Klimatičtí aktivisté blokovali dopravu v Berlíně

Klimatičtí aktivisté z hnutí Letzte Generation (Poslední generace) v pondělí ráno v Berlíně zablokovali dopravu zhruba na třiceti místech. Postiženy byly hlavní tahy, rušné křižovatky a také vytížená městská dálnice. Berlínská dopravní informační centrála VIZ Berlin uvedla, že vzhledem k rozsahu protestů a nepřehlednosti situace nebylo zpočátku možné vypracovat celkový přehled akcí klimatických demonstrantů.

„Od rána se konají protestní akce po celém území města,“ uvedla berlínská policie. Ohlásila, že nasadila asi pět stovek policistů a také vrtulník, aby blokády co nejrychleji uvolnila. Okolo poledne policie oznámila, že většina míst, kde se aktivisté přilepili k vozovce a kde zastavili dopravu demonstrací vsedě, je opět průjezdná. To potvrdila i dopravní centrála.

„Dopravní situace v Berlíně se po klimatických protestech citelně uklidnila. Aktuálně nejsou na území města žádné zácpy s čekací dobou více než deset minut,“ poznamenala centrála.

Aktivisté zastavili dopravu na řadě míst klíčových pro automobily, mimo jiné na bulváru u Vítězného sloupu v centru metropole, kde je důležitá křižovatka spojující několik městských tahů. Zastavena byla v obou směrech doprava na městské dálnici A100, kde kvůli tomu řidičům vzniklo až dvouhodinové zdržení. Nejvíce problémů hlásila městská část Charlottenburg v západní části Berlína mezi centrem a Špandavou.

Zpravodajský portál T-online napsal, že nasazení stovek policistů v berlínských ulicích se očekává i v příštích dnech, neboť hnutí před týdnem vyhlásilo časově neomezené blokády. Protesty začaly před týdnem ve vládní čtvrti a v pondělí se rozšířily po celém Berlíně. Aktivisté tak chtějí zvýšit tlak na vládu, aby podnikla ráznější kroky k ochraně klimatu.

Německá média uvedla, že řidiči na pondělní blokády reagovali značně rozhořčeně. Na některých místech včetně městské dálnice A100 se pokusili demonstranty sami odtáhnout ze silnice.

Hnutí požaduje konec používání fosilních paliv do roku 2030

Hnutí si stanovilo několik podmínek, za kterých je ochotno protesty ukončit. Mimo jiné chce losováním ustavit občanský výbor, který by naplánoval konec používání fosilních paliv v Německu do roku 2030. Vláda může protesty podle aktivistů zastavit i tím, že předloží plán, jak udržet oteplování planety na úrovni nižší než 1,5 stupně Celsia v porovnání s předprůmyslovým obdobím.

Hnutí od loňského roku pravidelně blokuje dopravu, aby tak upozornilo na nezbytnost ochrany životního prostředí, což řada politiků včetně členů ekologické strany Zelení kritizuje. Demonstranti se často rychleschnoucím lepidlem přilepují k vozovkám, aby zkomplikovali dopravu. Rovněž se lepí k uměleckým dílům, která také polévají různými tekutinami. Řada aktivistů se ze svých činů musí zodpovídat před soudy.

Protesty v Londýně

Problémy nyní hrozí i dvěma policistům za zásah z minulého týdne. Jeden nejprve na videu zveřejněném na internetu demonstranta varuje, aby silnici opustil, jinak mu způsobí bolest, kvůli které nebude moci několik dní kousat a polykat. Když neuposlechl, chytil ho pod krkem a následně s pomocí kolegy odtáhl. Z videa je patrné, že aktivistovi kroutí ruku za záda a že demonstrant křičí bolestí. „O videu víme a prověřujeme ho,“ konstatovala policie.

Také zpravodaj ČT v Británii Lukáš Dolanský hovořil o desítkách skupin se stovkami aktivistů, které protestovaly v pondělí v Londýně. I zde zkomplikovali převážně klimatičtí aktivisté zejména ranní dopravu.

„Běžným Britům trochu dochází trpělivost a podpora aktivistů klesá,“ řekl zpravodaj. Dodal, že podobně je to vidět i v médiích. Například bulvární deník Daily Mail použil titulek „Už zase“. Dolanský také připomněl, že nedávno dva aktivisté blokovali provoz na jednom mostě a byli pak velmi rychle soudem odsouzeni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina nezíská zpět všechna území, míní Zahradil. Farský připomíná český zájem

„Určité územní ústupky v této situaci, ve které se nacházíme, Ukrajina bude muset udělat,“ prohlásil poradce Motoristů pro zahraniční politiku a někdejší europoslanec Jan Zahradil. Tvrdí, že Ukrajina nezíská zpět všechna území. Několik oblastí nyní okupují ruská invazní vojska, která zemi napadla v roce 2022. Europoslanec Jan Farský (STAN) naopak říká, že přiřknutí okupovaných území Rusku by bylo „takové narušení mezinárodního práva, mezinárodního řádu, že k tomu ve vlastním zájmu – českém i evropském – nemůžeme přistoupit“. O situaci na bojišti či okolnostech vyjednávání o možné mírové dohodě hovořili v Událostech komentářích, které moderovala Barbora Kroužková.
před 11 mminutami

Witkoff se o víkendu sejde se Zelenským a evropskými lídry, tvrdí WSJ

Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do Berlína. O víkendu se tam má sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Napsal to v pátek večer list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na své zdroje.
02:23Aktualizovánopřed 58 mminutami

OSN: Počet izraelských osad budovaných na Západním břehu letos výrazně narostl

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl. Je nejvyšší za sledované období od roku 2017, uvádí neveřejná zpráva OSN, kterou citovala agentura AFP. Generální tajemník organizace António Guterres to ve zmíněném dokumentu odsoudil jako porušení mezinárodního práva, které ještě zhoršuje situaci Palestinců na území okupovaném židovským státem.
00:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Íránu znovu zatkli držitelku Nobelovy ceny za mír Mohammadíovou

V Íránu byla opět zatčena držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová, uvádí s odvoláním na její podporovatele agentura AP. Íránské úřady se k zatčení 53leté bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv dosud oficiálně nevyjádřily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rwandou podporované milice postupují ve východním Kongu

OSN pozastavila distribuci humanitární pomoci na východě Konga (Demokratické republiky Kongo). Obává se o svůj personál kvůli rychlému postupu tutsijských rebelů z milice M23, jejichž síly čerstvě okupují pohraniční město Uvira. Boje přitom měla zastavit mírová dohoda, kterou před týdnem ve Washingtonu formálně podepsali prezidenti Konga a Rwandy.
před 10 hhodinami

O sobotním jednání o Ukrajině v Paříži není jasno

V sobotu by se mohlo v Paříži jednat o ruské agresi na Ukrajině, ale není to jisté. Agentura Reuters v pátek večer s odvoláním na úřad francouzského prezidenta napsala, že setkání se neuskuteční. Elysejský palác ani francouzská média však takovou zprávu nepřinesly. Schůzka byla plánována na úrovni poradců pro národní bezpečnost z Ukrajiny, Francie, Británie a Německa. Spojené státy svou účast nepotvrdily. Americký prezident Donald Trump k tomu řekl, že případné vyslání amerického zástupce by záleželo na tom, zda bude šance na úspěch jednání.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

EU zmrazila ruská aktiva na neurčito, Maďarsko a Slovensko byly proti

Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko. Hlasování odstranilo překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V jedné z největších ruských rafinerií vypukl požár, píše Ukrajinska pravda

Ruský dronový úder na Pavlohrad zabil seniora a další čtyři lidi zranil, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko. Moskva útočila také na Oděsu a její okolí. Server Ukrajinska pravda píše o sérii explozí v ruské Jaroslavli a následném požáru v tamní rafinerii. V Tveru se pak sestřelený dron podle úřadů zřítil na výškový obytný dům, sedm lidí utrpělo zranění. Tvrzení nelze v podmínkách válečného konfliktu bezprostředně ověřit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...