Devatenáctiletý střelec z Buffala stráví zbytek života za mřížemi

Soud v americkém Buffalu ve státě New York odsoudil na doživotí mladíka, který loni v květnu zastřelil deset Afroameričanů a tři další zranil. Sám útočník se označil za fašistu a antisemitu s přesvědčením o nadřazenosti bílé rasy. K mnohonásobné vraždě, terorismu motivovanému nenávistí i dalším trestným činům se přiznal už v listopadu. Do vězení půjde bez možnosti předčasného propuštění, píše agentura AP.

V současnosti devatenáctiletý Američan si před útokem 14. května 2021 oblékl neprůstřelnou vestu a helmu, kterou vybavil kamerou pro živé vysílání. Jako cíl útoku si vybral obchod Tops Friendly Market ve čtvrti, kde žije největší podíl Afroameričanů z celého Buffala, jak sám uvedl. Sám se také označil za fašistu a antisemitu s přesvědčením o nadřazenosti bílé rasy, píše web stanice CNN.

Lidi v obchodě zastřelil poloautomatickou puškou, kterou vlastnil legálně, ale upravil ji tak, aby v ní mohl použít větší typ zásobníku, který je ve státě New York nelegální. Po střelbě zůstali živí pouze tři lidé. Vrah pálil celkem na třináct osob, z toho zemřelo deset, všichni černé pleti. Oběti byly různého věku od 32 do 86 let.

Černá a rudá

Středeční vynesení rozsudku zbrzdilo dění v soudní síni, když k vrahovi vyběhl přihlížející muž a křičel: „Nevíš, čím si procházíme!“ Zastavil ho policista. „Rozumím těm emocím, rozumím i tomu hněvu. Ale nemůžeme jim dát průchod v soudní síni,“ reagovala soudkyně Susan Eaganová, která proces na krátkou chvíli odročila.

U soudu byla i řada pozůstalých. „Máme na sobě rudé a černé oblečení. Rudou jako krev naší rodiny a komunity, kterou prolil, a černou, protože stále truchlíme,“ prohlásila Kimberly Salterová, vdova po Aaronu Salterovi, zastřeleném členovi ochranky obchodu. Zatímco Salterová mluvila, mladík se z místa obhajoby díval přímo na ni, popisuje AP.

Masové střelby, které jejich pachatelé provádějí z různých motivací, jsou ve Spojených státech takřka každodenním úkazem. Americký prezident Joe Biden ve svém úterním projevu znovu vyzval Kongres k přijetí zákazu útočných pušek se zásobníky o velké kapacitě. Právo nosit střelnou zbraň je zakotvené v Ústavě Spojených států a debata o nošení a prodeji zbraní je v USA citlivým politickým tématem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 19 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...