V Mnichově začal jeden z největších automobilových veletrhů na světě. Právě automobilový průmysl patří k dlouhodobým hlavním pilířům německé ekonomiky. O to citelnější pro ni je, když si hlavní show na letošním autosalonu IAA Mobility pro sebe ukradla čínská konkurence. Navíc v době, kdy Německo zažívá – i kvůli vysokým cenám energie – hospodářské trable.
Německý kancléř Olaf Scholz v projevu zdůraznil, že Německo zůstane automobilovou zemí, vyráběné vozy se ale stanou klimaticky neutrální. Na cestě ke klimatické neutralitě zároveň slíbil rychlé budování dobíjecích stanic.
Čínská konkurence v automobilovém průmyslu by podle kancléře neměla být důvodem k obavám, ale naopak povzbuzením.
Kancléř: Konkurence by nás měla povzbudit, ne vystrašit
Rychlý vzestup čínských výrobců elektromobilů vyvolává u některých evropských a zejména německých automobilek obavy, zda Evropa za Čínou příliš nezaostala. Letošní mnichovský autosalon se stal pro čínské automobilky velkým jevištěm, na což poukázal i Scholz.
„Konkurence by nás měla povzbudit, ne vystrašit,“ řekl spolkový kancléř. Je podle něj dobře, že Mnichov přivítal tolik výrobců aut. Poznamenal také, že zatímco v 80. letech se o slovo ve světě hlásila japonská auta a o dvacet let později korejská, tak nyní jsou to čínské elektromobily.
Návštěvníkům veletrhu Scholz řekl, že Německo pokračuje v náročném úkolu transformace energetiky a hospodářství, aby se země do roku 2045 stala klimaticky neutrální. Nedílnou součástí tohoto úsilí je podle kancléře klimaticky neutrální mobilita, ke které jedna z cest vede přes elektrické pohony.
Bavorsko nemůže být bez aut
Na úvodní ceremonii vystoupil s projevem rovněž bavorský premiér Markus Söder, který zdůraznil, že automobily mají v Bavorsku a v celém Německu nadále budoucnost a že výstava ukazuje moderní a udržitelnou mobilitu nové doby. „Bavorsko je bez aut nepředstavitelné,“ řekl.
„IAA Mobility a Bavorsko se k sobě perfektně hodí. K autům se hlásíme. Mobilita je součástí naší bavorské DNA a je symbolem pokroku a svobody,“ řekl. Na autosalonu IAA Mobility je letos zastoupeno na 750 vystavovatelů z 38 zemí. Pořadatelé uvedli, že v Mnichově se ve světové premiéře představí přes 300 novinek.
Prohlídku mnichovského autosalonu IAA Mobility krátce narušili Scholzovi a Söderovi klimatičtí aktivisté z hnutí Greenpeace. Další demonstrace se v úterý konaly před vstupem na výstaviště, zorganizovala je hnutí Attac a Extinction Rebellion.
Čína jede vpředu
Na mnichovském autosalonu je přítomnost čínských značek hodně znát. Přibližně 41 procent vystavovatelů na letošním ročníku má sídlo v Asii a čínských společností je dvojnásobný počet než loni, včetně výrobců elektromobilů BYD a Xpeng a výrobce baterií CATL.
„To, co bylo dříve představením německého automobilového průmyslu, na kterém demonstroval svou mimořádně silnou pozici, je nyní setkáním rovných mezi progresivními hráči z celého světa, především z Číny,“ řekl analytik poradenské společnosti Oliver Wymant Fabian Brandt.
Příchod čínských výrobců elektromobilů vyvolává obavy, že se stanou dominantními prodejci díky cenám. Průměrná cena elektromobilu v Číně byla v první polovině loňského roku méně než 32 tisíc eur (772 tisíc korun), zatímco v Evropě to bylo 56 tisíc eur (1,35 milionu korun), vyplývá z údajů výzkumné společnosti Jato Dynamics.
„Myslím, že jsou o generaci před námi,“ řekl o čínských výrobcích elektromobilů generální ředitel francouzské automobilky Renault Luca de Meo. A ředitel čínské automobilky Leapmotor Ču Ťiang-Ming podotkl: „Čínské elektromobily mají velké výhody v technologiích automatického řízení, chytrých kokpitů i podporu ve vlastních dodavatelských řetězcích. “
Stává se Německo opět nemocným mužem Evropy?
Ekonomové varují, že automobilový průmysl, tahoun německé ekonomiky, se začíná zadrhávat jako celé hospodářství. Podle červencové prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) bude Německo letos jedinou vyspělou ekonomikou, jejíž hrubý domácí produkt se meziročně propadne.
Začátkem letošního roku se německá ekonomika dostala do technické recese, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Ve druhém čtvrtletí podle prvního rychlého odhadu zůstal hrubý domácí produkt ve srovnání s předchozím čtvrtletím beze změny, meziročně klesl o 0,2 procenta. MMF očekává, že v letošním roce německá ekonomika klesne o 0,3 procenta.
Trable Německu způsobuje i zpomalení ekonomického růstu v Číně, která je jeho hlavním vývozním teritoriem. Peking možná letos podle expertů nedosáhne plánovaného pětiprocentního růstu, i kvůli potížím na svém realitním trhu. Kancléř Scholz v Mnichově německou veřejnost uklidňoval. „Zůstaneme národem exportu, kterým jsme. Dostaneme se přes složité časy, i když některé trhy oslabují.“
Někteří ekonomové však varují, že se ze země znovu stává nemocný muž Evropy, jako tomu bylo před čtvrt stoletím po sjednocení, upozornil zpravodaj ČT v Německu Pavel Polák. Připomněl, že průmyslová výroba se ještě nedostala na úroveň před pandemií v roce 2019. Jedním z důvodů je vysoká cena elektřiny po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu.
Drahá energie sráží firmy a nutí je k úvahám o úniku jinam
Zdražil i plyn, a to čtyřnásobně. Cenový šok přinutil výrobce měnit plány. Například automobilka Volkswagen si rozmyslela výstavbu druhé továrny na baterie v Německu. Firmy začínají přesouvat výrobu do zahraničí, například do Spojených států.
I když rusko-ukrajinská válka dala Německu větší impulz k energetické samostatnosti, země zůstává závislá na Číně. Právě její vlastní ekonomické problémy sunou Německo ke dnu. Nejsilnější evropskou ekonomiku navíc podle Poláka brzdí rozsáhlá byrokracie, inflace i nedostatek kvalifikované pracovní síly kvůli stárnutí populace.
Potíže Německa jsou silným varováním i pro Česko, které více než třicet procent svého exportu směřuje právě tam a Německo je pro něj hlavním ekonomickým partnerem. Stejně jako Berlín, i Praha nyní hledá nový ekonomický model. Také Česko sráží vysoká cena energie. V širším měřítku trpí vyššími cenami – například oproti Spojeným státům – celá Evropa.
Špicar: Německo podcenilo investice do nových oborů
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar řekl v pořadu Horizont ČT24, že za současným přešlapováním Německa je dřívější sázka na levný ruský plyn – podobně jako tomu bylo v případě Česka – která se Berlínu příliš nevyplatila. Dále za tím vidí exportní orientaci Německa, především v jeho navázání na Čínu, které se také nevede příliš dobře. „My jsme navázáni na Německo, a když se mu přestane dařit, tak se přestane dařit i nám.“
Německo podle něj také do jisté míry podcenilo investice do nových oborů, do nových technologií, jako jsou například robotizace, digitalizace, automatizace, umělá inteligence či elektromobilita. „To hrozí poměrně vážným německým zaostáváním v budoucnu.“
Zaostávání Německa by podle Špicara vedlo ke zvyšování náskoku ekonomických gigantů typu Číny a Spojených států a k další ztrátě konkurenceschopnosti Evropy jako celku. Německo je totiž hlavním ekonomickým motorem Evropské unie.
Chemický průmysl neztrácí naději
Nálada v sektoru německého vývozu se přitom v srpnu dále zhoršila. V oslabeném chemickém odvětví se projevily známky zlepšení. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky nedávno zveřejnil mnichovský výzkumný institut Ifo. Index hodnotící očekávání exportérů se v srpnu snížil na minus 6,3 bodu z červencové hodnoty minus šest bodů.
„Němečtí vývozci se nadále potýkají se slabou globální poptávkou,“ uvedl Klaus Wohlrabe, vedoucí průzkumů Ifo. „Stále více firem si také stěžuje na to, že jsou méně schopné konkurovat na globální úrovni,“ dodal.
V chemickém průmyslu, který by měl v letošním roce kvůli slabé poptávce a vysokým nákladům na energie celkově klesat, nyní podniky podle průzkumu očekávají nárůst vývozu. Německý chemický průmysl s vysokou energetickou náročností se potýká se značným poklesem objemu zakázek, protože zákazníci kvůli inflaci snižují své zásoby. Odvětví se považuje za indikátor ekonomiky širšího regionu. Vyrábí materiálové komponenty používané v různých sektorech od automobilového průmyslu a stavebnictví až po zemědělství a textilní průmysl.
Pozitivní a negativní reakce byly u výrobců automobilů zhruba vyrovnané. Výhled výrobců strojů a zařízení se dále zhoršil, uvedl institut Ifo.
Kdo bude v Německu pracovat?
Více než polovina Němců se přitom domnívá, že v Německu se vzhledem ke štědré sociální podpoře nevyplatí pracovat. Vyplývá to podle německého listu Bild z výsledků průzkumu agentury INSA.
Názor, že se v Německu nevyplatí pracovat, zastává podle průzkumu 52 procent respondentů. Opačný názor vyjádřilo 40 procent dotazovaných, zatímco osm procent odpovědět nechtělo, nebo nedokázalo, píše Bild.
Německo nyní plánuje zvýšení takzvaného občanského příjmu, který od letošního roku nahradil dřívější systém podpory v nezaměstnanosti Hartz IV a další sociální dávky. Od nového roku budou mít například samostatně žijící lidé nárok na 563 eur (13 600 korun) měsíčně místo dosavadních 502 eur, uvedla agentura ČTK.
Podle agentury Reuters se navíc od roku 2025 zvýší podpora pro rodiče s nízkými příjmy. Ti tak budou na první dítě dostávat 636 eur (zhruba 15 400 korun) měsíčně a na každé další 530 eur (12 800 korun) měsíčně. V současnosti je to pouze 250 eur měsíčně na dítě.
Německý ministr financí Christian Lindner minulý týden uvedl, že sociální podpora by neměla lidi od práce odrazovat. „Naším zájmem je zachovat motivaci k práci,“ prohlásil. „Nejlepším způsobem k překonání chudoby je práce,“ dodal.
