Původ obyvatel Baskicka i jejich jazyka je opředený mnoha mýty a nejasnostmi. Záhadu řeči, která se nepodobá žádné jiné na světě, ale nyní možná odhalí starodávný artefakt.
Region na severovýchodě Španělska rozprostírající se v hornaté krajině na drsných březích Biskajského zálivu letos vydal artefakt, který způsobil nadšení jazykovědců po celém světě. Na první pohled nenápadná ruka z bronzu, která je dlouhá přes čtrnáct a široká téměř třináct centimetrů, totiž obsahuje zásadní a více než dva tisíce let staré čtyři řádky slov.
„Je to první doklad nepochybně napsaný v baskičtině. A kromě toho napsaný pravděpodobně baskickými znaky,“ vysvětluje význam nálezu profesor latinské filologie Javier Velaza.
Kvůli písmu budou muset historici pravděpodobně přepisovat učebnice, protože dokazuje, že Baskové byli ve starověku gramotní a měli vlastní písmo. A to ještě před příchodem Římanů, kteří s sebou na Pyrenejský poloostrov přinesli latinu. Tedy jazyk, ze kterého se vyvinula dnešní španělština.
„Byli jsme téměř přesvědčení, že Baskové byli ve starověku negramotní. Že trošku psali ibersky, aby mohli razit mince. A že písmo získali až od Římanů, tedy latinku,“ přibližuje obrat v myšlení profesor indoevropské lingvistiky Joaquín Gorrochategui.
Klíčové slovo Štěstí
Lingvistům se zatím podařilo rozluštit jen jedno slovo: nápis „sorioneku“, tedy „štěstí“. Ruka zřejmě visela na dveřích prsty směrem dolů a fungovala jako ochranný amulet. „Je to vítací, pověrčivý text, který přeje hodně štěstí obyvatelům domu, nebo těm, kteří do domu přicházejí,“ ukazuje Velaza.
Za výjimečný objev jsou vědci vděční krutosti Římanů. Místo nálezu nedaleko Pamplony Pompeiovi vojáci vypálili. Obyvatelé sídliště před nimi narychlo utekli. Řada artefaktů se tak nalezla v nepoškozené podobě a na původních místech. „Řekl bych, že je to výjimečné, protože jsme díky tomuto římskému útoku nalezli konečnou fázi doby železné ve zmrazené podobě,“ doplňuje ředitel archeologického naleziště Mattin Aiestaran.
To, že ruka z bronzu obsahuje text jazyka označovaného za předchůdce dnešní euskery, tedy moderní baskičtiny, zjistili vědci až pečlivou analýzou v laboratořích. Nyní jim zbývá rozluštit význam zbylých čtyř slov, k čemuž budou potřebovat i nutnou dávku „sorioneka“, tedy štěstí.
