Klimatičtí aktivisté blokovali dopravu v Berlíně

Klimatičtí aktivisté z hnutí Letzte Generation (Poslední generace) v pondělí ráno v Berlíně zablokovali dopravu zhruba na třiceti místech. Postiženy byly hlavní tahy, rušné křižovatky a také vytížená městská dálnice. Berlínská dopravní informační centrála VIZ Berlin uvedla, že vzhledem k rozsahu protestů a nepřehlednosti situace nebylo zpočátku možné vypracovat celkový přehled akcí klimatických demonstrantů.

„Od rána se konají protestní akce po celém území města,“ uvedla berlínská policie. Ohlásila, že nasadila asi pět stovek policistů a také vrtulník, aby blokády co nejrychleji uvolnila. Okolo poledne policie oznámila, že většina míst, kde se aktivisté přilepili k vozovce a kde zastavili dopravu demonstrací vsedě, je opět průjezdná. To potvrdila i dopravní centrála.

„Dopravní situace v Berlíně se po klimatických protestech citelně uklidnila. Aktuálně nejsou na území města žádné zácpy s čekací dobou více než deset minut,“ poznamenala centrála.

Aktivisté zastavili dopravu na řadě míst klíčových pro automobily, mimo jiné na bulváru u Vítězného sloupu v centru metropole, kde je důležitá křižovatka spojující několik městských tahů. Zastavena byla v obou směrech doprava na městské dálnici A100, kde kvůli tomu řidičům vzniklo až dvouhodinové zdržení. Nejvíce problémů hlásila městská část Charlottenburg v západní části Berlína mezi centrem a Špandavou.

Zpravodajský portál T-online napsal, že nasazení stovek policistů v berlínských ulicích se očekává i v příštích dnech, neboť hnutí před týdnem vyhlásilo časově neomezené blokády. Protesty začaly před týdnem ve vládní čtvrti a v pondělí se rozšířily po celém Berlíně. Aktivisté tak chtějí zvýšit tlak na vládu, aby podnikla ráznější kroky k ochraně klimatu.

Německá média uvedla, že řidiči na pondělní blokády reagovali značně rozhořčeně. Na některých místech včetně městské dálnice A100 se pokusili demonstranty sami odtáhnout ze silnice.

Hnutí požaduje konec používání fosilních paliv do roku 2030

Hnutí si stanovilo několik podmínek, za kterých je ochotno protesty ukončit. Mimo jiné chce losováním ustavit občanský výbor, který by naplánoval konec používání fosilních paliv v Německu do roku 2030. Vláda může protesty podle aktivistů zastavit i tím, že předloží plán, jak udržet oteplování planety na úrovni nižší než 1,5 stupně Celsia v porovnání s předprůmyslovým obdobím.

Hnutí od loňského roku pravidelně blokuje dopravu, aby tak upozornilo na nezbytnost ochrany životního prostředí, což řada politiků včetně členů ekologické strany Zelení kritizuje. Demonstranti se často rychleschnoucím lepidlem přilepují k vozovkám, aby zkomplikovali dopravu. Rovněž se lepí k uměleckým dílům, která také polévají různými tekutinami. Řada aktivistů se ze svých činů musí zodpovídat před soudy.

Protesty v Londýně

Problémy nyní hrozí i dvěma policistům za zásah z minulého týdne. Jeden nejprve na videu zveřejněném na internetu demonstranta varuje, aby silnici opustil, jinak mu způsobí bolest, kvůli které nebude moci několik dní kousat a polykat. Když neuposlechl, chytil ho pod krkem a následně s pomocí kolegy odtáhl. Z videa je patrné, že aktivistovi kroutí ruku za záda a že demonstrant křičí bolestí. „O videu víme a prověřujeme ho,“ konstatovala policie.

Také zpravodaj ČT v Británii Lukáš Dolanský hovořil o desítkách skupin se stovkami aktivistů, které protestovaly v pondělí v Londýně. I zde zkomplikovali převážně klimatičtí aktivisté zejména ranní dopravu.

„Běžným Britům trochu dochází trpělivost a podpora aktivistů klesá,“ řekl zpravodaj. Dodal, že podobně je to vidět i v médiích. Například bulvární deník Daily Mail použil titulek „Už zase“. Dolanský také připomněl, že nedávno dva aktivisté blokovali provoz na jednom mostě a byli pak velmi rychle soudem odsouzeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Páka na emigranty. Pokud půjdou „proti zájmům Ruska“, sebere jim Moskva majetek

Ruští poslanci schválili koncem května zákon o zabavení majetku ruských emigrantů, pokud se dopustí trestných činů „proti zájmům Ruska v zahraničí“. Jedná se například o „diskreditaci armády“ či účast na aktivitách „nežádoucích organizací“. Dle právníka Gleba Boguše zákon míří na lidi finančně podporující své příbuzné, kteří v zemi zůstali. Odborníci podle Deutsche Welle také mluví o možnosti politického zastrašování.
před 1 hhodinou

VideoEvropská kauza dárce spermatu s rakovinnou mutací se rozrůstá

Dánská kauza evropského rozměru hromadných onemocnění rakovinou kvůli jednomu dárci spermatu se dál rozrůstá. Průkazně se díky muži pomocí umělého oplodnění narodilo do roku 2023 nejméně 210 dětí v řadě zemí Evropy. Dárce ani spermabanka o vzácné vadě v době odběru nevěděli. Než na ni vědci přišli, dodala dánská laboratoř od roku 2005 spermie na téměř sedmdesát klinik ve čtrnácti zemích. Některé děti zemřely, další se léčí, všechny se však prozatím nepodařilo vypátrat. Organizace na ochranu pacientů mluví o závažném selhání. Mezinárodní pravidla, která by omezovala počet oplodnění z jednoho dárce, ale neexistují. Odborníci proto navrhují legislativní změny. Poprvé teď vystoupila dánská dívka, která po muži vzácnou mutaci genu vedoucího ke vzniku onkologických nemocí zdědila.
před 2 hhodinami

USA hlásí odražené íránské útoky a provedení úderů na íránském ostrově Kešm

Americké ozbrojené síly odrazily íránské raketové a dronové útoky na Kuvajt a Bahrajn a provedly obranné údery na cíle na íránském ostrově Kešm, oznámilo ve středu na síti X oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Írán mezitím dle agentury Reuters informoval, že podnikl odvetné údery za dřívější americký útok na radarové stanice na ostrově Kešm. Vzájemné útoky se odehrály navzdory příměří, které v oblasti Perského zálivu platí od dubna.
02:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rusko masivně udeřilo na Kyjev i Dnipro. Je přes dvacet mrtvých a sto zraněných

Nejméně 23 mrtvých a dalších více než sto raněných si vyžádaly rozsáhlé noční ruské údery raketami a drony na Kyjev, Dnipro a další ukrajinská města. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovořil o desítkách zraněných. V Kyjevě na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov. Dnipro vyhlásilo na středu den smutku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Macron v Paříži odhalil památník obětem rwandské genocidy

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v centru Paříže odhalil památník obětem rwandské genocidy z roku 1994 a zároveň vyzdvihl bezprecedentní usmíření mezi Francií a Rwandou, uvedla AFP. Památník je podle něj vyvrcholením dlouhého a trpělivého hledání pravdy. Přítomný rwandský prezident Paul Kagame, který v minulosti Francii dlouhodobě přičítal spoluvinu za tragické události, Macrona pochválil za odvahu a lidskost a ocenil snahu Paříže převzít podíl na odpovědnosti.
před 9 hhodinami

Trump mění tvář Washingtonu. Podle kritiků ignoruje názory odborníků

Další kontroverze kolem projektů Donalda Trumpa, který před oslavami 250. výročí americké nezávislosti mění tvář Washingtonu. Prezident ostře kritizoval soudce, který označil za nelegální nadzemní stavbu sálu na místě zbořeného východního křídla Bílého domu. Hlava státu uvedla, že verdikt ohrožuje národní bezpečnost. Stavba je v současnosti kvůli odvolání federálních úřadů pozastavena. Podle Trumpa je americká metropole zanedbaná, kritici mu ale vyčítají, že při snaze zapsat se do její podoby ignoruje zavedená pravidla a názory odborníků.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Při protestu proti americké karanténě na ebolu zemřeli v Keni dva lidé

Při pondělním protestu v centrální Keni byli nejspíše zastřeleni dva lidé, kteří demonstrovali proti záměru Spojených států zřídit na tamní vojenské základně karanténní zařízení pro pacienty s ebolou. S odvoláním na organizátora demonstrace Patricka Wahomeho a bezpečnostní zdroj o tom informovala agentura Reuters. Soud v úterý vpodvečer také na tři týdny pozastavil výstavbu zařízení a přikázal vládě, aby zveřejnila všechny související dohody s USA.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Litevský parlament podpořil mírnější reformu veřejnoprávní stanice LRT, píše AFP

Litevský parlament schválil mírnější podobu reformy týkající se veřejnoprávní televizní a rozhlasové stanice LRT. Navzdory úpravám v navrhovaném zákoně mediální organizace varují, že by nezávislost vysílání mohla být ohrožena. V úterý to napsala agentura AFP. Původní plány vyvolaly v pobaltské zemi rozsáhlé protesty a kritiku mediálních organizací, podle nichž by změny mohly oslabit redakční nezávislost stanice. Po schválení návrhu zákona parlamentem je podle agentury DPA zapotřebí ještě podpis prezidenta Gitanase Nausedy.
před 10 hhodinami
Načítání...