob, jakým odbory tentokrát přerušily práci, není běžný. Odbory zahájily cílené stávky ve vybraných závodech a plánují případné zvýšení počtu stávek v závislosti na stavu vyjednávání.

Rozhodnutí přistoupit k cíleným stávkám by také mohlo omezit náklady odborů na platby pro stávkující. Kdyby vstoupilo do stávky všech zhruba 146 tisíc členů odborů, peníze z fondu by stačily asi na 11 týdnů.

Fain zvolil neortodoxní přístup k vyjednávání a odbory tentokrát vyjednávají se všemi třemi detroitskými automobilkami současně. Předchozí představitelé UAW si vždy vybrali jednu společnost, aby stanovili vzor smlouvy pro zbylé dvě. Fain postavil společnosti proti sobě a snažil se zvýšit jejich nabídky.

Narušení výroby je příležitostí pro automobilky, jejichž zaměstnanci nejsou členy odborů v USA, včetně Tesly, Toyoty, Hondy a Mercedesu. Tyto závody bez odborů a dovážená vozidla mají na prodeji aut v USA více než poloviční podíl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie a EU odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie důrazně odsoudila americké sankce vůči pěti Evropanům, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a boj proti dezinformacím na internetu. USA zakázaly vstup do země pětici Evropanů včetně bývalého francouzského ministra a eurokomisaře Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Sankce později odsoudili francouzský prezident Emmanuel Macron a místopředsedkyně Evropské komise Henna Virkkunenová.
před 22 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 48 mminutami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 3 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 15 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 17 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami
Načítání...