Vojenská junta jmenovala novým nigerským premiérem bývalého ministra financí

Vojenská junta v Nigeru, která koncem července svrhla zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, v pondělí večer oznámila, že novým premiérem země byl jmenován ekonom a někdejší ministr financí Ali Lamine Zeine. Mezinárodní společenství mezitím hledá cesty, jak v zemi obnovit demokratické pořádky. Americký ministr zahraničí Antony Blinken stanici BBC řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina.

Osmapadesátiletý Zeine byl ministrem financí za vlády někdejšího prezidenta Mamadoua Tandji od roku 2002 až do roku 2010, kdy v této západoafrické zemi proběhl další z řady vojenských převratů. V současnosti Zeine působí v Africké rozvojové bance jako manažer pro Čad, dříve zastával tento post také pro Pobřeží slonoviny a Gabon.

Studoval na vysoké škole administrativy v Niamey a získal také diplom v Centru pro finanční, ekonomická a bankovní studia v Marseille a Paříži.

Jmenování Zeineho přišlo necelý den po vypršení ultimáta, které dalo pučistům Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) na to, aby vrátili do úřadu svrženého prezidenta Bazouma, jenž je od převratu izolován ve své soukromé rezidenci. V případě nesplnění požadavků nevyloučil ECOWAS použití síly, nicméně v této otázce není blok zemí jednotný a na čtvrtek svolal mimořádný summit.

S představiteli vojenské junty, kteří oznámili jméno nového premiéra formou komuniké přečteného ve vysílání státní televize, v pondělí večer jednala náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. Vyzvala je k návratu k demokratickému pořádku a nabídla jim v tomto směru pomoc Spojených států.

Zároveň upozornila, co je ve hře, pokud se tak nestane. Washington už Nigeru pozastavil zahraniční pomoc ve výši sto milionů dolarů (2,2 miliardy korun). Podle Nulandové představitelé junty, se kterými jednala, také rozumějí tomu, že by pozvání Wagnerovy skupiny do Nigeru ohrozilo jeho suverenitu.

Blinken: Situace se snaží využít wagnerovci

Americký ministr zahraničí Blinken rozhlasové stanici RFI řekl, že nejlepší cestou k řešení situace v Nigeru je diplomacie. Odmítl se však vyjádřit k možnému stažení zhruba tisícovky amerických vojáků, kteří se v této bývalé francouzské kolonii podíleli na výcviku vládních jednotek.

Stanici BBC Blinken řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina. Blinken si nemyslí, že by tato skupina převrat v Nigeru zosnovala, avšak USA mají obavy z toho, aby se tam nezačala angažovat. „Myslím, že to, co se stalo a co se stále děje v Nigeru, nebylo vyvoláno Ruskem ani Wagnerovou skupinou, ale… snažili se toho využít. Všude, kam se Wagnerova skupina dostala, následovala smrt, ničení a vykořisťování.“

Předpokládá se, že Wagnerova skupina má tisíce bojovníků ve Středoafrické republice a Mali, kde má obchodní zájmy. Posiluje ale také diplomatické a ekonomické vztahy těchto států s Ruskem, píše BBC. Příslušníci této skupiny byli obviněni z rozsáhlého porušování lidských práv v několika afrických zemích. Zároveň se objevily spekulace, že nigerská armáda požádala Wagnerovu skupinu o pomoc kvůli obavám z vojenské intervence.

Státní převrat v Nigeru se už podepsal i na finanční situaci země. Podle úterního sdělení západoafrické dluhové agentury UMOA-Titres Niger nesplatil státní dluhopisy za 2,341 miliardy západoafrických franků, což je ekvivalent 3,76 milionu dolarů (asi 83 milionů korun). Splatné byly k datu 31. července.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Svyrydenkové

Ukrajinský parlament přijal demisi premiérky Julije Svyrydenkové, což znamená, že končí celá vláda, uvedly agentury. Demisi podala Svyrydenková v pondělí, pro její přijetí hlasovalo 258 poslanců, přičemž zapotřebí bylo přinejmenším 226 hlasů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už v neděli odchod premiérky naznačil, když po setkání s ní hovořil o potřebě změny politické strategie a souvisejících změn ve vládě.
před 12 mminutami

Na trati na severu Německa nejezdí po požáru vlaky, zřejmě šlo o žhářský útok

Železniční trať mezi Hamburkem a Cuxhavenem na severu Německa je po požáru elektrického rozvaděče uzavřená. Policie uvedla, že šlo pravděpodobně o žhářský útok. Jak dlouho nebudou vlaky jezdit, není podle mluvčí německých drah zatím jasné.
10:08Aktualizovánopřed 28 mminutami

Požár lesa u Fontainebleau ve Francii zasáhl přes 1900 hektarů a dále se šíří

Požár lesa u Fontainebleau nedaleko Paříže zasáhl od nedělního odpoledne plochu přes 1900 hektarů, informovali v úterý podle agentury AFP místní hasiči. Požár, s nímž bojuje na 850 hasičů, se dále šíří, ale hasiči věří, že se jim plameny během úterý podaří dostat pod kontrolu. V pondělí pozdě večer francouzská média psala o 1300 zasažených hektarech.
před 35 mminutami

V íránských městech se opět ozývaly exploze

Městy napříč Íránem podle tamních médií kolem poledne opět zněly výbuchy. V přístavním městě Bušéhr údajně zasáhly americké střely čtyři městské části. Útok zaznamenaly i tankery – na lodi společnosti Stolt vybuchlo během plavby u pobřeží Ománu neidentifikované vnější zařízení. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že v Hormuzském průlivu byly dva tankery této země zasaženy íránskými řízenými střelami. Zemřel jeden člen posádky, píše Reuters. Další íránské útoky hlásí i Bahrajn, Irák a Jordánsko.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mosad chtěl do Íránu vpustit Kurdy a dostat k moci Ahmadínežáda, píší média

Izraelská tajná služba Mosad chtěla v rámci neúspěšného plánu na svržení íránského režimu nazvaného Kocour v botách pomocí úderů „vyčistit“ hranici s Irákem a umožnit vstup kurdských bojovníků do země. Informovala o tom izraelská stanice Channel 13 s tím, že vlády v zemi se měl ujmout exprezident Mahmúd Ahmadínežád, který přitom dříve patřil mezi úhlavní nepřátele Jeruzaléma. Ambiciózní operace ale vyvolala v Izraeli neshody.
před 1 hhodinou

Oslavy výročí dobytí Bastily začaly tradiční vojenskou přehlídkou

Ve Francii si připomínají dobytí Bastily, ke kterému došlo 14. července 1789 a které odstartovalo Velkou francouzskou revoluci. U příležitosti tohoto státního svátku se koná celá řada akcí. Oslavy zahájila tradiční vojenská přehlídka, které spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem přihlížely desítky zahraničních lídrů, mezi kterými byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Po pařížském bulváru Champs-Élysées pochodovalo na 6700 vojáků nejen francouzské armády, ale i jednotky z takzvané koalice ochotných, která spojuje země podporující Ukrajinu čelící ruské invazi, mezi nimi i vojáci z Česka, a představila se i armádní vozidla nebo letadla. Letošní vojenská slavnost je podle agentury AFP věnována Ukrajině a jejím spojencům.
před 1 hhodinou

Rusko zvažuje odklonit lodě z Azovského moře

Moskva kvůli ukrajinským útokům zvažuje odklonit lodní dopravu z Azovského moře. Podle ruské státní tiskové agentury TASS to uvedlo ministerstvo dopravy. Ukrajinské drony v Azovském moři v uplynulých dnech zasáhly více než sto plavidel, z toho jedenáct za poslední den. Kyjev udeřil v noci také na ruské rafinerie či Sevastopol. Rusko zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli, oběti nejsou hlášeny.
10:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.