V Džiddě se hledala cesta k ukončení války na Ukrajině. Musíme do procesu zahrnout Moskvu, zdůraznila Brazílie

V saúdskoarabské Džiddě se sešli diplomaté a vládní či prezidentští poradci z asi čtyř desítek zemí, aby jednali o principech ukončení ruské války na Ukrajině. Schůzky se neúčastnilo Rusko, jež pozváno nebylo. Hlavním cílem rozhovorů bylo podle tiskových agentur přesvědčit velké země rozvojového jihu, jako je Brazílie či Indie, ke shodě se Západem stran řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Důležitá byla účast čínského zástupce. Podle AFP sobotní jednání už skončilo, ale některé delegace plánují bilaterální jednání v neděli.

Za Spojené státy se jednání v Džiddě v sobotu účastnil bezpečnostní poradce prezidenta Jake Sullivan, Paříž zastupoval zahraničněpolitický poradce prezidenta Emmanuel Bonne. Kromě západních zemí se účastnili též zástupci Indie nebo Brazílie, kteří stran války na Ukrajině zaujímají spíše neutrální postoj. Účast avizoval v pátek i zástupce Číny, která je dlouhodobým partnerem Moskvy. Česko na jednání zastoupil náměstek ministra zahraničí Jan Marian.

A zatímco Indie či například Jihoafrická republika poslaly své zástupce osobně, za Brazílii se jednání účastnil zvláštní poradce prezidenta Celso Amorim, ale jen prostřednictvím videokonference. Amorim podle agentury AFP řekl, že „jakékoli jednání musí zahrnovat všechny strany“. „Ačkoliv Ukrajina je největší obětí, pokud opravdu chceme mír, musíme do tohoto procesu zahrnout Moskvu,“ řekl brazilský zástupce.

Rusko pozvání nedostalo, Kreml ale ke schůzce řekl, že ji bude „sledovat“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová tento týden obvinila západní mocnosti, že se schůzkou v Džiddě snaží vytvořit „protiruskou koalici“.

Zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský uvedl, že se ze summitu neočekávají žádné průlomové výsledky. „I účastníci jednání hovoří o tom, že to není mírový summit. Setkání je příležitostí pro Kyjev a jeho tradiční západní spojence zalobbovat u států, které jsou vůči konfliktu na Ukrajině minimálně neutrální.“ Tedy u afrických států, zemí Latinské Ameriky či Indie a Číny.

Podle kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mají diplomaté, experti a poradci hlav států projednat Zelenského desetibodový mírový plán a dohodnout termín, místo a agendu mírového summitu. Ten by se podle Zelenského mohl uskutečnit na podzim. Důležitým bodem mírového plánu je požadavek na stažení ruských vojsk z Ukrajiny. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tajné testy a zbrojící Francie. Začala nová jaderná éra

Čína rychle navyšuje svůj jaderný arzenál. Podle amerických zpravodajských služeb vyvíjí novou generaci nukleárních zbraní a v posledních letech provedla nejméně jeden tajný test. Aktivity v této oblasti vyvíjejí také USA, Rusko či Francie, která mění strategii a počítá s rozšířením svých nukleárních kapacit. Svět tak v době rostoucího napětí vstupuje do nové jaderné éry.
před 3 mminutami

Maďarská delegace chce jednat o inspekci Družby, Kyjev misi zpochybnil

Maďarská delegace odcestovala do Kyjeva, aby projednala inspekci ropovodu Družba, uvedla agentura MTI. Ropovodem neproudí ruská ropa na Slovensko a do Maďarska od 27. ledna, kdy ho podle Kyjeva poškodil ruský útok. K misi se připojilo i Slovensko, uvedl vedoucí delegace. Mise nemá na Ukrajině žádné oficiální postavení, žádné jednání s ní není naplánováno, uvedla v reakci ukrajinská diplomacie. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) opět kritizoval Kyjev za neumožnění kontroly ropovodu.
14:55Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoHavárie ve Fukušimě narušila důvěru Japonců v jadernou energetiku

Před patnácti lety došlo na japonském pobřeží k havárii v elektrárně Fukušima – jednalo se o druhou největší jadernou nehodu po Černobylu. Havárii způsobilo silné zemětřesení a především následné vlny tsunami, na které nebylo zařízení připravené. „Došlo k narušení důvěry obyvatelstva Japonska v jadernou energetiku, které se nyní projevuje tím, že se (země) snaží jít velmi konzervativním přístupem – snaží se kontrolovat vše nad rámec nutnosti, aby si získala důvěru obyvatelstva zpět,“ uvedla jaderná fyzička z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Lenka Frýbortová. Nehoda ale ovlivnila jaderné elektrárny ve všech státech. „Ve všech elektrárnách po celém světě probíhaly kontroly, dodatečné analýzy i s ohledem na vnější ohrožení a posilovaly se bezpečnostní systémy pro případ těchto těžkých havárií,“ dodala.
před 1 hhodinou

Za tragickým požárem autobusu ve Švýcarsku asi stojí člověk s psychickými problémy

Úterní požár autobusu ve Švýcarsku, při němž zemřelo šest lidí, zřejmě způsobil člověk s psychickými problémy. Podle stanice SRF to ve středu uvedl švýcarský státní zástupce Raphaël Bourquin. Již dříve policie sdělila, že nic nenasvědčuje terorismu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Europoslanci schválili návrhy na odstranění nedostatků v obranných schopnostech EU

Evropský parlament (EP) schválil své návrhy na odstranění nedostatků v obranných schopnostech EU. Ty vidí europoslanci zejména v protivzdušné či protiraketové obraně, vojenské mobilitě či při využívání umělé inteligence. EP také navrhl opatření k vytvoření silnějšího a integrovanějšího jednotného trhu EU v oblasti obrany.
před 1 hhodinou

Izrael a Írán podnikly vzdušné útoky, u Íránu byly zasaženy tři nákladní lodě

Izrael podnikl další vzdušné údery na Teherán a na Bejrút, kde zasáhl byt v centru a dle libanonských médií zabil čtyři lidi. Íránské revoluční gardy uvedly, že podnikly vzdušné útoky na Izrael a americké základny v regionu. Ve Spojených arabských emirátech zranily dva íránské drony čtyři lidi blízko dubajského letiště. Tři nákladní lodě v Perském zálivu a Hormuzském průlivu zase zasáhly neznámé projektily.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Návrat k ruským palivům by byl strategickou chybou, uvedla šéfka Evropské komise

Vrátit se za současné krize na Blízkém východě k ruským fosilním palivům by byla strategická chyba, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dokud bude Evropská unie dovážet významnou část fosilních paliv z nestabilních regionů, je podle ní zranitelná a závislá.
10:35Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa plánuje, jak poskytnout miliardy Kyjevu i přes veto Maďarska a Slovenska, píše Politico

Ukrajina získá peníze od zemí EU na financování svého válečného úsilí, i když Maďarsko a Slovensko budou nadále blokovat slíbenou půjčku ve výši 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), uvedli dva evropští diplomaté pro bruselský server Politico.
před 3 hhodinami
Načítání...