Mezi Jerevanem a Baku opět roste napětí kvůli Náhornímu Karabachu. Přístupovou cestu do oblasti z Arménie, Lačinský koridor, už téměř dva měsíce blokují demonstrace Ázerbájdžánců, kteří tvrdí, že jsou ekologičtí aktivisté. Představitelé arménské enklávy a vlády v Jerevanu viní z akce Ázerbájdžán a vyzývají ho, aby protesty ukončil. Úřady v Baku odmítají, že by blokádu organizovaly. V Náhorním Karabachu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Ekologický protest nebo státní blokáda? Izolace Karabachu vyvolává spory
Horizont ČT24: Ázerbájdžánci blokují Lačinský koridor (zdroj: ČT24)
Lačinský koridor je jedinou trasou, po níž může Arménie dodávat potraviny, pohonné hmoty a léky do Náhorního Karabachu. Oblast, v níž žije přibližně 120 tisíc etnických Arménů, je mezinárodně uznávaná jako součást Ázerbájdžánu. Obě země o ni vedou nejdelší válku v postsovětském prostoru. Poslední velké boje utichly přibližně před dvěma lety.
Skupinky Ázerbájdžánců, kteří se označují za ekologické aktivisty, od poloviny prosince koridor na třiceti metrech blokují na protest proti údajné nelegální těžbě a ničení přírody v arménské enklávě. „Dokud neskončí ekologické násilí na našem národě, tak tu zůstaneme,“ uvedl účastník protestu Nidžmet Alij.
Lidé na místě mluví o spontánní akci, jejich kritici o státem organizované show. Do Lačinského koridoru se protestující dostali silnicí z ázerbájdžánského vnitrozemí, kterou kontrolují ázerbájdžánské síly.
Demonstranti na kameru přiznávají, že za ochranu přírody protestují poprvé. „Pokud se v naší zemi objeví nějaký podobný ekologický problém, půjdeme tam,“ tvrdí jeden z nich Nidžat Babašov.
Arménie tvrdí, že protesty řídí Ázerbájdžán
Jerevan se domnívá, že Baku se pod rouškou protestů snaží zvýšit tlak na Armény obývající Náhorní Karabach, aby uznali suverenitu Ázerbájdžánu v regionu, nebo ho opustili. Arménská televize zveřejnila záběry z největšího města arménské enklávy, Stěpanakertu (Azery nazývaného Chankendi), na kterých jsou poloprázdné regály a potraviny na příděl.
Ázerbájdžán odmítá, že by blokáda Lačinského koridoru vedla k humanitární krizi. Podle Baku jsou cesty zpřístupněny pro automobily Červeného kříže, vozidla záchranné služby a ruské jednotky, které na Lačinský koridor dohlížejí a které jsou v oblasti od konce druhé fáze války v roce 2020. Ázerbájdžán tehdy dobyl zpět velkou většinu území, které ztratil v první fázi konfliktu před třiceti lety.
Kreml tvrdí, že se snaží situaci řešit. Arménský premiér ale Moskvu osočil, že nečinně přihlíží a místo, aby jeho zemi pomáhala, ji oslabuje. „Uzavření Lačinského koridoru je provokace. Jejím cílem je nová vojenská eskalace,“ prohlásil předseda arménské vlády Nikol Pašinjan.
Vláda v Baku tvrdí, že zásobování nebrání. Na druhé straně říká, že Arméni, kteří nechtějí žít v Ázerbájdžánu, mají cestu volnou – jedním směrem. „Dokud nebudou splněny požadavky ázerbájdžánské strany týkající se zastavení ilegálních aktivit a zneužívání Lačinského koridoru, věřím, že protest bude pokračovat,“ prohlásil mluvčí ázerbájdžánského ministerstva zahraničí Ajchan Hadžizade.
Ázerbájdžán popírá, že by protesty organizoval. Tím, že chce získat kontrolu nad celým Náhorním Karabachem, se ale netají.