Kilicdaroglu je „turecký Obama“, přijatelný by mohl být i pro Kurdy, přibližuje zpravodaj ČT Erdoganova vyzyvatele

Opoziční kandidát na tureckého prezidenta Kemal Kilicdaroglu by mohl být přijatelný i pro kurdskou menšinu, sám pochází z náboženské minority alevitů. Pokud by byl zvolen, byl by to pro Turecko zlomový moment, uvádí zpravodaj ČT Václav Černohorský. Kilicdaroglu vyzve v květnových volbách téměř dvě dekády vládnoucího Recepa Tayyipa Erdogana.

Čtyřiasedmdesátiletý Kilicdaroglu stojí v čele Republikánské lidové strany (CHP), největší opoziční strany, kterou vede od roku 2010. Média ho ve zkratce popisují jako „klidnou sílu“ nebo „tureckého Gándhího“. „Možná kvůli jeho politickému a komunikačnímu stylu, kvůli jeho podobnosti s tímto legendárním indickým politikem,“ přibližuje zpravodaj ČT Černohorský s tím, že ještě lépe sedí na opozičního kandidáta označení „turecký Obama“.

„Kemal Kilicdaroglu patří k náboženské menšině alevitů. On o svém etnickém původu a náboženství mluví málo, je to ale důležité. Menšina alevitů byla v historii perzekvována, čelila násilí, a týkalo se to i rodiny samotného Kilicdaroglua. Kdyby byl zvolen prezidentem, bylo by to vůbec poprvé, kdy by se jím stal člen této náboženské skupiny, byl by to zlomový moment,“ přibližuje Černohorský podobnost s prvním afroamerickým prezidentem Spojených států.

9 minut
Studio 6: Zpravodaj Černohorský o protikandidátovi v prezidentských volbách v Turecku
Zdroj: ČT24

Přijatelný i pro Kurdy

Kilicdaroglu patří ve své straně spíše k levému křídlu. „Jeho strana CHP není monolit, jsou tam politické frakce, on je v zájmu své současné kandidatury dokázal sjednotit. Jeho příslušnost k levé části spektra je důležitá pro jednu klíčovou věc,“ naráží Černohorský na skutečnost, že pondělního představení prezidentského kandidáta se neúčastnila druhá nejsilnější parlamentní opoziční strana HDP.

„HDP je označována jako prokurdská. A jsou to právě její voliči, pro které je Kilicdaroglu mnohem skousnutelnější, akceptovatelnější, kvůli svému pozadí a historii, než tomu je v případě jiných kandidátů, o kterých se před včerejším (pondělním) oznámením také mluvilo.“

Skutečnost, že se často rozhádaná opozice dokázala shodnout na společném kandidátovi, je podle něj za posledních dvacet let poměrně unikátní moment. „Teď se čeká na nějaký jejich (HDP) další krok, jestli také oni Kilicdaroglua otevřeně podpoří, jestli ho tiše podpoří, nebo jestli postaví nějakého vlastního prezidentského kandidáta,“ dodává Černohorský.

Volby se v Turecku konají v polovině května, lidé budou vybírat poslance i nového prezidenta. Výsledek v tuto chvíli nelze předvídat. „Jestli Erdogan něco umí, tak vyhrávat volby. Je to člověk, který ožívá během předvolební kampaně, předvolebních mítinků. Na základě průzkumů, které jsou relativně vyrovnané nebo mírně favorizují opozici, není možné ho v tuto chvíli odepisovat,“ uzavírá zpravodaj ČT s poukazem na to, že vláda ovládá justici a média, což bude mít zásadní vliv na „pravidla hry“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán naznačuje odklad v popravách demonstrantů

Írán neplánuje žádné bezprostřední popravy protivládních demonstrantů. V noci na čtvrtek to v rozhovoru s americkou stanicí Fox News prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Rovněž zpochybnil zprávy o masových obětech demonstrací a řekl, že veškeré zabíjení, ke kterému došlo, bylo izraelské spiknutí s cílem způsobit vysoké počty obětí. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že zabíjení demonstrantů v Izraeli skončilo, jak se dozvěděl z důvěryhodného zdroje. Podle agentury AP předtím naopak Teherán naznačil plány rychlých procesů a poprav.
před 3 mminutami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 3 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...