Čína částečně uvolnila přísné restrikce, bezpříznakoví už nemusejí do izolačních center

Nahrávám video

Čína skoro po třech letech částečně uvolňuje přísná protikoronavirová opatření, která ohrozila ekonomický chod země, vedla k frustraci ve společnosti a nedávno vyvolala vlnu protestů. Lidé, kteří mají jen lehké příznaky covidu-19, a pacienti zcela bez symptomů budou moci nově strávit izolaci doma, změny se týkají i škol či cestování. Oznámila to Národní zdravotní komise (NHC).

„Až na specifická místa se už nebudou vyžadovat negativní PCR testy. Kódy pro zdravotní stav a trasování se nebudou kontrolovat,“ uvedl představitel komise Wang Che-šeng. 

Komise informovala, že většina nakažených má mírný průběh nebo se u nich příznaky neprojeví vůbec. Lidé se v takovém případě „mohou izolovat doma a sledovat svůj zdravotní stav, a pokud se zhorší, mohou se přesunout k léčbě do určených nemocnic“.

Lidé s pozitivním testem na koronavirus byli doposud nuceni trávit izolaci v karanténních centrech nebo kvůli jedinému pozitivnímu případu končily celé obytné komplexy v uzávěře. Obytný blok byl obehnán plotem střeženým hlídači.

NHC nově stanovila, že je potřeba přesně určovat vysoce rizikové oblasti v jednotlivých budovách, na patrech nebo v domácnostech a uzávěra se nesmí bez rozmýšlení týkat například celých obytných komplexů. V domech, na které se vztahuje karanténa, nesmí být zablokované únikové východy a všichni musejí mít neomezený přístup k lékařské pomoci, předeslala také Národní zdravotní komise.

Uzávěry nesmějí trvat déle než pět dní, pokud nejsou odhaleny další případy infekce, dodala komise ve svém seznamu pravidel pro rozvolnění.

Obnova prezenční výuky

Uvolňování se dotkne i škol. V místech, kde se covid nešíří, budou muset obnovit prezenční výuku. Pro cestování po Číně a pro přístup na veřejná místa, s výjimkou například domovů pro seniory či jeslí a školek, nebude již potřeba prokazovat se negativním testem na koronavirus.

NHC rovněž oznámila, že lékárny již nemají dovoleno omezovat nákup léků na horečku, kašel a bolesti v krku. Místní vlády nesmějí nařizovat plošné testování na covid. Rozsah a frekvence testování by měly být postupně omezovány. Regiony se mají naopak soustředit na zvýšení proočkovanosti občanů starších 60 let.

Agentura Reuters připomíná, že Čína ke covidu-19 ještě nedávno přistupovala jako k nemocem, jako jsou mor nebo cholera, nicméně čínští činitelé minulý týden uznali, že nákaza už není tak nebezpečná.

Co největší bezpečí, co nejmenší ekonomické dopady

Část čínských úřadů zmírnila protiepidemická opatření už v pondělí, konkrétně v Pekingu a šestnácti dalších velkých městech umožnily lidem používat MHD i bez čerstvého testu. Takový požadavek ale nadále zůstával například v kancelářských budovách a restrikce zůstaly v platnosti i ve čtvrtích, kde se objevily případy covidu. 

O posledním listopadovém víkendu se v Číně konaly nebývalé protesty proti restrikcím souvisejícím s covidem-19. Rozbuškou byl smrtící požár v hlavním městě Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang Urumči. Kvůli pandemickým opatřením se totiž údajně lidé nemohli dostat z hořící budovy ven a záchranáři zase nemohli k nim, což čínské úřady popírají.

Místní úředníci musejí „přijmout přísná, cílená opatření k maximální ochraně bezpečnosti a zdraví občanů, ale zároveň minimalizovat dopady epidemie na ekonomický a společenský rozvoj“, uvádí se v prohlášení Národní zdravotní komise. Dosavadní politika nulového covidu zpomalila růst čínské ekonomiky a vážně narušila globální dodavatelské řetězce.

Čína, kde žije 1,4 miliardy lidí, zaznamenala za posledních 24 hodin 20 764 nových případů nákazy koronavirem, převážně asymptomatických. Minulý týden denní přírůstek přesáhl 40 tisíc, což byla rekordní hodnota.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA provedly údery na Írán, šlo prý o reakci na sestřelení helikoptéry

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery prý hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 3 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 7 hhodinami

Bulharsko končí s dodáváním zbraní Ukrajině

Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, uvedla v úterý agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
před 7 hhodinami

Po ruském útoku v Charkovské oblasti zemřeli čtyři lidé

Při ruském útoku na město Čuhujiv v Charkovské oblasti přišli o život čtyři lidé, informovaly místní úřady. V Charkově utrpělo zranění dalších nejméně patnáct lidí včetně dětí. Jednu ženu zabil a další čtyři lidi zranil ruský dron poblíž Derhači u Charkova. Sedm lidí zranily ruské bomby v Dněpropetrovské oblasti. Ukrajina podle ruských okupačních úřadů podruhé v krátké době zasáhla most spojující Krym s okupovanou částí Chersonské oblasti. Ukrajinský generální štáb se přihlásil k útoku na muniční sklad u Bělgorodu na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoFrancouzi protestují za důsledné vyšetřování pachatelů sexuálního násilí

Francouzská vláda a její ministr spravedlnosti Gérald Darmanin čelí čím dál silnější kritice kvůli znásilnění a vraždě teprve jedenáctileté dívky. Podezřelým je čtyřicátník, který čelil už několika obviněním ze sexuálního násilí proti dětem. Na protest vyšly napříč celou zemí tisíce lidí. Pod veřejným tlakem teď ministr Darmanin plánuje prověřit desítky tisíc podobných případů. Protestující Francouzi však stále požadují jeho odstoupení. Ministra například hodlá žalovat matka desetileté dívky, která už loni muže podezřelého v případu Lyhanny nahlásila policii s tím, že její dceru opakovaně pohlavně zneužil. Úřady ho za devět měsíců ani nevyslechly, přestože gynekologická vyšetření násilí potvrdila.
před 8 hhodinami

Komise navrhla nový sankční balík proti Rusku

Evropská komise navrhla 21. balík sankcí proti Rusku, který se zaměřuje na energetiku, obchod – včetně zákazu dovozu ruských a běloruských ryb – i takzvanou stínovou flotilu. Balík poprvé navrhuje zákaz vstupu do Evropské unie každému, kdo sloužil v ruské armádě od začátku plnohodnotné ruské války na Ukrajině. Oznámila to v úterý šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Po přijetí balíku by mělo na sankční seznam rovněž přibýt více než třicet ruských bank.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...