Vojenská junta jmenovala novým nigerským premiérem bývalého ministra financí

Vojenská junta v Nigeru, která koncem července svrhla zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, v pondělí večer oznámila, že novým premiérem země byl jmenován ekonom a někdejší ministr financí Ali Lamine Zeine. Mezinárodní společenství mezitím hledá cesty, jak v zemi obnovit demokratické pořádky. Americký ministr zahraničí Antony Blinken stanici BBC řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina.

Osmapadesátiletý Zeine byl ministrem financí za vlády někdejšího prezidenta Mamadoua Tandji od roku 2002 až do roku 2010, kdy v této západoafrické zemi proběhl další z řady vojenských převratů. V současnosti Zeine působí v Africké rozvojové bance jako manažer pro Čad, dříve zastával tento post také pro Pobřeží slonoviny a Gabon.

Studoval na vysoké škole administrativy v Niamey a získal také diplom v Centru pro finanční, ekonomická a bankovní studia v Marseille a Paříži.

Jmenování Zeineho přišlo necelý den po vypršení ultimáta, které dalo pučistům Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) na to, aby vrátili do úřadu svrženého prezidenta Bazouma, jenž je od převratu izolován ve své soukromé rezidenci. V případě nesplnění požadavků nevyloučil ECOWAS použití síly, nicméně v této otázce není blok zemí jednotný a na čtvrtek svolal mimořádný summit.

S představiteli vojenské junty, kteří oznámili jméno nového premiéra formou komuniké přečteného ve vysílání státní televize, v pondělí večer jednala náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. Vyzvala je k návratu k demokratickému pořádku a nabídla jim v tomto směru pomoc Spojených států.

Zároveň upozornila, co je ve hře, pokud se tak nestane. Washington už Nigeru pozastavil zahraniční pomoc ve výši sto milionů dolarů (2,2 miliardy korun). Podle Nulandové představitelé junty, se kterými jednala, také rozumějí tomu, že by pozvání Wagnerovy skupiny do Nigeru ohrozilo jeho suverenitu.

Blinken: Situace se snaží využít wagnerovci

Americký ministr zahraničí Blinken rozhlasové stanici RFI řekl, že nejlepší cestou k řešení situace v Nigeru je diplomacie. Odmítl se však vyjádřit k možnému stažení zhruba tisícovky amerických vojáků, kteří se v této bývalé francouzské kolonii podíleli na výcviku vládních jednotek.

Stanici BBC Blinken řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina. Blinken si nemyslí, že by tato skupina převrat v Nigeru zosnovala, avšak USA mají obavy z toho, aby se tam nezačala angažovat. „Myslím, že to, co se stalo a co se stále děje v Nigeru, nebylo vyvoláno Ruskem ani Wagnerovou skupinou, ale… snažili se toho využít. Všude, kam se Wagnerova skupina dostala, následovala smrt, ničení a vykořisťování.“

Předpokládá se, že Wagnerova skupina má tisíce bojovníků ve Středoafrické republice a Mali, kde má obchodní zájmy. Posiluje ale také diplomatické a ekonomické vztahy těchto států s Ruskem, píše BBC. Příslušníci této skupiny byli obviněni z rozsáhlého porušování lidských práv v několika afrických zemích. Zároveň se objevily spekulace, že nigerská armáda požádala Wagnerovu skupinu o pomoc kvůli obavám z vojenské intervence.

Státní převrat v Nigeru se už podepsal i na finanční situaci země. Podle úterního sdělení západoafrické dluhové agentury UMOA-Titres Niger nesplatil státní dluhopisy za 2,341 miliardy západoafrických franků, což je ekvivalent 3,76 milionu dolarů (asi 83 milionů korun). Splatné byly k datu 31. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 49 mminutami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 4 hhodinami

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrump kvůli Hormuzu vyhrožuje, že nepřiletí na summit se Si Ťin-pchingem

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.
před 5 hhodinami

Řešení blokády Hormuzu není mise NATO, zní z Evropy. Trump doufá v pomoc Francie

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Izrael oznámil, že zahájil pozemní operaci proti Hizballáhu v jižním Libanonu

Izraelská armáda v pondělí oznámila, že její jednotky v posledních dnech zahájily omezenou a cílenou pozemní operaci proti pozicím proíránského militantního teroristického hnutí Hizballáh v jižním Libanonu. Cílem této akce je posílit přední obranné linie, uvedla armáda, kterou citovala agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...