Opoziční kandidát na tureckého prezidenta Kemal Kilicdaroglu by mohl být přijatelný i pro kurdskou menšinu, sám pochází z náboženské minority alevitů. Pokud by byl zvolen, byl by to pro Turecko zlomový moment, uvádí zpravodaj ČT Václav Černohorský. Kilicdaroglu vyzve v květnových volbách téměř dvě dekády vládnoucího Recepa Tayyipa Erdogana.
Kilicdaroglu je „turecký Obama“, přijatelný by mohl být i pro Kurdy, přibližuje zpravodaj ČT Erdoganova vyzyvatele
Čtyřiasedmdesátiletý Kilicdaroglu stojí v čele Republikánské lidové strany (CHP), největší opoziční strany, kterou vede od roku 2010. Média ho ve zkratce popisují jako „klidnou sílu“ nebo „tureckého Gándhího“. „Možná kvůli jeho politickému a komunikačnímu stylu, kvůli jeho podobnosti s tímto legendárním indickým politikem,“ přibližuje zpravodaj ČT Černohorský s tím, že ještě lépe sedí na opozičního kandidáta označení „turecký Obama“.
„Kemal Kilicdaroglu patří k náboženské menšině alevitů. On o svém etnickém původu a náboženství mluví málo, je to ale důležité. Menšina alevitů byla v historii perzekvována, čelila násilí, a týkalo se to i rodiny samotného Kilicdaroglua. Kdyby byl zvolen prezidentem, bylo by to vůbec poprvé, kdy by se jím stal člen této náboženské skupiny, byl by to zlomový moment,“ přibližuje Černohorský podobnost s prvním afroamerickým prezidentem Spojených států.
Přijatelný i pro Kurdy
Kilicdaroglu patří ve své straně spíše k levému křídlu. „Jeho strana CHP není monolit, jsou tam politické frakce, on je v zájmu své současné kandidatury dokázal sjednotit. Jeho příslušnost k levé části spektra je důležitá pro jednu klíčovou věc,“ naráží Černohorský na skutečnost, že pondělního představení prezidentského kandidáta se neúčastnila druhá nejsilnější parlamentní opoziční strana HDP.
„HDP je označována jako prokurdská. A jsou to právě její voliči, pro které je Kilicdaroglu mnohem skousnutelnější, akceptovatelnější, kvůli svému pozadí a historii, než tomu je v případě jiných kandidátů, o kterých se před včerejším (pondělním) oznámením také mluvilo.“
Skutečnost, že se často rozhádaná opozice dokázala shodnout na společném kandidátovi, je podle něj za posledních dvacet let poměrně unikátní moment. „Teď se čeká na nějaký jejich (HDP) další krok, jestli také oni Kilicdaroglua otevřeně podpoří, jestli ho tiše podpoří, nebo jestli postaví nějakého vlastního prezidentského kandidáta,“ dodává Černohorský.
Volby se v Turecku konají v polovině května, lidé budou vybírat poslance i nového prezidenta. Výsledek v tuto chvíli nelze předvídat. „Jestli Erdogan něco umí, tak vyhrávat volby. Je to člověk, který ožívá během předvolební kampaně, předvolebních mítinků. Na základě průzkumů, které jsou relativně vyrovnané nebo mírně favorizují opozici, není možné ho v tuto chvíli odepisovat,“ uzavírá zpravodaj ČT s poukazem na to, že vláda ovládá justici a média, což bude mít zásadní vliv na „pravidla hry“.